Obama přednesl zmatenou a trapnou obhajobu oprávněnosti vraždění prostřednictvím bezpilotních letoun

Podrobnosti

Vytvořeno 25. 5. 2013

Twitter

Ve svém vystoupení na Národní univerzitě obrany ve Washingtonu dne 23. 5. 2013 přednesl prezident Obama trapnou obhajobu svého vraždění "drony" bez soudů. Poprvé také přiznal, že tímto způsobem došlo k zavraždění Anwara al-Awlakiho v září 2011 v Jemenu.  

Obama si ve svém projevu často protiřečil. Na jedné straně se snažil ospravedlňovat vraždění prostřednictvím "dronů", na druhé straně ale přiznal jeho nezákonnost a nelegálnost většiny opatření, které Washington realizoval za posledních deset let. 

Jeho vystoupení bylo poznamenáno nervozitou a bezbranností a odráželo obavy vládnoucí třídy, která si je vědoma, že to, co činí, je nejen nezákonné, ale ve zvyšující se míře i nepopulární.

Obamovo připuštění, že nařídil zabití Awlakiho, je součástí snahy administrativy dát zabíjení bez soudu zelenou, institucionalizovat je a učinit z něj permanentní rys americké politiky. 

Obama ve své obhajobě zabíjení "drony" tvrdohlavě opakoval: "Americké akce jsou legální. Byli jsme napadení 11. 9. 2001. Tento týden schválil Kongres použití síly. Podle amerického i mezinárodního práva jsou USA ve válce s al Kajdou a Talibanem i s nimi spojenými sílami." 

Obama si je však dobře vědom, že program vraždění je neústavní a nezákonný a že on jako prezident je vinen z mnohonásobných přestupků, které by mohly vést k jeho odvolání z funkce.

Jako by byl nervózní z toho, že by se mohl stát jediným člověkem odpovědným za tyto akce, opakovaně zdůrazňoval svým posluchačům, že funkcionáři Kongresu o těchto akcích byli při mnoha příležitostech informováni.

Obama řekl: "Poté, co jsem převzal úřad, moje administrativa začala informovat příslušné výbory Kongresu o všech útocích, které byly provedeny mimo Afghánistán a Irák. Dovolte mi, abych zopakoval: Nejen, že Kongres autorizoval použití síly, ale byl informován o každém americkém úderu, včetně přípravy zabití Anwara Awlakiho, amerického občana, šéfa vnějších operací al Kajdy na Arabském poloostrově (AQAP Al Qaeda in the Arabian Peninsula)."  

Obama rovněž uvedl: "Pro pořádek říkám, že nevěřím, že by příprava a zavraždění jakéhokoli amerického občana ať prostřednictvím "dronů" nebo automatem, bez spravedlivého procesu bylo ústavním krokem vlády. Stejně tak, jako možnost použití vyzbrojených dronů na americké půdě."  

Při tom jde přesně o to, co administrativa dělá a nyní to veřejně přiznává: nejméně 4 američtí občané byli zabiti při narušení ústavního práva na spravedlivý proces, zaručený Pátým dodatkem ústavy. Nebyli obviněni ze žádných zločinů. Nebyla jim poskytnuta žádná možnost - stejně jako všem ostatním, kdo byli, nebo mají být zabití podobným způsobem, aby se bránili zařazení na seznam osob k zavraždění, který sestavují prezidentovi asistenti a on sám schvaluje.  

Vláda nikdy neposkytla žádný důkaz o svých tvrzeních soudu. 

Pokoušeje se sladit obhajobu tohoto zabíjení s uvedenými skutečnostmi, Obama volil svou rétoriku velmi pečlivě. Nezmiňoval se o právu na spravedlivý proces, jak to stanoví ústava. Učinil tak proto, že se administrativa uchýlila k tvrzení, že požadavek spravedlivého procesu byl dostatečně uspokojen interním dojednáním výkonné moci - prezidentových nejbližších poradců a tedy není potřeba žádný zásah soudů.  

Rovněž Obamovo prohlášení o používání dronů na území USA k zabíjení amerických občanů, jejichž omezení přislíbil do roku 2014, bylo velmi chytrácké. Neřekl, že používání těchto prostředků je protiústavní, pouze sdělil, že prezidenti by podle jeho názoru drony neměli používat. 

Počátkem letošního roku generální prokurátor Eric Holder deklaroval, že využití armády k zabíjení amerických občanů při antiteroristické akci na území Spojených států není nezákonné. 

Obama pokračoval: Ale jestliže americký občan odejde do zahraničí, aby vedl válku proti Spojeným státům a aktivně se spolčuje k zabíjení amerických občanů a pokud ani USA, ani jejich partneři nejsou schopni ho zatknout dříve, než spáchá zločin, jeho občanství ho nemůže chránit, stejně jako policejní jednotka SWAT (1) nemůže chránit střelce, střílejícího do davu nevinných obětí.  

"A to je právě to, kdo byl Awlaki," tvrdil Obama před tím, než přistoupil k sérii nepotvrzených obvinění: Nepřetržitě se snažil zabíjet lidi. V roce 2010 Awlaki připravoval exploze výbušnin, které měly zničit dva americké nákladní letouny. V roce 2009 plánoval zničení dopravního letounu. Awlaki hostil v Jemenu "vánočního bombera" Faruka Abdulmutallaba a schválil jeho sebevražednou operaci, pomáhal mu připravit mučednické video, které mělo být zveřejněno po útoku a vydal mu i poslední instrukci, aby provedl výbuch v letounu až v okamžiku, kdy poletí nad americkým územím.  

Nic z toho se netýká podstatných problémů. Ústava vyžaduje, aby obvinění z ilegálních aktivit bylo prokázáno u soudu.

Žádný soud nikdy nepotvrdil platnost těchto obvinění a proto je zabití Awlakiho v rozporu s ústavou. S cílem poskytnout svým akcím legální krytí, doporučoval Obama, že by Kongres mohl zvážit zavedení nějakého mechanismu, který by kontroloval rozhodnutí prezidenta, pokoušel se tím dosáhnout toho, aby Kongres legalizoval ex post to, co se již stalo. Podle Obamy by mohl být zřízen i nějaký zvláštní soud nebo nezávislá kontrolní vládní komise, které by hodnotily a povolovaly vražedné akce. 

Tato prezidentova argumentace byla kombinována s množstvím odhalujících prohlášení o stavu americké demokracie. 

Obama rovněž uvedl: "Rozhodnutí, která přijímáme od našeho používání dronů až po zadržování podezřelých teroristů, to vše definuje typ národa a světa, který zanecháváme našim dětem. Amerika je na křižovatce. Musíme určit podstatu a cíle tohoto boje nebo to někdo učiní místo nás. Musíme mít na vědomí varování Jamese Madisona (prezident 1809-1817), že žádný národ si nemůže udržet svobodu za nepřetržité války." 

Obama připouští, že největší hrozba tomu, co zůstalo z americké demokracie, nepochází od al Kajdy nebo mezinárodního terorismu, ale ze samotného amerického státního aparátu.

Akce amerického státu, včetně těch, ke kterým došlo zejména za vlády prezidenta Obamy, změnily americkou společnost a staví na pořad dne otázku udržitelnosti americké demokratické formy vlády. 

Obecně se očekávalo, že Obama s konečnou platností objasní svůj postoj k věznici na Guantanamu, vzhledem k tomu, že její uzavření slíbil již v roce 2008. Na protesty posluchačů odpověděl Obama: "Otázka uzavření Guantanama je důležitá a vyžaduje rozhodnutí... Uzavření věznice však nechce Kongres."

První krok k uzavření věznice chce prý Obama učinit již v nejbližší době.

Obama k tomu uvedl: Požaduji od Kongresu, aby zrušil omezení na extradici uvězněných z vojenského vězení do jiných zemí... Rovněž jsem požádal ministerstvo obrany, aby určilo místo na území USA, kde by se mohly uskutečňovat vojenské soudy. Kromě toho vznikne funkce zvláštních reprezentantů na ministerstvu zahraničí i na ministerstvu obrany, jejichž hlavním úkolem bude přeprava uvězněných do třetích států. 

Obama rovněž varoval: "Dějiny tvrdě odsoudí tento aspekt našeho boje s terorismem a ty z nás, kdo ho nedokáží ukončit. Představte si budoucích 10 nebo 20 let, kdy Spojené státy budou stále bez soudu věznit lidi, kteří nebyli obviněni z žádného zločinu na území, které není součástí naší země... Kdo jsme?... Je to ta Amerika, kterou chceme odkázat našim dětem?" 

Politikou, kterou provádí Obamova administrativa, si dává sama sobě na tuto otázku odpověď: Ano. 

Obamovo vystoupení vyjadřuje hlubokou krizi americké státnosti. Způsob, jak je realizována současná vláda, vede k násilnému a definitivnímu odtržení od buržoazní demokracie.

Je zjevné, že určitá část vládnoucí třídy má strach, že stát riskuje plnou ztrátu představy o zákonnosti v očích amerického lidu i světové veřejnosti. Tento strach je zcela opodstatněný.

(1) Special Weapons and Tactics Team . Zvláštní policejní oddíl  

Autor: Joseph Kishore

Překlad K.K.

• < Předchozí
• Další >