Prohlášení Komunistické strany pracujících v Tunisku

Podrobnosti

Vytvořeno 29. 1. 2011

Twitter

Tunisko ožívá ode dne 17.prosince 2010, kdy začala současná masová vzpoura proti nezaměstnanosti, diskriminaci, chudobě, životním nákladům, nestydatému vykořisťování, korupci, bezpráví a tyranii. Tyto široké protesty začaly ve městě Sidi Bouzid a od té doby se rozšířily do všech částí země. Chudoba a tyranie trvale přítomné ve městech, jsou obecný jev, který ovlivňuje veškerý tuniský lid. Vztek a rozhořčení je stejné v celé zemi.

Policie a diktátorský režim prezidenta Ben Ali se pokusil rozdrtit povstání lidu pomocí dezinformací, podvodů, lží a brutální policejní represe, která střílela do lidí a zabíjela neozbrojené demonstranty. Toto bylo prováděno s úmyslem rychlého potlačení protestů a zabránění jejich šíření do ostatních částí země. Tyto metody selhaly. Místo toho ještě více podnítily protesty, které rozšířily svůj rozsah. V demonstracích nastal obrat a co začalo jako jednoduchá forma sociálních požadavků se změnilo v politické nároky na otázku svobody a moci. Dokonce i když Ben Ali vydal ve své řeči dvanáctý den vzpoury slib, že uspořádá volby, nikdo mu věřil a masy mu odpověděly, že protesty budou pokračovat. Plakáty a slogany nesené masami ve vzpouře, od jihu k severu, jsou jasným důkazem o dlouhém procesu politického uvědomění, které přijalo místo v myslích Tunisanů za posledních dvacet let panování Ben Ali.

Slogany jako: "Práce je právo, ty bando zlodějů", "Ruce pryč od země, zkorumpovaná bando", "Práce, svoboda, důstojnost", "Svoboda a volnost bez živoření", "Pryč s partou zlodějů, dolů s mučiteli lidí", "Ben Ali pusť, lidé nemohou jít"... Konečně, si masy uvědomily, že vedou, ale nejsou zastoupeny, a že systém představuje" jen "skupinka zlodějů", několik rodin, které drancovaly zdroje země, kterou rozprodávaly i s jeho lidem zahraničnímu kapitálu, který zbavuje lidi jejich svobody a práv za použití hrubé síly státního aparátu, jež byl transformován na "stát několika rodin", s cílem ponížit, podmanit a zastrašit lid a odradit jej od jeho boje. Tunisko se změnilo na vězení národa, ve kterém se mučení a represe používaly k zastrašování lidu. Lid došel ke změně přesvědčení, že cesty ke svobodě, demokracii a sociální spravedlnosti by mohlo být dosaženo v rámci vlády prezidenta Ben Ali. Masy zapojené do boje intifády, už nechtějí diktaturu, a spustily nový proces v Tunisku. Tunisko potřebuje novou demokratickou vládu, která reprezentuje vůli národa a lidu a reprezentuje jeho zájmy. Systém takového typu nemůže vzniknout ze současného systému a z jeho institucí, ústavou a zákony, ale pouze na jeho troskách ústavním shromážděním zvoleným občany v podmínkách svobody a průhlednosti, po ukončení tyranie.

Úkolem lidové rady, je návrh nové ústavy, která postaví základy demokratické republiky s jejími institucemi a jejími zákony. Lidové protesty nadále probíhají. Nikdo nedokáže odhadnout dobu jejich trvání, nebo jejich vývoj. Tunisko vstoupilo do nové fáze své historie charakterizované vzestupem svého lidu a jeho touhou získat zpět svou svobodu, práva a důstojnost. To zvyšuje odpovědnost opozice, zejména jeho nejradikálnějšího křídla, ve věci nalezení nového politického řešení, pro které jsou bezprostřední prioritou požadavky tuniského lidu a program plánu na celkovou změnu v opozici Tuniska. Opozice, skládající se ze všech sil zapojených do intifády, byla vyzvána k vymezení pozice za demokratickou změnu a vytvoření alternativy k původní tyranii a diktatuře. Komunistická strana pracujících obnovuje své pozvání a svolává národní shromáždění Tuniské opozice s cílem čelit problému tak rychle, jak je to jen možné. Obnovena byla rovněž výzva ke spojení a koordinaci na vnitrostátní i místní úrovni, podpora lidových hnutí a práce na souboru konkrétních požadavků tak, aby se hnutí neodchýlilo od nastaveného směru. Mezi těmito požadavky jsou nejvíce bezprostřední:

1. Okamžité ukončení diktátorské kampaně represí proti lidu.

2. Propuštění všech vězňů.

3. Zatčení a stíhání všech osob odpovědných za represe, drancování majetku, a vraždy.

4. Zrušení všech omezení týkajících se občanských svobod, svobody projevu, organizování a shromažďování. Přijetí okamžitých ekonomických opatření ke zmírnění nezaměstnanosti a chudoby. Požadujeme jistotu příjmu, zdravotní péči a okamžité uznání odborových organizací. Komunistická strana pracujících zůstane, jak to bylo vždy, na straně pracujících, chudých a všech, kteří stojí v čele nového pořádku v Tunisku.

Za svobodu, demokracii a sociální spravedlnost.

15.ledna 2011

Prohlášení Komunistické strany pracujících v Tunisku

• < Předchozí
• Další >