Jedním z hlavních úkolů amerického imperialismu je vnutit společenskému vědomí svých občanů, že syrský režim prezidenta Asada dospěl ve svých zločinech proti lidskosti a válečných zločinech tak daleko, že ho nemohou zastavit žádná jednání na mírových konferencích velmocí, ale že je potřeba zasáhnout vojensky, stejně jako proti Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku a Libyi.

Podle informací ministerstva zahraničí, zveřejněných ve čtvrtek 13. 6. 2013, mají Spojené státy dostatek důkazů potvrzujících, že syrská vládní vojska použila v boji s opozicí chemické zbraně a že v důsledku toho zahynulo více než 150 osob. Prezident Obama před tím prohlásil, že pokud se podobné akce potvrdí, budou znamenat "rudou linii" pro prezidenta Asada. Obama již dlouho čelil kritice demokratických i republikánských "jestřábů", kteří ho v médiích obviňovali z neochoty razantně řešit syrský problém vojenskou cestou. Proto byl donucen ustoupit ze svých propagandistických pozic a přejít k akcím, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a zřejmě i s jeho osobním pohledem na realizaci americké politiky v arabském regionu. Mluvčí Bílého domu nakonec v pátek 14. 6. 2013 veřejně vyhlásil to, co již bylo dávno očekáváno, lživé prohlášení, že syrská vláda použitím chemických zbraní překročila hranici, kterou jí stanovily Spojené státy proto, aby se aktivně nezapojily do konfliktu. O konkrétních důkazech se nezmínil. Je evidentní, že šlo o záminku k tomu, aby mohlo být zdůvodněno přijetí tohoto extravagantního rozhodnutí.

Současně s tím Bílý dům oznámil, že dodá zbraně teroristickým uskupením, které eufemisticky nazývá "Nejvyšší vojenská rada syrské opozice".

Téhož dne se v televizním interview prezident Obama snažil kamuflovat skutečnost, že zbraně budou dodávány uskupení an Nusra - spojenci al Kajdy. Obama bez důvodů odmítl přirovnat současnou situaci se stavem před přepadením Iráku. Místo toho uvedl: "Skutečnost je taková, že my tam (v Sýrii) máme vážné zájmy... nemůžeme dopustit, aby vznikl chaos v zemi, hraničící s Jordánskem a Izraelem. A my máme legitimní potřebu se toho zúčastnit... Nepodporujeme v konfliktu ani šiíty, ani sunnity".

Obama zapomněl, že USA, společně se Saudskou Arábii, Katarem a NATO rozpoutaly tyto masakry a nyní využívají smrt a chaos, který vyvolaly jako záminku k ozbrojenému zásahu.

Své vystoupení využil i k napadení Ruska. Podle Obamy využívá Asad podpory Ruska a Íránu k odmítání politického řešení a k potlačování větší části syrského obyvatelstva. Opět se nezabýval vysvětlováním skutečnosti, že on i jeho spojenci trvale odmítají Asadovy mírové návrhy.

Jak budou tedy postupovat Spojené státy?

Zřejmě v souladu s vývojem situace v Sýrii. Nemají v rukou žádné rozhodnutí RB OSN, které by mohly využít k rozpoutání vojenské agrese, jako tomu bylo v roce 2011 před útokem proti Libyi.

Nezbývá jim tedy nic jiného, než aby podle slibu v nejbližší době zahájili dodávky nových zbraní a bojové techniky teroristickým uskupením. Paralelně s tím bude pokračovat informační podpora, která bude využívat moderní technologie manipulace s informačními toky. Nejdůležitějším úkolem dezinformace bude prodloužení démonizace režimu prezidenta Asada, jako psychologického základu pro vojenskou invazi.

Zatím tedy budou USA působit cestou navyšování podpory teroristických uskupení a to jak novými zbraněmi, tak i přísunem nových lidských zdrojů, islamistů, které bude organizovat CIA, Mossad a tajné služby států NATO.

Je naprosto průkazné, že obviňování syrské vlády z používání chemických zbraní je absolutní výmysl. Jde o přesně stejný scénář, jaký byl použit pro agresi proti Iráku a to i z hlediska faktu, že mise OSN v Sýrii, vedená bývalou hlavní prokurátorkou ICTY Carlou del Ponte, odmítla tvrzení vůdců teroristických uskupení, že Asad proti nim používá chemické zbraně.

Rovněž celá řada nezávislých vojenských expertů potvrzuje, že chemické zbraně byly s provokačními cíly použity pouze teroristy.

Z praktického hlediska jde zřejmě o pokusy předat zmanipulované důkazy RB OSN a dosáhnout souhlas s vytvořením bezletové zóny, jako preludia k budoucí agresi.

Jaké jsou příčiny takové náhlé změny kurzu Obamovy administrativy, jestliže ještě koncem května došlo mezi Lavrovem a Kerrym k dohodě, že uspořádají mezinárodní konferenci o Sýrii v Ženevě?

Kerry a Obama si uvědomili, že předložit zfalšované dokumenty přímo na konferenci, by znamenalo další ránu americké zahraniční politice, podobnou té, kterou utrpěl Collin Powel v roce 2003, když předložil podobné "důkazy" v OSN. Mnohem snadnější je přiživit konflikt podobnými prohlášeními, jejichž pravdivost nemusí nijak dokazovat. Přitom zdůrazní svou zainteresovanost v konfliktu, což je důležité pro upevnění svazků se spojenci z Perského zálivu a některými státy NATO.

Hlavní příčinou změny kurzu jsou tedy zjevně poslední seriozní úspěchy syrských ozbrojených sil, rozbití mnoha teroristických uskupení a obnovení kontroly nad významnými částmi území. Je zjevné, že se tento postup snaží USA a jejich spojenci zastavit. Jinak by došlo k plnému krachu jejich politiky na Blízkém středním východě a zastavení pokračování "Arabského jara". Navíc, v sousedním Turecku, které bylo až dosud hlavní základnou pro teroristy a tranzitním státem pro zbraně do Sýrie, započaly procesy vlastního "revolučního jara", které na určitou dobu ovlivní aktivitu Erdogana ve válce proti Sýrii.

Nemá smysl podceňovat význam Obamova rozhodnutí. Mezi zbraněmi, které by USA mohly dodat teroristům, mohou být moderní ruční protiletadlové a protitankové řízené střely a lehká obrněná vozidla.

Syrská vláda je nyní donucena hledat metody neutralizace nových zbraní, aby neztratila získanou převahu. Rusko, které již vyjádřilo svůj záporný postoj k Obamovu rozhodnutí, by mohlo Asadovi pomoci moderními zbraněmi. Hodně bude záviset na tom, jaké postoje k Sýrii zaujme Írán s novým prezidentem Hasanem Rowhanim.

Přístup EU k syrskému konfliktu a rozhodnutí prezidenta Obamy není jednoznačný. V NATO lze pozorovat rozkol mezi francouzsko-britskými křižáky, opírajícími se o spojenectví s reakčními arabskými státy a jejich teroristickými uskupeními, bojujícími proti pokrokovému režimu v Sýrii, a rozumně uvažujícími vládami, které odmítají války a konflikty a snaží se hledat východiska z ekonomické krize. Rozpory USA-EU oslabují pozice NATO a posilují postavení ČLR a Ruska.

Ke správnému hodnocení vývoje situace kolem Sýrie v souvislosti s rozhodnutím Washingtonu je nezbytné počkat na první praktické kroky. Nelze vyloučit, že si Obama nyní vezme "time out". Lze předpokládat, že do počátku srpna dodávky nových zbraní nezačnou. Asadovi tak zbývá šest neděl k tomu, aby zasadil další údery alianci zahraničních i domácích teroristů.

K.K.