Prezidentské volby v USA - pokračování v kampani klamání chudiny

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 8. 2016

Twitter

Probíhající duel prezidentských kandidátů Hillary Clintonové a Donalda Trumpa zaměřený na orientaci zahraniční politiky USA po volbách znovu potvrdil, že oba kandidáti mají o dalším vývoji téměř shodné představy a neexistují mezi nimi žádné zásadní rozpory. V jejich programech převažuje násilné řešení všech, problémů mezinárodních vztahů a válečné agrese, maskované válkou proti světovému terorismu, proti všem státům, které odmítnou nejen ve vnějších, ale i ve vnitřních vztazích postupovat v souladu s americkou linií.

Obama vedl v roce 2011 a 12 válečné agrese simultánně proti pěti státům, (Afghánistánu, Jemenu, Libyi, Pákistánu a Somálsku), ve kterých americké ozbrojené síly vraždily bombardováním, řízenými střelami Tomahawk, nebo raketami z bezpilotních letounů. V roce 2013 rozpoutal hybridní válku k likvidaci protiamerického režimu v Sýrii a hospodářskými sankcemi, podporovanými Evropskou unii připravil agresi proti Íránu. V roce 2014 zorganizoval fašistický puč, který svrhl demokraticky zvoleného prezidenta Janukoviče na Ukrajině a rozpoutal válku proti ruskému obyvatelstvu v Donbasu, jehož konečným cílem je rozpoutání hybridní války s Ruskem, ve které má sehrát hlavní úlohu ruská "pátá kolona". Půdu pro hybridní válku mají vytvořit sankce, které vyvolají masové protesty obyvatelstva. Mezitím se rozhodl zlikvidovat progresivní vlády ve Venezuele, Brazílii, Argentině a pokusil se rozpoutat barevnou revoluci na Kubě a v Jihoafrické republice. Pod jeho vedením běží příprava na válku proti Čínské lidové republice, do které se bohužel zapojil i socialistický Vietnam. Na této politice se do zahájení své volební kampaně plně podílela demokratická kandidátka Hillary Clintonová.

Veřejné mínění prostého občana Spojených států je natolik zpracováno válečnou propagandou, že mírumilovný Američan, který má představu o mírové a spravedlivé budoucnosti nemá na výběr. Obama osm let prosazoval zájmy vojensko-průmyslového komplexu a energetických monopolů, zavedl zemi do hluboké hospodářské krize s neřešitelnými sociálními důsledky pro americké pracující a další jeho buď demokratický, nebo republikánský následovník představující zájmy stejného amerického a globálního imperialismu by rád pokračoval v jeho šlépějích.

V předvolebním období v roce 2008 se všichni ti, kdo čekali, že Obama jim zabezpečí lepší život, a odevzdali mu svůj hlas, mohli dostatečně přesvědčit, že o jejich životě rozhoduje imperialistický režim velkých vlastníků, do kterého nemůže zasahovat žádný zvolený prezident ať by měl jakoukoli barvu kůže, zopakovali svou chybu i v roce 2012. Jeho zvolením tedy "neučinili to nejlepší, co mohli", protože Obama zklamal jejich naděje a nesplnil své sliby. Miliony Američanů tajně věřily, že zmizí noční můra osmileté Bushovy vlády: brutální války; mučení zajatců a vězňů; nezákonné sledování Američanů i cizinců vně i uvnitř státu; masová kriminalizace a věznění Afro a Latinoameričanů, zejména jejich mládeže i obscénní růst bohatství buržoazie, zatímco miliony přišly o bydlení a přešly do tábora bezdomovců. Je holou skutečností, že poslední čtyři roky pokračoval Obama v militaristické politice, kterou zahájil v roce 2008. Perspektiva pro Američany a globalizovanou chudinu je bohužel stejná, ať si zvolí demokrata nebo republikána. I nadále budou vražděny ženy a děti ve všech částech světa buď raketami z bezpilotních letounů, nebo laserem řízenými pumami a bude se tomu stejně jako nyní říkat kolaterální ztráty. Prezident a jeho lokajové se budou účastnit pravidelných týdenních schůzek, na kterých budou přijímat rozhodnutí, koho tento týden nechají zavraždit svými bezpilotními letouny a miliony lidí budou trpět muka ve vězeňských samotkách, z toho někteří po desítky let.

Obamovo prezidentství potvrdilo, že zájmy imperialismu mohou někdy mnohem lépe obhajovat vybraní a dobře připravení politici bez ohledu na barvu kůže, než bílí příslušníci buržoazie, jako byl Bush. Nevýhodné pro imperialismus je pouze to, že podobné "chytáky" nemůže opakovat. Jakou alternativu však mají pracující a nezaměstnaní bez ohledu na barvu kůže?

I kdyby býval měl nový prezident Barack Obama nejlepší záměry na světě a byl ve skutečnosti utajeným levicovým radikálem, rozhodnutým využít americký systém ve prospěch lidu a reakční politici, kterým poskytl funkce ve své administrativě, představovali pouze nástroj, sloužící k odvracení pozornosti politických protivníků od pokradmého revolucionizování Spojených států, imperialistický, zmilitarizovaný systém mu to neumožní.

Postup prezidenta nezávisí na jeho humánnosti nebo osobní odpovědnosti. Rámec, ve kterém má dovoleno se pohybovat, nastolili již zakladatelé Spojených států vytvořením pravidel hry, která musí dodržovat každý prezident. Pokud by chtěl systém oklamat, hra přestane fungovat a hráč musí být ze hry vyloučen.

Tři pravidla hry:

1. Systém funguje do té doby, pokud přináší zisk. Zdrojem zisků pro mikroskopickou skupinu vlastníků výrobních prostředků, půdy, surovinových zdrojů, zemědělských podniků atd. je vykořisťování pracujícího lidu, které získalo nyní globální charakter. Od malých, pětiletých dětí v Afghánistánu, tkajících koberce, v Pákistánu, které šijí hračky a míče dvacet hodin denně, mexické rolníky, vyhnané z vlastní půdy, kteří dřou do úmoru na plantážích ve Spojených státech, horníky se silikózou, kteří nemohou popadnout dech, až po miliony nezaměstnaných, postávajících na rozích ulic nebo před úřady práce, čekajících až se novodobý otrokář rozhodne je za neuvěřitelných, otrockých podmínek zaměstnat. Kapitalismus může přežít pouze jako Drákula, proměňuje krev a sny milionů v zisky pro hrstku vlastníků.

Tento proces, opakující se nesčetněkrát denně, přináší bohatství a moc jedněm a bídu a zoufalství druhým. Tak funguje vykořisťování, živé srdce systému, který si podrobil USA a celý svět. A pokud systém začíná mít problémy, jako je tomu v současnosti, miliony pracujících, produkujících bohatství, jsou odhazovány jako odpadky a odsuzovány k životu bez budoucnosti, pronásledovány celým represivním systémem, který si buržoazie pro svou ochranu včas připravila.

2. Kapitalista nebo skupiny buržoazie musí o své přežití mezi sebou bojovat. Ten, kdo trvale neexpanduje, se vystavuje riziku pohlcení jiným příslušníkem své třídy. Jsme svědky krachu velkých bank a rozpadu části průmyslových korporací. Často nabírají formu strašných koloniálních a imperiálních válek a krvavých masakrů.

3. Vše co by se postavilo do cesty Spojeným státům v jejich úsilí udržet si i nadále světový primát musí být odstraněno nebo zničeno.

V souladu s těmito základními pravidly se ve Spojených státech vždy rozhodovalo a bude rozhodovat o vnitřní i zahraniční politice a o modelování americké společnosti. Podle nich fungují všechny represivní státní i soukromé instituce a jsou zdrojem veškeré represe ve Spojených státech.

Jsou to současně pravidla, kterými se musel řídit i prezident Barack Obama. Všechny kroky, které Obama podnikal - od využívání amerických ozbrojených sil, jejichž je až dosud vrchním velitelem, přes celou síť vězení, s více než dvěma miliony vězňů, zejména Afroameričanů, až po ekonomické, zdravotní i sociální programy, musí být v souladu s těmito pravidly.

Co by se stalo, pokud by se býval pokusil tato pravidla změnit nebo upravit? Ti, kdo mají skutečnou moc a jsou garanty uvedených pravidel, by ho ihned moci zbavili.

Obamův skutečný program

Faktem je, že Barack Obama neměl v úmyslu realizovat žádné radikální změny. Dokonce to ani v předvolebních kampaních neslíbil. Vždy hovořil pouze o záchraně kapitalistických ekonomických struktur. Jeho záměrem bylo vést pro vnitřní scénu co nejpřijatelnější agresivní zahraniční politiku a dále upevnit americkou nadvládu nad jinými národy. Od počátku nebylo pochyb, že dodrží svůj slib, který dal izraelskému vedení o podpoře jeho politiky, ať se dopustí jakéhokoli válečného zločinu.

Hlavní Obamovou úlohou bylo poskytnout stejné nebo poněkud modifikované americké politice, kterou prováděla Bushova administrativa, novou tvář.

Jeho vláda byla pro svět dokonce nebezpečnější v tom, že Obama dokázal zručně manipulovat ideály a nadějemi těch, kdo nenávidí a odmítají zločiny a násilí, doprovázející americkou společnost po celé generace. Všichni tito lidé toužili po životě v lepší a smysluplnější společnosti. Obama je vyzval, aby začali sloužit vyšším cílům, než pouze svým sobeckým zájmům. Oklamaní voliči si brzy uvědomili, že měl na mysli upevňování amerického impéria a nikoli svobodu pro ty, které režim utiskuje.

Lze považovat za krutou ironii, že Obamovo prezidentství mělo dokazovat, že se americká společnost zbavila rasismu.

Při tom Obama již ve své minulé kampani odmítl diskutovat o pokračující diskriminaci a represi Afroameričanů ve všech vrstvách společnosti. Místo toho jim vyčítal malou osobní odpovědnost a vyhnul se analýze reálných struktur bílé nadvlády v USA. I za afroamerického prezidenta zůstaly masy afroamerické a ostatní neanglosaské mládeže bez budoucnosti a naděje.

Krize systému

Pro současné elity americké společnosti bylo zvolení Obamy prezidentem v této, pro impérium nebezpečné situaci, velmi důležité. Po desetiletí vedena válka s terorismem se obrátila proti nim a ztratila podporu většiny obyvatel. V krachující ekonomice přežil úspěšně vojensko-průmyslový komplex a silná, nejmodernějšími zbraněmi vybavená armáda, jejíž velení trvale nabízí, jako východiska z krize další války. Od Afghánistánu, Iráku, Sýrie, Palestiny po Írán, Pákistán, Venezuelu a Bolivii. Elity uvázly po krk v největší ekonomické krizi za posledních sto let. Lid prožívá nesmírné útrapy a buržoazie není schopna stávajícími metodami překonat spád, začít znovu expandovat. Hledání východisek vyvrcholilo použitím trumfu - nastolením afroamerického prezidenta v zemi, ve které od prvního dne jejího vzniku dominovalo otrokářství a rasismus. Tímto tahem se elity pokusily zavést lidové masy na určitou dobu do slepé uličky a jako vždy pro sebe úspěšně. Již jen proto, že nyní po dlouhou dobu nebude mít žádný Afroameričan šanci kandidovat do funkce prezidenta USA.

Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >