Tichá okupace Kostariky

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 8. 2010

Twitter

Rok po státním převratu v Hondurasu pokračují Spojené státy v neomezené cestě militarizace amerického kontinentu. Posledním husarským kouskem je tichá okupace Kostariky, napsal týdeník Komunistické strany Portugalska Avante.

Události jsou jednoduché - s podporou prezidentky Kostariky Laury Chinchillové schválil parlament této středoamerické země před několika dny "bezpečnostní dohodu" s USA, která předpokládá vstup sedmi tisíc severoamerických vojáků na její území. Ti budou doprovázeni asi 50 plavidly, včetně letadlové lodi, a více než dvaceti bojovými helikoptérami a letadly. Důvod pro rozmístění tak velkého válečného aparátu je při nejmenším směšný - boj proti obchodu s drogami. Tím spíše, že se ví, že Spojené státy jsou největším světovým konzumentem drog, a že Kolumbie a Peru, země, které se nacházejí v oblasti vlivu Spojených států, jsou dva největší světoví producenti kokainu.

Záležitost je velmi vážná. Po reaktivaci IV. flotily u břehů Latinské Ameriky, ještě za Bushe, a po odstranění honduraského prezidenta Zelayi, už za Obamy, zřídily Spojené státy dalších sedm vojenských základen v Kolumbii, obnovily strategickou přítomnost v Panamě jako jeden z okamžitých výsledků zvolení pravicového vedení v posledních volbách, vtrhly na chudobné a zničené Haiti a zvýšily svou vojenskou přítomnost v samotném Hondurasu, kde pod ?demokratickou? zástěrkou podvodných voleb pokračuje násilí a vraždy pučistického režimu.

Výslovná okupace Kostariky - bez práva na minimální zprávičku velkého mediálního světa - je zvlášť skandální, protože zatím stále ještě platná ústava v San José zakazuje přítomnost ozbrojených sil na svém území, které zrušila v roce 1948 a prohlásila zemi za zónu míru.

Je jisté, že politici, jako předchozí prezident Óscar Arias, - věčný zprostředkovatel imperialismu - nikdy neskrblili úsilím co nejlépe sloužit zájmům Spojených států v zóně jejich zadního dvorečku. Bylo tomu tak za jeho vlády, avšak za silného lidového odporu, když Kostarika v roce 2009 přijala Smlouvu o volném obchodu se Spojenými státy. A je to stejná cesta, když Chinchillová, v jejímž životopise stojí, že pracovala pro agentury spojené s CIA, jako je USAID, stejně jako Arias spolupracuje se Socialistickou internacionálou, se nyní paktuje, aby změnila Kostariku ve služku imperialismu.

Jde v tomto případě o jasný signál protiofenzivy Spojených států v Latinské Americe. Akční jednota této protiofenzivy není omezena na tvrdošíjnost vybudovat hráz ve Střední Americe, nýbrž přímo ohrožuje vlády v Nikaragui a Salvadoru. Ústřední starost, na kterou se snaží Pentagon nalézt odpověď, je hlavně zaměřena na probíhající procesy odporu, shromažďování sil a všeobecně na změny, které se uskutečňují v Latinské Americe.

Obama tak pokračuje v blokádě Kuby a zesiluje konspiraci vůči Venezuele a dalším zemím sdružení ALBA a zároveň podporuje velkoburžoazii, jak to dokazují případy Brazílie a Argentiny. Zvrátit a zničit jednotlivé výsledky revolučních změn a rozložit latinskoamerické integrační zóny, je hlavní podmínkou pro imperialistickou rekolonializaci subkontinentu.

Nezkrotná touha po absolutní hegemonii chorobně nutí největší zadluženou a parazitující ekonomiku světa vykládat astronomické obnosy do války. Vyzbrojeni doktrínou okamžitého globálního útoku, letadlovými loděmi a námořními silami imperialistická supervelmoc brázdí světová moře, vody Perského zálivu a vody při pobřeží Íránu až po území blízká Číně.

V plné krizi kapitalismu riskantně rostou nebezpečí imperialismu a válečné mašinérie. Sojené státy vytvářejí nová ohniska napětí a války. Naléhavou skutečností je požadovat neodkladné a efektivní odpovědi v zájmu života a míru!

Překlad Vladimír HORÁK

• < Předchozí
• Další >