Dva giganti bojují o budoucnost

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 6. 2020

Twitter

Trumpova administrativa zahájila otevřený útok na suverenitu Číny. Kromě obvyklých lží spojených s Tchaj-wanem a Hongkongem se USA snaží obviňovat Peking také z pandemie koronaviru.

Nové možnosti

Událost, důležitá nejen pro domácí politiku, ale i mezinárodní vývoj, se konala koncem května v ČLR. Proběhlo "Všečínské Shromáždění Lidových Poslanců" (parlament). Tradičně se zasedání zákonodárného orgánu koná v březnu, ale letos bylo kvůli propuknutí pandemie COVID-19 odloženo. Zvláštní pozornost byla věnována pandemii. Očekávala se prohlášení týkajících se výsledku boje proti viru a rozhodnutí zaměřených na překonání krize.

Velmi stručně: Peking nepodlehl těžké ráně, ale naopak zahájil nový útok. Podle prezidenta Si Ťin-pchinga musí být současná situace analyzována z komplexního, dialektického a dlouhodobého hlediska a úsilí musí být zaměřeno na "vytváření nových příležitostí a dosahování nových úspěchů". Mezi priority státní politiky patří hlavně zaměstnanost, zajištění životních potřeb obyvatelstva, potravin, energie atd. Konkrétní cíle zahrnují vytvoření více než 9 milionů pracovních míst, omezení rostoucích cen a odstranění extrémní chudoby do konce letošního roku.

K realizaci stanovených úkolů bude využita věda a inovace a to i v oblasti zdravotnictví, dopravy a produkci nových hmot.

V první řadě bude další rozvoj zaměřen na uspokojování vnitřní spotřeby, Při tom strategie "Jeden pás, jedna cesta" nebude oslabena, ale přivedena na vyšší úroveň.

Podle slov ministra zahraničí Wanga I byl vliv pandemie pouze dočasný a omezený. To potvrzuje i růst čínských investic do společných podniků, které se v prvním čtvrtletí zvýšily o 12 %.

V nejbližším období se uskuteční videokonference účastníků výše uvedené strategie. Na konferenci bude posouzená spolupráce v boji proti epidemiím. Na tyto programy vydá vláda ČLR 2 miliardy USD.

Dosažení cílů potvrzuje i překonání následků epidemie koronaviru. Jestliže v lednu - únoru 2020 došlo ke snížení HDP o 6,8 % a průmyslové produkce o 13,5 %, pak již v dubnu došlo ke zvýšení průmyslové produkce o 4 % z pohledu celého roku 2020.

Nejvyšší růst 10,5 % zaznamenala vysoce technologická odvětví. Vedení strany a státu se však neodvažuje předpovídat, vzhledem k nestabilní situaci ve světě, další vývoj. Ale i nepřátelsky naladěné instituce ve světě jsou nuceny přiznat, že ekonomika ČLR zakončí tento rok v kladných číslech. Stále patrnější je rozdíl mezi ČLR a USA. Předpokládá se, že pokles ekonomiky USA ve druhém čtvrtletí bude činit 38 % a celoročně asi 6 %. Nezaměstnanost se zvýšila z 3,5 % na 20 % a oficiální úroveň chudoby se zřejmě zvýší z 11,8 % na 16,6 %. Ke konci letošního roku bude potřebovat potravinovou pomoc 54 milionů Američanů. Čím by to mohlo hrozit, naznačují již současné masové protesty.

Obraz nepřítele

Krize sociálně ekonomického systému a to ještě navíc v předvečer prezidentských voleb, nutí Bílý dům urychleně hledat východisko. Do posledního okamžiku se snažila administrativa zachránit obvyklou demagogií. Prezident Trump předpovídal: "Přechod k velikosti je tam, kde jsme teď, a kde začínáme. Příští rok bude skvělý."

Ale úspěch této krásné pohádky se nedostavil a proto Trump rozpoutal protičínskou kampaň. Kampaň má dvojí cíl: orientovat hněv Američanů proti ČLR a zastavit, nebo alespoň přibrzdit její další rozvoj. A protože žhavější důvod, než koronavirova pandemie v současnosti neexistuje, tak se právě ona stala záminkou pro machinace.

Inspirátorem útoků se stal sám Trump. Zveřejňuje lživé informace, které šíří jeho lokajové, jako je ministr zahraničí Pompeo a republikánští kongresmani a senátoři.

Stupeň absurdity obvinění se zvyšuje se zhoršováním situace. Pokud z počátku šlo o mlhavé narážky na to, že vláda ČLR opožděně informovala svět o nebezpečí infekce, je Peking v poslední době obviňován z toho, že uměle nechal vytvořit virus ve svých laboratořích proto, aby oslabil americkou ekonomiku.

Trump to ve svých projevech dotáhl tak daleko, že označil ČLR za viníka celosvětového hromadného masakru.

Jde při tom o vědomou lež. Vláda ČLR připomněla, že první upozornění od představitelů lokální moci ve Wuchanu na podezřelý druh zápalu plic dostala 27. 12. a již 31. 12. informovala "Světovou zdravotnickou organizaci" (WHO). Při tom první případy onemocnění, jehož příznaky byly velmi podobné na onemocnění COVID 19, byly zjištěny v létě 2019 v USA v okolí vojenské laboratoře ve Fort Detrick, která brzy na to byla s konečnou platností uzavřena. Do ČLR mohl být virus přenesen i v průběhu VII. Celosvětových armádních her, které se konaly ve dnech 18. až 27. října 2019 právě ve Wuchanu, kterých se účastnila početná delegace amerických armádních sportovců.

Po slovech prezidenta Trumpa o tom, že administrativa přemýšlí o vymáhání finančních požadavků na ČLR, začaly se objevovat celé řady podobných iniciativ ze strany jeho přívrženců. Senátor Lindsey Graham předložil návrh zákona, ve kterém požaduje, aby vláda ČLR předložila do dvou měsíců podrobný přehled "událostí, které vedly k pandemii". V opačném případě hrozí Pekingu sankcemi, jako jsou zmrazení čínských aktiv v amerických bankách, zákaz vstupu vládních funkcionářů do USA a podobně. V jiném návrhu zákona se předpokládá anulování amerických dluhů. ČLR je jedním z největších držitelů amerických státních dluhopisů ve výši 1 200 miliard USD. Ke špinavé operaci se připojili i nižší funkcionáři. Generální prokurátor státu Missouri podal na Peking žalobu za utajování informací a pak jeho kolegové ze 17 regionů zaslali do Kongresu kolektivní poselství, ve kterém požadují potrestání ČLR za devastaci a ničení. Má se jednat o zbavení ČLR suverénní imunity - principu, na jehož základě se jeden stát nepodřizuje orgánům jiného státu. Pokud k tomu dojde, budou americké soudy moci uplatňovat právní nároky v Pekingu.

Separatisté a provokatéři

Poněvadž je jisté, že se ČLR takovému nátlaku nepodrobí, USA zvyšují své útoky. Nyní se soustředily na prosazování uznání samostatnost Tchaj-wanu. Při příležitosti blahopřání k opětnému zvolení do funkce prezidentky separatisticky orientované Cchaj Jing-wenové, ministr zahraničí Pompeo vyjádřil svůj obdiv k jejímu hrdinství a předvídavosti. Samotná prezidentka ve svém inauguračním projevu odmítla integraci s ČLR na principu "jeden stát, dva systémy" a vyzvala k hledání způsobu koexistence ve formě dvou nezávislých států. Předseda vlády ČLR Li Kche-čchiang k tomu uvedl, že ČLR bude rozhodně stát proti podobným separatistickým akcím, ve kterých půjde o prosazování "nezávislosti" Tchaj-wanu.

Prohlášeními, ve kterých se USA vyhlašují za garanty obrany Tchaj-peje, které jdou rychle po sobě, záměrně provokují čínskou vládu. V polovině května proplul tchajwanskou úžinou americký torpédoborec McCampbell, vyzbrojený řízeným střelami "Tomahavk". V dubnu uskutečnilo americké námořnictvo dvě podobné provokace. Americké ministerstvo zahraničí schválilo Tchaj-wanu prodej těžkých torpéd MK48 v hodnotě 180 milionů USD. Tím došlo k urychlení vývoje raketového programu a budování ponorkové flotily.

Nyní tedy Washington usiluje o prosazení nezávislosti ostrova. Za první období vlády prezidentky se snížil počet států podporující jeho nezávislost z 22 na 15. Nyní USA vyhrožují sankcemi všem vládám, které upevňují vztahy s ČLR na úkor Tchaj-wanu. Ještě zábavnější je další požadavek - prosadit řádné členství Tchaj-wanu ve WHO (Světové zdravotnické organizaci). Paradox spočívá v tom, že Trump vyhlásil, že USA z WHO vystupují, protože příliš spolupracuje s ČLR.

Ve snaze co nejvíc poškodit Peking, se Američané nestarají o logiku vlastního intrikánství.

Separatismus má sloužit zájmům USA i v Hongkongu. 28. 5. 2020 schválil parlament ČLR rezoluci, kterou zahájil zpracování návrhu zákona státní bezpečnosti regionu. Základní zákon Hongkongu předpokládá zákaz separatismu, zrady státu, podněcování ke vzpouře a zahraniční podpory politických stran. Pokusy místní administrativy o zrušení tohoto návrhu zákona byly podpořeny demonstracemi. Nepokojů v Hongkongu využívají nepřátelé ČLR. Loňské demonstrace byly otevřeně podporovány ze zahraničí a jejich vůdci jako na příklad mediální magnát Jimmy Lai byli opakovaně přijímaní ministrem zahraničí Pompeem a viceprezidentem Pencem.

Pokud dříve vláda ČLR trpěla takové tlaky, tak po tom, co USA zaujaly otevřeně nepřátelský kurz, započala přijímat protiopatření. Za výzvy k násilnému svržení vlády bylo zatčeno několik opozičníků. V Pekingu se vláda rozhodla, že využije článek 18 hongkongské ústavy, umožňující aplikovat na region platnost celonárodních norem. Tento postup vyvolal na západě hysterii. Trump pohrozil ČLR zrušením platnosti režimu tržních výhod pro Hongkong. Diplomaté USA, Velké Británie, Austrálie a Kanady obvinili vládu ČLR z narušení zásady "jedna země, dva systémy". Peking poukazuje na lživost těchto obvinění. Podporou rozporů mezi Hongkongem a vládou ČLR, sám Západ narušuje první bod uvedeného principu. Připomenuv, že status regionu předpokládá samostatnost jednání ve všem, kromě obrany a zahraniční politiky, ministr zahraničí Wang I zdůraznil: "Autonomii Hongkongu a práva jeho obyvatelstva nikdo neohrožuje, ale opozice, spolupracující s vnějšími sílami usiluje o separatismus.

Washington nezapomíná ani na ostatní páky agresivní politiky. Indo-tichoceánské velení ozbrojených sil USA, požádalo o zvýšení financování o 20 miliard USD. Zdůvodnilo to nutností rozšiřování válečných základen, cvičení se spojenci, zdokonalování průzkumu a dozbrojení řízenými střelami typu "Tomahawk" a novými radary. Plánuje rovněž dislokovat nové systémy PVO na Guamu a ostrovech v Jihočínském a Východočínském moři. Požadavky jsou zdůvodňovány růstem vojenské síly ČLR. Stejným motivem je zdůvodněn požadavek na reorganizaci sboru námořní pěchoty (Marine Corp) a přezbrojení vojenského námořnictva. Jaderné ponorky jsou přezbrojovány modernějšími balistickými jadernými střelami W76-2. Trumpova administrativa se zmiňuje i o nutnosti obnovení jaderných pokusů.

Zvláštní úkoly rozdělila vláda USA mezi své satelity. V souvislosti s tím je alarmující rostoucí napětí mezi ČLR a Indií. V poslední době došlo mezi nimi k několika incidentům. K prvnímu střetu ozbrojených sil došlo na hranici Tibetské autonomní oblasti a indického státu Sikkim. Pak došlo ke zostření situace na hranici autonomní Ujgurské oblasti s indickým Kašmírem. Pro ČLR má tato oblast strategický význam, protože zde prochází dálnice spojující Ujgursko s Tibetem. V květnu obě země dislokovaly v regionu poměrně značné množství ozbrojených sil.

Dalším jablkem sporu se stal region Kalapani na hranicích Indie, ČLR a Nepálu. Nepálská vláda již dlouhou dobu obviňuje Indii z nezákonné anexe regionu. K vyhrocení konfliktu došlo v květnu, kdy Indie začala v regionu budovat strategickou silnici a přesunovat do prostoru ozbrojené síly. Nepálská vláda vyzvala Indii, aby stáhla vojska a zahájily jednání, ale  New Delhi preferuje obviňovat Nepál ze spiknutí s ČLR. Na rostoucí indické hrozby odpovídá Peking upevněním svých ozbrojených sil. Čínský parlament schválil zvýšení rozpočtu na obranu o 6,6 %. Nedávno bylo uvedeno do provozu již druhé univerzální výsadkové plavidlo, na jehož palubě může být dislokováno 30 bojových vrtulníků, Námořnictvo má dostat do výzbroje šest podobných plavidel.

Letos má být proveden i první zkušební let bombardovacího letounu N-20. Vláda ČLR prohlašuje, že její ozbrojené síly jsou schopny čelit jakékoli intervenci. Ovšem hlavní zbraní ČLR je její sociálně ekonomický systém, který je schopen překonat jakékoli zkoušky.

Pozn. překladatele: V souvislosti s plánovanou cestou předsedy českého Senát na Tchaj-wan je potřeba mít na vědomí, co představuje ekonomika a politika ČLR, podporována Ruskem a čí reálné zájmy představuje. V této souvislosti je potřeba si připomenout britskou filmovou komedi z roku 1959, v trojroli s Peterem Sellersem "Myš, která řvala" (The Mouse That Roared).

"Pravda" číslo. 43 (30975), 5. - 8. června 2020

Autor: Sergej Kožemjakin, politický analytik Pravdy

Překlad: Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >