Kuba lidským rozvojem vysoko převyšuje sousední země

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 10. 2008

Twitter

Přinášíme příspěvek přednesený na letošním Vratimovském semináři, a to  projev chargé d'affaires Kubánské republiky v ČR Bárbary Montalvo. Drazí soudruzi, pozvání k vystoupení na tomto setkání, o jehož tradici a významu mám ty nejlepší reference, má pro mne zvláštní význam. Fakt, že jeho organizátoři považují účast kubánského zástupce za přínosnou, odráží význam, který přikládá KSČM kubánské revoluci, a také solidaritu, jíž se nám od vás po všechny tyto roky dostává. Za to vše vám chci poděkovat jménem všeho, co zde zastupuji - své vlasti, revoluce, v níž věřím, strany, která nás vede vpřed, a skvělého národa, jehož součástí mám tu čest být...

V krátkém čase, který mám k dispozici, je nemožné provést bilanci 50 let revoluce. Navíc uznávám, že je to úkol historiků. V předvečer svého 50letého výročí podává kubánská revoluce stále nové důkazy své síly, odolnosti a obnovy.

*Půl století ataků proti revoluci

Krátce po vítězství jsme přežili exodus naprosté většiny našich odborníků a techniků podněcovaných kontrarevoluční propagandou. Přežili jsme náhlé přerušení našich vazeb s USA, zemí, na níž jsme byli ekonomicky závislí. Přežili jsme pokus mezinárodně nás izolovat, zejména od bratrských zemí Latinské Ameriky, našeho historického a přirozeného prostředí. Přežili jsme útok žoldáků v Zátoce sviní a současně ustědřili USA první vojenskou porážku v Americe. Přežili jsme karibskou krizi, blokádu, která je fakticky 50 let trvající ekonomickou válkou, zánik socialistického tábora a poté tzv. speciální období, s jehož některými důsledky se potýkáme dodnes.

Přežili jsme nepřátelství a agresi mocného nepřítele, sabotáže proti naší ekonomice, plány CIA, která do země zanesla smrtelné nemoci, jež postihly plodiny i lidi, více než 600 plánů na zavraždění Fidela Castra, teroristické akce proti našemu lidu, jež si vyžádaly přes 3000 obětí, působení mocných nadnárodních zpravodajských společností s jejich mlčením o naší realitě nebo jejím překrucováním, pomlouvačné kampaně. Přežili jsme i často devastující působení přírody na našem území.

Za těch 50 let neexistoval úkol - ať byl jakéhokoli druhu -, jehož by se kubánská revoluce nezhostila odhodlaně, aniž by přitom rezignovala na jedinou ze svých zásad.

Dnešní socialistickou Kubu nelze pochopit bez určité znalosti naší historie, historické kontinuity revoluce, toho, co znamená zeměpisná blízkost mocného souseda, který vždy toužil se nás zmocnit.

Z těchto historických souvislostí, z naší schopnosti přizpůsobit se okolnostem, hledat alternativy k naší realitě, a přitom neustupovat ani o milimetr, čerpala revoluce, jejíž 50. výročí brzy oslavíme.

* Kuba před revolucí

Co jsme byli v roce 1959?

Země se zaostalou neokoloniální ekonomikou, závislá na USA: 75 % půdy bylo v rukách 8 % vlastníků, 25 % pracovních sil bylo nezaměstnaných, 45 % dětí ve věku od 6 do 14 let nechodilo do školy a 24 % obyvatelstva staršího 10 let bylo negramotných. Průměrná úroveň vzdělání obyvatel starších 15 let nedosahovala ani 3. třídy základní školy.

Země s naprosto nedostatečným státním zdravotnictvím, kde v hlavním městě s pouhými 22 % celkové populace bylo soustředěno 65 % lékařů a 62 % nemocničních lůžek. Na venkově bylo 43 % obyvatel negramotných, bezplatná lékařská péče pokrývala nanejvýš 8 % obyvatel, 36 % této populace trpělo parazitárními onemocněními a 14 % mělo vyléčenou nebo nevyléčenou tuberkulózu.

* Kuba v 90. letech

Model sociálního rozvoje Kuby po vítězství revoluce toto panoráma radikálně změnil a vedl k výsledkům blížícím se v sociálních ukazatelích zemím s daleko vyšší hladinou příjmů.

Je však namístě připomenout, že začátkem 90. let 20. století prodělal náš HDP propad o 35 % se všemi vám dobře známými ekonomickými a sociálními důsledky. I za této dramatické situace bylo nadále prioritou, aby žádný Kubánec nezůstal bez pomoci. Nebyly privatizovány žádné zdravotnické, vzdělávací, sociální služby či sociální zabezpečení. V ekonomice byly provedeny změny jako otevření zahraničním investicím, povolení dolaru, rozvoj cestovního ruchu atd., abychom tak v první řadě přežili a poté mohli pokračovat v přerušeném rozvoji našeho společenského modelu. Věděli jsme, že za tyto změny budeme muset zaplatit určitou společenskou cenu, avšak byli jsme přesvědčeni, že lid pochopí důvody, které nás k nim vedly.

Naši nepřátelé nás obviňují, že jsme zničili prosperující ekonomiku a říkají, že kubánská socialistická ekonomika je slabá. Kubánská ekonomika nejenže není slabá, ale prokázala obrovskou odolnost. Schopnost odolat blokádě a unést obrovské náklady dvou radikálních transformací své technologické základny a pletiva svých zahraničních vztahů v rozpětí necelých tří desetiletí. První, když byla americká technologie nahrazována technologií z SSSR a ostatních zemí socialistického tábora, a druhá, když byl její provoz paralyzován a bylo nutné ji začátkem speciálního období opět nahradit jinou.

* Loňské sociální a hospodářské výsledky

Podíváme-li se na sociálně ekonomické výsledky za rok 2007, vidíme, že potvrzují pozitivní trend nastartovaný v roce 2004. Růst činil 7,5 procenta, a třebaže jsme nedosáhli plánovaných 10 %, výsledek byl lepší než průměrný pětiprocentní růst zaznamenaný v Latinské Americe.

Průmyslový růst se oproti roku 2006 ztrojnásobil, výrazný byl zejména v niklovém průmyslu - 2,2 %. Farmaceutický průmysl a biotechnologie, které u nás v roce 1959 ještě neexistovaly, také zaznamenaly výrazný růst. Revoluce v energetice pokračovala instalací nových agregátů a spuštěním dvou větrných parků na Ostrově mládeže a v Gibaře. Mimochodem - ve dvou oblastech nejhůře postižených uragány.

Dnes je Kuba zemí s nejlepším rozdělením příjmů v Latinské Americe, zemí s nejkvalitnějším 1. a 2. stupněm škol, s nejvyšším počtem učitelů na obyvatele, s ukazateli dětské úmrtnosti a věku dožití srovnatelnými s vyspělými zeměmi, s nejnižším ukazatelem nezaměstnanosti. Zemí, zajišťující obyvatelstvu dotované potraviny pokrývající minimálně polovinu výživových potřeb. Primární zdravotní péče a služby špičkové technologie jsou nadále zcela bezplatné, průměrné dosažené vzdělání je vyšší než devátý ročník. Kuba je také jedinou zemí kombinující velký rozvoj člověka s přiměřenou udržitelností životního prostředí. Taková úctyhodná struktura sociálních výdobytků by se nemohla opírat o křehkou ekonomiku.

* Mezinárodní hodnocení Kuby

A takto hodnotí výsledky Kuby mezinárodní, regionální i světové organizace.

UNESCO - Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu v závěru své výroční zprávy za rok 2007 uvádí, že Kuba je jedinou zemí Latinské Ameriky a karibské oblasti, která plní miléniový cíl Vzdělání pro všechny a svými vysokými ukazateli zaujímá 1. místo.

UNDP - Rozvojový program OSN zařazuje Kubu ve své výroční zprávě mezi země s vysokou úrovní lidského rozvoje, která těchto výsledků dosahuje s nejnižšími příjmy na hlavu.

ECLAC - Ekonomická komise OSN pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast hodnotí ve své zprávě o sociálním panoramatu Latinské Ameriky a karibské oblasti za rok 2007 Kubu jako zemi, která v daném regionu vynakládá na sociální výdaje nejvíce prostředků ze svého hrubého domácího produktu, a to třikrát více, než kolik v průměru vydávají na tyto položky země tohoto regionu.

* Kuba má i slabiny

Naše bilance za rok 2007 se dotýká také našich slabých míst. Naše zemědělství - pro zemi, která potřebuje zvýšit produkci potravin, je stále nedostačující. Průměrná mzda - jsme si vědomi, že přes její více než pětiprocentní nárůst stále zřetelně nedostačuje k pokrytí všech potřeb a přestala plnit svou roli při uplatňování socialistické zásady odměňování každý podle svých schopností a každému podle jeho práce . Další je oběh dvojí měny. Pro kubánskou revoluci však nebyla nikdy charakteristická sebechvála, nýbrž sebekritičnost.

* Mezinárodní styky Kuby

Krátce se chci zastavit na mezinárodním poli, abych doložila, proč popíráme, že by Kuba byla izolovaná.

Kuba udržuje diplomatické styky se 186 ze 197 členských zemí OSN. V Havaně je akreditováno 108 diplomatických misí. Kuba má velvyslanectví ve 123 zemích. Ročně nás navštíví v průměru 500 delegací na vysoké úrovni. Rezoluce, odsuzující blokádu Kuby, byla schválena 184 zeměmi. Iberoamerické summity, summity EU - Latinská Amerika a Karibik, více než desítka mezinárodních fór vznášejí požadavek na ukončení politiky blokády. Podařilo se skoncovat s protikubánským mechanismem nasazovaným v oblasti lidských práv. Zatímco Kuba byla zvolena za zakládajícího člena nové Rady pro lidská práva, USA se neodvážily podstoupit test tajného hlasování. Kuba předsedá oživenému Hnutí nezúčastněných zemí. Opětovné začlenění Kuby do Latinské Ameriky a karibské oblasti je dnes již realitou. Máme vztahy se 30 z 32 zemí regionu, jsme zakladateli (latinskoamerické integrační iniciativy) ALBA a přinášíme svůj skromný vklad k integračnímu úsilí našeho regionu.

* Pomoc jiným státům

Více než 31 000 zahraničních stipendistů za 123 zemí studuje bezplatně na Kubě. Více než 37 000 pracovníků kubánského zdravotnictví, z toho 18 000 lékařů, působí bezplatně v 70 zemích. Přes tři miliony lidí ve 24 zemích bylo alfabetizováno pomocí kubánské metody Já to dokážu . Za čtyři roky nabylo díky operaci Milagro (Zázrak) zrak 1,3 milionu lidí ze 33 zemí. Přes 25 000 černobylských dětí a dospívajících se po tragédii léčilo a rehabilitovalo na Kubě.

*Debata o socialismu

Strana dala podnět k hluboké a rozsáhlé celonárodní debatě - vyzvala všechen lid ke kritickému přístupu, jehož cílem je zlepšit náš socialismus. Hledáme potřebné změny, transformace, které by umožnily zabezpečit budoucnost kubánského socialismu. Ve společnosti, jako je naše, kde neexistují antagonické rozpory, se nebojíme diskusí. Přitom nezapomínáme, že náš nepřítel je stále na číhané, že pokrok bude vždy záviset na práci, protože zázračné recepty na řešení problémů neexistují. Jsme si vědomi, že pouze strana je zárukou národní jednoty, že strana je Fidelovým skutečným a jediným dědicem, že masová podpora revoluce od strany vyžaduje, aby Komunistická strana Kuby byla stále více stranou pro celý kubánský národ. Takoví jsme tedy dnes!

* Ničivé hurikány

Na tomto místě jsem původně chtěla svůj příspěvek uzavřít nebýt toho, že nás příroda zasáhla tak brutálně, jak se stalo. Devastující přechod dvou uragánů během necelých 10 dnů způsobil naší zemi ztráty vyčíslené na pět miliard dolarů. Více než půl milionu bytů a obytných domů bylo částečně nebo zcela zničeno, byly poškozeny zemědělské kultury, elektrické a telefonní sítě, školská, zdravotnická, kulturní a turistická zařízení. Byla poskytnuta ochrana pro 3 179 864 osob, z toho 2,7 milionu jich bylo evakuováno, desetitisíce rodin přišly o všechno.

* Blokáda bolí, ale srdce je zdravé

A za této situace je doslova povinností se zmínit o obrovských ztrátách naší země v důsledku americké blokády. Jak ukazují pečlivě doložené údaje, v roce 2007 způsobila blokáda ekonomické škody ve výši 3,775 mld. dolarů. Souhrn škod způsobených od uvalení blokády dosahuje 93 mld. USD, tedy 1,6násobku ročního HDP Kuby nebo asi 12násobku kubánského zahraničního dluhu za rok 2006 či 23,5násobku hodnoty investic realizovaných v roce 2006. Proto tvrdíme, že blokáda je hlavní překážkou našeho rozvoje, blahobytu Kubánců a, za současné situace, hlavní překážkou obnovy.

Naši nepřátelé - titíž, kteří se považují za přední bojovníky za lidská práva - trvají na tom, že není vhodná chvíle ke zpružňování blokády, neboť si myslí, že čím těžší bude naše situace, tím rychleji bude náš lid malomyslnět a revoluce bude moci být - konečně! - poražena.

Žádná země však není lépe připravena než Kuba se k těmto klimatickým jevům postavit s předvídavostí a okamžitě přistoupit k mapování škod a práci na jejich odstraňování.

Žádný národ není lépe připraven překonávat protivenství než kubánský.

Žádný systém není připraven zabezpečit obnovu země lépe než kubánský socialistický systém.

Vím, že se mnozí ptají, zda se skutečně dokážeme z této rány vzpamatovat. Odpovídám, že to bude těžké. Je potřeba čas a prostředky, bude to stát mnoho sil, hodně práce, obětavosti. Avšak ti, kdo ztratili všechno, vědí, že nebudou nikdy ponecháni svému osudu, jako nebyl za uplynulých 50 let nikdy ponechán osudu ani jediný Kubánec.

Tváří v tvář tvrdé realitě utrpěných škod chci připomenout, že naše srdce zůstalo nedotčeno, nedotčeny zůstaly naše principy, morálka, důvěra v sebe sama. Nedotčena je také naše historická paměť, hrdost na to, že jsme dědici oněch polonahých mambísů na neosedlaných koních, kteří se s mačetami nad hlavou vrhali proti španělským puškám. A armádu porazili!

Přátelům chci říci, aby Kubě důvěřovali, protože my vše překonáme. Ani uragány, ani blokády, ani agrese nám v tom nezabrání!

 Bárbara Montalvo.

• < Předchozí
• Další >