V současnosti žije ve světě podle odhadů asi 200 milionů osob v podmínkách blízkých otroctví. U klasické formy otroctví (typickým příkladem z historie bylo vlastnictví afrických otroků v USA) majitel otroka doslova vlastnil – mohl s ní zacházet, jak chtěl, jako s věcí. Dnešní formy otroctví jsou mnohem složitější, zahrnují v sobě metody jako vlastnění nebo kontrolu, kterou vykonává "zaměstnavatel" nad jinou osobou, zacházení s osobou jako s komoditou (prodej, koupě); fyzické zábrany pohybu nebo omezování svobody pohybu, nucená práce, vše v podmínkách psychického nebo fyzického násilí.
Moderní formy otroctví se začínají objevovat na přelomu 19. a 20. století a týkaly se zejména "obchodování s bílým masem". Během 20. století obchod se ženami pokračoval a týkal se především dovozu žen z chudých zemí Latinské Ameriky, Asie a Afriky do Evropy, Severní Ameriky a bohatých zemí Středního a Dálného Východu. Obrovský nárůst obchodu se ženami nastal v Evropě po rozpadu socialistického tábora.
Obchod s lidmi se v posledních letech stal velmi výnosnou oblastí, která ziskem směle konkuruje obchodu se zbraněmi a drogami. Odhaduje se, že celkový příjem z obchodu s lidmi se pohybuje od 8,5 do 12 miliard eur ročně. Nejčastěji zmiňovanou formou obchodování s lidmi zejména v oblastech USA a Evropy je obchodování se ženami v prostředí sexuálního průmyslu. Podle Mezinárodní organizace práce je to 43 % všech obchodovaných osob. Na celém světě je přitom ročně obchodováno minimálně s 2,45 milionů osob.
Podívejme se na další formy novodobého otroctví.
V dlužním otroctví je podle OSN na světě až 20 milionů osob. Lidé zde svými službami či otrockou prací musejí splatit dluhy. Úroky mohou narůstat a lidé jsou pak nuceni pracovat až 365 dní v roce za základní stravu či ubytování. V některých případech přechází tato povinnost z generace na generaci, vzniká dědičné otroctví. Mezi dlužné otroky se dají počítat i desítky států, kteří jsou např. v područí Světové banky…
Mezi otroky patří i děti. Nejhorší formy dětských prací podle údajů Mezinárodní organizace práce postihují v současné době přibližně cca 180 milionů dětí. Děti jsou do pracovního procesu, často bez náležité ochrany zařazovány ve velmi nízkém věkučasto nedostávaj ížádnou mzdu nebo jen mizivou. Bez možnosti vzdělání a volného pohybu pracují továrnách, na farmách, v domácnostech, v sexuálních službách či jako dětští vojáci.
Další formou otroctví jsou nucené sňatky. Ženy i velmi mladé dívky jsou z ekonomických, kulturních či politických důvodů nuceny ke sňatku s osobou, kterou často ani neznají, která je výrazně starší či za kterou se provdat nechtějí. Ženy donucené k sňatku žijí často jako nevolnice a je proti nim používáno násilí. Např. v Barmě, Thajsku, Rusku nebo na Ukrajině jsou zneužívány jako služky či sexuální otrokyně.
Neměné početnou skupinou jsou lidé, kteří jsou nuceni k práci, kterou si nevybrali pod pohrůžkou násilí. Může se jednat o osoby, jež byly nelegálně najaty na práci, často se jedná o ženy a studentky.
Radek Grabovský
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.