- Podrobnosti
-
Vytvořeno 22. 3. 2010
Americký prezident Barack Obama vzdálil USA od téměř celé Latinské Ameriky a Evropy souhlasem s vojenským pučem, který vedl loni v červnu ke zhroucení honduraské demokracie. Obama otevřel trhlinu podporou vojenského režimu, když zopakoval dobře známou praxi Washingtonu.
Podpora volebního procesu z listopadu 2009 zaručila Spojeným státům využívání velké vojenské základny Palmerola nedaleko Tegucigalpy na honduraském území, jejíž význam pro ozbrojené síly USA roste úměrně s procesem vypovězení základen velkou částí Latinské Ameriky. Obama je čtvrtým prezidentem USA, který dostal Nobelovu cenu míru a zároveň navázal na dlouhou tradici pacifikování v oblasti, které vždy sloužilo zájmům USA. Čtyři prezidenti, Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson, Jimmy Carter a Barack Obama zanechali své stopy v této části světa, ?zadním dvorečku? USA, který ?nikdy nikoho neobtěžoval?, jak prohlásil v roce 1945 ministr války Henry L. Stimson. Roosvelt řekl, že rozmach bělochů a Evropanů na západní polokouli je ohrožován stálými výhodami národů, které žily na území tohoto rozmachu. Proto bylo nutné dobýt polovinu Mexika a skoncovat s jejich převahou. Diplomacie dělových člunů pomohla oddělit Panamu od Kolumbie a vybudovat Panamský průplav.Wilson svou invazí na Haiti způsobil tisíce mrtvých, prakticky obnovil otrokářství a zanechal velkou část Haiti v troskách. Nařídil svým mariňákům, aby s pistolí v ruce rozehnali parlament, protože odmítl schválit ?pokrokový? zákon, který by dovolil velkým korporacím vykoupit Haiti. Napadl i Dominikánskou republiku. Pro Cartera byla lidská práva alfou a omegou politiky USA. Existoval však kardinální rozdíl mezi právy a politikou. Vláda USA podporovala diktátora Somozu v Nikaragui a když to bylo neudržitelné, nastoupila Národní garda, vycvičená u severního strýčka. Zemřelo na 40 000 lidí. Carter chtěl, aby Nikaragujci jednali jako svobodný lid, ale jen v zájmu USA.Loňské vystoupení vojáků v Hondurasu bylo výrazem propastných rozdílů a rostoucího rozdělení politických a sociálněekonomických záležitostí.Pro početně omezenou společenskou smetánku se honduraský prezident Zelaya změnil v hrozbu tomu, co tato vrstva nazývá demokracií. Je to ve skutečnosti nadvláda nejmocnějších podnikatelských a politických sil v zemi. Zelaya přijal opatření tak ?nebezpečná?, jako např. zvýšení minimální mzdy v zemi, kde 60 % obyvatel žije v chudobě. Musel odejít. USA prakticky jediné uznaly výsledky listopadových voleb, ze kterých vyšel vítězně Pepé Lobo. Byly uskutečněné pod dohledem ozbrojených sil, a jak řekl americký velvyslanec v Hondurasu, Hugo Lorenz, staly se ?velkou oslavou demokracie?. Podpora voleb zajistila Washingtonu užívání vojenské základny Palmerola.Po volbách doporučil Lewis Anselem, Obamův zástupce v Organizaci amerických států (OAS), zaostalým Latinoameričanům, aby akceptovali vojenský puč a následovali USA v reálném světě a nezůstávali v magickém realismu. Vláda USA financuje Mezinárodní republikánský institut (IRI) a Národní demokratický institut (NDI), které údajně podporují demokracii. IRI běžně podporuje vojenské puče vedoucí k odstranění nevhodných zvolených vlád, jak se stalo ve Venezuele v roce 2002 a na Haiti 2004. NDI se zdržel, ale v případě Hondurasu poprvé souhlasil se zajištěním pozorovatelské funkce ve volbách, provedených pod kontrolou vojenské vlády loni v listopadu, na rozdíl od OAS a OSN, které se dál řídí podle ?magického realismu? a výsledky voleb neuznávají. Ale Obama se rozhodl pro tradiční politiku.Může funkční demokracie brát na vědomí starosti lidu, zatímco USA se více starají o vytváření příznivých podmínek pro své investice ve světě? Je třeba notné dávky úmyslné ignorance, aby tyto skutečnosti nebyly viděny. Taková slepota musí být žárlivě chráněna, požaduje-li se, aby násilí státu pokračovalo v potřebném kurzu a plnilo danou úlohu. Vždy ?ve prospěch lidstva?, pochopitelně, jak světu připomněl znovu Barack Obama přijetím Nobelovy ceny, uvádí brazilská agentura Vermelho.Vladimír HORÁK
