header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Ústav paměti národa či ústav dezinformací?

 Pro současnou dobu je charakteristické rozdmýchávání protikomunistických vášní za každou cenu. Logika je celkem prostá, neboť spočívá v hledání nějakého zástupného problému, ke kterému bude možné obrátit pozornost veřejnosti, zatímco skutečně závažná témata mohou zůstat neřešena. Do tohoto schématu jednoznačně zapadá i pokus o zřízení Ústavu paměti národa. Tato instituce nemá mít zvláštní náplň, lukrativní pracovní místa by zde zřejmě dostalo několik prominentů, kteří by pracovali na politickou objednávku svých zřizovatelů. Obhajovat zřízení ústavu tím, že něco podobného mají i v jiných zemích bývalého socialistického tábora je hloupost. To není skutečný důvod, neboť i tam je fungování těchto úřadů podmíněno politickým zadáním.

Číst dál...

Cesta sebeobrany občanů

 „Každý člověk potřebuje bydlení. I mezinárodně je zakotveno právo na bydlení, rád bych dodal, že důstojné a dostupné, jenže právo a reality jsou odlišné věci. Řada mladých lidí přicházejících do Prahy za prací je odsouzena k přijmutí nájmů za vysoké ceny, jiní se zadlužují na 20 až 30 let, aby měli jistotu svého bytu, pokud z jakýchkoliv důvodů nepřijdou o slušně placenou práci. Každý, kdo má nájemní byt s ještě regulovaným nájmem se děsí toho, kam stoupne jeho výše po deregulaci. Je na čase, aby se nájemníci spojili a řekli ne! penězům na megalomanské stavby a požadovali obecní výstavbu bytů - nedostatek bytů je hlavním důvodem vysokých nájmů a bytové krize. Navíc si musíme pohlídat správcovské firmy, které nefungují ve prospěch nájemníků a jejich bydlení.“ Tak začíná na stránkách http://www.levice.cz/ předvolební leták Jakuba Votruby (32), člena Socialistické alternativy Budoucnost, který kandidoval na předem nevolitelném místě do Zastupitelstva Městské části Praha 6.

Číst dál...

Obchod je uzavřen

 Tak se nám celá věc kolem nové vlády nečekaně rychle rozuzlila. Tedy „nečekaně“. Skutečnost, že nejsem vůbec překvapen tím, jak spolu Topolánek s Paroubkem našli rychle společnou řeč, je pochopitelná v momentu, kdy se člověk hlouběji podívá na celou povolební taškařici. Jejím účelem bylo pouze ve voličích vyvolat zdání, že našim politikům jde o jejich prospěch a proto se tak usilovně bijí za šanci sestavit vládu a prosadit program, pro který byli zvoleni. Do jaké míry se to podařilo je otázka, nicméně o podstatně důležitějších skutečnostech, které se vařily „pod poklickou“ se člověk nedoví. Nemá totiž cenu zbytečně voličům prozrazovat, na jakých principech pracuje náš politický systém.

Číst dál...

Podpora hromadné dopravy!

 Doprava patří mezi rychle rostoucí zdroje znečištění a když se zaměříme na dopravu osob, tak obzvláště osobní doprava automobilová. Počet automobilů na ulicích českých měst a obcí se jen v letech 1990-2005 zvýšil o 64 %. Ke konci roku 2005 připadal v Praze 1 dokonce osobní automobil na 1,96 obyvatele. Tím Praha předstihuje i nejmotorizovanější západoevropská velkoměsta, kde se stupeň automobilizace obvykle pohybuje v hodnotách 1 osobní automobil na 2,1 až 2,3 obyvatele.

Číst dál...

"Nadstranický" prezident zahájil druhé kolo?

 Nelze říci, že bych byl rozhodnutím prezidenta Klause jmenovat pana Topolánka předsedou vlády zvlášť překvapen. Prezident tím rozehrál jen další kolo šachové partie, během které se snaží Občanskou demokratickou stranu dostat ke kormidlu...nebo možná správně řečeno ke korytu. V každém případě jeho dříve deklarovaná nestranickost definitivně padla a i slepému je jasné za koho kope. Skutečností, která je pro běžného pozorovatele politického dění zarážející, ovšem je značná adaptabilita předsedy sociálních demokratů Paroubka na měnící se situaci. Paroubek zprvu vykřikoval cosi o konci demokracie, pak se snažil silácky podtrhnout Topolánka tím, že mu odloudí příslibem naplněných koryt z jeho „trojspolku“ nejslabší- lidovecký- článek a nyní nasazuje beránčí výraz a říká, že novou vládou by mohla být nějaká forma velké koalice občanských demokratů a ČSSD.

Číst dál...

Podvod jménem rovná daň

 Rovná daň. Údajný všelék ODS, který zajistí lidem více peněz, spravedlivá podoba přerozdělování, která zajistí do budoucna větší zisky chudým i bohatým, více spokojenosti v celé společnosti. Pod povrchem této lži se však skrývá hrozba, kterou mnoho voličů ODS neprohlédlo... Rovná daň je totiž ve skutečnosti jen další z nástrojů, který má přesypat zisky mimo naší kontrolu... Jeden z došlých mailů na to upozorňuje dost výrazně...

Číst dál...

Bydlení jako zboží

 Otázka bydlení se tak či onak dotýká každého z nás a patří k nejcitlivějším sociálním problémům, se kterými se v současnosti potýkáme. Základní zorný úhel, pod nimž se musí bydlení nazírat, je skutečnost, že bydlet potřebují všichni, nikoliv pouze zámožná část společnosti. To zřejmě uniklo předákům ODS, kteří v okamžiku, kdy Topolánek zformoval svoji pravicovou vládu, přišli se svými naprosto asociálními návrhy, kterými vycházeli vstříc požadavkům majitelů domů. V podobě ODS tak získávají majitelé domů věrného obhájce svých zájmů. Až mě zamrazilo, když jsem se v novinách dočetl, že v návrzích byly výpovědi bez udání důvodů, zrušení povinnosti zajistit náhradní bydlení, zrušení přechodu nájemního práva bytu a další dosud běžné záležitosti.

Číst dál...

Může být privatizace úspěšná?

 Když se po roce 1989 objevili v čele naší politiky jedinci typu pana Klause či Dlouhého, bylo jejich trendem privatizovat československý státní majetek s tím, že zahraniční investoři přinesou do našich podniků peníze na investice do rozvoje. Jak tento experiment v řadě případů dopadl je dobře známo. Státní podniky se postupně přelévaly mezi několika vlastníky, až je jejich zahraniční majitelé často dovedli ke krachu. Známe případ kopřivnické Tatry, víme, jaké problémy zažívalo se vstupem investorů Aero Vodochody. Jakkoliv je takových a podobných pomníků éry devadesátých let celá řada, berou si zastánci privatizace státního majetku za příklad pouze ty, o kterých hovoří jako o „úspěšné“ privatizaci. Jedním z takových je automobilka Škoda, kterou stát privatizoval německému koncernu Volkswagen a výroba zde nejenom nebyla zničena, ale dosahuje setrvalého růstu.

Číst dál...

Stop agresivní politice Izraele!

 Přinášíme Vám rozhovor s Mohammedem Barbarawim, mladým palestinským studentem dokončujícím v Praze studium medicíny a současně představitelem Všeobecného svazu muslimských studentů v ČR. Otázky směřovaly nejen na činnost organizace, ale i na názory na aktuální dění v Palestině.

Číst dál...

Mejstříkův kulový blesk

 Přečetli jsme v Halo novinách: Jak nezávislý senátor přišel bytovou rošádou s městským majetkem k luxusnímu bytu. Podpis kupní smlouvy, naposledy věci do krabic a poslední stěhování v říjnu 2005 dovršilo složitou rošádu, jíž vyřešil svou bytovou otázku nezávislý senátor Martin Mejstřík. Bývalý listopadový studentský vůdce, pozdější novinář zapletený do nedořešené kriminální kauzy okolo privatizace břevnovského kláštera Martou Chadimovou a následný pražský zastupitel a senátor tak definitivně získal prostřednictvím své ženy Petry luxusní bydlení v jednom z nejkrásnějších koutů Prahy - na Malé Straně.

Číst dál...

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .