Tříkrálový dar

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 2. 2008

Twitter

Kabelogramy to ohlašovaly předem. 6. ledna se vědělo, že jakmile ukončí svůj křesťanský vánoční odpočinek, pojede Bush na Střední východ. Měl jet do muslimských zemí s kulturou a náboženstvím, jimž Evropané obrácení na křesťanství vyhlásili v 21. století našeho letopočtu válku jako kacířům. I křesťané se zabíjeli navzájem, ať z náboženských důvodů nebo pro národní zájmy. Zdálo se však, že historie to vše již překonala. Zůstaly náboženské víry, které měly být respektovány, a jejich legendy a tradice, ať křesťanské či nikoli. Na této straně Atlantiku, stejně jako v mnoha jiných částech světa, se děti vždy těšily na 6. leden a sbíraly dostatek sena pro velbloudy tří Králů. V prvních letech života jsem se sám tohoto těšení účastnil a prosil bohaté Krále o všechno možné i nemožné se stejnými iluzemi, jako někteří spoluobčané očekávají zázraky od naší nesmlouvavé a důstojné revoluce.

Necítím se fyzicky dostatečně silný, abych mohl hovořit přímo ke spoluobčanům z obvodu, jenž mne kandidoval do voleb příští neděli. Dělám to, co udělat mohu: píši. Je to pro mne nová zkušenost: mluvit není totéž, co psát. Dnes, kdy mám víc času, abych shromažďoval informace a zamýšlel se nad tím, co vidím, mi čas ke psaní téměř nestačí.

To dobré člověk očekává, špatné ho zaskočí a demoralizuje. Jediný způsob, jak se připravit na to nejlepší, je být připraven na nejhorší.

Je neskutečné sledovat Bushe, dobyvatele surovin a energetických zdrojů jiných národů, jak vytyčuje světu milníky, aniž by ho zajímalo, kolik set miliard lidí zemře a kolik tajných věznic a mučíren se bude muset zřídit k dosažení jeho cílů. „Šedesát a víc temných koutů planety“ musí očekávat preventivní a překvapivé útoky. Nezavírejme oči, Kuba je jedním z těchto temných koutů. Tak to doslova řekl šéf impéria a nejednou mezinárodní společenství varoval.

Z metropole Spojených arabských emirátů, Abu Dhabi, několik málo mil od Iránu, informuje AP, že „americký prezident George W. Bush řekl v neděli, že Irán ohrožuje bezpečnost světa a že Spojené státy a jejich arabští spojenci se musí spojit a tomuto nebezpečí se postavit dřív, než bude pozdě.

Bush obvinil teheránskou vládu, že financuje teroristy, podrývá mír v Libanonu a posílá zbraně Talibanu, afgánským náboženským milicím. Dodal, že Irán se pokouší zastrašovat sousedy alarmující rétorikou, hraje si se Spojenými národy a tím, že odmítá osvětlit cíle svého jaderného programu, destabilizuje region jako celek

Akce Iránu ohrožují bezpečnost národů všude ve světě, řekl Bush. Proto Spojené státy upevňují své dlouhodobé bezpečnostní závazky vůči přátelým v Perském zálivu a vyzývají své přátele, aby se tomuto nebezpečí postavili.“

Bush mluvil v hotelu Emirates Palace, jehož náklady na výstavbu dosáhly 3 mld dolarů a kde suite stojí 2.450 dolarů za noc. Měří na délku 1 kilometr a má pláž z bílého písku dlouhou 1,3 km. Podle mluvčího velvyslanectví Spojených států ve Spojených arabských emirátech Stevena Pikea bylo každé zrnko tohoto písku dovezeno z Alžírska.

Všichni vědí, že (Bush) chce válku proti Iránu. Je to jeho válka. Navíc slibuje, že americké jednotky v Iráku zůstanou nejméně 10 let.

Nejhorší ze všechno je neschopnost nápravy ze strany hlavních kandidátů obou stran, kteří mají být jeho nástupci. Žádný z nich se neodváží otřít byť jen růžovým plátkem o tuto imperiální praxi. Pod záminkou boje proti terorismu zplozeného jejich vlastním systémem a jeho kolosálním a neudržitelným konzumním stylem se snaží o nemožné – o udržitelný růst, plnou zaměstnanst a žádnou inflaci.

To nebylo, o čem snil Martin Luther King, Malcolm X a Abraham Lincoln, ani žádný z velkých snílků, které lidstvo mělo během své dlouhé a pohnuté historie.

Kdo má čas, aby četl a analyzoval zprávy přicházející po internetu, v kabelogramech a knihách, může se přesvědčit o rozporrch, k nimž je svět veden.

V článku publikovaném v El País, poměrně dost čteném španělském tiskovém orgánu, se hovoří o cenách potravin a paliv. Podepsán je Paul Kennedy, profesor historie a ředitel Mezinárodních bezpečnostních studií University v Yale, jeden z nejvlivnějších intelektuálů své země, který uvádí, že „ropa je největším prvkem závislosti Spojených států na vnějších silách“.

„V polovině 18. století vlastnila Velká Británie největší průmysl na stavbu plachetnic na světě. Avšak zatímco její loděnice chrlily stovky a dokonce tisíce plachetnic ročně, angličtí vynálezci vyvíjeli parostroj vyrábějící obrovské množství energie jištěné ložisky uhlí na jihu Walesu. Motor hnaný párou a uhlím poháněl rozvoj britského impéria přístích 150 let.“

A dále zmiňuje otázku, která nás zajímá nejvíce: stále větší provázanost mezi ropou a potravinami. Důvody jsou dobře známy: obrovská potřeba energie na straně velkých asijských ekonomik a neschopnost nejbohatších zemí – Spojených států, Japonska a Evropy – snížit svou spotřebu.

„Světová poptávka po sóje však také prudce roste, zvláště v důsledku růstu spotřeby v Asii. Desítky milionů vepřů v Číně sežerou ročně neuvěřitelné množství sóji. Ceny sóji jsou již letos (v prosinci 2007) o 80 % vyšší, než v roce minulém (2006).

Nikdo si nemůže být jist, avšak logicky lze očekávat, že pokračující růst světové populace a zvyšování reálných příjmů víc než dvou miliard lidí v posledních letech se promítně do stále vyšší poptávky po bílkovinách – více hovězího masa, více vepřového, více drůbeže, více ryb – a tedy více obilnin jako krmiva pro zvířata.“

Profesor z Yale mohl dodat - více vajec a více mléka, neboť jejich produkce vyžaduje značné objemy krmiva. O něco dál pak zmiňuje podle jeho názoru „vynikající, velmi podrobný a děsivý“ článek nazvaný „Konec levného jídla“, publikovaný v hlavním orgánu evropských financí - v The Economist. „Časopis začíná svůj přehled cen potravin již rokem 1845. Cenový ukazatel potravin je nejvyšší za posledních 162 let“.

Brazílie, která je již soběstačná v produkci paliv a vlastní bohaté zásoby, se tomuto dilematu bezesporu vyhne. Země rozkládající se na plošině ležící ve výšce 300 – 900 m.n.m má 77krát větší rozlohu než Kuba. Tato bratrská republika má tři různé druhy klimatu. Pěstují se zde téměř všechny potraviny. Nesužují ji tropické cyklony. Ve spojení s Argentinou by mohly být záchrannými kruhy pro národy Latinské Ameriky a Karibské oblasti včetně Mexika, i když by jim nikdy namohly poskytnout záruku bezpečnosti, protože jsou vydány na milost impériu, které takové spojení nepřipouští.

Písmo, jak vědí mnozí, je vyjadřovací nástroj, jemuž chybí rychlost, tón a mimika mluvené řeči, která nepoužívá znaků. Spotřebuje několikanásobek krátkého času, který máme k dispozici. Psaní má tu výhodu, že ho lze provozovat v jakoukoli denní a noční dobu, ale člověk neví, kdo ho bude číst, velmi málo lidí dokáže odolat pokušení z vylepšování napsaného, přidávání toho, co ještě neřekli a škrtání části toho, co řekli. Občas má člověk chut vše hodit do koše, protože před sebou nemá partnera do rozhovoru. Celý život jsem dělal to, že jsem sděloval myšlenky o událostech viděných z mého pohledu, z nejtemnější nevědomosti. Až do dneška, kdy mám víc času a možností pozorovat zločiny páchané na naší planetě a živočišném druhu.

Zvláště těm nejmladším revolucionářům doporučuji maximální náročnost a železnou disciplínu, bez mocenských ambicí, namyšlenosti či domýšlivosti. Vyvarovat se byrokratickým metodám a mechanismům. Neupadnout do jednoduchých hesel. Vidět v byrokratických postupech tu nejhorší překážku. Používat vědu a výpočetní techniku, aniž by upadali do nesrozumitelného technického žargonu specializovaných elit. Žízeň po vědění, vytrvalost, cvičení fyzické a také duševní.

V nové etapě, jíž prožíváme, neslouží kapitalismus ani jako nástroj. Je jako strom s prohnilými kořeny, z nichž raší jen nejhorší formy individualismu, korupce a nerovnosti. Ani těm, kdo mohou vyrábět, ale nevyrábějí, nebo vyrábějí málo, nelze nic darovat. Nechť je odměňována zásluha těch, kdo pracují svýma rukama nebo inteligencí.

Když jsme všeobecně rozšířili vysokoškolské studium, musíme všeobecně rozšířit prostou fyzickou práci, která pomáhá přinejmenším realizovat část z nekonečných investic, které všichni žádají, jako bychom měli obrovskou rezervu deviz a pracovních sil. Mějte se na pozoru zejména před těmi, kteří vymýšlejí pod jakoukoli záminkou státní podniky a poté zacházejí se snadnými zisky, jako by byli odjakživa kapitalisty, rozsévají egoismus a výsady.

Dokud si lidé všechny tyto skutečnosti neuvědomí, nemohou vyvíjet žádné snahy, aby impériu, jež Martí, jak říkával, viděl vznikat, neboť žil v jeho útrobách, „včas zabránili“ zničit budoucnost lidstva.

Být dialektecký a tvořivý. Není jiné alternativy.

Poděkujme Bushovi za jeho roli jednoho ze Tří Králů, který navštívil místo, kde se narodil syn tesaře Josefa, pokud někdo zná přesné místo, kde ve skromných jesličkách přišel Ježíš Nazaretský na svět. Šéf impéria přináší tentokrát arabským zemím darem desítky miliard dolarů na nákup zbraní plynoucích z vojensko-průmyslového komplexu, a současně dva dolary na každého z těch, kdo je dodávají, aby vyzbrojili stát Izrael, kde podle agentury Spojených národů zabývající se touto otázku bylo 3,5 milionu Paůestinců připraveno o svá práva nebo z tohoto území vyhnáno.

Nástrojem, který vytrvale používá, je hrozba světu nukleární válkou. Jen on je schopen přinést takový tříkrálový dar.

Fidel Castro, 14. ledna 2008, 19.12 hod.

• < Předchozí
• Další >