Vánoce v Americe

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 12. 2014

Twitter

Washington je Grinch, který ukradl Vánoce (Grinch je zlý skřítek, kterého nikdo nemá rád, a který v pohádkovém příběhu "How the Grinch stole Christmas" z r. 1957 ukradl Vánoce; více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Grinch ; pozn. překl.). Jeho program definují žvásty.

Zločinná třída v Americe je dvoustranická. Zodpovědná za rostoucí lidské utrpení. V moderní době nevídané. Privilegovaní Američané se nikdy neměli líp. Obyčejní jsou vystaveni balvanu kruté surovosti. Těžké časy se vytrvale horší. Odrážejí se v institucionalizované nerovnosti. V rostoucí chudobě. Ve vysoké nezaměstnanosti, mnohonásobně vyšší, než jsou falešné údaje ministerstva práce. Trvá epidemie podzaměstnanosti. Zaměstnání přinášejí mzdy na hranici bídy nebo těsně nad ní. S málo nebo žádnými dávkami. Domácnosti potřebují dvě nebo tři, aby vystačily.

Stále víc milionů lidí čelí, podle statistiky chudoby v USA (Poverty USA) "jedné nemožné volbě za druhou. Mezi zaměstnáním a léčbou, mezi tím, zda se pustit do práce nebo platit účet za topení." Údaje ze sčítání ukazují, že v chudobě nebo na hranici chudoby žije kolem poloviny obyvatel. V nejbohatší zemi světa. Amerika má vyšší procento pracující chudiny než kterákoli jiná průmyslově rozvinutá země, což se dotýká téměř 60 % dětí. Lidské utrpení je skutečné. Neoliberální surovost je oficiální politikou. Odráží ji násilně živená úspornost. Běžná je sociální nespravedlnost, podpořená dvoustranickou spoluvinou. Prostí lidé mají, na vlastní pěst, stále větší smůlu.

Společenský kontakt Ameriky je určený k odstranění. Mizí, když je ho potřeba nejvíc. Jsou obslouženy jen zájmy zazobaných. Nerovnost je otřesná. Trvá závod na samé dno. Definuje to třídní válka. Většina pracujících Američanů přežívá od výplaty k výplatě. Jedna míjí druhou k úniku z možného bezdomovectví, hladu a zoufalství. Průměrný příjem domácnosti, upravovaný podle inflace, klesá. Američané mají méně na úhradu stále dražšího zboží a služeb.

Lidé, kteří jedí. Řídí auta. Platí nájem. Splácejí hypotéky. Utrácejí za léčení. Vytápějí nebo klimatizují obydlí. Mají děti na studiích. Platí za dopravu. Vědí o inflaci víc než žvaniví, vychvalovaní televizní ekonomové. Dvanáct vánočních dní teď stojí 27 673 $.

Ekonom stínové vlády John Williams odhaduje skutečnou inflaci na 9 %. Na základě výpočtového modelu z 80. let minulého století. Zmanipulované vládní údaje produkují falešná čísla. O všem a všude. A vytvářejí iluzi prosperity. S ignorováním vleklých podmínek krize na Main Street, hlavní ulici. S rostoucím lidským utrpením. Krásná Amerika existuje jen pro své privilegované elity.

Údaje Ministerstva bydlení a městského rozvoje USA (Department of Housing and Urban Development; HUD) vykazují každou noc přes 600 000 Američanů bez domova. Včetně téměř 140 000 dětí a víc než 57 000 veteránů. Žijících v autech. V parcích. Na autobusových zastávkách a nádražích. Pod mosty. V ulicích měst. V bezdomoveckých úkrytech. V krátkodobě přechodných obydlích. Podle Národního střediska pro vzdělávání bezdomovců chodí do veřejných škol přes milion (!) bezdomoveckých dětí.

Krize hladu v Americe je skutečná. Je denní realitou pro téměř 50 milionů lidí. Zasahuje kolem 13 milionů rodin. Většinou tvrdě pracujících. Nevydělávajících dost k živobytí. Kolem 16 milionů dětí nedostane dost jídla. Každý šestý Američan trpí hladem. Stejně tak každé páté dítě. Nemít jídlo je samozřejmostí. Výživné vyvážené diety neexistují pro stále víc milionů lidí. Nahrazují je jídla z laciných bufetů (tzv. Belly-fillers; typ rychlého občerstvení v USA; pozn. překl.). Potravinové poukázky poskytují otřesně nedostačujících 1,40 $ na osobu a jídlo (pro příklad: plátek masa v uvedeném typu bufetu je za 6 $, s přílohou nebo úpravami víc; ukázka např. na https://foursquare.com/v/larrys-famous-steaks-the-home-of-the-belly-filler/4ea71ed930f897d8dae1718c/menu ; pozn. překl.).

Když jsou vyčerpány dávky, příjemci jsou zásobovaní z potravinových bank. Často 10 i více dní před koncem měsíce. Životně důležité dávky jsou seškrtány, právě když jsou nejpotřebnější. Zdroje v USA jsou na válku. Na almužny firmám. Rozsáhlá veřejná i soukromá korupce na vysokých místech si vybírá svou daň. Nejpotřebnější jsou stále víc po žebrotě.

Oficiální politika je dělat z Ameriky Třetí svět. Prospěch mají jen zájmy privilegovaných. Je institucionalizována společenská nerovnost. Denně miliony bojují, aby měly na zaplacení nájmu. Na splácení hypoték. Na zvládání účtů za léčení. Na vytápění domovů. Na úhradu dopravy. Aby zvládaly stále stoupající každodenní drahotu. 31. října přinesl časopis Fortune titulek: "Majetková nerovnost v Americe: horší, než si myslíte." Citoval analýzu ekonomů Emmanuela Saeze a Gabriela Zucmana. Ukázal větší majetkovou propast než kdykoli jindy od Velké krize. V článku na webové stránce londýnské Školy ekonomických a politických věd Saez a Zucman ukazují růst nerovnosti příjmů v Americe za čtyři poslední desetiletí.

"Podíl celkového příjmu horního jednoho procenta rodin byl na konci 70. let menší než 10 %, ale teď přesahuje 20 % toho, jaký byl na konci roku 2012. Velká část tohoto růstu je díky pracovním příjmům vyšších firemních šéfů a úspěšných podnikatelů." Majetková nerovnost vzrostla. Je definovaná jako "zásoba veškerého jmění, jež lidé vlastní, včetně jejich domovů, penzijních úspor a bankovních účtů, mínus jejich dluhy."

Jak uvádějí Saez a Zucman: "Ukazuje se, že majetková nerovnost nabyla za posledních 100 let tvaru písmene U. Od Velké krize ve 30. létech docházelo až do konce 70. let ke znatelné demokratizaci bohatství. Potom se tento trend otočil, celkový podíl bohatství domácností horní 0,1 % narostl ze 7 % konce 70. let na 22 %v roce 2012. Horní 0,1 % zahrnuje 160 000 rodin s celkovým čistým jměním přes 20 milionů $ v roce 2012." Nejbohatších 160 000 rodin má stejný majetek jako 145 milionů nejchudších. Je to asi desetinásobek nerovnosti příjmů. Je to způsobeno po celá desetiletí klesající progresí daní. Strmě stoupajícím ohodnocením akcií. Nedostatkem úspor středně a nízkopříjmových rodin. Stagnací mezd. Měnícím se trhem práce. Zaměstnání se základní mzdou a přídavky, na plný úvazek, jsou vystřídána zaměstnáními na část úvazku, dočasným, s ubohou mzdou, bez přídavků. Odsouvanými do nízkopříjmových zemí. Nové generace jsou na tom hůř než předešlé.

Tony Judt se v knize "Nemoc stravuje zemi" (Ill Fares the Land, The Penguin Press, New York 2014) zabýval dopady finanční krize po roce 2008. "Došlo ke zhroucení mezigenerační mobility: dnešní děti ve Spojeném království a v USA, na rozdíl od svých rodičů a prarodičů, jen velmi málo očekávají, že se zlepší podmínky, do nichž se narodily. Chudí zůstávají chudí. Ekonomické znevýhodnění se pro drtivou většinu přenáší do podlomeného zdraví, ztracené příležitosti ke vzdělání a - stále více - do povědomých příznaků deprese: alkoholizmu, obezity, gamblerství a kriminality mladistvých."

Nová studie (newyorského) výzkumného střediska Pew (PRC) shledala nevídanou majetkovou propast mezi Američany se středním a vyšším příjmem. "Celostátně v roce 2013 střední hodnota majetku rodin s vyšším příjmem (639 400 $) téměř sedminásobně přesahovala střední hodnotu majetku středněpříjmových rodin (96 500 $); nejširší majetkový rozdíl za 30 let, kdy Systém federálních rezerv shromažďuje tyto údaje," uvedlo PRC. Střední hodnota čistého majetku amerických boháčů je oproti nízkopříjmovým rodinám téměř sedmdesátinásobně vyšší. Údaje vykazují neúměrný majetkový rozdíl podél rasových a etnických linií. Majetek v bílé domácnosti je třináctkrát vyšší než u černochů. Desetkrát vyšší než u Hispánců. Takzvané ekonomické ozdravení je pro většinu Američanů čirou fantazií. Vleklé podmínky Krize trvají.

Výzkum Michiganské univerzity ukazuje, že se majetková nerovnost od roku 2003 zdvojnásobila. Amerických horních 5 % je 426,5 krát bohatších než 25 % domácností ze dna. Jiné studie ukazují, že americké horní 1 % je bohatší, než spodních 95 %. 400 nejbohatších rodin má tolik jako spodních 50 %. V roce 1965 byl každý padesátý Američan na Medicaid (sociální program zdravotní péče v USA). Dnes je to každý šestý. V 70. létech byl přibližně každý padesátý Američan na potravinových lístcích. Dnes každý pátý. Víc než polovina obyvatelstva potřebuje pomoc, aby přežila. Cesta, jež by to odstranila, je stále rozbitější. Desítky milionů Američanů v produktivním věku, kteří chtějí práci, ji nenalézají. Středněpříjmové domácnosti rychle ubývají. Chudoba je na postupu. Stejně tak utrpení. Z Ameriky se stává banánová republika. Nezpůsobilá k životu stále více milionů. Demokracie je ryzí fantazií. Fasádou, zahalující Nový světový řád. Věci běží v zájmu zazobanců. Zuří třídní válka.

Uvnitř bubliny je ráj. Mimo ni je zvrhlé peklo. Amerika je prodejná. Zkorumpovaná. Zpustlá. Zdegenerovaná. Příliš rozbitá, než aby šla opravit. "Odporný pach korupce a pokrytectví, jenž se line z Washingtonu, je pachem umírající země," říká Paul Craig Roberts.

Dobré zvěsti a povzbuzování o Vánocích i během roku jsou v Americe jen pro privilegované. Žádná radost pro svět většiny ostatních.

http://mathaba.net/go/?http://www.boilingfrogspost.com

Stephen Lendman, 25. 12. 2014

• < Předchozí
• Další >