Lekce inkvizitorské demokracie

Podrobnosti

Vytvořeno 29. 12. 2014

Twitter

Návštěva Sobotky v USA - souhlas s mučením? Proč nehovořil s americkou elitou o lidských právech?

9. 12. 2014 zveřejnil "Výbor amerického senátu pro kontrolu špionáže" 525 stránkový obsah zprávy o systematickém mučení, prováděném CIA při výsleších zajatců, vězňů a podezřelých osob. Celková zpráva, která má 6700 stránek byla označená za tajnou a nebude publikována.

V "pevnosti demokracie" Spojených státech to není první skandál s mučením. Pokud se vrátíme do roku 1776, době jejich oficiálního vzniku, panovalo v zemi otroctví, které bylo zrušeno až v roce 1865. Nikdo se nesnažil ani spočítat, kolik milionů černochů a indiánů režimy nechaly vyvraždit. Vraždění "nižších ras" pokračovalo i po zrušení otroctví a pokračuje i nyní, kdy nejen soukromé, ale i veřejné bezpečnostní orgány beztrestně zabíjejí afroameričany, Araby a jiné barevné občany. Protože zde nejsou komunisté, musí to stačit. Ale ani trik s barevným prezidentem Obamou, kterého si vybral americký imperialismus k předstírání pozitivní změny ve vztazích bílé rasy k barevné, zcela nesplnil očekávání a vražda černého neozbrojeného patnáctiletého chlapce bílým policistou ve Fergussonu - stát Missouri, potvrdila, že vztahy jsou příliš křehké a napětí tak velké, že vyústilo ve veřejný protest, proti kterému musil guvernér vyslat Národní gardu.

Tradice násilí má v USA hluboké kořeny. Světová veřejnost ať již ze strachu nebo z lhostejnosti proti němu neprotestuje a jak vidíme i na příkladu hlasování v OSN, všechny evropské "vyspělé a demokratické" státy jej podporují.

Proto 6700 stránek dokumentovaného svědectví potvrzujícího mučení muslimských "teroristů" ve vězeních CIA, které nechal zpracovat výbor pro špionáž amerického Kongresu, sice vyvolalo zdánlivý (předstíraný) rozruch v mezinárodních organizacích a médiích, ale podstatu kapitalistického systému - buržoazní stát, který mučení umožnil, nijak neovlivnilo. Beztrestnost inkvizitorů navíc způsobí, že ti lidé a politické organizace, kteří se snaží odstranit kapitalistické vykořisťování, se budou ještě více obávat vystoupit veřejně se svými názory než dosud.

Motivy zveřejnění mučení jsou evidentně vyjádřením sporů jedné mocenské skupiny plutokracie s druhou (bez jejich existence by si Obama nemohl dovolit podobný krok učinit) potvrzují alespoň jedno: proč delegace USA, Kanady, Ukrajiny v OSN odmítly rezoluci proti glorifikaci nacismu a proč jejich lokajové z EU vyjádřili s nimi svou abstencí souhlas: chtěli dát čínským komunistům, Rusům, mezinárodnímu komunistickému a dělnickému hnutí otevřeně najevo, že v podpoře nacistických zločinů nejen ve vlastních zemích, ale i na Ukrajině a v pobaltských státech budou, přes odpor pokrokové světové veřejnosti, nadále pokračovat.

Jestliže vezmeme v úvahu několik desítek milionů lidí zabitých ve válkách vyvolaných americkým imperialismem za posledních 150 let, pak je celý dokument jen malou epizodou v jeho genocidě světové populace. Přesto je potřeba se zmínit o některých detailech.

Arsenál inkvizitorů:

• imitace utopení pohroužením do studené vody;
• udržování beze spánku po celý týden i déle;
• násilné podávání stravy;
• držení nahých vězňů ve studených místnostech;
• psychický nátlak - hrozby usmrcení nejbližších příbuzných vězňů; imitace výstřelů z palných zbraní atd.

Třídní pohled na "Zprávu Senátu o mučení" zpracoval americký politolog, profesor James Petras. 

Uvádí v něm, že zpráva jen potvrdila to, co je většině progresivních politických sil známo: imperialismus se orientoval na vytvoření globálních policejních sil.

Zpráva Senátu, odhalující mučení prováděné CIA od roku 2001 je pouze vrcholem ledovce.

Zpráva opomíjí dějiny a širší cíle násilí imperialistické CIA, které jsou dlouhodobé a provázejí organizaci od jejího vzniku v roce 1947.

CIA organizovala rozsáhlé aktivity eskader smrti a extrémní mučení ve Vietnamu (Program Phoenix - 26 až 41 tisíc zabitých, přes 80 tisíc "neutralizovaných" vietnamských vlastenců mezi lety 1965-72). Hromadné vraždění progresivních politických vůdců v Kongu, Chile, Dominikánské republice, Vietnamu, v zemích Blízkého a Středního východu, Střední a Latinské Americe. Do jejich zločinného rejstříku patří únosy a vraždy národních hrdinů v Iráku, Afghánistánu, Libyi a Venezuele jako byli Saddám Husajn, Muhammad, Nadžibullah, Kaddáfi a Chávez, desítky pokusů o zavraždění Fidela Castra a jiných. Patří sem i její byznys s narkotiky ve "Zlatém trojúhelníku Jihovýchodní Asie, v Latinské a Střední Americe a v Afghánistánu.

Senátní zpráva nepostihuje současné teroristické akce a mučení CIA v celém historickém kontextu, což by ukázalo světu, že nejde o výjimku, ale o systematické užití teroru a násilí jako "normálního" nástroje k prosazování a udržení politické moci.

V rozporu s tvrzeními Bílého domu a Senátu o "politické chybě", které se dopustili "inkompetentní" nebo "vyšinutí" operativní příslušníci CIA, historický záznam potvrzuje, že se jedná o dlouhodobé extensivní a intensivní techniky výslechů běžně používané CIA. Mučení, vraždění, únosy byly a jsou plánované, probíhají v souladu s jejími vnitřními směrnicemi. Jde o zločinnou politiku, realizovanou v souladu s americkou globální strategií, schválenou jak americkou exekutivou, tak i legislativními orgány na nejvyšší úrovni.

Zpráva hovoří o mučení, jako o omezeném souboru událostí, která se netýkají vrcholné vládní elity.

Ve skutečnosti mučení bylo vždy organickou součástí imperiálních válek, koloniálních okupací a likvidace partyzánského hnutí v okupovaných zemích.

Imperialistické války a okupace vyvolávají rozsáhlý odpor lidu a téměř jednomyslné nepřátelství.

Policejní násilí okupačních sil nemůže spoléhat na podporu okupovaného národa a na to, že vznikne masa dobrovolných donášečů. Okupační síly se při opuštění svých základen, setkávají jak se skrytým, tak i s otevřeným nepřátelstvím.

Uplácení a přesvědčování lokálních kolaborantů, aby informovali zejména o operacích sil odporu je neefektivní.

Příbuzní, sousedé, náboženské, etnické a třídní svazky zajišťují podpůrnou síť pro hnutí odporu. Proto se okupační síly po tisíciletí uchylují k mučení podezřelých osob, jejich příbuzných a známých. Mučení se stává rutinní záležitostí, jako součást souboru policejní diktatury, nastolené okupační mocností.

Rozsáhlá okupace a intenzivní destrukce prostředí a zaměstnanosti nemůže nahradit "pomoc" z níž je stejně velká část uloupena místními kolaboranty, kteří ji mají rozdělovat. Kolaboranti svou činnost nemohou skrýt, jsou nenávidění lidem a nepoužitelní jako zdroj informací.

Většina okupantů se proto snaží vynutit si informace mučením a hrozbami mučením celému odboji.

O mučení vyslýchaných odbojářů a zajatců se veřejně nehovoří, i když s ním mlčky souhlasí výbory amerického Kongresu a Senátu.

Mučení a násilí, kterého se dopouštějí ruku v ruce armáda se CIA, považuje zločinný americký režim za dostatečně účinnou zbraň k zastrašení okupovaného národa a jeho lidu. Mučení rodinných příslušníků šíří strach (ale i odpor) mezi příbuznými, známými, sousedy a kolegy.

Mučení je přirozenou součástí programu masového zastrašování mas a pokus o minimalizaci spolupráce mezi aktivní menšinou bojovníků sil odporu a většinou pasivních sympatizantů.

Senátní zpráva uvádí, že mučení bylo zbytečné pro získávání informací. Tvrdí, že oběti neměly přístup k informacím užitečným pro imperialistické politiky.

Současný ředitel CIA John Brennan odmítá tvrzení senátní zprávy (uznává pouze některé excesy, ke kterým docházelo při mučení, jako příliš dlouhé držení mučeného pod vodou, nebo příliš vysoké napětí připojené na genitálie vyslýchaného) a uvádí, že mučení je efektivní a že jeho kolegové - inkvizitoři získali informace, které vedly k zadržení bojovníků, aktivistů a teroristů. Jestliže mučení je efektivní, jak tvrdí Brennan, měl by ho prý Senát a prezident schválit.

Zvířecké mučení vězněných, členů jejich rodin a sousedů není v podstatě z tohoto hlediska nic špatného a morálně i politicky odporného.

Ze zprávy Senátu, v souladu s tvrzeními Brennana, že mučení má svůj význam, vyplývá: "Senát považuje za zbytečné pouze takové mučení, kdy je masakrovaná oběť, která nic neví, nebo zná pouze běžné věci."

Vedení CIA se nijak nekaje, ale naopak tvrdí, že mezinárodní právo a Ženevské úmluvy by měly být modifikovány: mučení jako takové by nemělo být odmítáno a inkvizitoři pronásledování.

Senát se svým tvrzením, že je potřeba odmítnout pouze takové mučení, které nepřinese "výsledky" v podstatě se shoduje s hlavním inkvisitorem - šéfem CIA Brennanem. K obhajobě Brennana a CIA se přidal i prezident Obama, který tvrdil, že se CIA pouze dopouštěla chyb. Prezident původně přes 5 let blokoval vyšetřování aktivit CIA, pak odmítal uveřejnění celé zprávy a později dovolil uveřejnění pouhého "extraktu" 525 stran z celkových 6700.

Zpráva Senátu se vůbec nezabývá spoluprací mezi komplici, předávajícími si navzájem technologie mučení - CIA a Mossadem. V obhajovacích vystoupeních američtí právníci často citují vyjádření izraelského Nejvyššího soudu v roce 1999, které ospravedlňuje mučení. Podle tohoto vyjádření mohou inkvizitoři beztrestně mučit nežidovské - arabské občany, pokud vidí, že je to nezbytné pro záchranu lidských životů.

CIA a harvardský profesor práva, sionista Alan Dershovitz, často cituje kecy Mossadu o "tikajících náložích", kterými ospravedlňuje mučení.

Dershowitz dokonce hovoří o účinnosti izraelského mučení podezřelých dětí.

Příslušníci CIA se ospravedlňovali opakováním těchto tvrzení na slyšeních v bezpečnostním výboru Kongresu v letech 2001, 2002, 2005 a 2007.

Vedení CIA si je dobře vědomo toho, že Kongres je plně pod kontrolou sionistů a bude příznivě nakloněn jakémukoli vysvětlení, které mu CIA předloží, bez ohledu na narušování mezinárodního práva. Stačí, když vysvětlení ponese izraelské logo.

Jak již bylo uvedeno, CIA a Mossad si navzájem vyměňují popis jednotlivých technik mučení. Američtí inkvisitoři pečlivě studují všechny zkušenosti Mossadu, zejména sexuální mučení a ponižování muslimských vězňů. Izraelské mučící techniky zaměřené na narušení psychického stavu arabských vězňů, byly převzaty CIA. Mossad zase převzal od CIA metody násilného podávání stravy vězňům držících hladovku. Hlavně však CIA převzala od Mossadu mimosoudní vraždění údajných teroristů - hlavní taktiku Obamovy protiteroristické politiky. Tato vraždění, hlavně bezpilotními letouny nese sebou stovky nevinných, tak zvaných kolaterálních obětí.

Senátní zpráva se vůbec nezabývá identifikací autorů těchto forem inkvizice, ani těch, kdo vytvořil techniku mučení, a ani těch, kdo nesou za jeho prosazení do praxe politickou odpovědnost.

Prezidenti Bush a Obama, stejně jako předsedkyně senátního výboru pro zpravodajskou činnost Diane Feinestejnová se uchylují k tvrzení představitelů německého nacismu před Norimberským tribunálem "že o tom nevěděli, byli špatně informování, nebo že jim o tom CIA nic neřekla".

Žádný soudce Norimberského tribunálu by jim však nevěřil. Stejně tak by těmto výmluvám nevěřil žádný mezinárodní soud. Zvláště po tom, kdy bývalý viceprezident Cheney vychvaloval mučení v americké televizi s tím, že by mučení použil znovu.

V průběhu administrativy Bushe mladšího dodávalo vedení CIA přímo do prezidentské kanceláře detailní informace, s udáváním zdrojů a metod, jakými byly tyto informace získány, včetně videozáznamů. To potvrzuje ve svých svědectvích i současný šéf CIA John Brennan. Mučení bylo běžnou metodou výslechu od roku 2001.

Porady "Národní bezpečnostní agentury" na nejvyšší úrovni, navštěvované prezidentem USA detailně projednávaly informace z výslechů získané CIA. Pokud se prezident nezeptal, jak byly tyto informace získány, tak jen proto, že byl o mučení informován a probíhalo s jeho souhlasem. Když se před pěti lety senátní výbor rozhodl vyšetřovat metody práce CIA, tak to nebylo z milosrdenství vůči mučeným vězňům, bylo to především proto, že si CIA dovolila špehovat i americké senátory, včetně současné předsedkyně výboru pro špionáž Feinsteinové. Navíc zločiny CIA kompromitovaly lokajské režimy amerického imperialismu ve světě a inkvizitorské orgie neoslabily odpor ozbrojené opozice v Afghánistánu, Iráku, Jemenu ani Sýrii.

Zpráva Senátu je pouhým manipulačním cvičením instituce moci - snahou Senátu upevnit svou váhu na americké politické scéně. Zpráva nepřekračuje hranice odsuzování nesprávných technik mučení. Vůbec nepožaduje potrestání, ba ani morální odsouzení katů a jejich politických patronů.

Všichni víme, že bez potrestání politických představitelů, slouží všechny povídačky obsažené ve zprávě pouze k prosazení vlastních cílů některých senátorů a že mučení bude i nadále součástí americké imperiální politiky. Beztrestnost vede pochopitelně k recidivě.

Ex viceprezident Dick Cheney, válečný zločinec a hlavní obhájce mučení, veřejně vyhlásil 10. prosince 2014, že prezident Bush Jr. odsouhlasil mučení. Uvedl, že administrativa byla informována o mučení.

Po zveřejnění zprávy o mučení, které realizovala CIA (a zřejmě bude i nadále realizovat při vyšších utajovacích opatřeních) žádný vysoký státní úředník nepodá demisi, nedojde zřejmě ani k policejním a soudním vyšetřováním, neřku-li soudům. Za posledních dvacet let nebyly vyšetřovány žádné válečné zločiny, zločiny, kterých se denně dopouští policie, ani žádné finanční podvody. U soudu se neobjevil žádný obviněný z těchto zločinů.

Jsou chráněni většinou politických lídrů, kteří bezpodmínečně obhajují aktivity CIA, včetně mučení podezřelých.

Většina kongresmanů i americký prezident opakovaně schvalují 100 miliardový roční rozpočet pro CIA a ministerstvo vnitra. Poslední schválil 10. 12. 2014, v době, kdy o mučení věděl již celý svět. I nadále pokračuje vraždění bezpilotními letouny a to nejen cizích údajných teroristů, ale i vlastních amerických občanů. Vše bez rozhodnutí amerických soudů.

Senátní zpráva, přestože obsahuje informace o zločinech proti lidskosti, nespustí žádnou reformu ani rezignaci. Není to proto, že by existoval nějaký tajný stát ve státě, který by hrozil politikům, anebo proto, že by "Národní bezpečnostní úřad" (NSA) ovládl USA. Problém je v tom, že zvolení představitelé amerického státu prezident, stejně jako kongresmani a senátoři ať demokraté nebo republikáni jsou pevně spojení s bezpečnostním aparátem a využívají ho jako nástroje k prosazení globální převahy. Jestliže impérium prosazuje takovou politiku, může ji realizovat pouze násilím, válkami, bezpilotními útoky, okupací a mučením vězňů.

Zpracoval: K.K.

• < Předchozí
• Další >