Budování základen USA v ČR a Polsku je součástí spouštění nového kola globální konfrontace a závodů

Podrobnosti

Vytvořeno 5. 3. 2007

Twitter

Rozhovor s Beatou Karoňovou, mluvčí Komunistické strany Polska pro zahraniční vztahy a doktorandkou politologie Vratislavské univerzity: Jaké jsou postoje Poláků vůči plánu na umístění vojenské základny USA ve Vaší zemi obecně a v blízkosti předpokládané základny zvláště? Podpora umístění raketové základny USA v Polsku neustále klesá. Na začátku února bylo podle čerstvého průzkumu veřejného mínění proti projektu 55% Poláků a pouze 28% jej podporovalo. Místní zastupitelstva a obce v blízkém sousedství plánované základny se proti tomuto plánu staví na odpor.

Jaký je postoj Komunistické strany Polska vůči vojenské základně USA a jak na plán na její umístění reagujete v praxi? Můžete nám říci o Vaší kampani proti základně?
Polští komunisté měli k tomuto problému od počátku kritický postoj. Jako odpověď na první oznámení o možnosti umístění základny USA učiněné bývalým premiérem Kazimierzem Marcinkiewiczem v listopadu 2005 vydala Komunistická strana Polska protestní prohlášení, které obsahovalo i požadavek referenda o tomto problému. Komunistická mládež Polska začala rozšiřovat letáky a plakáty proti vojenské základně USA. V roce 2006 pak začaly demonstrace a byla zahájena společná kampaň levicových sil s aktivní účastí komunistů.
Kdo jsou další členové této koalice a jaká je její činnost?
Komunistická strana Polska spolupracuje s dalšími organizacemi a politickými stranami v kampani proti základně USA od listopadu 2006. Součástí této koalice je kromě Komunistické strany Polska rovněž Polská socialistická strana (umírnění socialisté), Rudý kolektiv – Levicová alternativa (anarchosyndikalisté/anarchokomunisté), Nová levice (socialisté), Pravda polské levice (sociální demokraté), Polská strana práce, Dělnická demokracie (trockisté) a Celopolský protiválečný výbor. Tyto organizace podepsaly společné prohlášení. Hlavní projevem činnosti této koalice byly demonstrace před prezidentským palácem a před velvyslanectvím USA.  
Co je účelem vojenské základny USA?
Jejím účelem je zachování vojenské nadvlády USA. Strategická rovnováha, jež byla základem mezinárodní stability, byla před lety zničena. Výsledkem toho byla expanze NATO do východoevropských zemí, agrese NATO proti Jugoslávii a stále trvající války v Afghánistánu a Iráku, jejichž obětí se staly tisíce zabitých a trpících lidí – převážně civilistů.
V současné době USA usilují o získání beztrestnosti pro své protiprávní intervence do vnitřních záležitostí druhých zemí. USA před 5 lety odmítly smlouvu o zákazu vlastnění protiraketových obranných systémů, podle níž se každá země může cítit beztrestnou v případě provedení své odvety v reakci na napadení. To bylo velmi důležité, neboť to znamenalo, že případný útočník by musel zvážit okamžitou reakci protivníka a její výsledek – zničení či vážné poškození sebe sama. To mělo odstrašující účinek pro agresora a bylo to faktorem působícím proti stupňování agresivního chování v mezinárodních vztazích. Jinými slovy řečeno, agresor chráněný deštníkem může jednat výrazně agresivněji než v situaci bez deštníku, kdy mu hrozí vyšší riziko efektivní reakce napadené země. Nadřazenost jednoho státu tak zvýší jeho sklony k provádění útočných akcí a v důsledku povede ke zvyšování nebezpečí pro ostatní země. Výsledkem bude další závod ve zbrojení.
Jak hodnotíte reakci Ruska na plán na vybudování vojenské základny USA v Polsku a České republice?
Před několika dny, 19. února 2007 velitel raketových vojsk Ruské federace generál Nikolaj Solovcov prohlásil, že v reakci na umístění součástí raketového systému USA v ČR a Polsku se tyto stanou terčem ruských raketových systémů. Prohlásil také, že během 5 až 6 let může Ruská federace zavést nové obranné systémy založené na raketách středního a krátkého doletu, jež by mohly být umístěny nedaleko polských hranic v kalinigradské oblasti a v Bělorusku. Zazněla rovněž zmínka o možnosti odstoupení Ruska od rusko-americké smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu. 
Tato pozice je racionální v kontextu stále rostoucího politického, ekonomického a vojenského vlivu USA v postsovětské oblasti, nejenom ve střední a východní Evropě, ale také ve střední Asii a na Kavkaze. Pobaltské státy se staly členy NATO, další státy jako Gruzie jsou kandidáty na členství v NATO. V střední Asii jsou od roku 2001 budovány vojenské základny USA. USA podporovaly vlnu tzv. „barevných revolucí” v některých bývalých republikách Sovětského svazu jako je Gruzie a Ukrajina. Tento vývoj ohlašuje novou fázi globální konfrontace a závodů ve zbrojení.

Radim Gonda

• < Předchozí
• Další >