Vítězství socialistů Venezuely v regionálních volbách

Podrobnosti

Vytvořeno 19. 12. 2008

Twitter

Dne 23. listopadu 2008 se uskutečnily volby guvernérů 22 států a primátora hlavního města Caracasu. Kandidáti Jednotné socialistické strany (PSUV) zvítězili v 17 státech, v pěti státech a v hlavním městě se stali guvernéry respektive primátorem představitelé opozice. Venezuelané volili i starosty velkých měst. Kandidáti PSUV vyhráli ve 235 městech z 335. Ve všech pěti státech, ve kterých se stali guvernéry příslušníci opozice, získali ovšem funkce starostů převážně socialisté, kteří budou prosazovat politiku centrální vlády. Ze 17 milionů registrovaných voličů se hlasování zúčastnilo 65 %, (dosud historicky největší účast v regionálních volbách), z nichž 58 % upřednostnilo kandidáty PSUV. Socialistická strana získala ve volbách o 1,5 milionu více hlasů než v těsně prohraném referendu o ústavních změnách 2. prosince 2007. Význam vítězství socialistů je zřetelnější v historickém kontextu:

1. Málo vládních politických stran v Evropě nebo Americe získalo tak rozsáhlou lidovou podporu v absolutně svobodných a kontrole přístupných volbách.

2. PSUV si udržela vysokou podporu voličů i přes provedená radikální ekonomická opatření, znárodnění monopolů produkce oceli, cementu i finančních institucí. Výsledky voleb mohl významně ovlivnit i pokles cen ropy o více než 70 %, hlavního zdroje příjmů Venezuely, umožňující financování sociálních programů.

3. Voliči přistupovali i k volbě socialistických kandidátů pečlivě a hlasovali pouze pro ty, kteří v minulosti plnili pokyny vlády v sociální oblasti, rozvoji školství a zdravotnictví. Výsledky voleb neodrážejí pouhé nadšení pro Chávezem podporované kandidáty, ale i uvážený přístup voličů.

4. Lze předpokládat, že příznivý výsledek voleb umožní vládě a prezidentu Chávezovi věnovat mnohem více pozornosti opatřením k řešení dopadů globální ekonomické krize na Venezuelu. Většina buržoazních vlád poskytuje krachujícím bankám a velkým firmám finanční prostředky ze státních, lidových fondů, aniž by od nich požadovaly záruky, že tyto prostředky budou vráceny. Kolaps kapitalismu umožňuje i alternativní řešení, spočívající ve znárodňování klíčových ekonomických odvětví. Většina venezuelských firem je těžce zadlužena státním i soukromým bankám. Nyní Chávez může od nich žádat, aby dluhy zaplatily anebo předaly klíče.

Volby ukázaly vyhraňující se polarizaci politických sil na levici, představovanou PSUV a komunisty, a pravici. Centrističtí sociálně demokratičtí kandidáti byli vymazáni z politické mapy.

Všech pět opozičních guvernérů i primátor Velkého Caracasu jsou úhlavními protivníky prezidenta Cháveze. Nový pravicový guvernér státu Miranda - Henrique Capriles Radonsky se v průběhu nezdařeného puče proti Chávezovi v roce 2002 pokoušel zapálit kubánskou ambasádu. Pablo Peréz, nově zvolený guvernér na ropu bohatého státu Zulia, hraničícího s Kolumbií, se bude zřejmě za podpory Spojených států pokoušet o osamostatnění a zahájení procesu rozbíjení Venezuely. Opoziční guvernéři by sice mohli vyvíjet odpor proti centrální vládě, ale nastupující ekonomická krize značně omezí výši dostupných prostředků k udržení chodu služeb v jejich státech a činí je, mnohem více než dříve, závislými na centrální moci. Omezení finančních toků z centra by jim zabránilo splnit sliby, na které nalákali své voliče, zejména zlepšení sociálních služeb, školství, veřejné dopravy a boj s korupcí a klientelismem.

Nelze očekávat, že by světová masmédia ocenila volební vítězství socialistů. Vedení PSUV jistě kriticky zhodnotí výsledky voleb z hlediska výběru budoucích kandidátů. Hlavním kritériem pro hodnocení jejich úspěšnosti se mají stát výsledky řešení lokálních problémů a nikoli pouze deklarovaná věrnost prezidentu Chávezovi. Bezprostřední úkol, který stojí před Chávezem, vládou, parlamentem a novými guvernéry, je vypracování komplexního sociálně ekonomického strategického plánu na omezování vlivu globálního kolapsu kapitalismu. Snížením příjmů z exportu ropy vzniknou problémy v realizaci vládních sociálních programů, které prezident přislíbil uskutečnit, i kdyby cena barelu ropy klesla pod 50 USD. Finanční rezerva, 40 miliard USD, postačí jako dočasný nárazník. Vláda však bude mít těžký úkol udržet pod kontrolou inflační tlaky (v listopadu 31 %). Nevyhne se důslednému řízení a kontrole zahraničního obchodu, zajištění přímého dohledu na činnost výrobního a distribučního sektoru. Mimořádnou pozornost musí věnovat zabezpečení životní úrovně lidu.

Realizovat progresivní politiku, zajistit základní služby a udržet sociální vymoženosti může politické vedení státu pouze tehdy, pokud se mu podaří zajistit kontrolu výkonných institucí odborovými organizacemi, spotřebitelskými a komunálními radami.

8. prosince 2008, Karel KLUZ, Halo noviny

• < Předchozí
• Další >