Americké drony v Koreji

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 3. 2017

Twitter

Na provokační válečné manévry válečné manévry do Jižní Koreje vysílají USA bezpilotní letouny (drony) a vražedná komanda.

Trumpova administrativa se snaží dále vyhrocovat extrémní napětí na Korejském poloostrově vysíláním útočných dronů a speciálních vražených komand do Jižní Koreje na již probíhající rozsáhlé vojenské cvičení.

Koncentrace sil a prostředků probíhá v době, kdy Bílý dům zvažuje útoky na vojenské nukleární základny v KLDR

Velitelství amerických vojsk v Koreji (USFC) oznámilo 13.3.2017, že jednotka bezpilotních letounů "Gray Eagle" (Šedý orel) bude trvale dislokována na letecké základně Kunsan jižně od Soulu. Jednotka dronů má rozsáhlou průzkumnou kapacitu a je schopna pokrýt celé území KLDR.

USFC zdůraznilo především průzkumné možnosti jednotky. Je při tom evidentní, že drony "Gray eagle" jsou nosiči až čtyř řízených střel vzduch - země "Hellfire", které jsou využívány k vraždění údajných teroristů v Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu, Iráku a Sýrii. Smrtící drony vydrží plnit své mise nepřetržitě 24 hod.

Jihokorejská armáda nepochybuje o významu dislokace dronů v jejich zemi.

Nejmenovaný důstojník jihokorejské armády sdělil tiskové agentuře "YONHAP": "V případě válečného konfliktu na poloostrově proniknou drony do KLDR a provedou přesné údery na vojenská velitelská stanoviště a jiné cíle."

Vyslání jednotky útočných dronů do Jižní Koreje proběhlo paralelně s již probíhajícím každoročním cvičením sil USA a Jižní Koreje "Foal Eagle", kterého se účastní i americká vražená komanda jako je "SEAL Team 6", (údajně zavraždilo Usamu Bin Ladina), "US Army Rangers", "Delta Force" a "Green Berets".

Je pravděpodobné, že počet jednotek speciálních komand bude mnohem větší. Jejich hlavním úkolem má být nácvik infiltračních misí do KLDR, obsazování velitelských stanovišť a demolování klíčových válečných základen.

Společné jihokorejsko-americké manévry "Foal Eagle" mají být z dosud konaných největší. Má se jich zúčastnit celkem 320 000 vojáků z obou armád, mají být jištěny americkou letadlovou lodí "Carl Winson", neviditelnými stíhači F 22 a F 35 i strategickými bombardéry B 52, B 1 a B 2.

V komentáři k cestě ministra zahraničí Rexe Tillersona do Japonska uvedl jeho mluvčí Mark Toner ironickou větu, že americká armáda nacvičuje obranná opatření vůči agresivním hrozbám z KLDR.

Ani útočné drony, ani systém protiraketové obrany THAAD nemají obranný charakter. Jak jednotka dronů "Gray Eagle" tak vražená komanda budou nacvičovat preemptivní údery na vedení a vojenské velení KLDR.

Tyto záměry jsou v souladu s agresivním plánem společných operací tzv. "OPLAN 2015", podepsaným na podzim 2015.

Dislokace THAAD je součástí globálního protiraketového systému zaměřeného na válku proti ČLR.

Vedení ČLR opakovaně vyjádřilo rozhodný protest proti dislokaci protiraketového systému THAAD v Jižní Koreji. Systém je vybaven radiolokátorem dalekého dosahu, pokrývajícím rozsáhlou část čínského teritoria.

Je tak schopen v dostatečném předstihu varovat o startech mezikontinentální balistických raket v případě světového konfliktu.

Trumpova administrativa nyní reviduje strategii vedení konfliktu s KLDR. Jako záminku k urychlení přípravy války využívá nedávné korejské testy raketového motoru a čtyř balistických střel. Podle "Wall Street Journal", zvažuje Bílý dům "změnu režimu" v KLDR. Její vedení je však na zásah v podobě "barevné revoluce" a rozpoutání "hybridní" války dobře připraveno, takže by nezbývalo nic jiného než přímo zaútočit. Spojené státy již válku v létech 1950-53 proti tehdy nevyzbrojené armádě KLDR, podporované Sovětskou armádou a čínskými dobrovolníky, prohrály. Opakovat korejský masakr, při kterém zahynuly miliony Korejců a po všech prohraných konfliktech, které po II. světové válce USA vedly, se Trumpovi a jeho ministru obrany "vzteklému psovi" generálu Mattissovi zřejmě nechce.

Již zmiňovaný mluvčí ministerstva zahraničí Mark Toner deklaroval, že "USA musí hledat nové ideje a nové cesty pro jednání s KLDR. ČLR chápe tuto hrozbu konfliktem a není jí lhostejný vývoj v KLDR."

Osočování ČLR zdůrazňuje cíle ministra zahraničí Rexe Tillerssona při návštěvě pacifického regionu, Japonska, Jižní Koreje a ČLR.

Ve stejné době, 19. 3., kdy ukončil ministr zahraničí Rex Tillerson oficiální návštěvu ČLR, prezident Donald Trump znovu vyostřil napětí v severovýchodní Asii odsouzením KLDR za provedení testu nového raketového motoru pro balistické střely. Na tiskové konferenci sdělil novinářům, že vůdce KLDR Kim Čong-un se zachoval velmi špatně a dal najevo, že Spojené státy by mohly zvážit vojenský útok.

Trumpova poznámka byla bezesporu směrována vedení ČLR, aby použilo ekonomické nástroje k tlaku na Pchjongjang a donutilo ho, aby se KLDR vzdala svého jaderného a raketového programu. Jeho prohlášení navázalo na prohlášení ze 17. 3., kdy na Twitteru deklaroval, že si KLDR již celá léta zahrává s USA a ČLR dělá velmi málo proto, aby Spojeným státům pomohla.

Tillersonová cesta do Japonska, Jižní Koreje a ČLR měla stejný cíl. Předat podobné poselství vládě ČLR.

Již v Soulu Tillerson zdůraznil, že nyní Spojené státy zvažují všechna možná řešení, včetně vojenských, pokud čínská vláda nepostaví Pchjongjang do "latě".

Spojené státy prý nepůjdou cestou prezidenta Obamy postupného zvyšování sankcí. Nyní údajně skončila politika strategického klidu. USA zvažují nová diplomatická, bezpečnostní a ekonomická opatření.

V Pekingu se Tillerson setkal s presidentem a předsedou KS Číny Si Ťin-pchingem a ministrem zahraničí Wang Yi. Ministr zahraničí Wang s ním hovořil o nutnosti zachovat si chladnou hlavu ve vztahu ke KLDR a vyjádřil naději, že oba společně najdou způsob jak obnovit rozhovory s Pchjongjangem. Tillerson údajně trval na tom, aby všechny rozhovory s KLDR byly zaměřeny na ukončení jejich raketových a jaderných programů.

Nedávno Trumpova administrativa zcela odmítla návrh čínského ministra zahraničí Wang Yi, že ČLR zatlačí na KLDR, aby ukončila oba programy, ale požaduje, aby Spojené státy před tím ukončily společné manévry, které by mohly přerůst v otevřený konflikt mezi KLDR a Jižní Koreou.

Ve svém jediném interview, které poskytl v průběhu cesty pravicovému "Independent Journal Review" Tillerson uvedl, že "bezprostřední hrozba" z KLDR se stala hlavním problémem vlády ČLR. Doporučil prý, aby na KLDR byly uvaleny "širší" sankce, které by ji odradily od drzých akcí.

Je to právě americká vojenská hrozba napadením KLDR, kterou se snaží Bílý dům donutit vládu ČLR, aby uvalila paralyzující sankce na Pchjongjang.

Peking již některé sankce, jako je na příklad zrušení importu korejského uhlí zavedl. Rozšíření sankcí vůči KLDR by však spustilo rozsáhlou ekonomickou krizi. ČLR pokrývá 70% korejského importu a téměř 100% importu ropy.

Vláda ČLR odmítla korejské nukleární testy, které jsou záminkou pro zvyšování válečného napětí Spojenými státy a jejich spojenci. ČLR však nemůže dopustit kolaps vlády KLDR, který by zapříčinil vznik jediného proamerického státu na své severní hranici.

ČLR zejména odmítá americké rozhodnutí o instalaci systému protiraketové obrany THAAD v Jižní Koreji.

Tillerson při své návštěvě Soulu vyzval ČLR, aby se kvůli tomu ekonomicky nemstila Jižní Koreji.

Je pravděpodobné, že v ČLR Tillerson hrozil rozmísťováním dalších částí systému protiraketové obrany v Jihovýchodní Asii, pokud její vláda nezasáhne proti KLDR.

Poslední testy raketového motoru nahrály Spojeným státům.

18.3. uveřejnily New York Times článek Maxe Fishera nazvaný "Riziko preemptivních úderů proti KLDR".

Článek shrnuje názory amerických válečných stratégů na cenu války na Korejském poloostrově. Podle autora článku Fishera jakýkoli plán by vedl ke světové válce. Postavil by miliony Jihokorejců a Japonců na mušku armádě KLDR, s malými garancemi pomoci od USA.

V článku jsou uvedeny tři možnosti amerického zásahu proti KLDR:

• jediný raketový úder;
• řada úderů, které by zlikvidovaly jaderná a raketová zařízení KLDR;
• komplexní válka, která by zlikvidovala vládu KLDR, vojenské velení a průmyslovou základnu.

Fisher zdůrazňuje, že každá z využitých možností by vedla k odvetnému úderu ze strany KLDR s masakry na obou stranách.

Autor v článku cituje i slova, která pronesl generál Curtis Scaparrotti v roce 2016, kdy byl velitelem amerických sil v Jižní Koreji před komisí obrany Kongresu. Generál tehdy uvedl, že válka proti KLDR by se nelišila od poslední války v létech 1950-1953, byla by velmi komplexní, s vysokými ztrátami na obou stranách.

Článek v závěru uvádí hodnocení analytika Jeffreyho Lewise, že jde o špatný strategický záměr, ale lze pochopit, proč se k němu stratégové uchýlili. Jde prý o nejlepší záměr ze spousty špatných.

Jestliže Tillerson deklaroval, že všechny možnosti jsou ve hře, měl na mysli bezohlednou americkou agresi.

Lze jen doufat, že zatím se jedná o pouhé hrozby. Agrese proti KLDR by nezničila pouze obě země na poloostrově. Do konfliktu by zasáhla ČLR i Japonsko a nelze vyloučit, že by spustila i světový nukleární konflikt.

K.K.

• < Předchozí
• Další >