Pravda o kubánském "politickém vězni"

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 3. 2010

Na Kubě zemřel vězeň, který byl oslavován buržoazními médii jako politický vězeň a jeho smrt tedy jako zločin "kubánské diktatury". Ale jaká je pravda?  Orlando Zapata Tamayo, věk 42 let, nepatřil k žoldákům odsouzeným v březnu 2003 (není tedy jedním z oněch 75).  Odpykával si souhrnný trest odnětí svobody na 25 let poté, co byl v roce 2004 odsouzen ke třem rokům za rušení veřejného pořádku, urážku a kladení odporu. Jeho trestní rejstřík je rejstříkem běžného zločince. Od července 1990 stanul opakovaně před soudem a byl odsouzen za běžnou trestnou činnost, mimo jiné rušení pořádku, poškozování, kladení odporu, dvě obvinění z podvodu, veřejný exhibicionismus, zranění a držení bodných  zbraní. Již v době, kdy si  odpykával trest odnětí svobody, byl opakovaně potrestán za vyvolávání nepořádku ve vězeňském zařízení a urážky. V roce 2001 navázal styky s kontrarevolucí, byl kontaktován mimo jiné Oswaldem Payá Sardiňasem a Martou Beatriz Roque. V roce 2003 nastoupil znova do vězení a od té doby tam hrál hlavní roli v řadě násilných akcí, ve fyzickém napadení vězeňského personálu. Opakovaně odmítal přijímat vězeňskou stravu a konzumoval pouze potraviny, které dostával od svých příbuzných,. 18. prosince 2009 vyhlásil hladovku, odmítl lékařskou pomoc. Přesto byl přemístěn nejprve na vězeňskou ošetřovnu, poté do Provinční nemocnice v Camagueyi a posléze do Národní nemocnice pro vězně v Havaně.     Ve všech těchto zařízeních mu byla provedena klinická vyšetření a poskytnuta veškerá potřebná lékařská péče včetně střední a intenzívní terapie a dobrovolné parenterální (nitrožilní) a enterální výživy a byly mu zabezpečeny veškeré potřebné léky a léčba až do úmrtí, což uznala jeho vlastní matka.      Dne 3.února se u něj projevila horečka, která za 24 hodin zmizela. Poté mu byl diagnostikován zápal plic, který byl léčen nejmodernějšími antibiotiky a postupy. Po zasažení obou plic byl až do smrti napojen na umělé dýchání. 

     Po jeho nástupu do vězeňského zařízení se matka Zapaty Tamaya, Reyna Luisa Tamayová zapojila do činnosti kontrarevolučních skupin, jejichž prostřednictvím dostávala peníze od kontrarevolučních organizací působících na území Spojených států jako je Kubánsko-americká národní nadace.

 ---

 

Prohlášení předsedy Státní rady a Rady ministrů Raúla Castra Ruz k úmrtí vězně Orlanda Zapaty Tamaya, Mariel, 24. února 2010: Je nám to velmi líto.     Byl odsouzen ke třem letům, avšak ve vězení se dopustil trestných činů a trest mu byl prodloužen. Byl pak odvezen do našich nejlepších nemocnic. Zemřel, je nám to velmi líto.     V této konfrontaci se Spojenými státy jsme, bohužel, ztratili tisíce Kubánců, především jako oběti státního terorismu. Bylo to kolem 5 tisíc mrtvých a invalidů, nepočítaje další tisíce zraněných, kteří se uzdravili, a včetně diplomatů, kteří byli v zahraničí zavražděni, a těch, kteří v cizích zemích zmizeli.     Toho dne, kdy se Spojené státy rozhodnou s námi žít v míru, bude konec všem těmto problémům a překonáme i mnohé další. Musíme si prostě zvyknout žít tak, že se budeme vzájemně respektovat.     Říkají, že s námi chtějí diskutovat a my jsme ochotni diskutovat s americkou vládou o všech problémech, o kterých budou chtít. Opakoval jsem to třikrát, v parlamentu, o všech, o všech, o všech. Neakceptujeme jednání, pokud nejsou vedena v podmínkách naprosté rovnosti mezi oběma stranami. Oni mohou zkoumat, nebo se ptát na všechny záležitosti Kuby, avšak my máme právo se ptát na všechny problémy Spojených států.     Žádné zemi, bez ohledu na to, jak mocná by byla, ani žádné skupině zemí, jako by mohla být například Evropská Unie, nepřiznáváme právo vměšovat se do našich vnitřních záležitostí. Jsme všach ochotni diskutovat o všem.     Za půl století  jsme tu nikoho nezavraždili, nikdo nebyl mučen, nedošlo tu k žádné mimosoudní popravě. Tedy, tady na Kubě se mučilo, avšak na námořní základně Guantanamo, nikoli na území, kde vládne revoluce. 

• < Předchozí
• Další >