Čeká nás nejhorší krize od Velké deprese

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 12. 2008

Twitter

Zapomeňte na všechny řeči o měkkém přistání. Šokující data z USA by měla vymést poslední pochybnosti o možnosti, že se současná krize změní v nejvážnější ekonomický šok pro globální ekonomiku od třicátých let minulého století, píše ekonomický komentátor listu The Guardian Larry Elliott. Fakt, že největší ekonomika světa přišla minulý měsíc o 533 tisíc pracovních míst, zavání propadem. Zatímco se nezdá pravděpodobné, že se ukáže být tak dlouhý a hluboký jako Velká deprese, zmizelo minulý měsíc víc pracovních míst než kdykoli od roku 1974, kdy poválečný boom zastavilo rozhodnutí zemí OPEC zavřít ropné kohoutky.

A aby toho nebylo málo, data o nezaměstnanosti za září a říjen byla značně revidována ? směrem vzhůru, takže počet zaměstnanců se za poslední čtvrtletí snížil o 1, 25 milionů lidí.

Někteří analytici vidí naději v tom, že míra nezaměstnanosti vzrostla jen nepatrně z 6, 5 procenta na 6, 7 procenta. To však jen proto, že více než 400 tisíc lidí zcela opustilo systém, zřejmě proto, že neměli víru v to, že by mohli najít práci.

Ani nelze tvrdit, že by tyto otřesy a propouštění bylo způsobeno kolapsem Lehman Brothers. Revize starých dat ukazují, že počet nezaměstnaných byl menší o 400 tisíc lidí už v září, tedy ještě předtím, než na stav měla dopad eskalace finanční krize.

Kromě dopadu na akcie, dluhopisy a na dolar budou mít ona žalostná data tyto tři následující konsekvence.

Když přestane pobírat 1, 25 milionu lidí mzdy, bude to mít dopad na spotřebu. A když spotřebitel neutrácejí, společnosti nebudou investovat. Budeme spíše svědky toho, jak se ve čtvrtém čtvrtletí smlouva na produkci dostane na roční míru kolem čtyř procent ? a může být ještě hůř. A to, co se stane s Amerikou, se týká kohokoli jiného, speciálně velkých exportních zemí, jako je Čína, Německo, Jižní Korea, Japonsko.

Druhý dopad bude sociální. Amerika nemá velkorysou síť sociální pomoci známou z Evropy, takže když propuštění nenajdou rychle práce, bude Ameriku čekat bída, chudoba a hrozba nepokojů.

Potřeba dát lidem práci vede k třetí konsekvenci. Dojde k dalšímu snížení úrokových měr Federální rezervní a k dalším nekonvenčním opatřením, aby se snížily dlouhodobé míry. Bde se očekávat, že Amerika nemůže čekat na fiskální stimul v hodnotě 500 miliard dolarů, který plánuje nově zvolený prezident Obama. A dojde na pomoc automobilovému sektoru. Jednomu z mála.

Američanem, kterému mohla dát zveřejněná smutná data naději, bude Rick Wagoner, šéf firmy General Motors.

red./The Guardian (08.12.2008)

• < Předchozí
• Další >