Část střední třídy v USA natrvalo zchudla

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 3. 2010

Twitter

Milionům amerických nezaměstnaných hrozí, že budou bez práce dlouhé roky. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odkazem na ekonomy, podle kterých oživení ekonomiky Spojených států zřejmě nevytvoří dostatek pracovních příležitostí pro to, aby vstřebaly rekordně vysoké počty dlouhodobě nezaměstnaných. Recese, z níž se americká ekonomika zotavuje jen pomalu, tak pravděpodobně bude mít víc obětí než předchozí hospodářské poklesy.

"Říkejme jim noví chudí. Jsou to lidé, kteří byli dlouho zvyklí na pohodlí života střední třídy a kteří nyní poprvé ve svém životě spoléhají na státní pomoc. A možná na ni budou spoléhat i v nadcházejících letech," uvedl newyorský deník.

Dodává, že americká sociální síť přitom na dlouhodobě nezaměstnané, natož v tak vysokých počtech, není připravená. Kongres již několikrát mimořádně prodloužil dobu podpory v nezaměstnanosti. Dalším návrhem se nyní zákonodárci budou zabývat. Pokud opatření nepřijmou, přijde podle amerického ministerstva práce do konce dubna o podporu zhruba 2,7 milionu lidí.

"Systém byl špatně připravený na realitu dlouhodobé nezaměstnanosti. Když si k tomu teď přičtete vážnou recesi, máte zaděláno na krizi historických rozměrů," soudí Maurice Emsellem z organizace National Employment Law Project.

Ve Spojených státech je v současnosti 6,3 milionu lidí, kteří jsou bez práce půl roku a výše. Je to nejvíce od doby, kdy vláda v roce 1948 začala tento ukazatel sledovat. A je to také téměř dvakrát více než na začátku 80. let minulého století, kdy byla situace až do nástupu současných hospodářských problémů nejhorší.

Podle ekonomů oslovených NYT navíc současné oživení na rozdíl od většiny předchozích nepřinese velký růst pracovního trhu. Může za to neobvyklá konstelace sil, z nichž část souvisí s moderní ekonomikou a část se specifickými vlastnostmi nedávné recese. Odborníci na pracovní trh přitom uvádějí, že americká ekonomika musí měsíčně vytvářet 100 000 pracovních příležitostí jenom proto, aby vstřebala lidi, kteří poprvé hledají práci. Aby vstřebala nynějších 15 milionů nezaměstnaných, musela by jich vytvářet ještě mnohem více.

Podle některých analytiků je ale takový vývoj nepravděpodobný kvůli proměnám, jež v uplynulých letech prodělala americká ekonomika. Velké firmy často vlastní institucionální investoři, které zajímají rychlé zisky, čehož se podle NYT často dosahuje propouštěním. Kvůli slábnoucím odborům pak zaměstnavatelé mohou snáze najímat lidi, kteří pracují na částečný anebo dočasný úvazek. Další miliony pracovních míst zmizely kvůli automatizaci a jejich vývozu do zemí s levnou pracovní silou.

"Krédem amerických společností je co nejvyšší hodnota pro akcionáře," říká ekonom Allen Sinai z výzkumné firmy Decision Economics. "Jednoduše nechtějí zaměstnance. Méně najímají a snaží se najít zařízení, které je dokáže nahradit," dodává. Jen kvůli automatizaci tak ve výrobě od roku 2000 ve Spojených státech zaniklo 5,6 milionu míst. Podle NYT šlo o takové pozice, díky nimž dělníci s nízkou kvalifikací vydělávali tolik, aby se mohli počítat do střední třídy.

Deník upozorňuje i na to, že uplynulé desetiletí bylo prvním od 50. let, kdy ubývalo pracovních příležitostí, a to tempem o 0,9 procenta ročně. Ještě v 50., 60. a 70. letech přitom míst přibývalo tempem o 3,5 procenta ročně. V 80. a 90. letech pak růst sice zvolnil, ale stále představoval 2,4 procenta ročně. Po recesi v roce 2001 ale po oživení ekonomiky nenásledovala obnova pracovního trhu.

Podle ekonomů se nyní zřejmě tato situace bude opakovat. Oživení totiž tradičně ve Spojených státech táhly tři sektory ekonomiky, které se nyní potýkají s problémy - automobilový průmysl, stavby rodinných domů a bankovní sektor. Bankám se sice daří, podle New York Times za to ale může hlavně pomoc od vlády, která již končí. Tvorbě pracovních míst příliš nepomůže ani stále špatná dostupnost úvěrů pro malé firmy.

HaNo

• < Předchozí
• Další >