Rezoluce VS OSN proti heroizaci nacismu

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 2. 2019

Twitter

17. 12. 2018 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (VS OSN) rezoluci označenou A/73/587 o boji proti heroizaci nacismu, jejíž text předložilo Rusko, jako spoluautoři vystoupily vlády dalších 55 zemí světa.

Rezoluce byla schválena 131 vládami, například Sýrií, ČLR, Venezuelou, Běloruskem, Íránem, Irákem a mnoha dalšími, které vláda USA po desetiletí označuje za darebácké státy, tvořící "osu zla". Rezoluci odmítly vlády USA a českou vládou tolik oblíbená Ukrajina, kterou ovládl v roce 2014 nacismus. Hlasování se zdržely všechny státy EU a Austrálie, Bosna a Hercegovina, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Makedonie, Moldavsko, Norsko, Nový Zéland, Švýcarsko, Turecko a další - celkem 55. Byly mezi nimi všechny státy, jejichž vlády vyvražďovaly, pod vedením Hitlera Židy a Romy, jako Německo, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko a Slovensko.

Plný název rezoluce zní takto: "Boj s heroizací nacismu, neonacismu a dalšími druhy praktik, které podporují eskalaci soudobých forem rasizmu, rasové diskriminace xenofobie a z ní vyplývající nesnášenlivosti." Rezoluce je přijímána VS OSN každoročně od roku 2004. Ukrajina hlasovala již potřetí za sebou proti. V loňském roce to byla ještě Kanada.

Probíhající války, genocida Arabů a Afghánců naznačují, že se lidstvo v 21. století příliš nevzdálilo od německého nacismu s jeho strašnými koncentráky v Osvětimi, Buchenwaldu, Dachau a s desítkami dalších, zejména v Polsku, v Pobaltí, v Chorvatsku a na Ukrajině a od vyvražďování Židů, Rusů a hlavně komunistů za Východní frontou, kterého se kromě Němců účastnili hlavně Ukrajinci, Maďaři, Lotyši, Litevci a Estonci, kteří se připojili k německému Wehrmachtu a SS. Zdálo by se, že zločinnými by měly být nazvány země, podporující pronacistickou ideologii. Není tomu tak! Západ, pod hesly "obrany demokracie" pokračuje v pěstování nových neonacistických výhonků. Svět by si měl pamatovat, že německý nacismus se zrodil a vyrostl proto, že mnohé evropské státy si otevřeně zahrávaly s nacisty, doufajíce, že tak získají politický kapitál. Západní diplomacie v třicátých létech podporovala Hitlera a snažila se směrovat úder hitlerismu proti SSSR. Po roce 1945 se západní země opět postavily na stranu již poražených nacistů. USA odmítaly zajaté ukrajinské, estonské, lotyšské a další esesáky prohlásit za válečné zločince, doufajíce, že je využijí v budoucí válce proti SSSR.

Válečným zločincům, z řad SS, Gestapa, Wehrmachtu, zločinným lékařům činicím pokusy na vězních v koncentracích, bylo umožněno, aby se sjednotili v nacionalistických a neonacistických klubech, komisích a organizacích, zatáhli je do raketového výzkumu (von Braun), center po přípravu chemických a biologických válek, do vojenských analytických a mediálních institucí, jako redakcí BBC, Svoboda, Svobodná Evropa. Z počátku na územích USA, Kanady, Argentiny, Paraguaye, Brazílie, Španělska a Portugalska, a nakonec ve všech státech NATO.

Ihned po válce se stal bývalý náčelník operační správy pozemních sil Wehrmachtu generál Adolf Heusinger nejdříve generálním inspektorem Bundeswehru a pak předsedou vojenského výboru NATO. SSSR ho obvinil z organizování masových vražd civilního obyvatelstva, USA ho však odmítly vydat sovětským soudům.

Od té doby se nic nezměnilo. Etnické organizace neonacistické orientace (ukrajinské, lotyšské, litevské a estonské) se cítí v USA velmi komfortně. V USA legálně působí "Americká nacistická strana" (American Nazi Party). Jejím zakladatelem byl George Rockwell, který byl označován za amerického Hitlera. (Zavražděn v roce 1967 svým spolustraníkem.) Jeho názory dosud žijí. Po pádu SSSR se začaly objevovat na webové stránky ukrajinských nacionalistů "Bílé kladivo" a "Ukrajinský patriot". Neonacistické skupiny, které stály za těmito stránkami, financované USA a evropským kapitalismem, se staly hlavní údernou sílou převratu v roce 2013, zapojily se do tak zvaného "Pravého sektoru" a odjely vraždit Rusy do Donbasu. Jak by mohly USA a centrály světového imperialismu podpořit rezoluci proti neonacismu?

Členské státy EU se svou abstencí při hlasování postavily na stranu podpory neonacismu. Není se pak třeba divit, že český ministr zahraničí Petříček podpořil jménem české vlády neonacistickou Ukrajinu, a tím i její válku, proti Rusku, vedenou ve jménu světového imperialismu. Stejně tak je pokrytecké žvanění předsedy Senátu Kubery proti Holocaustu, jehož hlavní organizátoři, kromě Eichmanna, nebyli nikdy odsouzení. (Je potřeba zveřejnit seznam Čechů, kteří se zúčastnili vyvražďování Židů.)

Pokud by všechny státy EU hlasovaly proti odsouzení hnusné praxe heroizace nacismu, stalo by se to jedinečným úkazem v dějinách mezinárodní diplomacie. Zejména u států, jako Itálie, Německo a Španělsko, které světu podarovaly nacismus, nebo u Polska, které miluje oslavování Poláků v boji proti nacistům, ale podporuje soudobý nacismus na mezinárodním kolbišti dějin. Dovedete si představit, že by Berlín, Řím nebo Varšava otevřeně vystoupily proti odsouzení nacismu? Proto je pokrytectví s abstenováním při hlasování ve VS OSN naprosto pochopitelné. Země EU pomohly Ukrajině a USA, tak jak si to zatím mohly dovolit. Představitelé USA v OSN argumentovali své hlasování proti rezoluci tím, že Ruskem navržená rezoluce je příliš politizována a "klade nepřijatelná omezení na základní principy vyjádření svobody názorů". Nedovíte se ovšem, proč USA a jejich lokaji nepředložili svůj, méně politizovaný návrh rezoluce, který by odsuzoval neonacismus v soudobém světě.

Je zřejmé, že USA, EU a jejich příznivci nemohli odsoudit heroizaci nacismu proto, že by pak museli odsoudit i režim Porošenka. Padl by pak propagandistický projekt zvaný "Obrana demokratické Ukrajiny před ruským imperialismem". Vyznělo by to tak, jakože demokraté - nacisté bojují proti imperialistům - antinacistům. Došlo by pak i na otázku: "Proč tedy Západ zavedl sankce proti Rusku?" Nebylo to kvůli jeho antinacistické politice? Nebylo to proto, aby ochránil ukrajinské neonacisty před jejich nevyhnutelným pádem do propasti dějin? Zřejmě to bylo proto.

K.K.

Oživení neonacismu v Evropě popisuje i článek Petera Schwarze a Andre Damona, zveřejněný na stránkách wsws (WorldSocialist Web Site) 26. 1.2019 - (redakčně vybíráme):

Fašističtí poslanci (AfD) přerušili vzpomínku na Holocaust v Bavorském parlamentu

Ve středu 23. 1. 2019 poslanci z neofašistické Alternativy pro Německo (AfD) narušili vzpomínkový ceremoniál v Bavorském parlamentu. Přes deset poslanců AfD opustilo zasedací sál a jeden z nich vulgárně zaútočil na ženu, přeživší Holocaust, přednášející projev. Tato událost v Mnichově, městě kde před stoletím Hitler rozpoutal zločinný "Pivní puč", se stala dalším z pokusů o rehabilitaci nacistického režimu a holocaustu. Neonacisté z AfD se cítí k provádění podobných akcí povzbuzení postupem "Velké koalice", která uzákonila svou protiemigranskou, xenofobní a antisemitskou politiku. Neonacisté si jsou vědomí toho, že nebudou osočování stranami CDU/CSU a SDP, které přijaly některá stanoviska AfD za svá.

Po tom, co se koalice ztotožnila s neonacistickou kritikou "vítací politiky" Německa, zřídila vláda internační tábory pro běžence. Je potřeba poznamenat, že neonacistům policie povoluje násilné demonstrace na ulicích německých měst, jako tomu bylo v Chemnitz, kde zaútočili na imigranty, běžence, levici a židovskou restauraci.

Na memoriálu v Bavorském parlamentu povstali proti Charlotte Knoblochové, která přežila Holocaust a nyní je předsedkyní "Židovské komunity" v Mnichově. Ve svém projevu uváděla základní pravdy, které se téměř žádný oficiální německý politik neopovažuje nyní vyslovit. Knoblochová uvedla: "Tak zvaná AfD zakládá svou politiku na nenávisti a vyloučení. Je to naše odpovědnost, aby se nepředstavitelné nemohlo opakovat." Ostře tak upozornila na to, kam politika AfD směřuje. Všichni poslanci jejímu vystoupení aplaudovali. Poslanci Afd zasedání na protest opustili.

Velmi známý pravičák a člen AfD Ulrich Singer na Facebooku označil lidi, kteří přežili Holocaust za lháře, šířící lži, drzosti, neúctu a infantilní žvatlání. V následujících dnech paní Knoblochová oznámila, že téměř každou minutu je jí vyhrožováno, a to buď telefonem, nebo e-mailem. Charlotte Knoblochová se narodila v roce 1932 a jako šestiletá holčička viděla na vlastní oči vypálení mnichovské synagogy, během "Křišťálové noci". Přežila pouze díky tomu, že ji katolická rodina ukryla a vydávala za své vlastní dítě. Po válce zůstala v Německu a postupně sehrávala vedoucí úlohu v židovských organizacích. Vůdci AfD ospravedlňují a legitimizují hitlerismus a snaží se popírat historický význam Holocaustu - vyvraždění šesti milionů Židů nacisty. Předseda AfD Alexander Gauland veřejně prohlásil, že nacistická diktatura neznamená více než ptačí trus na více než tisícileté historii Německa. Björn Höcke, neonacistický lídr v Duryňsku označil památník holocaustu v Berlíně za symbol hanby a požadoval obrat o 180 stupňů v německém pohledu na holocaust. Německá média a politický establishment systematicky podporují existenci AfD. V roce 2014 týdeník Der Spiegel uvedl dlouhou stať věnovanou bagatelizování odpovědnosti Německa za rozpoutání II. světové války, cituje při tom profesora Humboldtovy university Jörga Baberowského, že Hitler nebyl psychopat a nebyl zlý. Nikdy prý neusiloval a vyhlazení Židů. V následujících létech média podporovala ultrapravicové a protiemigrantské demonstrace, předzvěst vytváření AfD, jako legitimního vyjádření názoru lidu, vytvářejíc tak politické ovzduší pro radikální posun doprava celého německého politického establishmentu.

Nelze opomenout, že vláda "Velké koalice" jmenuje do vysokých státních funkcí přívržence AfD , jakým je například Georg Maassen, který byl do listopadu 2018 ředitelem "Úřadu pro ochranu Ústavy", který bránil a prosazoval AfD i omlouval neonacistické povstání v Chemnitz. ...

• < Předchozí
• Další >