Obchod je uzavřen

Podrobnosti

Vytvořeno 19. 11. 2006

Twitter

Tak se nám celá věc kolem nové vlády nečekaně rychle rozuzlila. Tedy „nečekaně“. Skutečnost, že nejsem vůbec překvapen tím, jak spolu Topolánek s Paroubkem našli rychle společnou řeč, je pochopitelná v momentu, kdy se člověk hlouběji podívá na celou povolební taškařici. Jejím účelem bylo pouze ve voličích vyvolat zdání, že našim politikům jde o jejich prospěch a proto se tak usilovně bijí za šanci sestavit vládu a prosadit program, pro který byli zvoleni. Do jaké míry se to podařilo je otázka, nicméně o podstatně důležitějších skutečnostech, které se vařily „pod poklickou“ se člověk nedoví. Nemá totiž cenu zbytečně voličům prozrazovat, na jakých principech pracuje náš politický systém.

Paroubek rozehrál po volbách šachovou partii. Rozestavil figury a manévroval tak, že přesvědčil Topolánka o své nepostradatelnosti. Tomu trvalo poměrně dlouho, než to pochopil, ale poslední hodiny jasně ukazují na to, že prvotní povolební prognóza, kterou jsem si troufl svého času učinit, že nyní dojde k sestavení vlády, na které se ODS dohodne se sociálními demokraty, se naplňuje. Vždy pohotový Paroubek již nyní svým levicovějším kolegům vysvětluje, jak výhodné bude spolupracovat s občanskými demokraty, neboť předčasné volby, po kterých se stále volalo, vlastně nejsou v ničím zájmu a speciálně ne v zájmu ČSSD. Pro méně chápavé předáky sociální demokracie na okresech a krajích je postrašení špatným volebním výsledkem v eventuálních předčasných volbách dobrým prostředkem, který ospravedlní vládu ODS.

Ve skutečnosti jde ale o to, že korýtka jsou již rozdělena. My, jako diváci televize či čtenáři novin, se dovídáme pouze o těch hlavních, ale existuje nespočet dalších míst ve státní správě, mnoho postů spojených s minimální činností a horentními příjmy, o které se ODS s ČSSD přetahovali. Špičkou ledovce pak je Paroubek coby předseda Poslanecké sněmovny, který vhodným rozdělením těch zmíněných „neviditelných“ prebend mezi čelní předáky sociálních demokratů umlčí eventuální opozici, mající snad jakési morální zábrany podpory ODS ve vládě.

Do současné politiky zkrátka morálka nepatří. Na členy a nižší funkcionáře sociálních demokratů bude platit strašák špatných výsledků v předčasných volbách, na vedoucí předáky pak naplněné koryto. Tento jednoduchý mechanismus zajistí Paroubkovi klid ve své straně a čas do dalších voleb, kdy si bude ve skrytu své kanceláře ve Sněmovně mnout ruce nad tím, jak ODS likviduje další a další sociální jistoty a zhoršuje životní úroveň lidí této země. Pak se zjeví jako „zachránce vlasti“, rozjede rétoriku o tom, jak byl vždy proti občanským demokratům, jak je kritizoval a jak teď se do nich „obuje“. A pak se budou události opakovat zhruba stejně, jen s tím rozdílem, že si Paroubek s Topolánkem vymění svá křesla...

A co na to volič? Dokud nepochopí logiku současného politického systému, tak mu zřejmě nezbude, než trpně přihlížet, myslet si své a při volbách se nechat nachytat. Naše strana je totiž v izolaci a možnosti z ní vystoupit jsou omezené. Ostatně, všimli jste si, že od okamžiku, kdy si Paroubek s Topolánkem podali ruce, se na nás již v televizních zprávách neusmívá Vojtěch Filip či Jirka Dolejš, kterých se dříve chodili reportéři ptát na postoj KSČM? Je to prosté, postoj KSČM již totiž nikoho nezajímá a media znovu přecházejí k taktice ignorování naší strany zvlášť v okamžiku, kdy nás přes palubu hodil i Paroubek. Ale stále ještě existujeme, stále ještě fungujeme, stále ještě představujeme pro tento nechutný politický systém nebezpečí. Sílící kampaň proti všemu komunistickému dokazuje, že představitelé současného systému si to dobře uvědomují. Obávám se, že stojíme v bodě, který bude kritický pro další život strany, neboť direktivní zákaz KSČM při našich volebních nezdarech a politice ČSSD, jenž by nás ráda pohltila, přestává být pohádkou z říše snů pánů Štětiny, Mejstříka či Smoljaka.

Čelit nebezpečí, o kterém jsem mluvil, lze v našem postavení pouze každodenní prací s lidmi a dobrou informační kampaní. Ta musí ukázat skutečnou tvář současného politického systému a naznačit východisko, které nabízíme. Jinak bude premiérské křeslo přeletovat jako míček při ping pongu mezi Topolánkem a Paroubkem, či mezi jinými předáky ODS a ČSSD a pro lid této země se nic nezmění.

Daniel Rovný

• < Předchozí
• Další >