Situace, která vzniká v různých částech světa, potvrzuje přesnost marxisticko-leninské analýzy. Zisky klesají a imperialistické státy, představitelé finančního kapitálu, proti tomu bojují nejkrutějšími způsoby, které mu jsou vlastní: zvýšením stupně vykořisťování, finančními spekulacemi a rozpoutáváním válek. Imperialismus vede stále agresivnější politiku proto, aby získával levnější pracovní sílu, ovládl národní přírodní zdroje, cesty přepravy zboží a světové trhy.
Nejvýznamnější funkcí ozbrojených sil NATO a jejich hlavní součásti - americké armády, je zabezpečení kapitalistických výrobních vztahů na celé planetě. Americké vojenské základny jsou dislokovány ve 130 státech světa. Imperializmus odhodil jako nepotřebné mezinárodní právo, prosazené po II. světové válce. Státy, které vystupují proti imperialistickému panství, jsou vystaveny hrozbám, sankcím a ekonomickým blokádám. Imperialistické mocnosti využívají proti nim rozsáhlé spektrum intervencí. Jsou to především zásahy proti vládám realizované prostřednictvím teroristických uskupení, vytvořených, vyzbrojených a financovaných tajnými službami Spojených států a jejich spojenců. Vedou proti nim války nízké intenzity, intervenují využitím prostředníků (v níže popsaném cvičení hlavně Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy) vyvolávají různé druhy barevných "revolucí" a když se jim těmito cestami nepodaří prosadit jejich zájmy, následuje otevřená vojenská intervence. Pokud uvedenými intervencemi své záměry splní, nasazují všude loutkové vlády, plně podřízené jejich ekonomickým a geostrategickým zájmům. V některých zemích podněcují a udržují separatismus, který využívají ve svůj prospěch.
Takovým způsobem by měla evropská levice pohlížet na současné manévry NATO, které se uskutečňují v době, kdy důsledky ekonomické krize zasáhly sociální oblast celé Evropy. Nejen však pohlížet, ale informovat společnost, jak jsou využívány jejich finanční prostředky ze státních rozpočtů politickým a vojenským vedením státu, které ve snaze udržet kapitalismus plní přesně pokyny vedení EU a velení NATO. To platí nejen o nákupech zbytečné bojové techniky, ale i o účasti na provokačních cvičeních NATO.
9. 11. 2013 skončilo velké cvičení NATO s názvem Steadfast Jazz, které probíhalo na teritoriu Polska, pobaltských států a v Baltickém moři.
Manévrů se zúčastnilo asi 7 000 příslušníků armád nejen členských států NATO, ale i Švédska, Finska a Ukrajiny, představované symbolicky jednou rotou námořní pěchoty.
Pozornost vojenského velení NATO směřovaná k Pobaltskému geopolitickému regionu se zvyšuje. Stýkají se zde hranice Běloruska a Ruska, území protínají nejdůležitější trasy námořní dopravy, ropovody, plynovody, vysokonapěťová vedení a nachází se zde celá řada jaderných elektráren.
Stažení vojsk z Afghánistánu, plánované na příští rok, zvyšuje možnosti spojenců navyšování své přítomnosti ve Východní Evropě a částečně i v Pobaltí. NATO pokračuje ve svém tlaku na Rusko a Bělorusko, hlavní geopolitické protivníky.
Generální tajemník NATO A. Fog Rasmussen hovořil o úkolech cvičení Steadfast Jazz pouze velmi mlhavě: "Cvičení mělo potvrdit, že naše síly rychlé reakce jsou schopné ochránit kteréhokoli spojence, postavit se jakékoli hrozbě."
Podle scénáře ukončeného cvičení nějaký "sousední stát" vystoupil s územními požadavky na Estonsko a po jejich odmítnutí podnikl proti němu přímou vojenskou intervenci.
Na rozdíl od ostražitých ministrů států Západní Evropy lotyšský ministr obrany A. Pabrikas považoval za nezbytné zdůraznit tiskové agentuře Reuters, o jaký sousední stát se jedná: "Posledních 5 let zvyšuje Rusko svůj tlak na region Pobaltí. Pro nás je cvičení Steadfast Jazz významné tím, že se jedná o první cvičení, ve kterém se učíme bránit naše území."
Zvláštností manévrů bylo procvičování ochrany elektronických spojovacích prostředků, počítačových sítí a kybernetických útoků.
Již v roce 2008 vybudovalo NATO v Estonsku "Společné středisko kybernetické obrany."
Specialisté střediska vystoupili s návrhem, aby útok na kybernetické prostředky NATO byl považován za rovnocenný s přímou vojenskou intervencí. V tomto případě NATO musí odpovědět koordinovaným kybernetickým protiútokem, s cílem umlčet systémy řízení a velení vojenských sil protivníka, realizovat blokádu jeho státních institucí a bank, infikovat internetové stránky, přerušit spojení, činnost systémů zabezpečení zásobování obyvatelstva a průmyslu, odpojit zásobování elektrickým proudem a vodou. Vytvořit absolutní chaos na území státu, proti kterému je veden útok.
V průběhu cvičení byl proveden nácvik útoku NATO na kybernetický systém Ukrajiny. Podle námětu manévrů byl tento útok odvetou za nedávné útoky ukrajinské skupiny hackerů "Anonymous", kteří pronikli do několika polských webových stránek, do stránek Evropské investiční Banky a ministerstva obrany Estonska. Útok byl protestem proti zapojení Ukrajiny do NATO.
V souvislosti s šířením zón vlivu NATO na východ jsou revidovány plány rozvinování vojsk Aliance na území členských států hraničících s Ruskem a Běloruskem.
Velení vojsk Spojených států přepokládá, že v nejbližším období přesune části vojsk z Itálie a Německa do Polska a Pobaltských států. Naplno je rozvinuta rekonstrukce vojenských letišť v Polsku a Pobaltí a přístavů v Baltském moři. Rekonstruovány již byly přístavy Svinoústí a Gdyně, kde mohou nyní přistávat americká a britská výsadková a dopravní plavidla.
Vojenská aktivita NATO u hranic Ruska a Běloruska značně převyšuje rozsah obranných opatření obou států. Kromě Steadfast Jazz se v regionu Baltického moře uskutečnilo několik dalších manévrů NATO: Baltops, Saber Strike, Baltic Eye a Kevadtorm.
V roce 2012 probíhala celá řada cvičení v Polsku: Little Eagle 2012, Anaconda 2012, Command Challenge 2012, Puma 2012, kterých se kromě Poláků účastnila vojska USA, Německa, Dánska a Kanady.
22. až 26. 9. 2013 proběhlo v Polsku cvičení Dragon 13 s cílem procvičit útočné operace. 20. - 25. 4. 2013 se uskutečnilo v Litvě štábní cvičení pozemních sil. V první etapě mělo být procvičeno maskování vojsk, ochrana a obrana objektů, ve druhé organizace společné obrany jednotlivých sektorů, ve třetí výcvik vojsk, ve čtvrté pak šlo o komplexní taktické cvičení.
Od 25. 8. do 5. 9. 2013 proběhlo v Norsku cvičení vojenského letectva NATO Brilliant Arrow, ve kterém byl kladen důraz na nácvik vzdušných manévrů a na bombardování pozemních cílů. Ve druhé polovině září 2013 proběhlo v Norsku cvičení Brilliant Mariner, jehož obsahem byl nácvik blokování ruských přístavů a zejména nejzranitelnější oblasti - Kaliningradu.
Hlavní část cvičení Steadfast Jazz, kterého se účastnily pozemní jednotky Francie a Polska, se odehrávala ve vojenském prostoru Dravského pojezeří v Pomořansku.
V Polsku byl dislokován i štáb francouzských sil rychlé reakce, který má trvalé sídlo v Lille. V lotyšské Adaži u Rigy působil štáb spojeného velení. Cvičení se účastnil i štáb německého letectva v Ramsteinu, štáb sil speciálních operací v lotyšské Pabredě a štáb italského vojenského námořnictva v Tarantu.
Hlavní část cvičení pozemních sil a letectva NATO se uskutečnila v Polsku. Letectvo začalo své akce ze základny v Poznani. Polští, čeští a maďarští piloti uskutečňovali dva starty denně. Lety byly řízeny z velitelství letectva ve Varšavě. Tankování za letu bylo realizováno z letounů KC-135.
Německá Luftwafe prověřovala na cvičení svůj dopravní letoun C-160 a letouny AWACS.
Námořní část cvičení Steadfast Jazz byla zahájena mezinárodním velitelským shromážděním na holandské vlajkové lodi De Ruyter, zakotvené v přístavu Gdyně. Velitelem cvičení byl určen polský námořní kapitán Mariusz Koscielski.
Štáb cvičení měl 17 polských důstojníků, 3 italské a 3 lotyšské.
Cvičení se účastnilo celkem 15 vojenských plavidel států NATO a 8 plavidel speciální skupiny NATO pro ochranu proti minám.
Jedním z důležitých cílů cvičení na moři bylo procvičit minování oblastí Baltického moře, které by uzavřelo ruské loďstvo ve Finském zálivu a Kaliningradu a umožnilo tak bezproblémový přesun výsadkových plavidel USA a Velké Británie přes Dánský průliv do Baltického moře. Před nácvikem věnovalo velení pozornost německým zkušenostem z II. světové války, které blokovalo podobným způsobem Sovětskou baltickou flotilu.
Cvičení Steadfast Jazz - 2013 splnilo svůj úkol - podpořilo zvyšování napětí v baltském regionu, což je prvořadým úkolem NATO, podpořilo teritoriální ambice Polska a sebevědomí Litvy, Lotyšska a Estonska v jejich výpadech proti Rusku.
Náměstek ruského ministra obrany Antonov uvedl, že cvičení je reliktem studené války.
Termín cvičení nebyl stanoven náhodně. Politické vedení i velení NATO hledá po prohrané válce v Afghánistánu novou alianční strategii. Přesunuje se do oblastí, ve kterých může zvyšování napětí nejvíce škodit Rusku. Do Pobaltí, Zakavkazska a do oblastí, které by mohly co nejvíce ovlivňovat ukrajinskou protiruskou politiku, zejména pokud Ukrajina v budoucnu uzavře asociační dohodu s EU.
Není vyloučeno, že mělo být i jakousi hrozbou Putinovi, jehož země nedávno zavedla v předvečer summitu EU ve Vilniusu ekonomické sankce proti Litvě.
Není potřeba dlouze přemýšlet, co bude NATO prosazovat po odchodu z Afghánistánu. Není pochyb o tom, že hlavní pozornost bude věnovat Východní Evropě, tedy posilování Polska a Pobaltí. Lze předpokládat, že kromě některých svazků a útvarů amerických pozemních sil ze Západní Evropy se do Baltického moře přesunou některá bojová plavidla USA a Velké Británie. V Litvě již vznikl vládní výbor, který bude zabezpečovat podmínky pro dislokaci sil NATO. Na letecké základny v Polsku mají být přesunuty letouny F - 16 z italského Aviana. V Polsku vzniká infrastruktura pro sledování vzdušného prostoru Ruska. V roce 2012 vzniklo ve Vilniusu "Centrum energetické bezpečnosti NATO". Světový imperialismus nás stále přesvědčuje o tom, že existence vojenských bloků má svůj význam a že je jeho hlavním nástrojem šíření globální nadvlády.
Strategická koncepce šíření NATO na východ byla přijata v roce 1999 a nebyla od té doby pozměněna.
Summit "Východního partnerství" ve Vilniusu, který bude zahájen 28. 11. 2013, dostal vážnou ránu. Vláda Ukrajiny pozastavila proces přípravy k uzavření asociační dohody s EU. Jak se ukazuje, eurointegrace Ukrajiny nebude mít tak hladký průběh jak Evropská komise předpokládala.
I nepříliš moudré ukrajinské vedení nakonec pochopilo, že tentokrát velmi seriózní pohrůžky Ruska, na kterém je závislá celá ukrajinská sociálně ekonomická situace, musí brát naprosto vážně.
Nyní má ukrajinské vedení pouze dvě možnosti. Buď akceptovat ruské návrhy a připojit se k "Euroasijskému svazu" Ruska, Běloruska a Kazachstánu, anebo pokračovat ve své prozápadní politice bez ohledu na katastrofální ekonomickou situaci, která se markantně zhorší po realizaci ruských hrozeb. Pokud se rozhodne pro druhou variantu, doprovázenou sociálními výbuchy, bude nucena požádat o pomoc EU a její nástroj k prosazování jejích záměrů NATO. Pak by mohlo následovat oprašování strategických vojenských plánů "Trvalá svoboda", které by umožnily NATO převzít kontrolu, zákon a pořádek v partnerské zemi. Kontingenty NATO (jak ukázaly v Kosovu) umí nahradit policii a vojska ministerstva vnitra v "demokratizovaných" státech, rozhánět demonstrace a nastolit vlastní justici.
Jejich tajné služby dokážou korumpovat prodejné politiky a sestavovat loutkové parlamenty a vlády. Takovou operaci je ovšem potřeba provést nečekaně, s překvapením. Zejména proto probíhá na západních hranicích Běloruska, Ruska a Ukrajiny koncentrace sil a prostředků.
K operaci, která by mohla být takto realizována, přistupuje Brusel velmi vážně, protože si je vědom její riskantnosti. Pokud by však k ní došlo, vrhla by svět do horší situace, než jaká byla v době studené války. Není však vyloučeno, že naděje na takové kolosální vítězství, které by zasadilo smrtelnou ránu Rusku, dovede imperialistickou ekonomickou a vojenskou organizaci k postoupení rizika.
K.K.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.