Přiznání NYT, že v Afghánistánu jde o selhání, vyvolává "lidskoprávní imperialistickou" reakci

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 2. 2019

Twitter

Přiznání New York Times, že v Afghánistánu jde o naprosté selhání, vyvolává "lidskoprávní imperialistickou" reakci

Úvodník uveřejněný 3. 2. 2019 v New York Times (NYT) s názvem "Konec války v Afghánistánu" vyprovokoval pochopitelně odpověď prominentních zastánců desítky let trvajících amerických "válek proti terorismu", označovaných podvodně jako "humanitární intervence". (Dokonce i český ministr obrany se nechal slyšet, že když odejdou Američané, odejdeme také. pozn. překl.)

Redakce deníku "NYT" byla vždy tlampačem prohlášení amerických válečných institucí, podporovala všechny americké válečné intervence od invaze do Afghánistánu v roce 2001, po invaze do Iráku, Libye a Sýrie. Úvodník "NYT" prezentuje "válku s terorismem" jako absolutní fiasko. "Válka proti světovému terorismu" započala 14. 9. 2001, kdy americký Kongres vystavil nejrozsáhlejší "bianko šek" americké administrativě, schválením tak zvaného "Zmocnění k použití vojenských sil USA proti Al Kájdě a jejím spojencům". Toto zmocnění využívá americká exekutiva trvale, k legitimizaci intervencí USA proti všem "neposlušným" státům světa. Stejně proti Venezuele, jako Rusku a ČLR. V den, kdy Kongres vystavil "bianko šek" uveřejnily "NYT" článek "Žádná střední cesta" (No Middle Ground), ve kterém prohlásily: "Dnes dala Bushova administrativa všem národům světa jasnou možnost volby: buď se postavit s námi proti terorismu, odmítnout poskytování bezpečného úkrytu teroristům, anebo se smířit s perspektivou smrti a destrukce." Od tohoto okamžiku znělo ve Washingtonu pouze válečné štvaní. Článek pokračoval: "Národ se seskupil kolem mladého, i když nezkušeného vůdce (Bushe) - jeho rostoucí popularitu potvrzuje souhlas lidu..."

"NYT" představovaly Američanům a světu invazi do Afghánistánu, jako odvetu za atentát 11. září na "Světové obchodní centrum". Později prezentovaly zločinnou válku proti Iráku jako prevenci proti vlastníkovi "zbraní hromadného ničení" - což se nikdy nepotvrdilo. První nasazení pozemních sil americké armády v Afghánistánu komentovaly "NYT" 20. 10. 2001 takto: "Nyní vojáci našeho národa vstoupili do bitvy v daleké, zrádné zemi, kde musí čelit rozhodnému a důmyslnému nepříteli. Měli by vědět, že je podporuje celý národ, který věří v jejich úspěch."

Nyní "NYT" přiznávají: "Účet za války v Afghánistánu a Iráku, spolu s rostoucími výdaji na veterány - válečné invalidy, dosáhne koncem roku 2019 5,9 bilionu USD (podle hodnocení Brownovy university). Protože si stát téměř všechny finance na války musel zapůjčit, bude tato suma podstatně vyšší..." Ve válkách bojovalo od roku 2001 celkem 2,7 milionu Američanů. 7 tisíc vojáků a 8 tisíc příslušníku soukromých vojenských firem zahynulo. 53 tisíc příslušníků armády a soukromých vojenských firem si odneslo fyzická zranění a nesčetné množství trpí nervovými chorobami, jako je na příklad posttraumatický syndrom. Více než milion Američanů, kteří se účastnili "válek proti teroristům" pobírá nyní nějaký druh invalidního příspěvku od ministerstva obrany USA.

Hromadná genocida, destrukce sociální infrastruktury a utrpení lidu, které způsobila válka, jsou nejlepší důsledky pro "NYT". Neoficiální odhady zabitých Afghánců ve válce činí asi 175 tisíc. Lze však odhadovat, že s kolaterálními ztrátami představují více než milion osob. Počty zabitých Iráčanů jsou mnohem vyšší.

Co říkají "NYT" těmto masakrům? Podle nich toto selhání amerických lídrů, ať civilních nebo vojenských, od Pentagonu, přes ministerstvo zahraničí, Kongres a Bílý dům, v otázkách od prosazování strategie, až po ukončení války, musí být analyzováno po celé generace. Jakoby všichni Američané, včetně médií potřebovali být připraveni zkoumat národní důvěřivost nebo pasivitu, které vedly k nejdelšímu válečnému konfliktu v amerických dějinách. Jaké cynické a zbabělé vyhýbání se odpovědnosti! Tři administrativy - Bushova, Obamova a Trumpova se dopouštěly válečných zločinů v průběhu sedmnácti let, včetně válečné agrese - nejvyšší obvinění, které vznesl Norimberský soud proti německému nacismu - masakry civilistů a mučení. Tyto zločiny nemohou být studovány po generace, ale ihned potrestány. Pokud jde o pokus připojit média ke "všem Američanům", kteří jsou údajně vinní svou důvěřivostí a pasivitou, jedná se o hanobení amerického lidu a krytí všech zločinů, kterých se dopustila korporativní média, v čele s "NYT" šířením lží a válečné propagandy. Vydavatelé "NYT" by měli být připraveni na přezkoumání faktů, podobně jako nacističtí žurnalisté, kteří jednali ve prospěch německé propagandy a byli souzení a trestání v Norimberku.

Úvodník "NYT", podporující stažení amerických vojsk z Afghánistánu je reflexí zvyšujícího se počtu osob z vládnoucího establishmentu, včetně Trumpovy administrativy, jednající s Talibánem. Nelze zapomínat, že jde o posun amerického imperialismu a Pentagonu na přípravu konfliktu s nukleárním Ruskem a ČLR. Volání "NYT" po stažení vojsk z Afghánistánu vyprovokoval žhavou odpověď zastánců "války s terorismem". Ti označili tento postup za poraženecký. Tyto síly zaslaly redakci "NYT" dopis, (uveřejněný v "NYT" 8. 2. 2019) v němž označují stažení vojsk za "urychlení a expanzi války" což umožní ostatním extremistickým - teroristickým skupinám posílit svůj boj a povede k smrti a znásilňování tisíců žen. Dopis podepsali Frederick Kagan, David Sedney a Eleanor Smealová. Kagan se velkým dílem zúčastnil příprav na rozpoutání války proti Afghánistánu. Společně se svou manželkou Kimberly působili jako civilní poradci vedoucích generálů v Pentagonu, kteří připravovali a pak řídili válku a vypracovali neúspěšnou strategii boje proti vzbouřencům. Kagan byl halasným prosazovatelem všech amerických agresivních válek. V poslední době prosazuje konfrontaci USA s Ruskem a Íránem v Sýrii. Podobnou politiku jako Kagan vede i David Sedney, dřívější pomocník náměstka ministra obrany, odpovědného za Afghánistán, Pákistán a Střední Asii. Nyní pracuje v "Centru strategických a mezinárodní studií" (CSIS) ve Washingtonu. Jeho manželkou je vrcholná lobbyistka ropné firmy Chevron pro Střední Asii. Sedney má tedy osobní zájem o vojenské operace v regionu. Eleanor Smealová je prezidentkou "Feministické většinové nadace" (Feminist Majority Foundation - FMF) a bývalou prezidentkou "Národní organizace pro ženy"(National Organization for Women - NOW). Smealová je označovaná za největší vůdkyni moderního amerického feministického hnutí. Jako jedna z vůdčích osobností Demokratické strany, se Smealová účastnila prosazování válečného konfliktu od samého počátku. Již v roce 2001 vydala ona a její nadace petici, ve které děkují prezidentu Bushovi za jeho podporu boje za práva žen v Afghánistánu. Po zahájení bombardování 7. 12. 2001 deklarovala: "Nyní nastal okamžik obnovení práv žen". O několik dnů později Smealová, spolu s ostatními představitelkami feministických organizací, vyhlásila solidaritu s americkou válkou. V urgenci dobytí Afghánistánu napsala: "Věřím, že naše vláda neustoupí. Doufám, že pomůžeme sundat ženám "burky". Jde o jedinečnou příležitost v dějinách. Pokud chcete skončit s terorismem, musíte ukončit ideologii apartheidu žen."

Kromě toho, že ve válce zahynuly stovky tisíc afgánských žen, ocitly se ženy v horší situaci než před invazí. Dvě třetiny afghánských děvčat nenavštěvují školy, 87 % žen je negramotných, 70 - 80 % žen je násilím donucováno se vdát, při tom mnohé mladší než 16 let. Nejnovější zprávy ukazují, že smrt rodiček je vyšší než před válkou, před Afghánistánem je pouze Jižní Súdán. 280 milionů USD, které měly jít na řešení problémů, skončilo v kapsách zkorumpovaných afghánských vládních funkcionářů. Pokus lidí podobných Kaganovi, Sedneyovi a Smealové a dalším vůdčím elementům Demokratické strany zakrýt krveprolití v Afghánistánu jeho označením za křížovou výpravu k "osvobození" žen a prosazení "demokracie" je samo o sobě zločinným činem.

9. října 2001, dva dny po zahájení invaze do Afghánistánu, doprovázené šovinistickou a militaristickou propagandou americké vlády, redakční rada WSWS publikovala prohlášení nazvané "Proč jsme proti válce v Afghánistánu". V něm jsme odmítli stanovisko, že jde o válku spravedlivou za obranu amerického lidu a boj proti terorismu a trvali jsme na tom, že jde o imperialistickou válku USA, zaměřenou na nastolení politického rámce, ve kterém budou USA realizovat diktaturu a to nejen nad Afghánistánem, ale nad celou Střední Asií. (Druhou největší surovinovou základnou ropy a zemního plynu ve světě.) WSWS dále uvedly: "Přes neúnavnou mediální kampaň prosazující šovinismus a militarismus, americký lid nepodporuje válku. Nanejvýš pasivně snáší tvrzení, že válka je jedinou možností boje proti terorismu. Je to díky lživým médiím, prosazujícími státní zájmy. Za neochotným souhlasem s vojenskými akcemi se skrývá pocit nejistoty a skepticismu. Desítky milionů Američanů cítí, že z erupce amerického militarismu nevzejde nic dobrého." USA jsou nyní v bodě zvratu. Vláda připouští, že se pustila do války nedefinovatelného rozsahu a trvání. Rozhodující je to, že militarizace americké společnosti probíhá v podmínkách sociální krize. Válka bude negativně ovlivňovat životní úroveň dělnické třídy v USA i ve světě. Imperialismus i ve 21. století ohrožuje lidstvo, opakuje tak tragédii minulého století. Více než kdy jindy imperialismus a jeho plenění dobytých států zvyšuje nutnost mezinárodního sjednocení dělnické třídy a boje za socialismus." Tato varování se zrodila v průběhu posledních sedmnácti let a dokonce i lidé z "NYT" jsou nyní nucení připustit selhání v Afghánistánu. Přesto jejich bývalí liberální spojenci bojují pod špinavým praporem imperialismu za záchranu tak zvaného boje "za lidská práva"."

(Pokud válka opravdu skončí a Američané odejdou, naskýtá se otázka, jaké si vymyslí prezident a současná vládní garnitura k odůvodnění české účasti v této koloniální válce. pozn. překl)

Autor Bill Van Auken

9. 2. 2019

World socialist website (wsws)

Přeložil a upravil: Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >