Guardian o mytologii "dynamické Ameriky?

Podrobnosti

Vytvořeno 24. 10. 2009

Twitter

Velká recese, píše v britském deníku Mark Weisbrot, umožňuje verifikovat některé z široce rozšířených představ o ekonomice Spojených států, které byly zdrojem evangelia posledních desetiletí. Jedna z nich hlásá, že USA jsou národem malých podnikatelů. I z tohoto hlediska přitom, dokládá autor, patří USA až kamsi na konec v pořadí vysokopříjmových zemí. Riziko vlastního podnikání je totiž, na rozdíl od západní Evropy, v USA znásobeno i absencí systému všeobecného zdravotního pojištění. I celá řada jiných předností americké ekonomiky je jen mýtem, pokračuje autor. Platí to jak o mobilitě pracovní síly, tak konkurenceschopnosti vůči okolnímu světu - americký deficit obchodní bilance činil 6 procent už v roce 2006, tedy ještě před propuknutím nynější krize.

Je-li stále v módě hlásat, že finanční systém USA (trhu přátelsky nakloněný)  hýří inovacemi a efektivností, sotva to podle autora ilustruje bublina na americkém realitním trhu, dosahující astronomických 8 tisíc miliard dolarů. Většina Američanů platí za institucionální rámec, vedoucí k těmto mýtickým úspěchům, vysokou cenu. Těšíme se pochybné poctě národa bez dovolených?

Máme chabrusový systém zdravotní péče, který stojí na hlavu dvakrát víc, než u našich evropských protějšků, dosahuje však horších výsledků, měřeno očekávanou délkou života a dětskou úmrtností. Mezi vysokopříjmovými zeměmi jsme téměř na špici, pokud jde o nerovnost, ale na samém dně, pokud jde o délku rodičovské dovolené a počet dní, po něž se vyplácí nemocenská. Je to dlouhý seznam. Před dvěma roky, pokračuje autor, Nicholas Sarkozy vyhrál prezidentské volby ve Francii argumentací, že si Francie nemůže dovolit sociální stát a musí se přizpůsobit sérií reforem, které změní francouzskou ekonomiku v "dynamický", jako v USA. To zahrnuje snížení daní pro bohaté a změny v pracovním právu, usnadňující zaměstnavatelům propouštění zaměstnanců. Mnohé Francouze dnes mrzí, že toho chlapíka zvolili, a tím víc je uspokojuje, že jsou proti spoušti krize chráněni mnohem lépe než většina Američanů. Srovnání s Evropou vyznívá pro Spojené státy krajně nepříznivě i z ekologického hlediska. Pokud by se i od Američanů vyžadovala jen pracovní doba, uzákoněná v Evropě, píše Weisbrot, Spojené státy by konzumovaly o 20 % energie méně, což by mělo zásadní dopad i na světové emise sloučenin uhlíku. Až se světová ekonomika zotaví z krize, řada středněpříjmových zemí se v perspektivě, která není nikterak vzdálená, přiblíží k vysokopříjmovým (Jižní Korea a Tchajwan tam už jsou). To, zda zvolí americký nebo evropský model, bude mít zásadní vliv na změnu globálního klimatu. 

Klíčová média v Evropě i ve Spojených státech hrála po desítky let zásadní roli na pomoc politikům, těžícím z ekonomické mytologie v zájmu ekonomicky a sociálně destruktivní politiky. Tím důležitější bude, uzavírá autor, jaké závěry budou vyvozeny z testu, kterému ji vystavila nynější finanční a ekonomická krize.    

Zdroj:  http://www.guardian.co.uk/commentisfree/cifamerica/2009/aug/13/us-economy-healthcare-productivity

podle www.svetokrizi.cz

• < Předchozí
• Další >