"Holandský" kámen z Měsíce

Podrobnosti

Vytvořeno 27. 10. 2009

Toto byl jeden z nejcennějších exemplářů holandského říšského muzea. Že měsíční kámen z muzea je ve skutečnosti zkamenělé dřevo, se můžeme dovědět na www.novinky.cz/koktejl/177594. Nikdo v muzeu si nedovedl představit, že by kámen, který měli doručit na Zemi američtí astronauti z Apolla 11, jeden z nejcennějších exponátů, mohl být ve skutečnosti "obyčejným" kusem zkamenělého dřeva. Měsíční  kámen  má pocházet  z pozůstalosti holandského premiéra Willema Dreesmana, který ho získal od amerického velvyslance J. Williama Middendorfa, který doprovázel astronauty z Apolla 11 při návštěvě v Nizozemí. Je to nepopsatelný a téměř bezcenný kámen," tvrdí geolog Frank Beunk z amsterdamské Vrije Universiteit.

O události se zmínila i česká státní televize. Ihned však vystoupil ?znalec?, který vše bagatelizoval.  Přečetl jsem si i blogy komentující událost. Vyjadřují spíše rozpaky. A přece již od roku 1969 vystupuje celá řada amerických a světových vědců s důkazy potvrzujícími hypotézu, že všechny cesty amerických astronautů, v misích programu Apollo, jsou dílem Langley, Hollywoodu a režiséra Stanly Kubricka.

 

V prostředí naivních českých občanů je, díky koncentrované buržoazní propagandě, masově rozšířená představa o tom, že Amerika je nepřekonatelná  ve všem, zejména ve vědě a technice. Do převratu v roce 1989 jsme měli dvacet let na to, abychom celý podvod odkryli a využili ve vlastní propagandě. Čtyřicet let se obracely světové vědecké společnosti a amatéři na NASA s prosbami  o získání kopií originálních fotografií, filmů a videozáznamů z cest na Měsíc. NASA našla to nejjednodušší východisko. Oznámila, že se všechno, co potvrzovalo cestu Američanů na Měsíc,  ztratilo. Pak se něco údajně našlo za podivných okolností v Austrálii a tím bylo vše jakoby vyřešeno. To ale není všechno. Podle legend dovezli američtí astronauti z Měsíce 378 kg měsíčních hornin. Sovětské automatické sondy pouze několik set gramů. Vnucuje se představa: pokud je přivezli ?  je tedy  horniny potřeba zkoumat. Sovětské měsíční horniny dodnes vědecky zkoumá celý svět. Jaký je problém s americkými?

 Američané vystavili v muzeích pod sklem několik kamenů, jak se nyní oficiálně potvrdilo, nejistého původu. Pro zbytek postavili pancéřovaný úkryt. 135ti vědeckým ústavům  vydali ke zkoumání několik mg, ale i s tím brzy přestali, poněvadž prokletí cizinci začali publikovat výsledky bádání naznačující, že vzorky jsou příliš podobné horninám naší rodné planety. Netaktní Japonci bez okolků uvedli, že měsíční vzorky pochází ze Země, což potvrdili  i poměry izotopů dusíku. NASA kontrovala tím, že označila vzorek za součást meteoritu, který se utrhl ze Země, putoval vesmírem a dopadl na Měsíc. Pak došlo k něčemu jinému. Nevyzpytatelní geologové přišli k závěru, že vzorky rozhodně pochází ze Země a určili i jejich místo původu ve Spojených státech.

Proud  žádostí o vzorky do NASA se nezastavil. Co měla ubohá NASA dělat?

 

Osamu bin Ladina tehdy CIA pouze školila, takže na něj se obrátit s prosbou o řešení nemohla a tak oznámila, podobně jako předtím o dokumentárních fotografiích a filmech, že měsíční hornina někam zmizela. Nejen ruští, ale i američtí a světoví skeptici shromáždili tisíce důkazů zpochybňujících  věrohodnost celého programu Apollo. Od hlouposti, jako je první otisk boty člověka na Měsíci v mokrém písku, přes nerovnoběžné a krátké stíny, zjevné retušování fotografií, nízké výskoky astronautů, neodpovídající šestinásobně menší přitažlivosti měsíce až po hlavní důkaz: Američané nebyli schopni do roku 1969 sestrojit raketu s tahem motorů 3000 tun, označovanou jako Saturn 5. Podle NASA šlo o motory typu F ? 1 a raketa Saturn jich měla mít 5. Kam se však poděly všechny tyto motory a proč dnešní moderní americké rakety používají importované ruské motory RD ? 180, vyvinuté pro kosmickou loď ?Energia?  Od skončení mise Apollo již motory F ? 1 nikdo v chodu neviděl.

 

Před startem Apolla 11 dne 10.7.1969 vyslal SSSR do neutrálních vod  blízko mysu Canaveral na Floridě vědeckou expedici sedmi lodí, které měly zjistit parametry letu Apolla 11, bez kterých nebylo možné sledovat let rakety k Měsíci. Americké námořnictvo obklíčilo expedici bojovými plavidly s děly a raketami připravenými k palbě a 10 minut před startem se přiblížily letouny rádio- elektronického boje a zahltily rušením všechny sovětské sledovací systémy. Proč? Vždyť Sověti mohli jen potvrdit americký úspěch. SSSR si deset let před tím, při letu své první rakety na Měsíc, oznámil předem světové veřejnosti parametry letu, a kanály po kterých probíhá s raketou rádiové spojení, aby americké a britské prostředky kosmického průzkumu musely potvrdit, že raketa dopadla na Měsíci.   

 

Od 7.Listopadu 1917 se světová buržoazie snažila zlikvidovat první socialistický stát světa. Nejdříve vysláním intervenčních sborů a nově vzniklé polské armády a za několik let  podporou německého nacismu a celé Evropy v boji proti SSSR ve II. světové válce. Sovětským komunistům se nejen podařilo zvítězit, ale  vytvořit i Světovou socialistickou soustavu. Od startu prvního Sputniku v listopadu 1957 si americká administrativa začala uvědomovat, že vojenskou cestou Sovětský svaz nezničí. Již 25.5.1961 vystoupil prezident Kennedy  s prohlášením, že koncem šedesátých let přistane první Američan na Měsíci. Při náskoku, který měl již tehdy SSSR (dne 4. října 1959 pořídila sonda Luna 3  snímky odvracené strany Měsíce a 3.února 1966 došlo k prvními měkkému přistání automatické  sondy Luna 9 na Měsíci ? vůbec prvnímu přistání zemského tělesa na jiném vesmírném objektu) nebyla zřejmě jiná cesta, než podvod. Svým způsobem ho potvrdil americký žurnalista Bart Sibrel, kterému se dostalo od druhého muže na Měsíci Edwina Buzze Aldrina po tom,  co ho před televizními kamerami požádal v Bewerly Hills 11.9.2002, aby na Bibli přísahal, že byl skutečně na Měsíci, pouze dvou ran do nosu. Ostatně i dalších sedm astronautů odmítlo Sibrelův požadavek.

 S cílem vyvrátit rostoucí pochybnosti o programu Apollo byla vyslána dne 19.6.2009 k Měsíci raketa s měsíčním satelitem LRA (Lunar Reconnaissance Orbiter) vybavený přístroji, schopnými fotografovat všechna sovětská a americká zařízení, která zůstala na Měsíci. Rozlišovací schopnost přístrojů má být půl metru. Na snímcích budou mít objekty rozměry několika mm. S rozvojem výpočetní techniky se zvýšily možnosti falsifikovat jakékoli snímky a do snímku z Měsíce natisknout obrázek makety zařízení, na kterém nemůže být, vzhledem k rozlišovací schopnosti přístrojů vidět ani jeden detail, je hračka. Prezident Clinton ve svém životopise ?My Life?  (2004) na straně 156 uvádí: Měsíc po tom, co astronauti Buzz Aldrin a Neil Armstrong opustili svého kolegu Michaela Collinse na kosmické lodi Columbia a prošli se po Měsíci, čímž časově předstihli Kennedyho cíl vyslat člověka před koncem dekády na Měsíc, se mě zeptal starý tesař, zda tomu věřím. Odpověděl jsem: ?jistě, viděl jsem to v televizi?. Nesouhlasil; uvedl, že tomu nevěřil ani na minutu, poněvadž televizní podvodníci mohou předvést věci, které se nikdy nestaly, jako skutečné. Myslil jsem si, že je to pošuk. Během svých osmi let ve Washingtonu jsem viděl v TV některé věci, které mě donutily zamyslet se nad tím, zda tento člověk nepředběhl svou dobu. 

Co se Američanům nepodařilo z vnějšku podařilo se zevnitř, pomocí Gorbačeva. Se zánikem SSSR, skončila nejen naděje pro pracující celého světa urychlit svou cestu z kapitalistického područí, ale i pro rozvoj ruské kosmonautiky. Rusové již na Měsíci nepřistanou, aby ověřili, zda Američané na Měsíci byli či nikoli. Snad v budoucnosti Číňané nebo Indové?

 Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >