Imperialistické války a intervence živí emigrantskou krizi v Africe

Podrobnosti

Vytvořeno 20. 3. 2017

Twitter

Poslední zpráva UNICEF opakovaně informuje o nesčetném množství Afričanů, prchajících ze subsaharské Afriky přes Libyi v zoufalé snaze dosáhnout Evropské země.

Odhaduje se, že v loňském roce opustilo libyjské přístavy přes 80 000 běženců, včetně 25 000 dětí. Při přepravě přes Středozemní moře do Jižní Evropy se utopilo asi 4 000 emigrantů. 320 osob zahynulo již za první dva měsíce 2017, třikrát více než ve stejném období loňského roku.

Asi 16 000 běženců bylo letos přepraveno z Libye do Itálie, což je dvakrát tolik než za stejné období loni. Pašeráci lidí jen 6. 3. 2017 zavraždili v půtkách 22 Afričanů a 100 jich zranili.

Podle lednové zprávy "Monitorovacího centra pro vnitřní migraci" se přesunulo do sousedních zemí v Africe 5,5 milionů osob a 11 milionů Afričanů se stalo utečenci ve svých vlastních zemích.

Úřad "vysokého komisaře pro běžence" OSN upozornil na riziko, že by se letos mohlo stát běženci asi 18 milionů osob ze subsaharské Afriky.

Příliv uprchlíků přichází převážně ze zemí, ve kterých vojensky zasahovaly USA a jejich evropští spojenci.

Imperialistické intervence v Africe, stejně jako na Středním Východě učinily život nesnesitelným, otřásly celými národními komunitami a přeměnily je v emigranty.

Toto je nejdůležitější faktor, odkrývající příčiny rozsáhlého exodu oloupených lidí, usilujících nyní o to, aby se dostali do Evropy.

Libye, jejíž infrastruktura byla obrácena v trosky a bohatá společnost vržena do strašného chaosu americko-evropskými vrahy v roce 2011 se stala epicentrem utečenecké krize. Na dlouhém středozemním pobřeží Libye, ve které vlastně nefunguje žádná státní moc, vznikly zločinné klany, které se specializují na transport lidí do Evropy.

Kromě toho, že většina libyjské společnosti žije v chaotické situaci, vznikl zde i systém koncentračních táborů, vedených teroristickými skupinami. Zpráva organizace s názvem "Smrtelná cesta pro děti: migrační trasa přes střední Středomoří" uvádí informaci, kterou nejmenovaný funkcionář libyjské policie sdělil představiteli UNICEF: V Libyi existují tucty nelegálních vězení, které nemá policie pod kontrolou. Jen v Tripolisu je jich nejméně 13.

Hranice Ugandy za poslední dva měsíce překročilo 120 000 běženců z Jižního Súdánu, utíkajících před občanským konfliktem. Podle agentury OSN pro běžence denně utíkají ze země tisíce Súdánců. Občanská válka v Jižním Súdánu mezi frakcemi režimu instalovaného USA probíhá již od roku 2013 a vyvolala v zemi bezprecedentní sociální kolaps. Násilí fatálně likviduje ekonomiku, vyvolalo hlad a donutilo 1,5 milionů lidí, aby opustilo zemi.

Tajná zpráva, zpracována pro generálního tajemníka OSN, která unikla do deníku Washington Post 4. 3. 2017, uvádí: "Válka v Jižním Súdánu způsobila destrukci společnosti ve všech regionech státu."

Podle sekretáře OSN pro humanitární pomoc Stephena O'Briena, vláda Jižního Súdánu v hlavním městě Juba (Džuba) blokuje veškerou humanitární pomoc, která by měla jít do hladovějících regionů.

Šíří se informace o tom, že se letouny americké letouny F-16 na základně v Džibuti připravují na zásahy proti cílům v Jižním Súdánu.

Dalším centrem s katastrofální humanitární situaci je severní Nigérie, která je snad nejhorší v celé Africe.

V provinciích Borno, Yobe a Adamawa bude podle OSN letos hladovět přes 5 milionů obyvatel.

Ve válce v Nigérii se trvale zvyšuje role USA. Obamova administrativa vyslala svá vojsk do sousedních států. V květnu 2014 vyslal Obama 80 příslušníků letectva do Čadu pod záminkou hledání dívek unesených teroristy z "Boko Haram". V březnu 2015 armáda Čadu, podporována Spojenými státy, intervenovala na sever Nigérie. V květnu 2015 se Bílý dům rozhodl pro přímý vojenský zásah v Nigérii. V říjnu 2015 vyslal Pentagon 300 vojáků do Kamerunu, kde je rozmístil podíl nigerijské východní hranice.

V listopadu 2016 sdělil generál Donald Bolduc, velitel sil speciálních operací velitelství AFRICOM, listu New York Times, že Čadské jezero, které je čtvrtým největším jezerem na africkém kontinentu a rozkládá se mezi čtyřmi státy: Čad, Kamerun, Nigérie a Niger, se stane rozhodující oblastí pro boj s militantním Islámem v Africe.

Ze 30 milionů obyvatel uteklo z oblasti jezera před válkami podle "Mezinárodní organizace pro migraci" 2,6 milionů.

Centrály imperialismu tvrdí, že africká migrační krize byla vyvolána radikálním Islámem. Ve skutečnosti jde o součást celosvětové krize kapitalismu, kterou chce americký a evropský imperialismus řeší a bude řešit válkami.

Přeměna milionů Afričanů v bezdomovce a běžence, usilujících o záchranu holých životů je především zásluha americké vládnoucí vrstvy a jejich zločinných válečných agresí v období od ukončení II. světové války.

Před rokem 1990 bránila Spojeným státům existence SSSR ovládnout Afriku. Jeho zánikem dostaly imperialistické velmoci zelenou k vojenskému ovládnutí bývalých kolonií. Začalo nové přerozdělování a zotročování lidu Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Již 25 let se snaží Washington násilně přerozdělovat africkou společnost v souladu se zájmy amerického kapitalismu.

Africké národní elity se dychtivě adaptovaly k nové situaci a zbohatly na válkách a hladu. Zvou do Afriky stále více vojáků armády USA a NATO a umožňují jim bohatnout na vykořisťování svých národů.

Desetiletí po tom, kdy Afrika získala svou "nezávislost" a "svobodu", jsou v ní dislokovány tisíce příslušníků amerických ozbrojených sil. USA udržují a staré a vytvářejí nové infrastruktury v rozsáhlých oblastech států Burkina Faso, Kamerun, Středoafrická Republika, Čad, Džibuti, Etiopie, Gabon, Ghana, Keňa, Mali, Niger, Senegal, Seychely, Somálsko, Jižní Súdán a Uganda.

Velitelství AFRICOM je laboratoří zkoumající nové druhy válčení a nové formy nasazování vojsk. Podle nejnovějších záměrů stačí k ovládnutí situace v zemi vyslat pouze malé skupiny vojáků z předsunutých trvalých základen. Tyto skupiny jsou snadno ovladatelné a mohou se rychle soustředit na splnění potřebného záměru.

V týdnu 6. - 11. 3. 2017 proběhly americko-africké manévry podél hranice Nigérie. Zúčastnily se jich tisíce příslušníku armád USA, Burkiny Faso, Tunisu, Kamerunu, Mauretánie, Maroka a Čadu.

Překlad: K.K.

Thomas Gaist

9.3.2017

• < Předchozí
• Další >