Hranice mezi těmito dvěma zeměmi, to je něco přes 1 600 mil jedné z nejvíce skličujících krajin na planetě. A protože ji vnutili Afghánistánu v roce 1896 Britové, většina lidí, žijících v jejím sousedství, ji neuznává.

Baron Gilbert tomu poté nasadil korunu: "Mám nesmírnou radost, že byly jaderné zbraně vynalezeny kdy byly, a mám radost, že s naší pomocí, že to byli Američané, kdo je vynalezl." Nadšení obyvatel Nagasaki a Hirošimy bylo rozhodně menší.

Na druhém místě v této kategorii jsou laboratoře Sandia National Laboratories a Northrop Grumman za výzkum použití bezpilotních letadel s jaderným pohonem , jenž by bezpilotnímu letounu umožnil zůstat nepřetržitě po celé měsíce ve vzduchu. Bezpilotní letouny s jaderným pohonem, jako Reaper a Predator, by nejen dokázaly letět dál i déle; mohly by nést víc zbraní.

To přichází v době, kdy Obamova správa schválila v USA používání bezpilotních letounů státům i soukromým společnostem. "Je to dost děsivá vyhlídka", řekl deníku The Guardian Chris Coles ze společnosti Drone Wars UK. "Bezpilotní letouny jsou méně bezpečné než jiné létající prostředky a jsou silně náchylné k haváriím." Írán nedávno tvrdil, že sestřelil americký letoun Scan Eagle a střílel na Predator. Vloni se Írán úspěšně zmocnil jednoho bezpilotního lestounu Sentinel, řízeného CIA.

Pandořina skříňka (Pandora's Box Award) míří do USA a Izraele za to, že útokem na íránský jaderný průmysl zahájily ve světě kybernetickou válku. Virus Stuxnet - jenž vyvinuly tyto dvě země - úspěšně zničil íránské zařízení na obohacování uranu v Natanzu, a nově objevený virus Flame odsává údaje z íránských počítačů už léta. Ale malware (mezinárodní výraz pro škodící software; pozn. překl.) se vymkl z Íránu (to ti lidé nepochopili, co znamená slovo "virus"?) a v případě Stuxnetu infikoval 50 000 počítačů po celém světě. Dva další malwary jsou pojmenované Mini-Flame a Gauss.

Írán to oplatil vloni v létě, když vypustil virus nazvaný "Shamoon", jenž zničil 30 000 počítačů v ropném průmyslu Saúdské Arábie . Ta pokrývá 10 procent světové spotřeby ropy. Jeden ruský protivirový specialista nedávno řekl počítačovému odborníkovi Mishovi Glennymu , že kybernetické války "jsou velice zlým nápadem", ajeho prohlášení je "Zastavte to dřív, než bude příliš pozdě".

Zlatý citrón (Golden Lemon Award) má letos tři vítěze, stíhačky F-35 "Lightning", F-22 "Raptor" a loď k boji na pobřeží (Littoral Combat Ship; LCS). The F-35 a F-22 získaly cenu i vloni (není snadné vydat plno peněz a po celá léta nepracovat, takže obzvlášť sláva leteckým výrobcům Lockheed Martin, Boeing, a Northrop Grumman).

Za 395,7 mld. $ je teď F-35 nejdražším zbraňovým systémem v dějinách USA, a výdaje neustále rostou. Má neustálé problémy s motorem, "neobjasněné" nebezpečné jevy na trupu a software, jenž nefunguje, jak by měl. Protože cena letounu vzrostla od roku 2001 o 70 %, někteří naši spojenci začínají couvat od někdejších závazků k jeho nákupu. Kanaďané utrpěli šok, když se ukázalo, že cena za nákup a provoz jedné F-35 bude 45,8 mld. $. Ostrý nárůst ceny (a technické problémy) donutil také Británii, Itálii, Nizozemí a Austrálii, aby nákup letounu znovu zvážily. Pokud k tomu dojde, cena F-35 dokonce ještě naroste, protože Lockheed Martin spoléhal na to, že spojenci USA jich koupí alespoň 700, čímž by se cena za kus snížila. USA mají v plánu koupit 2 457 letounů F-35 v ceně 107 milionů $ za kus (výzbroj není započítaná). Hodina letu přijde na 35 200 $.

F-22 (vyhozených 143 milionů $ za kus) má vážný problém: piloti nemohou dýchat . Když se pohybujete rychlostí 1 500 mil za hodinu ve výšce 50 000 stop (cca 2 800 km/h v 15 km), je to problém, jak zjistil kpt. Jeff Haney v listopadu 2010 nad aljašskou tundrou. Vojenské letectvo muselo čekat do jarního tání, aby našlo jeho tělo. Od té doby trpěl hypoxií značný počet pilotů, a dva dokonce nedávno odmítli se strojem letět. Problémy s dýcháním neodradily ministra obrany USA Leona Panettu od umístění dvou tuctů F-22 do Japonska , ačkoli mají stroje zakázáno létat v nižších nadmořských výškách a nesmí se vzdálit od pevniny dál než na půldruha hodiny letu. To bude vyžadovat, aby piloti létali na Aljašku a potom přeskočili Pacifik přes Aleutské ostrovy, aby se dostali na okinawskou leteckou základnu Kadena.

Hodina leteckého provozu F-22 stojí 128 389 $. Pro srovnání, nejnižší průměrný příjem námezdního dělníka je v USA je 15 080 $ ročně, střední roční mzda je 26 364 $ a průměrný roční příjem domácnosti je 46 326 $. Dispatches navrhuje s letouny do Japonska odpádlovat a zvýšit průměrnou mzdu.

LCS je efektní válečná loď pro mělké vody se spoustou neužitečných, ale atraktivních cingrlátek (při 700 milionech $ za kus by jich pár mít měla) s jedním malým problémem : podle jednoho zbrojního testovače Pentagonu se "neočekává, že by dokázala fungovat v nepřátelském bojovém prostředí". Protože boj je obecně "nepřátelský", je tím omezeno, co ta loď může dělat. A vzhledem k tomu, co ukazují trhliny a netěsnosti v trupech, nemusí být prozíravé je spustit na vodu. Takže jelikož nemůže fungovat jako normální loď, totiž plout, podle hlavního propagátora LSC v Kongresu, republikána Jo Bonnera (R-Ala) "vyděsí zatraceně moc lidí". Zvlášť ty, kteří na ní slouží.

LCS byla původně navržena k boji s íránskými útočnými čluny, ale teď je pocit, že by v takových srážkách prohrávala. Ale není vše ztraceno. Jak prohlásil Joseph Rella, president alabamské společnosti Austal USA, , která LCS staví: "Kdybych byl pirát v malém člunu, vyděsil bych se k smrti." Dispatches naznačuje, že by gumové masky vlkodlaka dokázaly totéž - za podstatné míň peněz.

Ucho zlaté svině (The Golden Sow?s Ear Award) republikánovi Haroldu Rogersovi (R-Ky) za úspěšné agitování, aby Pentagon koupil vany k zachycování oleje pro armádní vrtulníky Black Hawk, 17 000 $ za kus. Výrobce Phoenix Products je předním dodavatelem Rogersových kampaní. Podobný výrobek, od firmy VX Aerospace, přijde na 2 500 $ za kus. Ale u Phoenixu došlo k silnému záblesku vlastenectví: vany zlevnil z původních maloobchodních 19 000 $.

Nesprávné priority (The Misplaced Priorities Award) kanadskému premiérovi Stephenu Harperovi a jeho Konzervativcům za vysolení 28 milionů $ na oslavu dvoustého výročí války roku 1812 - včetně 6,3 milionu $ za televizní reklamy - v době vyškrtnutí 5,2 mld. ze státního rozpočtu a zrušení 19 200 pracovních míst ve státní správě. Škrty tvrdě dopadly hlavně na národní parky a historické památky.

Kanada nebyla v roce 1812 Kanadou, a válka byla mezi USA a britským impériem. Kanada se stala státem až v roce 1867.

Srdcová královna (The Queen of Hearts Award) jde také Harperovi a jeho Konzervativcům za "usměrnění" procesu schvalování nových ropovodů a plynovodů a omezení komentářů veřejnosti. "Omezení" zahrnuje hrozby, že bude zrušen charitativní statut ekologických skupin, jež proti potrubí protestovaly a válčily s kanadským ministerstvem pro vnitřní bezpečnost a s úřadem a s kanadskou veřejnou bezpečností (PSC). PSC považuje ekology za potenciální teroristy a hází je do jednoho pytle s rasistickými organizacemi. Dispatches navrhuje, aby si Harper a spol. prostudovali díla Lewise Carrolla na téma dvakrát měř, jednou řež (nebo, chcete-li, nejdřív suď, potom konej). Ušetří to čas i peníze.

Černobylská cena (The Chernobyl Award) japonské stavební společnosti BuildUp , najaté tokijskou elektrárenskou společností TEPCO k vyčištění jaderné elektrárny Fukušima, poničené následkem loňské tsunami. Vládní zpráva shledala, že TEPCO nevydala většině svých dělníků radiační detektory, ačkoli měla stovky dozimetrů v zásobě. BuildUp přiznala, že zakryla dělníkům detektory, aby tak zabránila překročení bezpečnostních limitů.

Teruso Sagara ze společnosti BuildUp řekl, že společnost myslela jen na nejlepší zájmy svých zaměstnanců a myslela si, že "kdybychom nějak zabránili jejich dosimetrům signalizovat poplach, vneseme tak do mysli dělníků klid". Zpráva také citovala vládní odmítnutí použít počítačovou projekci spadu z ochromené elektrárny. V jednom případě byly dvě komunity nasměrovány do středu radioaktivního mraku.

Kuřátko (The Chicken Little Award) britské vládě a Mezinárodnímu olympijskému výboru za to, že přistupovala k londýnské olympiádě 2012 téměř stejně jako spojenci ke plážím v Normandii v roce 1944. Vláda rozmístila 13 500 příslušníků pozemních jednotek, 20 000 soukromých strážců a největší válečnou loď královského námořnictva, a k tomu ozbrojené vrtulníky, ozbrojené nosiče a protiletecké rakety Starstreak a Rapier.

Podle Linden Empsonové, neohrožené zpravodajky Dispatches na scéně, oznámení, že se začaly na šest obytných jednotek instalovat rakety země-vzduch, bylo "sděleno přes společnost, produkující pizzu". Naznačila, že to bylo "děsivé i hystericky zábavné". Jeden obyvatel budovy Fred Wigg Tower řekl listu New York Times , že letáky "vypadaly jako jedna z těch věcí, kde dostanete zdarma pizzu, jenže zaplatíte poštovné, ale tohle bylo jako rakety zdarma".

Místní obyvatelé se nebavili a domáhali se zastavení instalace. "Vážně vláda naznačuje, že odpovědí na potenciální hrozbu ze vzduchu je odpálit ji nad městem?" napsal bývalý důstojník královského dělostřelectva v dopise deníku The Guardian. Nakonec soud rozhodl proti obyvatelům.

Celkové výdaje na tuto bezpečnost se blíží devíti stům milionů dolarů v době, kdy vláda konzervativců a liberálů rozbíjí programy sociálního zabezpečení, vzdělávání a zdravotní péče.

Za vybíravé zpravodajství (The Selective Reporting Award) deníku Los Angeles Times za zprávy o tom, že Assadův režim používal kazetové bomby, jež "jsou u většiny národů zakázány". Deník podotkl, že přes 100 zemí podepsalo Dohodu o kazetové munici, ale Sýrie tak neučinila.

Vcelku pravda. Zůstalo ale nezmíněno, že to neudělaly ani USA, Ruko, Čína, Pákistán, Indie a Izrael. Podle Sdružení o kazetové munici (Cluster Munitions Coalition) tyto zbraně "zavinily víc civilních obětí v Iráku v roce 2003 a v Kosovu roku 1999 než jakýkoli jiný zbraňový systém". USA je také použily v Afghánistánu. Americké kazetové miny si také vybírají stálou daň na životech v Laosu, Kambodži a Vietnamu. Všechny byly vyrobeny v USA.

Nejohavněji je v posledním desetiletí používal Izrael, jenž jich rozhodil čtyři miliony v Libanonu během invaze do této země v roce 2006. Podle OSN jich jeden milion dosud neexplodoval.

Ale USA tuto zbraň používají také při mnoha příležitostech. President Obama nařídil udeřit tříštivou municí v Jemenu; skončilo to zabitím 44 lidí, z toho 14 žen a 21 dětí. A Bílý dům, podle deníku The Independent, se ujímá vedoucí úlohy "v torpédování celosvětového zákazu tříštivé munice". Správa tvrdí, že z těch, jež byly vyrobeny po roce 1980, selhává pouhé jedno procento, ale protestující aktivisté říkají, že tomu tak není. Například často používaná BLU-97 selhává ve 30 procentech.

Podle organizace Handicap International jsou oběťmi tříštivé munice v devadesáti procentech civilisté, z toho 27 % jsou děti.

2012: "Are You Serious?? Awards, Conn Hallinan, Dispatches From the Edge

30. 12. 2012 (překlad V. S.)