header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Práce z domova prospívá šéfům

Vzdálená práce, nebo práce z domova, není nic nového. Existovala a byla využívaná v různých etapách rozvoje kapitalismu a inovací, odrážejících stav technického vývoje v oné době a výdaje, výhodné k vytváření zisku. Dnes tu jsou tytéž faktory, okolnosti a hnací síly jako dřív.

Vezměme si jako příklad výrobny oděvů. Před takovými věcmi jako přádelní stroje a další technické novinky v osmnáctém století byla práce z domova v této oblasti normou.  Obvyklým způsobem výroby byla specializovaná řemesla a řemeslná výroba, často doma nebo vázaná na domácnost. Výroba před příchodem industrializace byla omezená a místní.

To rozhodně neznamená romantizovat tento patriarchální a hluboce rozdělený a utlačovatelský systém výroby: jde pouze o to ukázat, jak významné změny ve výrobním procesu nastávají v souvislosti s technologickým vývojem, kdy hnací silou je maximalizace zisku.

 

Skočme o několik set let kupředu a globální pandemie a nové technologie rozpoutaly nový posun směrem k práci z domova, méně v materiálové výrobě a více v sektoru služeb a technologií. Nové počítačové vybavení a - co je důležité s ohledem na pracovní procesy a kontrolu - nový ostrahový, dozorový software vytvořil podmínky, v nichž k této změně mohlo dojít.

Kapitál v této činnosti prospívá dvěma významnými způsoby. Za prvé, jeho vlastní výrobní náklady jsou výrazně sníženy. Účty za nemovitosti, nájmy a služby, a dokonce i výdaje na vybavení, jsou přeneseny na pracovníky, a to se nezmiňuji o psychologickém účinku, že zaměstnavatel kolonizuje prostor ve vašem domově. A za druhé, což je možná i významnější, otevírá se potenciální fond pracovních sil, který lze využít, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, což snižuje pracovní náklady, tj. naše mzdy.

Tento druhý bod stojí za zvážení o něco více. Pracovní místa, která lze získat odkudkoli, se dnes otevírají širšímu trhu. Takže například pracovní místa již "nepotřebují" vznikat ve městech či obcích, ale mohou být obsazena odkudkoli v zemi.

To je sice dobré pro rovnoměrnější rozložení hospodářského rozvoje a pro změnu klimatu a udržitelnost (znamená to méně bydlení ve městech), ale bude to mít potenciálně i negativní dopad na mzdy, neboť levnější náklady na život mimo města a městečka budou všude vytvářet konkurenční tlak na snižování mezd. Softwarová firma VMware, která obvykle sídlí v Silicon Valley, nedávno pohrozila snížením platů o 18 procent pracovníkům, kteří chtějí pracovat trvale z domova.

Je nepravděpodobné, že by se tento trend omezil na domácí pracovní trhy. Práce na dálku má potenciál proletarizovat více lidí v celém světě a dále internacionalizovat výrobu a pracovní trhy. Jestli má firma kapacitu (právně, technicky atd.), proč vůbec propagovat úlohu v určité konkrétní zemi? Proč se neotevřít nejlevnějšímu trhu, jenž má požadované profese? A dodejte této "koncertní ekonomice" (trhu práce s převážně krátkodobými smlouvami nebo s pracovníky na volné noze; pozn. překl.) nástupiště a uvidíte, jak proměnlivý, pozitivně, může tento vývoj být pro kapitál, a jak silně negativní bude pro pracující a pro obyčejné lidi.

Vše ale není ztracené nebo beznadějné. Tyhle trendy budou stále víc internacionalizovat naši třídu a vytvářet příležitosti ke globálnímu boji, jenž má nakonec potenciál posunout společnost mimo kapitalismus. Zápas o pracovní dobu a pracovní týden bude sílit a rozprostřou se nové zdravotní a bezpečnostní fronty.

V devatenáctém a na počátku dvacátého století se odbory vyvinuly z řemeslnických sdružení v obecné tovární a kancelářské kolektivy. Odbory se teď musí chopit této příležitosti k vlastní obnově a rozvoji, aby reagovaly na současnou výrobu a zároveň otevřeně bojovaly za zachování ochrany a rozvíjely nové odpovědi na problémy a výzvy, jimž čelíme.

Boj za délku pracovního týdne a výši mezd bude stále základem naší existence, a měli bychom využít nové příležitosti ke globální solidaritě a k pochopení našeho postavení ve světě. Střediskem našeho boje zůstává teorie, třídní uvědomění a organizace.

Autor Nicola Lawlor je irský odborář.

Z měsíčníku Socialist Voice (únor 2021) přeložil VS

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .