Navržená Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA skrývá nebezpečí v mlhavém textu

Podrobnosti

Vytvořeno 26. 3. 2014

Twitter

Pozor na dohodu TAFTA!

Téměř bez povšimnutí probíhá mezi USA a EU vyjednávání o tom, co nazývají "Transatlantická dohoda o volném obchodu" (Trans-Atlantic Free Trade Agreement; TAFTA). Na první pohled to zní vcelku neškodně. Návrh na "Dohodu o volném obchodu" vyšel počátkem roku 2013 ze Summitu G8 v Co Fermanagh.

Většina dělnických organizací a s jistotou většina odborových svazů si, jak se ukazuje, není vědoma toho, co probíhá. Tato dohoda, pokud projde, bude mít velmi hluboký dopad na naše životy, na celý koncept demokracie a zodpovědnosti. "1984" George Orwella bude vedle ní vypadat zatraceně krotce.

O čem je?

Především, NENÍ to o snižování celních tarifů. Buržoazní sdělovací prostředky to překroutí, že se tím mají snížit překážky a zboží má zlevnit. To se zkrátka nestane. Ve skutečnosti celní bariéry mezi EU a USA už nízké jsou - většinou jsou pod třemi procenty. Vzpomínáte na tu šaškárnu, že když budeme hlasovat pro různé smlouvy EU, budeme mít levnější pojištění auta atd.? Je to o zavedení "regulačního sbližování" mezi dvěma bloky.

Což znamená, že velké monopolní firmy chtějí odstranění všech a jakýchkoli národních omezení, o kterých jsou přesvědčeny, že narušují jejich právo na vytváření zisků, čím vyšších, tím líp.

Znamená to sladění nejen stávajících předpisů, ale také nových předpisů, jak mají být formulovány, aby zabraňovaly budoucím obchodních bariér. Chtějí co nejnižší normy a kontroly.

Co to znamená pro vás a vaše rodiny?

Geneticky modifikovaný organismus:

Ovlivní potraviny, které jíte. Geneticky modifikovaný organismus (GMO) je značně přípustný v USA, ale EU jeho použití omezuje. Velké farmaceutické společnosti jako Monsanto chtějí, aby byla odstraněna veškerá omezení EU vůči GMO, protože definují limity na geneticky upravené potraviny a osiva jako obchodní bariéry.

Také ovlivní krmivo pro zvířata, kde má v současnosti omezené použití uvnitř EU.

Patentové zákony:

Jiné farmaceutické společnosti, které kontrolují patentované léky, chtějí rozšířit dobu platnosti patentů, aby si zvýšily zisky. Tlačí na omezování cenových kontrol a zřejmě i na způsoby rozšiřování délky a rozsahu svých patentových monopolů.

To omezí používání generických léků, držících uměle vysoké výdaje na léčiva.

Pokud tato smlouva projde, urazí dlouhou cestu k privatizaci - vlastnictví a kontrole v rukou společností - globálních veřejných znalostí pomocí posilování režimu "intelektuálního (myšlenkového) bohatství a vynucování patentů, obchodních známek a autorských práv.

Hydraulické štěpení:

Ropné a plynařské společnosti si budou schopny zajistit a stanovit co nejmenší omezení hydraulického štěpení. Smlouva bude potom definovat jakoukoli další přísnost jako zdrženlivost vůči obchodnímu subjektu, pokud jde o pokuty. To téměř znemožní možnost zabránit ničení životního prostředí a znečištění podzemních vod.

Finanční kontroly:

Je pravděpodobné, že se bude snažit zahrnout znění, jež by znemožnilo uplatnit daň na finanční transakce, již teď požadují demonstrující skupiny. Cílem je dát zahraničním společnostem způsoby, jak obejít zákony a soudy.

To dá velkým společnostem větší práva, než mají domácí vlády; obchodním službám včetně finančních - například bankovnictví a pojišťovnictví, a investičním.

Dává to velký prostor firemnímu rozhodování mimo demokratickou zodpovědnost.

Národní demokracie versus globální monopoly:

Pokud se stát či země zaváže mezinárodní obchodní dohodou k liberalizaci určité služby, podřídí a otevře demokratické, ekonomické a společenské zájmy svého lidu mezinárodnímu investorovi a kontrole zvenčí.

To znamená, že když se státy zaváží mezinárodními obchodními smlouvami, tyto závazky se stanou nezvratitelnými a ocitnou se mimo zákony země a EU bez ohledu na podstatu budoucích vlád.

To je účel mezinárodních obchodních smluv a tlaku na ně, jenž vyvíjejí firmy. Chtějí jakýmkoli budoucím vládám svázat ruce.

Zájmy velkopodnikání budou triumfovat nad demokratickými požadavky lidí na změnu. Společnosti to nazývají "Pravidla sporů mezi investorem a státem". Protestující to popisují jako "privatizace justičního systému ve prospěch globálních společností".

Příklad: v Argentině během finanční krize, v reakci na lidové boje a požadavky na změnu ostrého nárůstu poplatků za energie a vodu, Argentina navrhla zmrazit tyto základní služby (nezní to povědomě?).

Mezinárodní služby provozující společnosti, jejichž nehorázné účty a nabubřelé zisky donutily vládu konat, Argentinu zažalovaly. Argentinská vláda byla donucena vyplatit zahraničním monopolům přes miliardu dolarů jako kompenzaci.

V průběhu obchodní smlouvy získají nadnárodní společnosti nejen přístup, ale práva, včetně práva žalovat státy. Práva států kontrolovat firmy budou příslušně oklestěna a demokracie tvrdě omezena.

Podle současného mezinárodního práva stát může žalovat jiné státy, teď budou práva společností povznesena na stejnou úroveň, na jaké jsou práva státu.

Dojde-li ke sporu mezi státem a firmou, nebude s ním zacházeno v rámci národní soudní pravomoci, ale podle mezinárodní soudní pravomoci obchodních sporů podle toho, jak si vybere firma.

Ve vypořádání obchodních sporů budou rozsudky vynášeny jen na základě "volného obchodu" bez ohledu například na společenské či ekologické faktory, tudíž ve prospěch firem.

Státy nebudou mít odpovídající právo žalovat firmu. Soudci budou vybíráni z týmu odborníků podle záležitosti, o níž bude spor.

To rozdá karty ve prospěch firem- neboť odkud asi přijdou oni "odborníci"?

Příklad: australská vláda rozhodla, že cigarety se budou prodávat v obyčejných krabičkách, jen s grafickým zdravotním varováním. Rozhodnutí podpořil australský Nejvyšší soud.

Ale použitím obchodní smlouvy Austrálie popíchla Hong Kong, tabáková společnost Philip Morris se obrátila na pevninský tribunál, aby jí přisoudil obrovskou sumu jako kompenzaci za ztrátu toho, čemu říká duchovní bohatství.

Příklad: v Salvadoru se místním komunitám za značnou cenu (tři protestující byli zavražděni) podařilo přesvědčit vládu, aby odmítla dát povolení k rozsáhlé těžbě zlata, jež hrozila kontaminací rozvodů pitné vody. Vítězství demokracie? Zřejmě ne nadlouho. Kanadská společnost, která se snažila těžit zlato, teď žaluje Salvador o 315 milionů $ - za ztrátu svých očekávaných budoucích zisků.

Ano, skutečně to, co přichází, dále naruší už tak omezenou demokracii, již máme.

Irské odborové hnutí musí okamžitě spustit kampaň proti této hrozbě. Potřebujeme, aby dělnické hnutí v Evropě i ve zbytku světa udělalo totéž. Bude to znamenat, že nebude demokratické cesty zpět nebo ke změně. Tohle je trvalá svěrací kazajka, utkaná velkopodnikateli; ti budou kontrolovat popruhy a to, jak těsně budou utažené.

Eugene McCartan, generální tajemník KS Irska, únor 2014

(překlad Vladimír Sedláček)

• < Předchozí
• Další >