Nebezpečné sousedství

Prezident Obama nedávno ve svém inauguračním projevu hovořil o nacismu a komunismu jako o jevech, odporujících zájmům Spojených států a neviděl mezi nimi žádný rozdíl. V hlavním referátu - politické zprávě pro XV. sjezd KS RF se zdůrazňuje: "Pokračuje válka proti sovětským dějinám a dějinám komunistického hnutí." ÚV KS RF odsoudil pokusy o srovnávání nacismu a komunismu.

Skutečnost, že se prezident Obama rozhodl připojit k této špinavé antikomunistické kampani je velmi důležité. Podle analytiků Obama posuzuje světonázorový problém z pragmatického hlediska: "V současném světě se stala obrovskou politicko-ekonomickou silou komunistická ČLR. USA zjistily, že pro ně představuje naprosto reálnou hrozbu a hlavní překážku, která brání udržení jejich světové hegemonie.

Americká historická tradice předpokládá, že USA povedou boj se svými konkurenty všemi možnými způsoby, včetně využívání špinavé a diskreditační propagandy.

Obavy vládnoucí elity Spojených států je možné pochopit. V době, kdy jsou velmoci představující "zlatou miliardu" plně zasaženy globální ekonomickou krizí, prognózy rozvoje čínské ekonomiky přesahují i ta nejsmělejší očekávání. Před čtyřmi roky, v předvečer XVII. sjezdu strany analytici předpokládali, že ČLR překoná HDP Spojených států v roce 2021 - ke stoletému jubileu založení komunistické strany. Analýzy zpracované k XVIII. sjezdu strany ukazují, že tohoto výsledku bude dosaženo již v roce 2017 k výročí VŘSR. A v roce 2049 (sté výročí vzniku ČLR) by měla země dosáhnout nejvyšší úroveň HDP na jednoho občana na světě, což s konečnou platností pohřbí ideu americké světové dominance.

Jen málo lidí pochybuje o tom, že by k tomu nemělo dojít (a není vyloučeno, že i dříve): čínské vedení prosazuje politiku velké země nikoli na předpokladech a přáních, ale na ekonomické realitě.

Jediné, co zůstává Američanům k udržení světové hegemonie, je vojenská převaha - efekt síly. A je evidentní, že imperialismus a jeho političtí představitelé jsou připraveni této převahy využít.

Dalo by se říci, že USA v současnosti budují "velkou proti-čínskou zeď". Rozšiřují a budují nové vojenské základny v Austrálii, intrikují v Myanmaru, zemi, do které ČLR investovala desítky miliard USD, vytvářejí koalici pro nové provokace proti ČLR v Jihočínském moři, povzbuzují Japonsko a Jižní Koreu k militarizaci jejich ekonomik. Dochází k intenzifikaci geostrategického obklíčení ČLR, o kterém se s obavami zmiňuje i zpráva XV. sjezdu KS RF.

Zdálo by se, že velmi krátký úsek hranice mezi Afghánistánem a ČLR není z výše uvedených hledisek velmi významný. Vojenští odborníci však vidí věc naprosto jinak. Zejména ve vysokohorském pohraničí se otevírá brána do dvou velmi citlivých čínských regionů: do budhistického Tibetu a muslimského Ujgurska. V obou regionech doutnají neukončené konflikty s ústřední čínskou vládou, uměle podporované ze zahraničí.

Nelze vyloučit, že Spojené státy by mohly dislokovat v Afghánistánu na čínských hranicích základny bezpilotních letounů (dronů), které by nesly jak prostředky průzkumu, tak i rakety a pumy k útokům na pozemní cíle, což by mohlo ovlivnit vývoj vnitropolitické situace v ČLR.

Americké "drony" sice musí mít základnu poměrně blízko cílů, které mají buď sledovat nebo zasáhnout, ale pak jejich řízení a navádění přebere prostřednictvím satelitu operátor ze speciální základny v Kalifornii a navede je na libovolný cíl. Vzhledem k malým rozměrům "dronů" je obrana klasickým systémem protivzdušné obrany v podstatě zesměšněna a i kdyby jich nějaké promile bylo zničeno, ztráty při jejich masovém nasazení budou minimální a lidské ztráty na straně útočníka nebudou vůbec. "Drony" byly dokonale prověřeny při nasazeních v lokálních válkách v Afghánistánu, Pákistánu, severní a východní Africe. Do doby, než proti nim vznikne seriózní systém obrany, může jejich prostřednictvím Bílý dům ovládat svět. Jejich význam byl podtržen i Pentagonem zavedením vyznamenání pro operátory "dronů": "Medaile za válečné zásluhy".

ČLR je přirozeně znepokojena situaci na své západní hranici.

V takové situaci je ruská pomoc v zásobování amerických intervenčních vojsk v Afghánistánu poskytnutím letecké základny v Uljanovsku přinejmenším podivná. Dosud se zdálo, že Rusko a ČLR jsou strategičtí partneři.

Západní tisk, s odvoláváním se na informace z velení NATO, opakovaně sděluje, že Aliance kategoricky odmítá možnost ukončení dislokace svých vojsk v Afghánistánu v dohledné době.

Vzniklou situaci hodnotí zprava XV. sjezdu následovně: "Pokračováním taktiky jednostranných ústupků Západu je ruské otevření svého teritoria zásobování okupačních vojsk v Afghánistánu. Více než to, Alianci bylo umožněno, vytvořit si vlastní překladovou základnu v Uljanovsku, samém srdci Ruska.

Jaké jsou výsledky této mírumilovné politiky oficiálního Ruska?

Situace v celém světě se komplikuje. Války se nepřetržitě přibližují k hranicím naší země."

Ruští komunisté varují: "Letecké základny v Tádžikistánu a Kyrgyzstánu představují posílení hrozeb Rusku a ČLR."

Varovné signály jsou zřetelně uvedené ve zprávě XV. sjezdu:

"Vysocí ruští političtí představitelé, srostlí s ruskou oligarchií předpokládají, že jejich existence je zajištěna milostí globálního kapitalismu, ale zapomínají, že tato milost není věčná, což potvrzují příklady Saddama Husajna, Kaddáfího i Mubaraka."

ČLR je bdělá

Antikomunistické demarše, vlastní stylu Baracka Obamy udržují Peking v bdělém stavu. Vedení je naprosto jasné, že podobná prohlášení vrchního velitele jsou pro ozbrojené síly signálem k aktivitě. Zatím jejich aktivity nepřekračují červenou linii, ale trvale se k ní přibližují. V současnosti je podstatná část amerických ozbrojených sil dislokována v zahraničí, orientována na geostrategické obklíčení ČLR. Pokud by byly jejich aktivity prodlouženy, zachvátil by opět konflikt celý svět.

Vedení Komunistické strany a státu nepodceňují nebezpečí. Prostředky, které by mohly být věnovány na zvyšování životní úrovně a sociálního zabezpečení lidu, musí věnovat na vývoj a produkci nových zbraní a bojové techniky.

Po dlouhou dobu bylo čínské vojenské námořnictvo považováno za nejzranitelnější součást ozbrojených sil. Situace se postupně mění, což dokázaly demonstrativní starty a přistání stíhacích bombardérů J-15 na letadlovém křižníku "Ljaonin". (Jde o křižník "Varjag", jehož stavba nebyla za Gorbačova a pak Jelcina dokončena) Letoun J-15 je sice západními analytiky výsměšně nazýván klonem letounu "Suchoj". Čínský letecký průmysl má však již rozpracovány nové typy soudobých letounů. Podle hodnocení ruských komunistů v materiálech XV. sjezdu se ČLR zaměřuje na výstavbu takové armády, která by mohla splnit své historické poslání při obraně socialistického státu, zejména plnit úkoly v oblasti zajišťování bezpečnosti námořního, kosmického a kybernetického prostoru a těmto cílům je podřízeno i plánování obrany. Lze předpokládat, že při zachování současného kurzu se v oblasti obrany, stejně jako v ekonomice, stane ČLR světovou jedničkou. Bude schopna vítězit jak v lokálních válkách, tak i odrazit jakýkoli strategický útok.

Pro čínské komunisty je obrana socialismu jedním z významných faktorů v činnosti strany, rozhodující jsou však lidé a péče o ně.

ÚV KS RF zdůrazňuje: "Když se v Rusku hovoří o národním kapitálu, nejedná se o skutečný národní kapitál, ale lokajskou filiálku světové finanční elity...Korupce dosáhla takových rozměrů, že ohrožuje národní bezpečnost".

ČLR má rovněž podobné problémy. I ona má své dolarové miliardáře, korupci, úplatné úředníky a podvodné podnikatele. V Číně však s těmito problémy důsledně a efektivně bojují.. V současné Číně se stala likvidace korupce a korupčníků naléhavým úkolem stranicko-státní politiky.

Situace před bouří, realita geostrategického obklíčení země ozbrojenými sílami potenciálních agresorů vyžaduje rozhodné akce uvnitř státu.

Nejde o drobnosti. Buržoazní tisk velmi ochotně informoval o současném viceprezidentovi ČLR Si Ťin-pchingovi, který se má stát novým prezidentem, jako o přívrženci "západní civilizace". Je pravdou, že pochází z rodiny velkého čínského revolucionáře a obléká se do moderních obleků. V poslední době se však začal ukazovat na veřejnosti v polovojenském saku, velmi podobném tomu, které nosil Mao. Hloupost? Zřejmě ne. Lid tuto změnu přivítal, jako obrat k revoluční tradici a spojil si ho s jeho bojem za čistotu revolučních idejí.

Si Ťin-pching dosud není prezidentem. Ale jako předseda Ústřední vojenské rady a generální tajemník strany má rozhodující slovo v otázkách týkajících se strany a armády. Kladně byla přijata jím navržena protikorupční opatření ve velení armády a aparátu strany.

Lze předpokládat, že po jeho zvolení prezidentem, budou přijata další opatření pro boj s korupcí. Čína se připravuje k těžkému boji v globalizovaném světě. K tomu potřebuje klidnou vnitropolitickou situaci.

Autor: Alexandr Drabkin "Pravda" 15.2.2013

Překlad: K.K.