Strašné snímky tříletého utopeného syrského chlapce, ležícího obličejem v písku na tureckém pobřeží, názorně ukazují celému světu pravou tvář zoufalé krize na Středním Východě, která vrcholí masovým úprkem jejich obětí.
Rodina běžence Aylana Kurdiho uprchnula ze syrského města Kobani, společně s desítkami tisíc dalších, které stihl stejný osud. Vleklé obklíčení města teroristy Islámského státu a americké letecké útoky ponechaly město v ruinách, došlo ke zničení celé infrastruktury, včetně elektřiny, vody a zdravotnických zařízení. Chlapec patřil do dvanáctičlenné skupiny běženců, kteří všichni zahynuli při pokusu dostat se do Řecka, včetně jeho matky a pětiletého bratra.
Jejich zoufalý otec, který se jediný zachránil, se chce vrátit s jejich těly do Sýrie, aby je mohl pohřbít a být pohřben společně s nimi.
Ti běženci nejsou masa lidí, kteří by neměli tvář. Všichni mají svůj nešťastný osud a jen těch, kteří zahynuli při útěku, jsou tisíce a to se raději neptáme, jaký osud čeká miliony dalších, kteří v těch zemích, ve kterých do rozpoutání imperialistických válek proti jejich zemím byť i chudě, ale přežívali.
Kanadská vláda ignorovala požadavek o politický asyl pro tuto rodinu, zaslaný jejich tetou, která žije v kanadské Britské Kolumbii.
Vlády států EU se chovají k přílivu běženců, většinou pokrytecky, protože si nejsou vědomy, jakých rozměrů může dosáhnout. Některé hovoří o nutnosti humanitárního přístupu, jiné otevřeně jako o hrozbě pro udržení vlastní životní úrovně, některé z nich jako Maďarsko staví ploty z ostnatého drátu, jiné se připravují na to, že k obraně proti nim postaví na hranice své ozbrojené síly, chystají pro ně nové koncentrační tábory a připravují k jejich pacifikací speciální jednotky policie.
Při tom většina evropských vlád podporovala americkou a britskou imperialistickou válku proti Iráku, Afghánistánu, Libyi a Sýrii, pod krytím boje za svobodu a lidská práva a k likvidaci údajných diktátorů Husajna a Kaddáfího. Infrastruktura všech tři zemí s vysokou životní úrovní byla srovnána se zemí, vyhlazeny statisíce nevinných občanů a zničeny podmínky pro normální život.
Dnes se Americké ozbrojené síly připravují na válku proti Rusku, kterou by nejraději vedly prostřednictvím ukrajinských nacistů. Před rok trvající válkou proti Rusům v Donbase uprchnulo do Ruska přes milion Rusů. Masovou invazi běženců z Ukrajiny do Evropy lze očekávat.
Americká vláda a elity záměrně zamlčují hlavní roli Washingtonu při vytváření této tragedie, která nyní zachvátila EU.
Jejich buržoazní tisk se v podstatě evropským problémům s běženci vyjadřuje velmi ironicky.
Washington Post počátkem tohoto týdne ve svém úvodníku posměšně uvedl, že nelze od Evropy očekávat, aby sama vyřešila problém běženců, který má původ v Afghánistánu, Súdánu, Libyi a hlavně v Sýrii.
New York Times informoval podobně, s důrazem na nelidský postoj některých evropských národů k emigrantům a při tom si jsou dobře vědomi toho, že nelidské podmínky pro život v kdysi kvetoucím Iráku, Íránu, Libyi a Afghánistánu jsou důsledky jejich zločinných válek a barevných revolucí. Ostatně přes 3 tisíce km dlouhý plot na hranicích s Mexikem hovoří za vše.
Ptát se proto imperialistických centrál, jaké kořeny mají krize v těchto dříve bohatých zemích a které vyvolaly příliv utečenců z jejich domovů je naprosto zbytečné - odpovědí je a bude mlčení.
Jakákoli solidní úvaha o tom, co stojí za přílivem běženců do Evropy, vede k jedinému závěru, že nejde o pouze o tragédii, ale o zločiny proti lidskosti.
Jde o kolaterální produkt zločinné politiky agresivních imperialistických válek vedených Spojenými státy a jejich západoevropskými lokaji, započatých v roce 1991.
Již po nástupu Gorbačova a později rozpadu SSSR došly americké elity k závěru, že pro ně nastoupila svoboda, která jim umožňuje bez jakéhokoli odporu využít jejich vojenskou převahu, jako prostředku k zastavení ekonomického spádu.
Washington nastolil strategii agrese k ovládnutí klíčových trhů a zdrojů surovin hlavně na Středním Východě a ve Střední Asii.
Vlna zoufalých běženců, kteří se chtějí dostat z "válčišť" není ničím jiným než důsledkem této politiky.
Dlouhodobé války proti Afgháncům a Iráčanům, vedené pod krytím "války se světovým terorismem" a ospravedlňované lžemi o Husajnových zbraních hromadného ničení, kterými chce vyhladit křesťanské civilizace, vyústily v devastaci celých společností a miliony mrtvých mužů dětí a žen.
Pak nastoupil masakr libyjského lidu a likvidace nejprogresivnějšího režimu v Africe, jehož lid měl nejvyšší životní úroveň. Muammaru Kaddáfímu se podařilo využít nerostného bohatství na přeměnu Libye v kvetoucí oázu. Vše bylo srovnáno se zemí a "diktátor" zavražděn.
To ovšem bylo málo a následovala, CIA a tajnými službami Saudské Arábie a CIA, vyvolána barevná revoluce v Sýrii, s cílem svrhnout sekulární režim prezidenta Bashara Assada a nastolit islamistickou diktaturu, jejíž vůdce by byl oddán americkým pánům, podobně jako dnes všichni vládci na Arabském poloostrově.
Zločinné intervence do Libye a Sýrie byly ospravedlňovány prosazováním "lidských práv" a "demokracie" a měly podporu celé pseudolevice typu německé "Die Linke", francouzské "Nové antikapitalistické Strany", americkou "Internacionální socialistickou organizaci" a dalšími.
Některé šly až tak daleko, že se ztotožnily s imperialistickou frazeologií a označovaly akce islamistických teroristů, vycvičených a vyzbrojených CIA jako "revoluce".
Stávající situace a neúnosný hrozba smrti a destrukce, která donutila statisíce k útěku z jejich zemí je výsledkem všech těchto imperialistických intervencí.
Nikdo není brán k odpovědnosti za tyto zločiny. Bush, Cheney, Rumsfeld, Rice, Powell, kteří rozpoutali války proti Afghánistánu a Iráku se těší naprosté imunitě.
Nikdo nemůže očekávat, že by byli bráni k odpovědnosti Obama, Hillary Clintonová, Sarkozy a další, kdo rozpoutali válku proti Libyi a Sýrii a jsou odpovědní za exodus jejich obyvatel.
V této souvislosti si je potřeba položit otázku, proč se centrály globálního imperialismu rozhodly, že zrovna muslimský svět dostane "černého Petra".
K tomu je potřeba se vrátit ke všem válkám, které imperialismus rozpoutal na základě různých provokací, kdy využíval nepřátelství muslimů proti křesťanům
a islámských sekt (sunnitů, šiitů, wahhabitů, alawitů), představujících státy, ve kterých byly buď převažujícím, nebo státním náboženstvím.
Hlavní provokací, která nadlouho umožnila zdůvodňování válek označených jako války proti světovému terorismu (muslimským národům) byl atentát, který měli údajně spáchat muslimští teroristé 11. září 2001.
Zákazníkem, který si mohl dovolit objednat podobnou akci, mohla být pouze nadnárodní finanční oligarchie s cílem usnadnit prosazování světové diktatury finančního kapitálu a získávání kontroly nad deficitními energetickými zdroji planety. Organizačním štábem mohlo být jen štědře financované konsorcium tajných služeb, jak státních tak i soukromých a osoby zajišťující bezpečnost letecké dopravy. Informační a právní krytí zajišťovala uplacená masmédia, právníci a politici.
Výběr vykonavatelů akce probíhal podle etnické příslušnosti k muslimským národům států, které měly být napadeny. Operace se zdařila, její hlavní cíle byly splněny. Do společensko-politického vědomí byl vštěpen termín mezinárodní terorismus, který potvrdila i OSN. Lidstvo donutili uvěřit tvrzení, že abstraktně, všeobecně pojatý terorismus je hlavní hrozbou lidské civilizace. Vznikl nový obraz veřejného nepřítele - muslim, původem ze zemí bohatých na suroviny. S konečnou platností se podařilo zlikvidovat kostlivce epochy bipolárního světa, došlo k plné deformaci smyslu pojmů jako agrese, státní terorismus a právo na obranu. Bylo pošlapáno právo národů na odpor proti agresi, podvratné činnosti nepřátelských tajných služeb a na obranu národních zájmů. Nová etapa válek o dosažení světové hegemonie mohla začít.
Konkrétní cíle sledované atentátem 11. září:
1. Zcela diskreditovat islámské náboženství, jako rovnocennou alternativu ostatních náboženství. Korán, stejně jako zrůdný Main Kampf se musel stát ideovým zdrojem nenávisti a Islám postaven na úroveň nacismu, fašismu a komunismu. Fašismus v různých formách je však na Ukrajině a v Pobaltí nejen tolerován, ale "tiše" podporován.
2. Blízký a Střední východ, islámský svět jako celek je z geopolitického hlediska výhodně situován. Požár války měl zasáhnout celou Eurasii a větší část Afriky, stejně jako některé státy Evropy, Rusko, ČLR a Indii, ve kterých sídlí velká část muslimského obyvatelstva. Záměrem bylo vyvolat i odpor muslimů vůči Rusům - v Povolží a ČLR - v Ujgursku. Anglie a Spojených států se odveta neměla dotknout. Pokud, tak ve formě atentátů podobných 11. září v USA.
3. V současných i budoucích válkách je a bude potřeba nejen ovládnout přírodní zdroje a uloupit finance uložené v nadnárodních finančních institucích, ale zlikvidovat i co největší počet přebytečných, podle nacistické terminologie "podlidí", konzumujících hodnoty, které si chtějí elity světového imperializmu přisvojit. Ideologové nového světového řádu předpokládají, že planeta Země je přelidněná a počet obyvatelstva je potřeba zredukovat na jednu "zlatou miliardu".
Díváme se na utopené dítě na turecké pláži a slzíme. Podstata tragédie nespočívá pouze ve smrti dítěte. Obscénnost spočívá ve skutečnosti, že za vraždami běženců, za jejich bědami stojí krutost světového imperialismu. Aylan Kurdi je pouze zrnkem písku mezi statisíci běženců a pokud nedojde k zastavení zločinných válek proti muslimům, mezi miliony dalších. Přivykli jsme se dívat na hrůzy různých Holocaustů očima statistik, které v zavražděných dětech nevidí svého syna, dceru nebo vnuka, ale pouze jakési všeobecné iracionální zlo, které někdo spáchal. Při tom za tím zlem stály od "vraždění neviňátek" všechny tak zvané "vyspělé civilizace", všechny státy Západní Evropy, které již 500 let vraždí nevinné lidi po celém světě, ve všech světadílech aby ovládly jejich bohatství. Ta zrůdnost nebyla pouze v Němcích a Japoncích. Je stejná ve všech imperialistických státech, jejichž buržoazní vlády, jako představitelky imperialismu hledají východiska z krize ve válkách a v násilí vůči vlastnímu obyvatelstvu.
Závěrem je potřeba říci, že běženci (bez ohledu na to, zda jsou mezi nimi nasazení teroristé) jsou výsledkem staletí válečných konfliktů, destrukce a utrpení těch nejchudších. Problém je, že nyní po zániku Světové socialistické soustavy neexistuje síla, která by mohla tento proces zastavit. Po porážce syrského Assada budou následovat další státy v Asii a Africe a východní Evropě. Rozbitá státní společenství nikdy nenaleznou mír, ve kterém žila po staletí. Imperialistické mocnosti v nich budou vytrvale vytvářet podmínky pro existenci chaosu.
Sestavil K. K.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.