Vycházeje z praxe konstruktivní a vzájemně prospěšné výměny názorů na různé komplexní problémy současné situace ve světě, jež už v našich vztazích existuje, rádi bychom podali informace z první ruky o vývoji ozbrojeného konfliktu v Jižní Osetii. Považujeme to za věc nejvyšší priority s názorem, že přední americká a mnohé evropské televizní společnosti informují extrémně jednostranně - pokud nechceme říci, že zaujatě - o výše uvedeném problému v několika posledních dnech.
Za prvé pár slov o historickém pozadí konfliktu. Osetie se stala součástí Ruského carství jako samostatná provincie (aniž by byla jakkoli rozdělena na severní a jižní část) v roce 1774. Po rozpadu Ruského carství v roce 1917 vyhlásila Gruzie své nároky na území Jižní Osetie. V letech 1918-20 byl lid Jižní Osetie vystaven genocidě ze strany nezávislé a demokratické Gruzie. Tehdy byly tisíce Osetů vyhlazeny nebo vytlačeny do Severní Osetie gruzínskými vojenskými jednotkami, které de fakto zničily v Jižní Osetii téměř všechny osady.
V roce 1921 byla v Jižní Osetii nastolena sovětská moc, a v roce 1922 byla Jižní Osetie připojena ke Gruzii jako autonomní oblast. Nový administrativní statut Jižní Osetie přístup Tbilisi nezměnil. Pod hesly přátelství mezi národy byli Oseti nuceni změnit si příjmení na gruzínská. Politika prováděná gruzínskými úřady vedla ke změně osetinské abecedy na gruzínský přepis a k trvalému poklesu počtu obyvatel Jižní Osetie, ač počet obyvatel na území SSSR celkově rostl.
Koncem 80. let 20. století gruzínští nacionalističtí extremisté vyhlásili kampaň k zániku Jihoosetské autonomie. Všechny republikové právní akty, které formovaly základ existence autonomie, byly anulovány. V roce 1990 Nejvyšší sovět Gruzínské sovětské socialistické republiky zrušil legislativní akty přijaté po roce 1921, včetně dokumentu o připojení Jižní Osetie ke Gruzínské SSR, a takto položil Jižní Osetii mimo ústavní a právní rámec Gruzie.
Diskriminace a hrozby vůči Osetům přešly do ozbrojené agrese a zkázy lidu Jižní Osetie v letech 1989-92. Jako výsledek násilných akcí podniknutých Gruzií od listopadu 1989 do července 1992 (do okamžiku rozmístění ruských mírových sil v zóně gruzínsko-osetského konfliktu) přes 3000 Osetů zahynulo, 300 bylo nezvěstných, víc než 100 osetinských osad bylo vypáleno, přes 40 tisíc lidí uprchlo do Ruska.
V době rozpadu SSSR se v Abcházské ani Jihoosetské autonomii Gruzínské SSR nikdy nekonalo referendum, jež by konfrontovalo k tomuto okamžiku stále ještě platnou ústavu SSSR. V této situaci Nejvyšší soud Republiky Jižní Osetie vyhlásil 29. května 1992 nezávislost, berouc v úvahu vůli lidu vyjádřenou v referendu konaném 19. ledna 1992 .
Boris Jelcin a Eduard Ševarnadze podepsali 24. června 1992 v Soči Smlouvu o zásadách urovnání gruzínsko-osetského konfliktu, podle které začala 14. července 1992 v Jižní Osetii mírová operace. V zóně konfliktu byly rozmístěny spojené mírové síly čítající ruské, gruzínské a osetské vojenské jednotky. Smlouva ze Soči počítala také s vytvořením Společné kontrolní komise k urovnání konfliktu. Během příštích let mírové síly úspěšně vyřešily hlavní cíl - zabránit opětovnému zahájení vojenské činnosti.
Za druhé, současná etapa konfliktu. Jak asi dobře víte, 4. června 2008 Gruzie prohlásila, že už nepovažuje Společnou kontrolní komisi za efektivní mechanismus k urovnání, a začala ji nahrazovat novým formátem 2+2+2 (gruzínské úřady a progruzínská tzv. vláda D. Sanakojeva + ruská strana a vláda Eduard Kokojev + OBSE a EU). Jihoosetská strana tuto iniciativu odmítla, což znemožnilo zavedení výše uvedeného návrhu bez ohledu na to, jak by jej ohrozilo Rusko a další evropské státy.
Během dalších pěti měsíců napětí podél dělící čáry mezi hlavním územím Gruzie a Jižní Osetie neustále rostlo, zejména ve spojitosti s důslednou koncentrací gruzínských vojenských jednotek, včetně těžké vojenské techniky (zakázané smlouvou ze Soči) podél této linie. Časté vzájemné provokace byly dalším břemenem pro mírové síly. Opakované výzvy ruského i gruzínského vedení a naše výzvy k mezinárodnímu společenství, aby podpořilo myšlenku podepsání právně závazného dokumentu mezi stranami konfliktu o vzdání se použití vojenské síly zůstaly bohužel bez odpovědi. Teď začíná být jasné, proč Michail Saakašvili po mnoho měsíců tak důsledně odmítal náš naléhavý návrh. Docela nedávno - před tím, než se rozvinuly vojenské akce proti Jižní Osetii, Saakašvili řekl, že nemá smysl požadovat takový dokument, neboť Gruzie by nepoužila sílu proti svému lidu. Teď vidíme, že ji použila.
V noci ze 7. na 8. srpna zahájily gruzínské vojenské jednotky útok. Došlo k němu navzdory slibům příměří, které dal prezident Gruzie pouhých pár hodin před dobře naplánovanou rozsáhlou agresí. Tudíž mluvíme o úmyslném podvodu a klamu, jichž se dopustil M. Saakašvili. Těmito akcemi také hrubě ignoroval výzvu rezoluce Valného shromáždění OSN o zachování olympijského příměří po dobu pekingské olympiády.
Mírumilovné osady v Jižní Osetii byly vystaveny masivním útokům a bombardování, hlavní město Jižní Osetie Cchinvali bylo zcela zničeno. Saakašvili svými činnostmi překročil ve skutečnosti všechny přípustné limity, když dal souhlas k čistkám proti svému lidu. Ve skutečnosti jsme svědky jím schválené záměrné a zrádné genocidy. Podle přibližných údajů o obětech gruzínské agrese mohlo být zasaženo až 2000 nevinných civilistů - většinou žen, starých lidí a dětí, převážně Rusů. Gruzínští ostřelovači nedovolili zdravotnickým službám provádět akce na záchranu životů. Civilní obyvatelstvo Cchinvali, které ještě přežilo, bylo nuceno skrývat se v komorách a ve sklepích zničených budov. Saakašvili nese zodpovědnost za nesmírně rozsáhlou humanitární katastrofu. Od okamžiku, kdy Gruzínci zahájili tuto vojenskou operaci, opustilo republiku přes 30 000 uprchlíků.
Štáb Spojených mírových sil v Cchinvali byl napaden také. Podle dostupných informací bylo 18 příslušníků ruských mírových sil zabito a víc než sto zraněno. Mnohé z nich zasáhly kulky tzv. mírových sil z Gruzie střílejících na své bratry ve zbrani zezadu jako zrádci.
Jak je dobře známo, 90 % obyvatel Jižní Osetie jsou ruští občané. Podle Ústavy Ruské federace stát zajišťuje bezpečnost svých občanů. Za těchto okolností Rusko zahájilo operaci k zajištění míru. Dosud byly ruské mírové síly umístěny v Cchinvali při plném dodržení mezinárodního práva a již existujících smluv. Posily sem vyslané měly za cíl chránit ruské mírové jednotky v Cchinvali, a ne je opustit bez pomoci proti akcím podniknutým Gruzií a byly výhradně zaměřeny na ochranu ruských mírových sil a civilního obyvatelstva a k zastavení gruzínské agrese. Ruské jednotky neobsazují oblasti sousedící s Jižní Osetií ani oblasti, které s ní nesousedí.
Současná situace je výsledkem osobního rozhodnutí M. Saakašviliho, rozhodnutí učiněného a realizovaného na jeho vlastní zodpovědnost, a tudíž ohrožujícího stabilitu celé oblasti. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se zapojil ve jménu EU do urovnání konfliktu a značně přispěl k dohodě o dobře známém mírovém plánu sestávajícím ze šesti bodů, podpořeném ruským prezidentem D. Medveděvem i M. Saakašvilim. Splní Rusko bez jakýchkoliv podmínek své závazky v souladu s plánem? Záleží na tom, jak se zachovají Gruzínci.
Doufáme, že podané informace budou pro vás užitečné a že najdete příležitost přispět k vyřešení v tento okamžik hlavního úkolu, tj. zachovat bezpečnost lidu, vyloučit jakýkoli výhled na pokračování vojenské činnosti gruzínské armády proti Jižní Osetii, k navrácení situace do mezí zákona.
A poslední bod. Zpravodajství o tragédii v Jižní Osetii v západních médiích je extrémně jednostranné, předpojaté a zaujaté. Žádné zprávy z Jižní Osetie, všechny jsou o Gori a dalších gruzínských městech, kde oběti na životech, jsou-li vůbec nějaké, naprosto nelze srovnávat s oběťmi v Cchinvali. Představte si, že by se CNN nikdy nezmínila o 7. říjnu 2001, kdy začaly vojenské operace USA v Afghánistánu. Jak by to vypadalo? To je přesně ten způsob, jakým je právě teď prezentováno Rusko ve vašich očích. Rozhodně to není spravedlivé.
Oddělení mezinárodních styků ÚV KSRF
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.