USA obklíčily Venezuelu a chystají úder

Podrobnosti

Vytvořeno 26. 2. 2010

Twitter

Nástup Huga Cháveze k moci ve Venezuele 2. 2. 1999 se časově kryl s velmi nepříjemnou událostí pro USA, kterou bylo uzavření jejich hlavního vojenského zařízení v oblasti, základny Howard v Panamě podle dohod mezi Torrijem (prezident Panamy) a Carterem (prezident USA). Náhradou za tuto ztrátu si Pentagon vybral čtyři jiné možnosti ke kontrole oblasti Latinské Ameriky: Manta v Ekvádoru, Comalapa v Salvadoru a ostrovy Aruba a Curacao v Nizozemských Antilách. Svým tradičním špionážním místům přidal oficiálně další úkoly, kontrolu obchodu s drogami, boj proti tajné imigraci do USA a další skryté úkoly, např. boj proti kolumbijským povstalcům, kontrolu prodejů ropy a různých minerálů, zdroje sladké vody a rozvoj biodiverzity.

 Ale od začátku jejich hlavním cílem podle brazilské agentury Vermelho byla kontrola Venezuely a destabilizace bolívarské revoluce. Po událostech z 11. září 2001 ministr obrany USA Donald Rumsfeld vypracoval novou vojenskou doktrínu proti tzv. mezinárodnímu terorismu. Změnil strategii rozmístění opěrných bodů v zahraničí, založenou na velkých základnách s početným personálem. Rozhodl nahradit tyto velkozákladny zvýšeným počtem operačních míst (FOL) a kooperačních bezpečnostních míst (CSL) s malými posádkami, ale vybavenými supermoderní průzkumnou technologií.

Výsledkem bylo znásobení počtu vojenských zařízení USA typu FOL nebo CSL v zahraničí na 865 základen ve 46 zemích. Nikdy v historii žádná světová mocnost neznásobila takto kontrolní body rozmístěné po celé planetě. V Latinské Americe reorganizace těchto zařízení umožnila zapojení základny Manta v Ekvádoru do puče proti Chávezovi v roce 2002. Od této chvíle byla zahájena silná mediální kampaň Washingtonu rozšiřováním falešných zpráv o údajné přítomnosti skupin Hamás, Hizballáh a samozřejmě všudypřítomné al-Kajdá ve Venezuele.

Pod záminkou kontroly těchto skupin a jako represálie vůči vládě v Caracasu, která v květnu 2004 ukončila severoamerickou vojenskou přítomnost ve Venezuele, rozšířil Pentagon využívání svých základen na ostrovech Aruba a Curacao, ležících velmi blízko venezuelského pobřeží. V nich se v poslední době zvýšily počty návštěv válečných lodí USA . Jak prohlásil Chávez, je dobré, aby Evropa věděla, že severoamerické impérium, po zuby ozbrojené, zaplňuje ostrovy Aruba a Curacao válečnými loděmi a letadly. Viním Nizozemsko, že s impériem připravuje agresi proti Venezuele.

V roce 2006 se začíná mluvit o socialismu 21. století, byla založena organizace ALBA (Bolívarská alternativa pro Ameriku) a Hugo Chávez je znovu zvolen prezidentem. Venezuelská letadla F-16 zůstala bez náhradních dílů. Za této situace uzavřela venezuelská vláda dohodu s Ruskem o vybavení svých leteckých sil stroji Suchoj. Washington to označil za masivní vyzbrojování Venezuely , nechávajíc stranou skutečnost, že největší vojenské rozpočty v Latinské Americe mají Brazílie, Kolumbie a Chile. A že Kolumbie dostává ročně vojenskou pomoc z USA ve výši 630 milionů dolarů.

Od této chvíle nabírají události prudký pohyb. 1. března 2008 za podpory základny USA Manta zaútočila vojenská letadla Kolumbie na základnu FARC, ležící v Ekvádoru. Quito v odpověď neprodloužilo dohodu o Mantě, její platnost skončila v listopadu 2009. Washington odpověděl reaktivací 4. flotily (deaktivované v roce 1948 - původně měla za úkol chránit východní pobřeží Jižní Ameriky za 2. světové války). Jejím úkolem je znovu hlídat atlantické pobřeží Jižní Ameriky, jen důvod je jiný. Měsíc poté jihoamerické státy na schůzce v metropoli Brazílie zakládají organizaci UNASUR bez účasti USA, a v březnu 2009 zřizují Jihoamerickou radu obrany. Několik týdnů po zrušení základny Manta oznamuje velvyslanec USA v Kolumbii, že Manta bude nahrazena základnou Palanquero v Kolumbii.

V červnu 2009 ve spolupráci se základnou USA Soto Cano dochází k vojenskému puči v Hondurasu, jehož prezident zapojil svou zemi do ALBA, v níž vlivnou úlohu hraje Venezuela. V srpnu 2009 Pentagon informuje o podpisu dohody s Kolumbií a zřízení svých sedmi vojenských základen v ní. V říjnu 2009 pravicový prezident Panamy oznamuje, že dal k dispozici Washingtonu čtyři nové vojenské základny. Takže Venezuela je dnes obklopena 13 vojenskými základnami USA v Kolumbii, Panamě, na Arubě a Curacau, ale i letadlovou lodí a válečnými plavidly 4. flotily. Zdá se, že prezident Obama nechal Pentagonu volné ruce. Vše ukazuje na možnou akutní agresi. Budou národy Latinské Ameriky smířeny s novým válečným zločinem proti demokracii?

Vladimír HORÁK

• < Předchozí
• Další >