Spousta nohou...

Podrobnosti

Vytvořeno 30. 4. 2019

Twitter

V poslední době jsou lidské nohy docela dost důležité. (Ne, neodkazuji na nějaký nový fetiš.) Bývají použity k chůzi, hned vedle nohou dalších lidí. 8. březnato byly většinou nohy žen (ale nejen žen), demonstrujících za ženská práva a proti tomu, že jsou jejich mzdy o 20 % nižší než u mužů, i proti mnoha dalším způsobům diskriminace. Většinou to byly ženy mladé.

Už dost měsíců se angažují nohy ještě mladší, a všechny hrají hokej! Každé páteční odpoledne vycházejí tisíce dětí ze školních tříd a demonstrují, s nesčetnými údernými plakáty a transparenty. Hnutí je nazvané "pátky pro budoucnost" a hlavními požadavky jsou konec používání fosilních paliv a aby politici mnohem víc urychlili tvrdé zákony a opatření proti rostoucímu poškozování světa, jenž děti chtějí zdědit. Jeden pátek se jich jen v Berlíně zúčastnilo 25 000, ve 220 německých městech přes 300000 a v různých zemích 2 miliony. Celé to začalo v loňském létě ve Švédsku, s malou, dětsky vyhlížející a silně talentovanou řečnicí, šestnáctiletou Gretou Thunbergovou.

Našli se politici, kteří po právu připomněli, že chození do školy vyžaduje zákon - hrát hokej může být trestem pro rodiče. Jenže co můžete dělat, když statisíce dětí řeknou: "Učit se ve škole je důležité, ale blaho naší planety je na prvním místě"? A s podporou 26000 vědců, z nichž se někteří krátce připojili k blokádě významného berlínského mostu a jejich poselství schválil dokonce i prezident Frank-Walter Steinmeier? Nejmocnější uhlobaroni a jejich pravicoví političtí přátelé se zdráhají dětem příliš otevřeně nebo ostře odporovat. Jak pozitivní akce lze očekávat je věc jiná - vláda nechala dlouhé roky výrobce aut unikat ze zločinného podvodu s naftovými zplodinami na úkor životního prostředí, dokud se nestal příliš špinavým, aby mohl být déle skrývaný, a zabránila obžalobám. Boj dětí se hodil i dospělým - v takzvané "vzpouře proti vyhynutí" s půlmilionem účastníků nedávno v Londýně; mladí mezitím pokračovali v demonstracích, v Německu dokonce i o Velkém pátku. Jeden z transparentů se teskně zeptal: "Dědo, jak vypadá sněhulák?" Jiný, inspirovaný teď světově proslulou švédskou dívkou (s postranním mrknutím na vůdkyni světa) si zahrál se slovy: "Greto, stvoř svět znovu."

Na docela jiné úrovni použili Berlíňané víc nohou než obvykle během nedávné jednodenní výstražné stávky pracujících hromadné dopravy včetně metra, už třetí, za vyšší mzdy u státního podniku. 2 900 000 cestujících, kteří denně využívají tuhle veřejnou dopravu, se zčásti uchýlilo k nadzemní dráze, provozované jiným celonárodním drážním systémem, ale mnohem víc než jindy jich muselo použít kola, taxíky nebo "Schusters Rappen" čili "ševcova černého koně".

Tahle čtyřiadvacetihodinová stávka dosáhla dobrého úspěchu. Odbory sektoru služeb s akronymem "ver.di", v Německu druhý největší, s téměř dvěma miliony členů, získal mzdový nárůst o 7-19% a k tomu navýšení vánočního příplatku o 200eur. Konečná dohoda, kompromisní, neobsahuje požadovanou pracovní dobu 36,5 hodiny týdně, což mohl být vyjednávací úlomek. Byla to jedna ze stále rostoucího množství stávek poslední doby, jako je třeba vleklý konflikt s Amazonem. Tenhle surový vykořisťovatel je tady i jinde fanatický odpůrce odborů.

Němce ale ze všeho nejvíc trápí růst nájmů a dostupnost bydlení. Všechna velká města jsou zasažena nákladnou renovací bytů a z ní vyplývajícího přílivubohatých- a bohatství. V Berlíně, kde většina lidí žije v nájemních bytech, se šíří strach i hněv. Údajné "nutné opravy", s obrovským růstem cen, nutí starší lidi odcházet z domovů, kde žili třicet, čtyřicet i více let - a jen pár z nich najde nějakou dostupnou náhradu. Mladé páry zoufale hledají domov; krámky nebo kluby, jež drží sousedy pohromadě, jsou kvůli nemožným požadavkům vzdálených majitelů nuceny zavírat.

Vzdor ale narůstá. 9.dubna demonstrovalo v Berlíně 35000 lidí, a v menších městech byla pořádána shromáždění jen o něco menší. Na hlavní demonstraci na Alexandrově náměstí byly pro takzvanou Iniciativu zřízeny speciální tabule, kam se podepsalo asi 15000 lidí. Kdyby se jich podepsalo za šest měsíců 20 000, což se zdá snadné, bude příštím cílem dosáhnout během čtyř měsíců podepsání sedmi procenty všech obyvatel Berlína. To je úkol mnohem obtížnější, ale za poslední roky jej bylo párkrát dosaženo. Když se to podaří, musí být uspořádáno referendum, a kdyby k urnám přišla víc než čtvrtina všech Berlíňanů (šestnáctiletých a starších) a přes 50% jich hlasovalo ANO, znamenalo by to vítězství! Zákonodárný sbor městského státu by potom musel přijmout příslušný zákon.

Požadavek Iniciativy je radikální! "Deutsche Wohnenenteignen" - Vyvlastněte německé byty. Ona společnost - German Housing(Deutsche Wohnen; Německé bydlení) - je největší z dvanácti společností, z nichž každá vlastní přes 3000 bytů. Tahle jich má přes 111000, a má tu nejhorší pověst zvůli zlovolnosti, naposledy proti obyvatelům po celá desetiletí žijícím na východoberlínské Karl Marx Allee, postavené v 50. letech coby "první socialistická třída Německa", ale od německého sjednocení postupně privatizované.

Aparáty Deutsche Wohnen i dalších lupičů pracují přesčas, za pomoci mnoha sdělovacích prostředků, na přesvědčování obyvatel i městských správců, aby požadovali reparace za vyvlastněné byty; stálo by to miliardy a bankrot města. Jejich čísla jsou vysoce vynalézavá, a jakákoli cena jim vyplacená by byla získaná zpět, kdyby kontrolované platby nájmů šly do městského rozpočtu a ne do soukromých kapes akcionářů, z nichž nejhlubšími se ukazují být kapsy americké Black Rock.

Iniciativu spustili dva obětaví levičáci (i když ne členové Die Linke). Jeden z nich jako mladík uprchl před persekucí v Íránu. Die Linke se teď (naštěstí) rozhodla Iniciativu podpořit! To může být velice důležité k udržení strany pohromadě po dlouhých frakčních půtkách, kdy se téměř roztrhala. To, že patří do berlínské vládní koalice, věstí hlasovat "ANO"! Křesťané ji celonárodně odmítají coby "socialismus NDR", Sociální demokraté, i když se snaží vypadat levicově, se podpoře vyhýbají, a Zelení ji zdráhavě schválili tak, aby vůči Die Linke neztratili.

Křehká jednota v Die Linke, alespoň v tomto klíčovém problému, je teď životně důležitá. Vzhledem k 26. květnu jsou četné pouliční lucerny vyzdobeny volebními plakáty na křesla v Evropském parlamentu. Tento boj podpoří i hodně euroskeptiků, i kdyby jen proto, že tak zastaví nástup ultrapravice! Také proběhnou místní volby a v září ukáží důležité státní volby na východě Německa, jak silná teď je rasistická Alternativa pro Německo (AfD). V Sasku míří na první místo. Koalice SPD s Die Linke v Braniborsku bojuje za udržení se při životě a v Duryňsku trojkoalice SPD, Zelených a nejsilnější z nich, Die Linke, drží svého, v celém Německu jediného, státního ministerského předsedu.

Bude Die Linke radikálnější? Může boj za veřejné bydlení a kontrolované nájmy, nebo, což by bylo daleko lepší, za vyvlastnění bytů z rukou nenažraných dravců, lidi přesvědčit, aby hlasovali pro Die Linke a nevnímali ji už jako další součást dnešního uspořádání? Nebo si vyberou rasistickou AfD nebo Zelené, kteří se často vyjadřují pokrokově, ale ochotně se přidávají ke Křesťanské straně do koalic a chytají se její děsivě bojechtivé zahraniční politiky? Přesvědčí Die Linke, podrývaná vnitřními spory, lidi, že je jedinou skutečnou cestou k bydlení a ke kontrole nájmů, k důstojnému zaměstnání, odpovídajícím penzím, dětské péči a fungující infrastruktuře a k zastavení toku miliard do zbrojení, osudově nebezpečných manévrů NATO podél ruských hranic či založení nové "evropské armády"?

Mladí i staří demonstrovali v tradičních Velikonočních mírových pochodech právě s tímhle vzkazem: žádné drony, žádné gigantické nákupy zbraní, žádné střety, žádný vývoz zbraní do konfliktních oblastí a vrahům, jako jsou saúdští vůdcové. Ani spoluvinu na napadání Venezuely, Kuby ani jiné země. Kandelábry zdobící nápisy Die Linke jsou tentokrát ostré a jasné, ale Evropská unie je hodně vzdálená, silně pochybná ve svých cílech, a zdá se, že se drobí. V nejbližších měsících a rocích je nejdůležitější mobilizovat lidi, mnohem víc než na velikonočních demonstracích, a zaplnit ulice demonstranty a pracoviště - ať už továrny nebo nečekaná místa jako autobusová nádraží, nemocnice, školky - lidmi požadujícími změnu, pro sebe coby pracující i pro všechny, jimž slouží, proti mocné hrstce milionářů a miliardářů a jejich tak výřečným loutkám.

Berlínský bulletin č. 159, 21. dubna 2019 Victor Grossman

(překlad VS)

Victor Grossman se nejméně do konce června odmlčí. Odletěl do USA, aby tam presentoval svou novou knihu "Z Harvardu na Karl-Marx-Allee". Recenzi knihy předám co nejdříve středečnímu LUKu. Jestli se v pořádku vrátí (v březnu mu bylo 91), bude naše spolupráce pokračovat. (pozn. VS)

• < Předchozí
• Další >