Po 236 let USA bránily všude demokracii: ujišťovala Clintonová v Káhiře. Z dějin je třeba vymazat více jak 160 vojenských intervencí, které imperialismus USA uskutečnil do čtyřicátých let 20. století, války z období studené války v Koreji, Vietnamu, Laosu, Kambodži, Libanonu; převraty organizované CIA v Guatemale, Indonésii, Brazílii, Chile, Argentině; války po studené válce v Iráku, Somálsku, Jugoslávii, Afghánistánu.
Stejná angažovanost, jak garantuje Clintonová, je prováděná Obamovou administrativou. Od Strategie Velkého Středního východu (zahrnující severní Afriku a Střední Asii), rozvinuté republikánem Bushem, přešel demokrat (jakož i nositel Nobelovy ceny míru) Obama ke strategii Velkého Východu, která míří do celé asijsko-pacifické oblasti a je otevřenou výzvou Číně a Rusku.
Prvním krokem byla války v Libyi, se kterou (stejně jako to učinil Bush s Jugoslávií) byl demolován celý stát, aby byli k moci gubernátoři přivedeni věrní Washingtonu. Došlo se až k "svobodným volbám" ve "svobodné" Libyi, které vyhrál "liberál" Mahmoud Džibril, jehož úspěch je připsán vůli lidu.
Ignoruje se, že USA a další západní mocnosti utratily v Libyii miliony dolarů, aby si zajistily podporu organizací a kmenových skupin. Ignoruje se, že Džibril je mužem majícím důvěru Washingtonu, ekonomem, který získal kvalifikaci v USA a byl pověřen, aby šířil liberalizaci v arabském světě. V roce 2007 byl ustaven šéfem Vládního úřadu pro ekonomický rozvoj, což byla instituce spojená s americkými a britskými nadnárodními korporacemi. V této funkci upozornil Washington, že plán privatizace libyjské ekonomiky a vytvoření nové třídy prozápadně orientovaných manažerů byl zablokován Kaddafím a že roste čínská a ruská konkurence. Vítězství Džibrila bylo již naprogramováno.
30. března 2011 (deset dní po zahájení války) New York Times na základě vládních informací napsal: "Pokud americká a západní intervence svrhne Muammara Kaddafího, Mahmoud Džibril by mohl být vůdcem Libye."
Válka proti Libyi je modelem, který USA přijaly, aby se pokusily rozložit další státy, mezi které patří Sýrie a Irán, které překážejí v jejich postupu na východ. Protože mnohé země jsou rezervované k rozmístění vojenských základen USA na svém území, rozmísťuje Pentagon v mezinárodních vodách, počínaje Perským zálivem a dále směrem k východu k tomu vhodné lodě, které slouží jako plovoucí základny pro speciální jednotky.
Další letecké a námořní základny jsou budovány nebo plánovány v Thajsku, na Filipínách, v Singapuru, v Austrálii a v dalších zemích. Do Singapuru připlula první "littoral combat ship", nové válečné plavidlo které se může přiblížit k pobřeží a útočit do hloubky území. US NAVY jich v Pacifiku dislokuje více jak 50.
V diplomatické ofenzívě směřující k rozložení vztahů Číny a sousedních zemí Clintonová uskutečnila "historickou návštěvu" Laosu. Slíbila 9 milionů dolarů na odminování a nechala se vyfotografovat se zmrzačeným chlapcem: jednou z obětí nevybuchlé munice, které tvoří přibližně 30 % ze 2 milionů tun bomb svržených USA na Laos v létech 1964-1973. Přirozeně, aby bránily demokracii.
Autor: Manlio Dinucci
Převzato: http://www.marx21.it/
Překlad: Komunistický svaz mládeže
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.