Bolívarovská revoluce ve Venezuele

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 9. 2005

Twitter

Téměř jednohlasný bojkot médií provázel 16. Mezinárodní festival mládeže a studentstva, který demonstroval pod heslem boje za mír, za sociální spravedlnost solidaritu s bolívarovskou revolucí, která v současné době probíhá ve Venezuele.

20 000 mladých lidí z více než osmdesáti zemí světa se sjelo do hlavního města Venezuelské republiky , aby demonstrovali svůj odpor proti imperialismu, proti válečnému štvaní ze strany tzv. „svobodných demokracií“ v čele s USA, které jsou těmi nejhoršími utlačovateli.
Právě situace v Bolívarovské republice Venezuela už dlouhou dobu kazí spánek těm příslušníkům americké vládnoucí třídy, kteří byli tradičně zvyklí považovat latinskou Ameriku za „svůj dvorek“. Nejde jen o značné zásoby ropy, které patří všemu Venezuelskému lidu (asi 3% světové produkce) ale především o nakažlivý příklad, kterým může tato nevelká země (25 mil. obyvatel) zapůsobit spolu s Kubánskou republikou na celou Jižní Ameriku. Venezuela se totiž politicky probírá k mimořádně bohatému životu, na čemž má velkou zásluhu osobnost, která takříkajíc ztělesňuje tzv. Bolívarovskou revoluci (Venezuelané nazývají změny, které v zemi probíhají s hrdostí za revoluci) Hugo Chávez Frías. Vzhledem k politickým tradicím Latinské Ameriky je velmi významná role silné, charismatické osobnosti, jež se stává ztělesněním politické linie – v případě Venezuely je to národně osvobozenecký boj, který přerůstá v sociální revoluci. Situace v zemi se postupně vyhraňuje, radikalizuje a polarisuje. Na jedné straně existuje široké hnutí, seskupené kolem presidenta Chavése, jež jej jednoznačně podporuje (MVR – hnutí páté republiky, Patria para Todos (Vlast pro všechny), sociálnědemokratická strana Podemos a PCV-komunistická strana Venezuely), které v současnosti už nabývá podoby jakési úzce spolupracující „lidové fronty“. President Cháves se také opírá o aktivisty rozsáhlé alfabetisační kampaně Misión Robinson, působící v místních komunitách a usilující o vymícení negramotnosti, která na prahu XXI.století činí ještě téměř 20%. Politicky sehrává velmi významnou roli Kuba jako dlouhodobý vzor pro většinu zemí latinské Ameriky a její morální i materiální podpora. Nesmírný ohlas má nabídka Kuby na poskytnutí možnosti studia zdarma pro budoucí Venezuelské lékaře, kdy by se z Kuby během 5 let mělo vrátit na 40 000 kvalifikovaných lékařů (výměnný program lékařů, společná televize pro celý kontinent). Otevírají se nevídané možnosti pro rozvoj celé země. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, jak nesmírně populární jsou poslední kroky vládní politiky. Celý Caracas je pokrytý všudypřítomnými graffiti, které jsou však pravými politickými manifesty lidu – zkřížené srpy a kladiva, plamenné přísahy komunistů, nápisy provolávající slávu Chávezovi a Bolívarovi, hesla proti útlaku a bídě, hesla za Venezuelský socialismus…

Chávezova vláda už rozběhla řadu sociálních programů, které mají zemi vymanit ze stále všudypřítomné bídy a zaostalosti. Opozice (Křesťanskodemokratická strana, Axión Democrática (strana „Demokratická akce“, která vládla většinu období po II.světové válce) spolu s ultralevicovou trockistickou Bandiera Rosa) ovšem usiluje s podporou USA o zvrat všemi prostředky. Poslední komunální volby ovšem jen potvrdily rostoucí převahu levice, která znovu posílila. Konzervativní síly už bez úspěchu využily většinu prostředků z klasického koloniálního a neokoloniálního arsenálu: lživou předvolební agitaci, bojkot voleb, placenou stávku v klíčovém ropném průmyslu, která měla ochromit hospodářský život země, referendum za odvolání presidenta (které ovšem Chávez s převahou vyhrál s 58% podporou obyvatelstva) a konečně i pokus o puč s pomocí armády.

Program decentralisace země, rozvoj samosprávy (rozvoj komunit jako samosprávných jednotek), alfabetisační kampaň, sociální programy výstavby domů dostupných pro všechny, spojenectví s Kubou – to vše nyní představuje hybné páky společenského vývoje, který stále jasněji směřuje k zásadním společenským změnám ve veškeré společensko-ekonomické struktuře Bolívarovské republiky Venezuela. Sám president Chávez se stále zřetelněji profiluje směrem doleva, a postupně se přesouvá od umírněného sociálního reformisty ke značně radikálnějšímu přístupu.

Rozdělení země, politicky i psychologicky ovšem dospělo do bodu, kdy již není možnost odvolat reformy a vrátit se ke statu quo – buď se celá země posune dále doleva, tj. k socialismu (jehož budování president Chávez oznámil před několika týdny) nebo nastane ostrý zvrat směrem k nějakému druhu diktátorského režimu nastartovaný nejspíše armádním pučem financovaným a řízeným Spojenými státy, který bezohledně potlačí probuzené sociální síly bezohlednou represí.

Pevně však věříme že lid Venezuely překoná všechny zkoušky, které mu chystá budoucnost, že se mu podaří rozchod s kapitalismem, bídou a útlakem ve prospěch lepší budoucnosti Bolívarovské republiky Venezuela, Latinské Ameriky i celého světa, ve prospěch socialismu!

Peter R. Schuster

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >