Německý balíček proti krizi pro bohaté

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 1. 2009

Twitter

Na základních bodech mohutného balíčku opatření na povzbuzení skomírající ekonomiky se 12. ledna shodly špičky stran německé vládní koalice. Opatření, která zahrnují také částečné daňové odlehčení občanům a firmám, mají v příštích dvou letech německé veřejné rozpočty zatížit zhruba padesáti miliardami eur (více než 1,3 bilionu Kč).

Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, jejich bavorští souputníci z Křesťanskosociální unie (CSU) a sociální demokraté (SPD) se dohodli mimo jiné na investicích do výstavby silnic a do školství ve výši 18 miliard eur (téměř 482 miliard Kč). Spory se do poslední chvíle vedly o podobě daňových úlev. Jasná shoda byla pouze na tom, že základní nezdanitelná částka z ročního příjmu se zvedne z 7664 na 8004 eur. Strany kromě toho dohodly snížení dolní sazby daně z příjmu z 15 na 14 procent, oznámili šéfové poslaneckých frakcí CSU a SPD Peter Ramsauer a Peter Struck. Daňová opatření budou uplatňována od 1. července. Vláda dále poskytne rodičům jednorázový bonus ve výši 100 eur na dítě.

Pro běžné občany může být z dohodnutých bodů balíčku nejzajímavější takzvaná ekologická prémie . Každý dostane podle zatím nepotvrzených informací 2500 eur, pokud si koupí nový automobil a zároveň odhlásí vůz nejméně deset let starý. Při koupi nového automobilu šetrného k životnímu prostředí by navíc měla od 1. července platit různě odstupňovaná daňová zvýhodnění.

Vládní strany se rovněž dohodly na úvěrovém a garančním rámci pro velké podniky. Stát je ochoten na tuto část programu poskytnout až 100 miliard eur. Konzervativci však neprotlačili návrh, aby v nejnaléhavějších případech stát do koncernů vstoupil majetkově. Ochranný štít tak bude určen firmám, které se ocitnou ve finanční tísni kvůli zamrzlým úvěrům. Každopádně však jde o nejmohutnější soubor opatření na posílení ekonomiky v poválečných dějinách Německa. Balíček má zmírnit recesi největší německé ekonomiky, která by mohla být nejhlubší od 2. světové války.

Časopis Kommunistische Arbeiterzeitung (KAZ) si položil otázku, kam avizované prostředky vlastně půjdou a odkud se vezmou. Americká vláda má výhodu, může si natisknout dolarů, kolik chce. Riskuje tím sice budoucí oslabení měny inflací, ale kdo by se tím zabýval tváří v tvář hluboké krizi, uvádí časopis. Merkelová je v trochu jiné situaci, tisknout může jen tolik, kolik jí Brusel dovolí. Může si ale pomoci jinak. KAZ dovozuje, že se pomoc rozdělí na skutečné (vytištěné) a fiktivní peníze. Ty skutečné budou sloužit jako zisky bank a průmyslových podniků, ty fiktivní se budou zanášet do účetnictví a obíhat jen v něm. Banky budou opět vítězi , píše KAZ, a také ti, kdo budou expandovat, jako RWE, která koupí největšího dodavatele elektřiny v Nizozemsku, a to dokonce za hotové. RWE koupí nizozemskou společnost Essent za 9,3 miliardy eur. Essent se dostala do dluhu ve výši jedné miliardy, který není schopna splatit, její cena prudce klesla, RWE udělala dobrý obchod. Počítá, že kupní cenu dostane do šesti let zpět a plánuje, že následný čistý zisk bude činit nejméně 1, 5 miliardy eur ročně.

Takových žraloků jako RWE číhá na oběti krize více. Německá vláda ráda vidí expanzi německého kapitálu a zaplatí ji právě penězi ze záchranného balíčku. Na zaměstnance se dostane jen málo. Mohou si koupit nový automobil a podpořit tak německé výrobní závody, ale kde vzít peníze, když je člověk bez práce. To myšlenky na nový vůz prostě nepřicházejí. Navíc, kdo má auto více než deset let staré, asi měl vysoko do žlabu i v lepších dobách.

Nezaměstnanost začala prudce růst v loňském prosinci, kdy přibylo 114 000 lidí bez práce. Celkově nezaměstnanost přesáhla hranici tří milionů lidí (3 102 000 - 7,4 % práceschopného obyvatelstva - pozn. red.). A to se nepočítají zaměstnanci, kteří jsou v nucené výluce, například v automobilovém průmyslu, uvádí KAZ. V lednu se očekává další mohutné vyhazování z práce, vláda nabízí opravy silnic a mostů, jako vždy v krizi.

Za velké krize ve 30. letech to zabralo, nyní je ale otázkou, zda kvalifikovaní pracovníci přijmou nekvalifikovanou práci. Stavební firmy nemají většinu německých zaměstnanců, spoléhají na gastarbeitry, ti byli propouštěni jako první, nyní se tedy vrátí.

Nejzajímavější je, že velké firmy považují záchranný balíček za příliš malý, chtěly by nahrabat víc. Ale tak už to v krizi chodí, kdo byl bohatý, nakonec ještě zbohatne, kdo měl málo, bude mít ještě méně, uzavírá KAZ.

Halo noviny, 16. 1.

• < Předchozí
• Další >