O informačně-propagační činnosti KP RF v podmínkách soudobých hybridních válek

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 2. 2021

Twitter

Zpráva Gennadije Zjuganova na XII. plenárním zasedání ÚV Komunistické strany Ruské federace (KPRF) 19.-20. ledna 2021

Naše plénum probíhá ve velmi nebezpečném období nejen pro Rusko, ale i pro celý svět. Pevné, jak se zdálo, základy se rozpadají a známá schémata jsou nahrazována novými. Místo "prosperity" a "hojnosti", které buržoazní propaganda prezentovala jako vymoženosti kapitalismu, vidíme jeho systémovou krizi s nejhnusnějšími projevy. Ne "nejlepší medicína na světě", ale přeplněné márnice italské Lombardie. Nepůsobí "neviditelná ruka trhu", ale společnosti a banky čekají ve frontě na vládní podporu. Ne rozkvetlé sady na svazích, ale miliony hladových lidí, takových, kteří nemají úspory ani na pár týdnů. To jsou charakteristické znaky tohoto odvážného nového světa. Poptávka po podzemních bunkrech, podle mediálních zpráv, v poslední době prudce vzrostla. Bohatí, připraveni zaplatit více než jeden milion dolarů, doufají, že v nich přečkají akutní kataklyzma. Taková naivita může vyvolat jen ironický úsměv. Bunkry vás nezachrání před bouřemi, které dnes zuří na planetě. Aktuální změny jsou všudypřítomné a nevratné. Ovlivní každého - od nejsilnějších mocností po malé státy ztracené v Tichém oceánu. Dopad globálních turbulencí na lidi se samozřejmě bude lišit. Pro některé je to ztráta několika alpských vil, pro jiné - chudoba nebo hladovění. Musíme si však uvědomit, že svět vstupuje do období otřesů neviděných od první poloviny dvacátého století.

Postoj k tomu může být odlišný. Úkolem komunistů, vyzbrojených ideologií dialektického a historického materialismu, je však potlačit emoce a poskytnout jasný vědecký rozbor probíhajících událostí. To od nás vyžaduje nejen ideový zájem, ale také potřeba rozvíjet naši strategii a taktiku v nových podmínkách. Jak V.I. Lenin zdůrazňoval: "Praxe má nejen důstojnost univerzálnosti, ale také bezprostřední reality"

Nový virus a pandemie kapitalismu

Krizová situace ve světě a v Rusku se na pozadí pandemie koronaviru prudce zhoršila. Nejde jen o to, že pandemie narušuje životní úroveň zemí a jejich sociálněpolitických systémů, ale i o fakt, že je doprovázena rozsáhlou informační agresí. Ukázalo se, že do mechanismů manipulace společenským vědomím, které jsou vlastní kapitalismu, byly implantovány kvalitativně nové prvky cynismu, dosud nevídané v technologické výzbroji. Informační agrese na globální a národní úrovni rychle nabývá extrémně nebezpečných obrysů. To, že se stala centrem hybridních válek, působí stále nespoutaněji. Protisovětské a rusofobní akcenty v ní zní čím dál brutálněji a nestydatěji.

My se spoléháme na časem prověřenou marxisticko-leninskou teorii. Proto v každé nové fázi boje musíme splňovat požadavky dané doby a zvažovat nebezpečí hrozeb. Pokud by nebyly vytvořeny účinné mechanismy pro práci strany v podmínkách informační války, znamenalo by to odsouzení našeho velkého díla k porážce. To by nebylo jen politické přehlédnutí, ale zrada velkolepé věci, které jsme zasvětili své životy. Díla, kterému věnovaly své životy celé generace sovětských lidí. Nemáme žádné morální ani politické právo, abychom to dovolili.

Analýza imperialismu se stala jedním z největších zásluh V.I. Lenina vůči pracujícím,. Je součástí bohatství myšlenek, které zvláště přispívají k rozvoji marxismu. Imperialismus je nejagresivnější a nejničivější fází kapitalismu. Ve 21. století nakonec získal podobu globalismu. Nadnárodní společnosti stále více zasahují do politické a ekonomické suverenity celých států. Podřizují své vůli nejen ty země, které ve dvacátém století odhodily pouta kolonialismu, ale také ty, které neznaly zotročení. Světový kapitál drtí jejich nejdůležitější státní instituce. Pokud je imperialismus nejvyšší a poslední fází kapitalismu, stává se formování globální moci nadnárodního kapitálu nejvyšší formou imperialismu. Kapitál ničí vše, co brání jeho celkové nadvládě nad světem: politické, kulturní, morální hranice. Tvůrci tohoto modelu ovládání světa se spoléhají na místní liberální zrádce. Chtějí vidět své lidi ve vládách zemí, jejichž kroky určují nadnárodní struktury: Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Světová obchodní organizace, NATO, Facebook, Hollywood, CNN a další.

Postoje globalistů reprodukují četní pseudo odborníci, největší sdělovací prostředky, "elita" masové kultury a další "vůdci veřejného mínění", které si vyškolil a zformoval kapitál. Jsou vytvářeni a financování jako agenti, prosazující neoliberální ideologie. A všichni jsou kolečka všudypřítomné informační sítě, jejímž úkolem je intelektuálně a duchovně zotročit lidstvo.

Nastává období, kdy se kapitál chopil řešení svého rozhodujícího úkolu - redukce lidské masy na funkční doplněk k mega-mechanismu, který slouží zájmům světové oligarchie. Ve skutečnosti se snaží z občanů udělat stádo, hnané elektronickými bičíky do stáje. Globalisté jsou připraveni ztělesnit nejtemnější vyhlídky ve skutečnost v duchu planety Tormans, kterou popsal Ivan Jefremov, a dalších obrazů vytvořených Zamjatinem, Orwellem a jinými autory sci-fi. Snaží se s konečnou platností rozdělit svět na absolutní menšinu bohatých, kteří vlastní zdroje celé planety, a většinu těch, kteří žijí ve věčné chudobě. Dochází k odlidštění člověka, k úplnému rozchodu jak s humanistickými hodnotami renesance, tak se sociálním a duchovním průlomem zemí socialistické komunity.

K tomu, aby mohl konkurovat SSSR, nestačilo světovému kapitálu, aby se uchýlil k antikomunismu, hanobení sovětské moci, rozpoutání studené války, uspořádání honu na čarodějnice McCarthym, hrozba zavedení "světové obranné iniciativy" a pokusy o zatažení SSSR do mnoha dalších dobrodružství. To vše nestačilo k tomu, aby se pracující lidé v jejich zemích nebouřili proti diktatuře rozpadajícího se kapitalistického systému. Kapitál se musel přizpůsobovat, napodobovat "kapitalismus s lidskou tváří", předstírat uznávání hodnot sociální spravedlnosti, práva na práci a její slušné podmínky, legislativně chránit nejzranitelnější skupiny populace a zaručovat dostupnost lékařské péče a vzdělání. A nyní se blíží výročí tří desetiletí od ohavného a zrádného zničení SSSR. Usilovná "práce" imperialistů na demontáži prvků socializace kapitalismu přinesla výsledky. Dokonce i farizejské myšlenky konvergence těchto dvou systémů jsou nemilosrdně pošlapané a ochotně zapomenuté. Misantropická podstata kapitalismu se stává jasnější, otevřenější a cyničtější.

V souvislosti s pandemií koronaviru to je zvlášť výrazné. Ani přední kapitalistické státy nenalezly přesvědčivou odpověď na tuto výzvu. Ve 21. století, které liberálové prohlásili za století jejich úplného vítězství, vidíme zmatek administrativ a bezmocnost západního systému zdravotní péče v boji s epidemií. Jako v nejzaostalejších koutech Afriky vznikly v ulicích velkoměst USA a Evropy narychlo organizované nemocnice. Přední světové ekonomiky se plazí dolů. Miliony lidí, jejichž situace se ještě včera zdála prosperující, byly opuštěné a zpanikařily.

Koronavirus ostře odhalil obraz sociálněekonomické segregace vytvořené globalisty ve světě. Ukázalo se, že byl vytvořen neoliberální analog nacistické rasové segregace. Dokonce i největší postavy v tomto systému mu poskytují nemilosrdnou diagnózu. Německá kancléřka Angela Merkelová, shrnuje výsledky roku 2020. Ve svém prohlášení pro média připouští, že v současné situaci nejpůsobivější ekonomické výsledky vykazuje socialistická ČLR, jejíž DPH vzrostlo i v této situaci o 2 %. V předních evropských zemích se ekonomika snížila v průměru o 10%. USA, Německo a Austrálie očekávají pokles o 4-6%.

Na fóru při udělování Nobelových cen varoval generální tajemník OSN António Guterres, že se země světa mohou setkat s největším poklesem ekonomiky za posledních 80 let. Podle jeho názoru na planetě roste bída a hrozí hlad: "Sociální a ekonomické důsledky pandemie jsou obrovské a nadále se zvyšují. Žádná vakcína nemůže napravit škody, které již byly způsobeny."

Guterres zdůraznil, že rok 2020 nutí učinit hořký závěr. Vinou vlád se státy světa nedokázaly sjednotit v boji proti výzvě, kterou před lidstvo postavil koronavirus. Místo toho, aby společně bojovaly, státy, regiony a dokonce i jednotlivá města mezi sebou soutěžily o dodávky základních životních potřeb a o odborníky. To znásobilo počet obětí a prohloubilo celkovou krizi. Závěry generálního tajemníka OSN jsou ve skutečnosti verdiktem systému, který upřednostňuje zisk za každou cenu. Nevyhnutelně znásobuje krize, zkázu a oběti.

Podle tvrzení ředitele FAO, (Světového potravinového programu OSN) Davida Beasleye, bude rok 2021 katastrofální. V přecházejících čtyřech letech se zvýšil počet obyvatel, kteří ve světě zemřeli hladem z 80 na 135 milionů. Nyní je jich již 270 milionů. Je to každý třicátý obyvatel planety. Jen za rok se počet mrtvých z hladu zdvojnásobil. Pro zpomalení eskalace problému je nutné za tímto účelem zdvojnásobit náklady. Ale informační stroj globalistů pokračuje v rozsévání lží o "výhodách" kapitalismu a "neřestech" socialismu. Jeho úkolem je sloužit zachování systému vykořisťování, a to i za cenu krutého zbídačování, krizí a masového vymírání. Rusko a všechny bývalé republiky SSSR si to dobře uvědomují. V průběhu let "reforem" se počet Rusů snížil o 20 milionů, Ukrajinců - o 10 milionů.

Současně ruská vláda nadále uvádí, že nemá v úmyslu v budoucnu zvýšit investice do národní ekonomiky a sociální sféry. Bude i nadále zmrazovat obrovské finanční rezervy země. Mezitím oligarchové běžně převádějí biliony Rublů zahraničním bankám. Ruská propaganda ospravedlňuje systém, ve kterém dolaroví miliardáři dále bohatnou. Celkový stav financí těchto pánů, opojených svou beztrestností, již dosahuje 33 bilionů Rublů - 150 % federálního rozpočtu! Dvě desítky zbohatlíků zároveň disponují většími prostředky než státní pokladna, která má zajistit blahobyt pro 147 milionů Rusů.

Dnes, stejně jako na počátku 20. století, je naše země slabým a extrémně zranitelným článkem ve světovém kapitalistickém systému. A výzvy, kterým čelí, jsou nesmírně znepokojivé. Mezi hlavní patří: -Rychlé ochuzování občanů a demografická katastrofa;

-Spád ekonomiky, růst nezaměstnanosti, kritická situace v oblasti malých a středních podniků;

-Protilidová finanční a rozpočtová politika liberálního vládního bloku;

-Krizové jevy ve vědě, vzdělávání a zdravotnické sféře;

-Rostoucí vnější tlak na Rusko, jehož posílení je zaručeno příchodem Bidenovy administrativy ve Spojených státech;

-Rostoucí hrozby v prostoru bývalého SSSR posílením banderovců na Ukrajině, pokusy o vývoz "Majdanu" do Běloruska, vítězství sil pro-NATO v prezidentských volbách v Moldavsku a zostření napětí na jižním Kavkaze.

Tyto výzvy vyžadují mobilizaci sil a zdrojů, sjednocení společnosti založené na myšlenkách spravedlnosti a oživení země, zajištění její suverenity a urychleného rozvoje. Současný směr tomu ale zcela odporuje. Vláda předkládá rozpočet, směřující k degradaci ekonomiky a sociální sféry, zdravotnictví a školství, což vyvolává chaos a rozpad. Mrhá finančními prostředky státu, znásobuje chudobu a plodí beznaděj. Tento kurz neposune Rusko do "pěti" vedoucích ekonomik světa, jak slíbil prezident ve svém poselství, ale posune zemi z 12. na 15. místo. Taková politika stále více rozděluje společnost a odsuzuje ji k do očí bijící nerovnosti.

Provokatéři a podněcovatelé

Stav informační války není zásadně novým fenoménem. Imperialisté vždy používali provokace a lži. Takto ohlupovali vědomí lidu, zotročovali národy, rozpoutávali války, které si vyžádaly miliony životů. Antifašistický spisovatel Julius Fučík naléhal: "Lidé bděte!" Komunisté musí jasně pochopit, jakému nepříteli čelíme v ideologických bitvách. Musíme si připomínat příklady těch provokací, které se staly prologem velkých konfliktů a válek. Lidstvo nemá právo dovolit, aby se takové katastrofy opakovaly.

15. února 1898 v Havanském zálivu u pobřeží Kuby explodoval a potopil se obrněný křižník "Maine" - americká válečná loď. 266 lidí zemřelo. Na návrh vlády americký tisk obviňoval Španělsko. V důsledku španělsko-americké války Spojené státy uchvátily Kubu, Portoriko, Filipíny a další důležitá území. V roce 1910 potápěči zjistili, že křižník byl poškozen vnitřní detonací v podpalubí. Všechna další vyšetřování byla potvrzena: Washington neopodstatněně obvinil Španělsko a využil tuto provokaci k rozpoutání války.

7. května 1915 německá ponorka torpédovala britskou osobní loď "Lusitania" u pobřeží Irska. 1198 lidí zemřelo. Když USA v dubnu 1917 vyhlásily válku s Německem připojením k Dohodě, byla jako argument použita také smrt "Lusitanie". Německá vláda však oficiálně varovala, že lodě plující pod britskou vlajkou mohou být ve válečné zóně ohroženy. Kromě toho měla "Lusitania" na palubě 5450 beden munice a vojenské techniky. To neodpovídalo stavu osobní lodi. Pašerácká loď se kryla cestujícími jako štítem. Spojené státy a Británie však tato fakta kvůli eskalaci první světové války skryly.

27. února 1933 začala budova Reichstagu v Berlíně hořet. Marinus van der Lubbe byl obviněn ze žhářství a popraven. Za organizátory žhářství byli označeni němečtí a bulharští komunisté, včetně Jiřího Dimitrova. Ve skutečnosti budovu zapálily oddíly Karla Ernsta. Hitler rychle prosadil "zákony o veřejné bezpečnosti", čímž zrušil svobodu tisku, shromažďování, nedotknutelnosti bydlení osob a svobodu korespondence. Bylo zatčeno 4 500 členů komunistické strany a demokratických organizací. V březnu 1933, v parlamentních volbách, získali nacisté 44% hlasů. Následoval nejtvrdší teror. Mnoho komunistů bylo zatčeno, zabito a zemřelo v koncentračních táborech. Nacisté zavraždili předsedu Ústředního výboru Komunistické strany Německa Ernsta Thälmanna.

31. srpna 1939 byla na hranici mezi Německem a Polskem napadena německá rozhlasová stanice v Gliwicích. Ačkoli to byla speciální operace sabotážní skupiny SS, plánovaná pod vedením Reinharda Heydricha, Berlín okamžitě obvinil Varšavu z překračování hranic a agresivních akcí. Formálně to byla tato speciální operace, která sloužila jako záminka pro invazi a okupaci Polska Wehrmachtem.

2. srpna 1964 se v Tonkinském zálivu údajně pokusily severo Vietnamské torpédové čluny zastavit americký torpédoborec Maddox, který prováděl elektronický průzkum. V reakci na to Američané začali odstřelovat čluny. K útoku se přidaly stíhačky F-8. Washington oznámil "severovietnamskou agresi" a zahájil leteckou operaci "Piercing Arrow". 5. srpna 1964 vypukla válka, která trvala 10 let. Vyžádala si životy více než tří milionů Vietnamců.

11. září 2001 došlo v New Yorku k největšímu teroristickému útoku v historii lidstva. Asi tři tisíce lidí zahynulo. Pouze velmi naivní lidé věří, že Usáma bin Ládin, který se skrýval za hranicemi USA, (Pákistán) mohl zorganizovat brutální útok na "Dvojčata" bez účasti vlivných sil ve Washingtonu. Mytologie "boje proti terorismu" v rétorice Bílého domu okamžitě chytila druhý dech. Aktivně se používá k ospravedlnění vnější agrese. Hlavním principem zahraniční politiky Spojených států se stal slogan: "Kdo není s námi, je proti nám."

Provokace imperialistů migrovaly z dvacátého do dvacátého prvního století. Dnes jsou kladeny na zásadně nový technologický základ. Internet byl za poslední dvě desetiletí přidán k tradičním médiím - novinám, časopisům, televizi - a nyní se k tomu přidávají i sociální sítě. Obecně již nemůžeme hovořit o médiích, ale o prostředcích masové komunikace nebo o prostředcích ovlivňování informací, spíše dokonce o zombiích.

Nedávné události v USA, Rusku a dalších zemích dokazují, že sociální sítě jsou světovým oligarchickým kapitálem využívány jako rozhodující nástroj k prosazování jejich vůle. Z prostředků informování a propagace vlastních zájmů se z nich stal zvláštní mechanismus manipulace a klamání. Intenzivně utváří zkreslený obraz reality v souladu s neoliberálním dogmatem. Tento obraz se aktivně vytváří díky tradičním médiím, internetu a sociálním sítím. Prostřednictvím těchto mechanismů globalisté zajišťují porážku jak národně orientovaných sil buržoazie, tak levicových vlasteneckých koalic, zaměřených na socialistickou alternativu. Výsledky voleb v USA v roce 2020 odhalily skutečnost, že mocné propagandistické zbraně již nelze považovat pouze za "čtvrtou velmoc". Ve Spojených státech jejich skutečný význam překonal politické schopnosti struktur oficiální moci. Globalistický systém řízení kvality je navíc schopen zasadit tvrdé rány samotnému prezidentovi. Je velmi důležité pochopit, jak se to děje, protože po svržení Trumpa padne veškerá propagandistická síla globalistů na Rusko. USA již označily naši zemi za nepřítele číslo jedna. Další na seznamu jsou ČLR a Írán.

Donald Trump a jeho lidé pochopili novost situace již v roce 2016. Věděli, že mainstreamová média jsou ovládána demokraty. Právě s jejich ideologií globalismu měl Trump v úmyslu bojovat v prezidentských volbách. Vsadil na konkrétní vrstvu společenské třídy - "mlčenlivou hlubokou Ameriku": množství důchodců, dělníků, farmářů, nezaměstnaných. Trump koupil miliony svých e-mailových adres od společnosti Google a dalších mediálních gigantů. Lidé byli masivně zpracováváni zasíláním materiálů populistického stylu. Byly vzaty v úvahu demografické, psychologické, náboženské a třídní charakteristiky těchto lidí, jejich naléhavé potřeby a místní podmínky.

Cíle bylo dosaženo. Sebevědomí demokraté utrpěli velkou porážku. Do roku 2020 však "opravili své chyby" a energicky vytlačili republikány z používání sociálních sítí. Zprvu se zaměřili na Facebook a Twitter - společnosti s několika miliardami uživatelů. Došlo k tomu, že během voleb v roce 2020 byly prezidentské komentáře označovány poznámkami o jejich nevěrohodnosti a jeho účty byly poté zcela smazány. Materiály organizátorů Trumpovy volební kampaně prostě nebyly zveřejněny pod záminkou boje proti "propagandě".

Demokraté rovněž využívali tradiční média - televizní a rozhlasové stanice, noviny a časopisy. Zahájili zuřivou kampaň nenávisti proti prezidentovi, profesionálně organizovanou a dobře financovanou. Aktivně byli využíváni novináři, politologové, "hvězdy" masové kultury. Ve Spojených státech je v současnosti velká poptávka po novinách, televizi, rozhlase a jejich internetových stránkách. Hlavně se to týká "střední třídy", etnických menšin a studentské mládeže, přestože ta přímo "visí" na sociálních sítích po dlouhou dobu. Národní televizní sítě začaly jednoduše vypínat vysílání oficiálních tiskových konferencí prezidenta Trumpa. V rozporu se všemi ústavními pravidly si převzaly "právo" vyhlásit Bidenovo vítězství před sčítáním hlasů.

Blogeři najatí demokraty se zapojili do kampaně proti Trumpovi s velkým nadšením a velmi efektivně. Aktivně byly využívány technologie "Bot". Demokratický QMS (Quality Management Systém

je jeden z nejpoužívanějších systémů řízení ve světě) úspěšně zmanipuloval významnou část americké populace. Oběťmi byli především Američané, kteří nejsou schopni kriticky analyzovat tok zpráv, které nepřetržitě vnášejí do jejich hlav zařízení na vymývání mozků. Tyto informační války jsou samozřejmě typické i pro jiné země. Protivládní demonstrace v Bělorusku byly inspirovány a prováděny pravicovými silami prostřednictvím sociálních médií ze zahraničních center v Polsku a Litvě. Jejich podvratné cíle jsou jasné. V postsovětském prostoru takové prostředky a techniky přímo ovlivňovaly a ovlivňují život Ukrajiny, Arménie, Gruzie, Moldavska, Kyrgyzstánu a dalších zemí. Zároveň jsou kontrapropagační snahy ruských institucí a účinnost jejich zahraničněpolitické propagandy proti těmto zemím zpravidla neúčinné, kvůli jejich povrchnosti. V dnešní realitě se hromadné sdělovací prostředky v rukou globalistů změnily ve smrtící zbraň pro jakýkoli režim a politického vůdce.

Rozhodující faktor

V naší práci nesmíme zapomínat, že při vývoji organizace "barevných revolucí" byla role podvratných médií původně definována jako klíčová. Tyto postupy byly použity již v Maďarsku v roce 1956, v Československu v roce 1968 a v Polsku v roce 1979. Podle některých zpráv v 70. a 80. letech každý den poslouchalo podvratné rozhlasové vysílání Svobody a Hlasu Ameriky, BBC a Deutsche Welle v SSSR až 40 milionů lidí. Dlouhodobý dopad této propagandy na populaci připravil půdu pro protisovětský puč v roce 1991, kdy byly uměle zúženy kontraprogandistické schopnosti strany, a tedy i sovětského státu. V roce 1988 byla příslušná struktura v ideologickém oddělení ÚV KSSS zlikvidována. Potřebná práce byla zastavena v mnoha institucích země. "Pátá kolona" v čele s A.N. Jakovlevem se naopak věnovala přeformátování státních a stranických hromadných sdělovacích prostředků a proměnila je v nástroj rozbíjení společnosti. Využitím důvěry sovětského lidu v tisk a televizi, zdiskreditovali socialistické a vlastenecké hodnoty a zrádně vulgarizovali naši hrdinskou historii. Ale dnes je to již zřejmé: naděje Gorbačovovy perestrojky a Jelcinových reformátorů, že eliminace socialismu by znamenala konec ideologické konfrontace se Západem, se změnily v krutý podvod. Bidenův nástup do Bílého domu představuje novou etapu zhoršení vztahů s Washingtonem. Není divu, že pan Navalnyj tleská inauguraci nového amerického globalistického prezidenta.

Na plenárních zasedáních ÚV KPRF neustále analyzujeme vývoj situace v zemi a ve světě. Hodnocení KPRF se plně potvrzují. Západ stále častěji hlásá nové tažení proti Rusku. Vrchol totální konfrontace lze načasovat tak, aby se shodoval s prezidentskými volbami v roce 2024. Kreml je nucen připustit, že běží ostrá "studená válka" proti Rusku, jeho institucím a osobně proti V.V. Putinovi. A není pochyb o tom, že se vládci světových nadnárodních korporací již dávno rozhodli nahradit jej podle scénáře "barevných revolucí". Je také zřejmé, že vnější akce jsou plně koordinovány s neoliberální kastou v Rusku. Současně stav ekonomiky a sociální sféry, krize zahraniční politiky dávají neoliberálům obrovský prostor pro destruktivní kritiku vlády. Co se stane,když současnou vládu umírněných liberálů nahradí jejich extremisticky nabití, otevřeně amerikanizovaní souvěrci? Již dnes lze vyčlenit pět důsledků takového scénáře vývoje událostí, jehož realizaci usnadňují velmi vlivné síly v zemi.

1. Zavedení přímé kontroly Ruska globálním kapitálem při zachování vnějších atributů státnosti.
2. Další rozprodej státního majetku s jeho převodem pod kontrolu nadnárodních korporací. Prudké zhoršení ekonomické situace země a úplná ztráta konkurenceschopnosti na globálním a domácím trhu.
3. Extrémní zhoršení životní úrovně obyvatelstva, masová chudoba a anarchizace občanů, zrychlené vymírání Ruska.
4. Nejhorší antikomunistická propaganda. Prudký nárůst politické represe proti levicovým vlasteneckým silám.
5. Prohloubení systémové krize úplné rozbalancování všech oblastí života v zemi. Skutečná vyhlídka na zničení naší tisícileté státnosti.

Negativní vyhlídky pro Rusko nejsou určovány pouze analýzou chování našich oponentů a jejich politickými prohlášeními. Potvrzuje je praxe v Pobaltí, Gruzii, na Ukrajině, v Moldavsku a dalších zemích. S tímto vývojem událostí kategoricky nemůžeme souhlasit! V současné době zástupci neoliberální smečky, těchto Jelcinových pohrobků, prostupují všemi strukturami státní moci v Rusku. Jejich víru, pozici, povahu jejich jednání živí nejméně dvě okolnosti:

-za prvé, neschopnost navrhnout program na překonání krize na kapitalistickém základě, který vyvolává paranoidní strach ze socialistické alternativy;

-za druhé, kardinální civilizační a geopolitické faktory, které po staletí rozdělují Rusko a Západ.

Bohužel, dnes prozápadní rusofobní síly a jejich média mají všechny příležitosti "nakrmit" významnou část ruského publika. Oblast jejich vlivu zajišťují: rádio "Echo Moskvy", televizní kanály "Dožď" a RBK, noviny "Vědomosti", "Kommersant", "Novyje Izvěstija", "Novaja Gazeta", internetová vydání "Gazeta.ru", "Meduza", "Lenta.ru" a další. Navíc jsou všechny pod politickým a finančním vlivem stejných nadnárodních korporací jako přední západní média, jako jsou NBC, The New York Times, CNN nebo CBS. Zdálo by se, že Západ zvítězil ve "válce ničení" s komunistickým SSSR. Jeho orgány zahraničněpolitické propagandy však nezastavily svůj ničivý tlak na Rusko. Vysílání v ruštině stále provádějí televizní společnosti "Hlas Ameriky" (Voice of America) a BBC, Rádio a TV Svoboda, Deutsche Welle a další. K tomu se přidává ještě silnější pronikání prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Činnost těchto center je podřízena úkolům podkopávání vnitropolitické situace v Rusku. Cílem, stejně jako v období boje proti SSSR, je zničení sjednoceného a nezávislého ruského státu prostřednictvím koordinovaného úsilí Západu a "páté kolony".

Tendence pro protisovětskou propagandu nadále vychází z hlubin ruské prezidentské správy a ruské vlády. Podívejte se na jejich personální politiku. Téměř všechny hlavní postavy mainstreamových médií učinily kariéru v dobách Jelcina a pokračovaly v šíření nenávisti vůči SSSR, sovětské moci a pracujícím lidem. Politické televizní pořady - od "Večerů s Vladimírem Solovjovem" až po "60 minut" - obsedantně nabízejí veřejnosti patentovaného provokatéra Žirinovského s proudem protisovětské hysterie. Ano, v mnoha programech začala znít pozitivní hodnocení sovětských úspěchů a nostalgie po SSSR. Byly uváděny některé výhody socialismu. Řada odborníků byla dokonce jmenována notorickými "marxisty". Zástupci Komunistické strany Ruské federace však do těchto programů nejsou zařazování. V prohlášeních stejných osob úspěšně přežívají prosovětské a protisovětské motivy. To velmi připomíná jednu z metod přeorientování diváků, kteří zastávají levicově vlastenecké názory, od podpory KPRF k podpoře pseudolevicových nových subjektů. Protisovětská podstata se jasně projevuje v zábavním bloku státních médií. Většina z těchto programů je po celá desetiletí založena na scénářích zakoupených na Západě.

Destruktivní antisovětismus a rusofobie pramení z nesčetných televizních seriálů. Jejich tvůrci jsou zafixováni na příběhy ze života SSSR s otevřeně nechutnou příchutí. Některé umělecky bezcenné seriály používají jako literární základ sovětskou klasiku. Ale ať už je to "Čapajev" nebo "Tichý Don", všechno je nehanebně zfalšováno. Na vrchol stoupají také moderní protisovětská díla. Románu "Zuleika otevírá oči" se dokonce podařilo získat "Cenu ruské vlády". Stalo se zvykem, že události velké minulosti se využívají k pomluvám socialismu. Nejdůležitější událost ve světových dějinách, která zachránila lidstvo před jadernou válkou, objekt hrdosti našich lidí a naší vědy - tvorba atomových zbraní - je představena prostřednictvím extrémně primitivní série "Bomba" s mnoha omyly, opomenutími a zkresleními. Příběh o výrobě atomových zbraní od prvního do posledního snímku je ponořen do falešně zobrazené depresivní situace v zemi a ve vědeckém prostředí, s nepostradatelnou lágrovou přichutí. Nestala se však událost takového rozsahu skutečností kvůli silnému vlasteneckému vzestupu? Neodráží to výbuch optimismu lidí, kteří ve Velké vlastenecké válce porazili monstrum fašismu?

K filmovým projektům televizních kanálů se přidávají filmy vytvořené s podporou "Kinematografického fondu" financovaného Ministerstvem kultury Ruské federace. S jeho pomocí byly uvedeny filmy "Leviatan" a "Nelíbí se", prostoupené rusofobií. Stalo se "tradicí" řady filmařů vyrábět na náklady státu filmy, které jsou vůči Rusku negativní a byly natočeny kvůli cenám na mezinárodních filmových festivalech. Je prostě nemožné, aby tam pozitivní film o naší zemi získal uznání. Stanislav Govoruchin měl pravdu, když tvrdil, že "Západ odměňuje pouze ty režiséry a herce, kteří pomlouvají naši vlast." To, co se děje, je v zásadě v rozporu s dodatky k Ústavě Ruské federace o ochraně historické pravdy, uchování paměti předků a zabránění znevažování činů obránců vlasti. Za 70 let existence SSSR se naše země dostala z chudoby, devastace a mnoha dalších zkoušek a proměnila se v supervelmoc. Vyvstává otázka: nesouvisí všechny tyto události s tisíciletou cestou Ruska?

Zároveň je totálně vnucena propaganda historie Bělogvardějců. Nedávno státní TV kanály se slzami v očích označily sté výročí evakuace Wrangelovy armády z Krymu "chybou" Lenina a Frunzeho. Vyvstává otázka: co historická pravda a ochrana paměti předků? Kdo zahájil občanskou válku? Proč se to stalo? Proč v této souvislosti nepadlo o Bílém teroru ani slovo? Jak si můžeme vysvětlit, že informační automat státu i liberálů mlčí o intervenci 14 států před sto lety do sovětského Ruska a skrývá jejich zločiny na našem území? A kde je tedy vyhlašovaný patriotismus naší vlády a její připravenost bránit se proti vnější agresi? KPRF zná odpovědi na tyto otázky. Je tomu tak proto, že těm, kteří jsou srdcem ruské vlády, jsou milí Bělogvardějci, kteří se v boji proti Bolševikům spojili s interventy. Bojovali za peníze států Dohody, Japonska a Německa. Od nich dostali vojenskou, finanční, politickou a diplomatickou podporu. A co skutečnost, že Ruská federace je oficiálním nástupcem SSSR? Koneckonců, pak jsme nástupci toho samého sovětského Ruska, které porazilo bílé generály, admirály a atamany, kteří uprchli spolu s interventy. Nebo se Kreml považuje za nástupce nikoli vítězného sovětského režimu, ale "prozatímní vlády", která vyhodila všechno do vzduchu? Pak ať si ujasní svoji pozici! Pojďme společně nastolit tyto otázky, které jsou pro vládnoucí kruhy extrémně nepříjemné!

Z celé historie SSSR propagandistická vládní mašinérie pozitivně odlišuje pouze období Velké vlastenecké války. Je však zároveň zcela ignorován zjevný závěr: takovou válku by nebylo možné vyhrát bez velkého pracovního výkonu sovětského lidu a komunistické strany, aniž by se vytvořil silný průmysl, zemědělství, věda, kultura a školství. Tento nebývalý vzestup světových dějin zajistili lidé vychovaní v ideologii sovětského vlastenectví a socialistické transformace světa. Ruská ústava byla nyní pozměněna s cílem zdůraznění významu ruského jazyka jako jazyka státotvorného lidu. Ale je tu také otázka: jak režim implementuje tuto normu do praxe, pokud se smiřuje s rusofobním hýřením, s hrozným doplňováním ruského jazyka odpadky založenými na zkreslených anglicismech, nebrání se zavedení "Newspeak" mezi mladými lidmi? Proč bylo celé Rusko pokryto popisy v cizích jazycích, což není ani v těch nejzaostalejších zemích? Vládnoucí strana, prezidentská administrativa a ruská vláda jsou přímo zodpovědní za všechno, co se realizuje. Nikdy jsme se s tím nesmířili a nehodláme to ani v budoucnu snášet!

Prověrka průlomem

21. století nás prověřuje nejen novými viry a krizemi. Hlavní prověrkou je zkouška síly, životaschopnosti naší civilizace. V předvečer 150. výročí narození V.I. Lenina, "Nadace veřejného mínění", zveřejnila průzkum postoje Rusů k jeho osobnosti. Téměř 60% dotázaných uvedlo kladné hodnocení. Těch, kteří zaujali opačnou pozici, je o polovinu méně. Je pozoruhodné, že úroveň souhlasu s Leninovou činností je vysoká ve všech věkových skupinách. 57% respondentů ve věku 18 až 30 let má k němu rovněž pozitivní vztah, i když k jejich občanskému formování došlo za Putinovy vlády. Dlouhodobé výsledky průzkumů veřejného mínění neustále odhalují pozitivní vnímání sovětské éry a jejích vůdců ve vědomí lidu. Vláda na to reaguje nepřetržitou, někdy velmi hysterickou, protisovětskou propagandou, která je financována ze státního rozpočtu. Asi před rokem v programu "Věsti Něděli" (Zprávy týdne) pan Kiseljov uvedl, že počet Leninových pomníků v zemi je "neproporcionálně vysoký" a vyzval k postavení pomníků admirálu Kolčakovovi a atamanu Krasnovovi. Možná ho inspirovalo postavení pomníku atamanu Krasnovovi v kozácké vesnici Jelanskaja v Rostovské oblasti. Teprve nedávno byl ataman usvědčen sovětským soudem jako nacistický komplic. Rozhodnutím vojenského kolegia Nejvyššího soudu Ruské federace ze dne 25. prosince 1997 byl on a další jemu podobní uznáni jako zločinci nepodléhající rehabilitaci. Dokonce i v "temperamentních devadesátých letech" byla admirálovi Kolčakovovi rehabilitace odepřena, protože "nezastavil teror proti civilnímu obyvatelstvu". Rozhodnutí vojenského soudu Trans-Bajkalského vojenského okruhu ze dne 26. ledna 1999 ho odsoudilo jako darebáka, který spáchal "zločiny proti míru a lidskosti". Zároveň se protisovětské bakchanálie v médiích nezastavují. Tato okolnost má své důvody. Ideologii parazitické třídy, která zvítězila v kontrarevoluci 1991-1993, z velké části zdědila od bílého hnutí. Proto tak pilně oslavují kdysi neúspěšné idoly. Připomeňme si, jak v roce 2004 byl v Irkutsku postaven pomník Kolčakovovi a v Moskvě byly slavnostně pohřbeny pozůstatky Děnikina. Pak tu byla nová fakta o instalaci pamětních znaků, "Mannerheimovy desky", pomníků Bílých Čechů. Současně vznikly celovečerní filmy o válce plné stereotypů o opilých důstojnících, brutálních důstojnících NKVD, odporných politických instruktorech a hrdinských zločincích, kteří bránili vlast. Navzdory všem těmto řečem o vlastenectví a úctě k historii není v oficiální propagandě žádný zásadní obrat. V předvečer 75. výročí vítězství byl natočen film "Ržev", který shromáždil všechna protisovětská klišé. Jeho hlavními postavami jsou velitel alkoholik, hloupý politický instruktor, zlý kádrovák, kriminálník hrdina a nepřítel sovětské moci, který bojuje "nikoli za ni, ale za Rusko". Film získal podporu státního televizního kanálu.

Dalším "překvapením" k výročí vítězství je film "Na Paříž!" s opilými sovětskými důstojníky, kteří v květnu 1945 jedou za pařížskými prostitutkami. Není překvapením, že film získal na Západě vysoké ocenění. Organizátoři Mezinárodního filmového festivalu v Londýně předali cenu za "nejlepší hraný film" jeho režisérovi a generálnímu producentovi Sergeji Sarkisovovi. Vzhledem k tomu, že ve své filmografii neměl dosud žádný film, okamžitě získal státní podporu na vytvoření tohoto "mistrovského díla". Musíme důrazněji odhalovat autory všech těchto ohavností. Fakta o státním financování protisovětsko-rusofobních filmů jsou tématem nejen pro propagandistickou práci komunistické strany. Nastal čas zintenzivnit úsilí v legislativní oblasti za ochranu pravdy o sovětských dějinách a potlačení protinárodních aktivit v této oblasti. Naše práce v této oblasti pomůže odhalit podstatu současného ruského režimu. Přestože režim nevytváří nic zásadně nového, parazituje výlučně na sovětském odkazu: od těžby ropy, plynovodů a zbraní až po politické výsledky vítězství ve druhé světové válce. Ale v sociálně-ekonomickém a duchovním smyslu je stávající režim úplným protivníkem sovětské éry.

Boj proti falsifikaci historie je neustále v centru pozornosti strany. Tyto otázky klademe na plenárních zasedáních ústředního výboru. Odráží se v činnosti komunistických poslanců, v materiálech stranických publicistů, v práci redakcí "Pravdy", "Rudé linie", "Sovětského Ruska" a v lekcích politického vzdělávání. Analýza protisovětských mýtů se provádí i v "Centru politických studií". Mnoho dělají společnost "Ruští vědci socialistické orientace", Komsomol Ruské federace, organizace "Děti války" a "Naděje Ruska", hnutí "Za oživení národní vědy" a "DPA" (Hnutí na podporu armády), "Ruský soulad" a "Svaz sovětských důstojníků". Trvale si připomínáme a velmi oceňujeme skutečnost, že základem naší civilizace, její duše a srdce je ruská kultura. Před národ postavila vznešené morální, univerzální cíle dobra a spravedlnosti. Jeden z významných ruských proletářských spisovatelů Maxim Gorkij stanovil přesnou diagnózu západní civilizace. "Zeptejte se sami sebe," obrátil se k západní inteligenci, "co můžete postavit proti kulturu ničícím faktům nezaměstnanosti, hladovění dělnické třídy a růstu dětské prostituce? Chápete, že porobení mas znamená vyčerpání půdy, ze které vyrůstá kultura? Pravděpodobně víte, že takzvaná kulturní vrstva vždy měla původ v masách. Měli byste si toho být dobře vědomi, protože Američané mají ve zvyku chlubit se tím, jak jsou ve Spojených státech úspěšní chlapci roznášející noviny, kteří se stávají prezidenty. Připomínaje to, chci si povšimnout pouze obratnosti chlapců, ale ne talentu prezidentů - o jejich talentu nevím nic". Je úžasné, jak moderně Gorkého slova zní ve světle volebních otřesů ve Spojených státech! Vzpomeňme si na události Velké vlastenecké války. Říkalo se jí válka motorů, válka technologií a válka oceli. Samotný čas však dokázal, že to byla válka názorů a společensko-politických systémů. Byla to válka civilizační volby lidstva, nebo slovy amerického historika Davida Glantze "bitva kultur". Velký americký a antifašistický Charlie Chaplin pronikavě hovořil o roli sovětské civilizace. Hle co řekl na shromáždění při otevření Druhé fronty na pomoc bojujícímu SSSR: "Němci se bojí dvou front - a proto vás naléhavě žádám - pojďme otevřít druhou frontu! Ruští lidé, kteří musí za svou ideologii tak tvrdě bojovat, jsou téměř svatí. Ruští lidé musí mít v duši pocit něčeho věčného. Znovu opakuji: jsou to téměř bohové a Bůh jim porozumí, protože se o technologii nezajímá ... Osud spojeneckých národů je v rukou komunismu!"

Co může být přesvědčivějšího, než tato slova významné osobnosti světové kultury? Jsem si jistý, že toto svědectví se může stát jednou z nejpozoruhodnějších lekcí propagandy pro novou generaci našich mladých spolubojovníků. V loňském roce jsme, navzdory omezením spojeným s pandemií, důstojně oslavili 75. výročí Velkého vítězství. Kromě toho se připravujeme na prodloužení životnosti roku vítězného výročí. Před námi je vysílání historického a uměleckého pořadu "Od Kulikovova pole po Říšský sněm", který je časově shodný se Dnem sovětské armády a námořnictva. Představí hlavní milníky naší hrdinské historie. Dnes se režim bezostyšně snaží pošpinit jméno J.V. Stalina. S touto Goebbelsovou interpretací se nemůžeme smířit. Nehanebně pomlouvající sovětský systém "liberální komunita" narušuje samotnou podstatu života společnosti, která pozvedla člověka na novou úroveň duchovního a morálního vývoje. Pro tuto vrstvu nejsou sovětští lidé Gagarinové a Kurčatovové, ale "sovky" a vaťáci"!

Nelíbí se jim například Frosja Burlakovová, hrdinka slavného sovětského filmu "Přijďte zítra", nadaná dívka ze vzdálené sibiřské vesnice, která se stala studentkou moskevské konzervatoře. Nelíbí se jim samotná myšlenka vzdělání obyčejných lidí, jejich důstojné zastoupení v sovětské společnosti! Matematika i genetika však přesvědčivě dokazují, že původ nadaných dětí nijak nezávisí na příslušnosti rodičů k té či oné třídě. A to dokonale chápal Antoine de Saint-Exupery, který říkal, že kapitalismus zabíjí Mozarta v každém nadaném dítěti. Dnes se v politologii stala módní myšlenka a koncept meritokracie, tj. "Moc důstojných". Svět však dosud nepoznal příznivější podmínky pro rozvoj a propagaci důstojných lidí než sovětský systém vzdělávání a podpory talentů. Tuto úžasnou stránku naší historie musíme v naší propagandě používat šířeji a sebevědomějí. Bez minulosti není budoucnost. Abychom však pochopili minulost, je nutné zvládnout kulturní dědictví, kterého se kapitalistický vzdělávací systém bez okolků zbavuje. Strašně se bojí poutavého zážitku a kulturního dědictví vytvořeného během sovětské éry. Dějiny ruské kultury nevyvratitelně svědčí o vlivu kultury na historii samotnou, na průběh společenského života, na vědomí a duševní zdraví národa. Jsme povinni připomenout, nebo znovu sdělit novým, málo vzdělaným generacím neocenitelný přínos ruské a sovětské klasické literatury pro život společnosti.

Nezapomeňme, že "Lovcovy zápisky" I.S. Turgeněva navedly cara Alexandra II, aby zrušil nevolnictví. Že kniha A.P. Čechova "Ostrov Sachalin" podnítila reformu, která vězňům usnadnila život. Že román "Ruský les" od sovětského spisovatele L.M. Leonova se stal praktickým průvodcem pro lesníky a myslivce v Rusku. Skvělý M.A. Šolochov v dopisech J.V. Stalinovi dokázal, že spisovatel je schopen ovlivňovat politické procesy. V roce 1930 se objevil slavný článek "Závratě s úspěchů" a poté rezoluce ústředního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků "O boji proti narušení stranické linie v kolchozním hnutí". Pochybný projekt otáčení sibiřských řek zastavily snahy vynikajících sovětských spisovatelů Ju.V. Bondareva, V.G. Rasputina, S.P. Zalygina, V.I. Bělova. Řídíme se tradicemi leninské strany, jejím postojem ke kulturnímu dědictví, zaváděním vysokých uměleckých standardů do širokých mas pracujících lidí. A nemůžeme být označování za avantgardu, pokud nespojíme nejlepší tvůrčí síly kolem KPRF a nebudeme s nimi vést neustálý a plodný dialog.

V našich řadách jsme utrpěli těžké ztráty. Zemřel Ž.I Alfjorov. Alfjorov je skvělým příkladem sovětského intelektuála. N.N. Guběnko již taky není mezi námi. Guběnko, jehož divadlo bylo bojovou tribunou pro celé myslící Rusko. Opustil tento svět i I.J. Frojanov, který zanechal mimořádnou stopu v historické vědě. Velmi doufáme, že prapor úspěchů pozvedne S.A. Šargunov, který vedl spisovatelské sdružení celého bývalého SSSR, a další mladé a talentované síly. Okruh opozice proti neoliberálnímu veselí v Rusku se rozšiřuje. A to je nepochybný úspěch levice a vlasteneckých sil, velká zásluha naší strany. Zvláštní roli zde hraje otevřené slovo k lidu, které odvážně hlásá naše "Sovětské Rusko" v čele s jeho šéfredaktorem V.V. Čikinem. Velký okruh vlastenců spojil "Ruský sen" a "Náboženství" sovětského vítězství A.A. Prochanova. Hledání podstat se věnuje Zlatá kolekce "Běsogon" od N. S. Michalkova. Důležitou roli v intelektuální a tvůrčí práci ústředních orgánů Komunistické strany Ruské federace hrají naši soudruzi L.N. Švec, L.G. Baranova, V.N. Těťokin, L.N. Dobrochotov, A.V. Suchověrchov. Jsme si duchovně blízcí s S.Ju. Kunjajevem, jím editovaný časopis "Náš současník", je jediným literárním časopisem, který si udržel svůj náklad. Zbytek přešel na elektronickou verzi. "Náš současník" odvážně demonstruje výhody dobré literatury a tištěného slova. Tento časopis je naživu, protože jeho čtenáři stále zůstávají v rozlehlém Rusku - v provinčních knihovnách, ve školách, mezi pracující inteligencí, v provinciích a v ruském blízkém zahraničí, mezi studenty. "Náš současník" podporujeme již mnoho let. Doufám, že mladí komunisté v této tradici budou pokračovat. V nejtěžších a nejsmrtelnějších dobách ruských dějin spojovala kultura národ. To platí i pro naši dobu. Dnes, kdy se celková digitalizace stává hrozbou pro vzdělávání a kulturu, nemůžeme zůstat nečinní. Potenciál našeho úspěchu, naší soběstačnosti a přesvědčivosti je hojně zastoupen v nejbohatší národní a nadnárodní kultuře Ruska, jejímž vrcholem bylo velké mezinárodní bratrství sovětských národů.

Naše pozice je neoblomná: proud protisovětských a rusofobních publikací v Rusku musí být zastaven ve všech formách a projevech. Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím aktivních akcí a legislativních iniciativ, které se energicky odvolávají na článek Ústavy o ochraně historické pravdy. Musíme znásobit boj proti rusofobům a anti-sovětům, studovat a zvládnout přesvědčivé zkušenosti ČLR s ochranou jejího informačního prostoru.

V první linii boje za socialismus

Zvládnutí zkušeností komunistického tisku je nejdůležitější podmínkou úspěchu v informační válce proti třídnímu nepříteli. Připomeňme si slova Lenina: "Vytvoření "Pravdy" zůstává vynikajícím důkazem vědomí, energie a solidarity ruských dělníků." Dále v článku "Výsledky půlroční práce" zakladatel bolševismu napsal: "Každý chápe, že politické noviny jsou jednou ze základních podmínek účasti jakékoli třídy moderní společnosti v politickém životě země obecně, a zejména účasti ve volební kampani." Zkušenosti "Pravdy" ukazují, že naše média jsou určená k tomu, aby hrála roli nejpřednějšího transparentu strany v rozvoji třídního boje. V den 10. výročí vydání prvního čísla "Pravdy" J.V. Stalin napsal: "Pravda" z roku 1912 byla položením základu vítězství bolševismu v roce 1917 ".

Za jeden rok po vydání "Pravdy" Lenin nazval boj bolševismu proti oportunismu "linií Pravdy". Definoval "pravdismus" jako alternativu k likvidátorství a uvedl přesné marxistické odpovědi na všechny otázky taktiky, organizace a programu. Pravda nemohla získat vyšší stupeň hodnocení. Úkolem je zůstat tomu navždy věrný. Jak stranický tisk, tak i samotná strana jsou vyzvány, aby uchovaly, využily a rozvinuly všechny cenné zkušenosti. Dobře si proto pamatujeme a oceňujeme příspěvek našeho soudruha a přítele V.S. Šurčanova k obnovení stranickosti "Pravdy", které je v tomto období obtížné. Šurčanov i současný šéfredaktor B.O. Komockij vnesli do renezance "Pravdy" nesmírný vklad. Existují však faktory, které je třeba vzít v úvahu při nejuznávanějším přístupu k více než stoleté zkušenosti "Pravdy". Dnes noviny nesou prapor "pravdismu" v době ideologického kolísání společnosti. To se odráží v jejich obsahu. V roce 1912 poskytovala "Pravda" od prvního čísla informace o nepřetržitých stávkách, zkušenostech s jejich organizováním a boji proti stávkokazům. Stávky jsou dnes velmi vzácné. "Pravda" se však snaží o každém takovém projevu vyprávět, informovat o stávce moskevských kurýrů, stávce v Oše a dalších skutečnostech. Je publikována stránka "Dělnická fronta". Činnosti "Všeruského vedení protestního hnutí" jsou neustále pokryty. Každé číslo novin obsahuje "Adresy odporu". Pravidelně vycházejí tematické stránky "Rusko se stává demonstrantem", "Protilidová ekonomika", "Rolnický podíl", "Sociální diagnóza". "Pravda" sehrává roli teoretického orgánu strany. Tento status zajišťují projevy předsedy Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace, dalších vůdců strany a nejlepších levicových publicistů. V posledních letech noviny obzvláště široce představily svým čtenářům význam teoretické práce K. Marxe, B. Engelse, V.I. Lenina a J.V. Stalina.

Noviny se nevyhýbají ani obecným demokratickým tématům, hájí práva podvedených držitelů akcií, hovoří o zániku malých podniků, o utrpení zemědělců a o problémech v oblasti životního prostředí. Protestem proti rozbíjení naší vlasti jsou publikace na obranu Taťany Doroninové, "Moskevského uměleckého divadla A.M. Gorkého", "Bachrušinova muzea" a dalších kulturních center. Díky "Pravdě" se veřejnost dozvěděla, že po rekonstrukci nehodlá vláda vrátit "Polytechnickému muzeu" žádný z

2 400 exponátů a unikátní knihovnu. Ve sféře kultury existuje rozsáhlý projev nevědomosti a rusofobie. Neví se o tom, že nechvalně proslulý Anatolij Čubajs přispěl k likvidaci "Polytechnického muzea" a jeho plány realizovala nyní svržená ředitelka Julia Šachnovská. Nejlepší tradice stranické žurnalistiky rozvíjejí naše regionální noviny. Uvádím dobrý příklad: tiskový orgán omských komunistů "Rudá cesta" (první tajemník Omského výboru KS - A.A Kravěc), orgán moskevského oblastního výboru "Podmoskevská Pravda" (N.I. Vasiljev), Novosibiřské noviny "Za lidovou vlast" (A. E. Lokoť), "Irkutské Poangaří"(S.G. Levčenko) a řada dalších. K prolomení informační blokády v polooficiálních médiích slouží projevy D.G. Novikova, Ju.V. Afonina, L.I. Kalašnikova a dalších vůdců strany. Poděkujme zejména stálým autorům našich publikací: Juriji Bělovovi, Viktoru Vasiljenkovi, Rustemu Vachitovi, Vladislavu Grosulovi, Juriji Jemeljanovovi, Světlaně Zamlelové, Viktoru Kožemjakovi, Georgiji Krjučkovovi, Olegu Čerkovci a dalším soudruhům.

Zvláštní vydání informačního bulletinu "Pravda" se stala důležitým prvkem stranické propagandy. Od posledního sjezdu strany překročil jejich náklad 50 milionů kopií. Podíváme-li se do současnosti, musíme vidět, čím se média dnešní strany odlišují od předrevolučních novin. Sada prostředků pro hromadné informace a propagandu se významně rozšířila. V předvečer dvou revolucí v roce 1917 byla "Pravda" nejen hlavním, ale také jediným tištěným orgánem strany. Nyní se situace změnila. Před půl stoletím se tvrdilo, že televize povede k eliminaci periodik, ale nestalo se tak. Nyní existuje móda se stejným motivem, místo TV v úvahách zaujal pouze internet. Ve skutečnosti však všichni našli své místo. Informační válka třídního nepřítele proti nám je založena na internetu, tisku, televizi a dalších elektronických médiích.

Podporu si zaslouží publikace hlavních materiálů "Pravdy" a "Sovětského Ruska" na webových stránkách, umístění dokumentů a zvláštních zpráv v "Rudé linii", včetně zpráv o nových knihách a publikacích komunistické strany v informační válce. Komunistická strana má vlastní prostředky ovlivňující masové vědomí. Spolu s našimi periodiky a lidovými novinami "Sovětské Rusko" existují internetové stránky ústředních a regionálních výborů strany. Televizní kanál "Rudá Linie" se sebevědomě postavil na nohy. Produkuje solidní a aktuální filmy. Na webu Internetu se objevilo podhoubí agitace strany. Naši soudruzi pracují jak na sociálních sítích, tak v jednotlivých blozích. Žádný z nástrojů však nenahrazuje ostatní. Ani jedna metoda propagandy nevyřeší samotná všechny úkoly stranického informačního boje. Nejdůležitějším závěrem našeho plenárního zasedání by mělo být toto: nejsme ve stavu nahrazování některých informačních a propagandistických prostředků jinými, ale v podmínkách jejich diferenciace. Musíme i nadále hledat nejúčinnější způsoby, jak je používat. Hlavními výhodami stránek KPRF je schopnost poskytovat informace co nejrychleji. A zde je důležité přesně definovat tematické priority. Patří mezi ně - události ze stranického života v centru a v terénu, informace o pracovních zkušenostech, reakce na hlavní a akutní události. Zároveň je lepší se zbavit bombastických, ale nesmyslných zpráv o formálních událostech. Musíme mluvit více o konkrétních případech a řešení problémů lidí, o pomoci v boji proti kapitálu. Dnešní světový a ruský informační prostor se stal polem bezprecedentně ostrých a nemilosrdných bitev různých politických a ekonomických zájmů. Rozvoj digitálních technologií dal této činnosti nebývalý rozsah a význam. Princip je stále zřetelnější: "Pokud nejste v informačním poli, neexistujete vůbec". Protisovětská a protiruská propaganda v informačním prostoru se stala nejdůležitější frontou hybridní války proti naší zemi. Možná to není nic nového, kromě technologie. Samotná válka se po staletí nezastavila. Dnes se také spoléhá na silná centra svého nasazení v Rusku. Ani děti již nevěří v nezávislost médií. Naše liberální veřejnost okamžitě využívá propagandistické útoky zvenčí. Její chování na volné noze naznačuje přítomnost důležitých mecenášů ve vládních chodbách. Tato okolnost je nesmírně důležitá při hodnocení vyhlídek na vedení našich nových bitev. Živým potvrzením skutečnosti, že informace jsou mocnou zbraní v rukou vládnoucí třídy, jsou vážné investice velkého kapitálu do informačních a vzdělávacích systémů. Nedávno oligarcha G. Gref koupil "Sojuzmultfilm" (Animovaný film) a A. Usmanov investoval téměř tři miliardy Rublů do platformy distančního vzdělávání "UČI.RU". Dnes je nemožné pojmenovat jediné médium, ani jediné centrum vymývání mozků, které by nemělo vážné politické a finanční zájmy. Naše strana vytvořila dobrý potenciál pro advokátní práci. Přístupy k její organizaci však musí být zlepšovány každý den, což odpovídá podmínkám stále akutnějších fází hybridní války. Je to především kvůli zvýšeným požadavkům na informace, na jejich kvalitu, formát a zejména účinnost. Ano, situace v zemi pravidelně vyžaduje rychlou reakci. Tak tomu bylo ve chvílích zvyšování útoků na "Sovchoz Lenin" a sdružení Zvěnigovskij, ve dnech pronásledování S.G. Levčenka a jeho rodiny, při pronásledování V.I. Bessonova, při zhoršování situace v Bělorusku. Potřebujeme lidské zdroje a technické kapacity, které dramaticky rozšíří možnosti našich médií pro nasazení v propagandě a pro zvýšení toku informací. Dnes fungující stranická média se objevila v jiné době a za jiných podmínek. Jakkoli se to může zdát divné, týká se to dokonce i televizního kanálu komunistické strany "Rudá linie", vytvořeného teprve před osmi lety. Tempo života se však zrychluje. Rovněž se prudce zrychluje běh informačního toku. To představuje pro jeho mobilitu nové výzvy a vyžaduje náležité technologické vybavení. Vědci tvrdí, že množství informací, kterým moderní člověk čelí, se každé dva až tři roky zdvojnásobuje. Ústřední výbor Komunistické strany Ruské federace by měl mít fyzické schopnosti je zpracovávat a systematizovat, vytvářet z nich proud zpráv, zajímavých a zaměřených na úkoly strany, na obranu zájmů pracujících. Nastalo období, kdy si každý musí uvědomit, že stranická média již nemohou být jen prostředkem poskytování informací našemu publiku. Zároveň ani jedny z našich novin, webových stránek, televizních kanálů nebo blogů na sociální síti nemohou samostatně uspořádat proud komplexních informací o aktivitách a postavení strany. Je třeba vytvořit centrum s úkoly výběru a zpracování informací, formování jejich integrálního toku a produkce obsahu pro zásobování stranických médií.

Informační centrum strany musí během dne vytvářet desítky zpráv, generovat vlastní informace, zajišťovat zpracování prohlášení a výzev Ústředního výboru Komunistické strany Ruské federace a jejího prezidia, klíčových článků a prohlášení, materiálů z našich novin a televizního kanálu. S takovým mechanismem je možné rychle měnit téma informačního toku v závislosti na potřebách politické situace. Zdroje a nosiče toku provozních informací by měly zahrnovat: stránky Ústředního výboru, regionálních výborů komunistické strany a nejbližších spojenců strany; webovou stránku televizního kanálu "Rudá linie", další stranická média, stranické účty na sociálních sítích, členění aparátu Ústředního výboru strany. V současné době dosáhlo potenciální publikum televizního kanálu KPRF "Rudá Line", společně s televizemi SMART a IP, 36 milionů diváků. Je to "Rudá Linie, která má největší internetové předplatné mezi médii strany. Za poslední rok se počet diváků zvýšil pouze u "satelitního-kabelového" vysílacího systému z 22 na 27 milionů potenciálních diváků. To je nepochybná zásluha V.V. Millera,Ju.O. Melitonjana, A.M. Šilova, G.R. Babiče, A.V. Družinina, V.A. Běljajeva, A.V. Zuboka a celého redakčního týmu. Nejdůležitějším úkolem televizního kanálu KPRF je zvýšit podíl skutečných diváků na jejich celkovém objemu. Toho lze dosáhnout zvýšením informačního obsahu, zavedením živého vysílání a marketingového kanálu.

Technologické zajištění redakce kanálu dnes neumožňuje zpracovávat a prezentovat divákům celé spektrum informací, které může Informační centrum generovat. Při formování přístupů k terénní práci strany je nutné postupovat následovně:

1. Jediný silný proud stranických zpráv je otázkou dne. Je čas vzdát se chaotického toku informací k našim zpravodajským kanálům. Bez zapojení všech stranických oddělení do této práce nebude možné dosáhnout úspěchu.

2. Pro zpracování všech příchozích informací a produkci zpráv je zapotřebí jediné centrum, které funguje jako zpravodajská agentura. Mělo by být zodpovědné za vytváření denního portrétu strany a doručování zpráv do všech stranických médií.

3. Je důležité si uvědomit, že informace nejsou jen reakcí na události. Jedná se o metodickou a plánovanou práci na vytvoření našich vlastních informačních průvodců a vytvoření stranické agendy. Plánovaná práce by měla vycházet jak z agendy života země, tak z reflexe práce strany a jejích volených zástupců. Nejdůležitějším úkolem v tomto případě je utváření obrazu budoucnosti a propagace našeho programu na vyvedení země z krize.

4. Rychlá reakce strany na události, komentáře stranických vedoucích - toto je naše exkluzivita. Je třeba je umístit jako první. Na takový algoritmus činnosti strany je nutné přizpůsobit informační služby všech našich médií.

5. K organizaci práce na formování informačního toku KPRF je nutné přilákat odborníky, jejichž práce je prověřena stranickými kádry. Tito profesionálové musí být dobře ideologicky připravení. Navzdory rychlému rozvoji sociálních sítí, získává informace z televize více než 70% populace země. Pro úspěšnou práci musí náš kanál zvyšovat informační složku. Zároveň je nutné zajistit dosud zpožděný přechod kanálu na živé vysílání. Pouze ono bude schopno každý den sdělit publiku relevantní informace. Kromě toho se otevře možnost přenosu živého vysílání na všechny sociální sítě v nyní tak populárním režimu streamu. V roce 2020 byla komunistická strana na sociálních sítích přímo zmíněna více než 3,6 milionkrát. Počet reakcí - lajků a komentářů - dosáhl 18 milionů. Pokud jde o zapojení uživatelů do obsahu politických stran zastoupených ve Státní Dumě, KPRF s jistotou soupeří o vedení s "Jednotným Ruskem".

Největší pozornost vzbuzují oficiální skupiny KPRF na sociálních sítích: informace o činnosti strany, stránky předsedy Ústředního výboru, kanál YouTube "Rudá linie". Rovněž internetové projekty členů naší strany jsou stále populárnější. Za zmínku stojí "Deník poslance" od Nikolaje Bondarenka (Saratovská oblast), "Rudá politická revue" od Alexandra Safronova (Krasnodarský kraj), články Denise Baturina (Orenburg), Jevgenije Bessonova (Rostov), Nikolaje Bykovskich a Alexandra Ušakova (Lipeck), Antona Varankina (Sachalin), Alexandra Ivačeva (Sverdlovská oblast), Eleny Kňazevové (Severní Osetie), Arťoma Prokofieva (Tatarstán), Marie Prusakovové (Altajský kraj), Jefrata Ramazanova (Jamalo-Něněcký okruh). Nejaktivnějšími v sítích jsou regionální výbory: Karačevo-Čerkessk, Karelijský, Komi, Severní Osetie, Vologda, Altajský kraj, Krasnodar, Orenburg, Novosibirsk, Irkutsk, Kirovsk, Lipeck, Uljanovsk, Moskva a Sevastopol. I oficiální zdroje strany se úspěšně rozvíjejí. Za poslední rok se dynamika jejich předplatného zvýšila čtyřikrát. Pokud tedy v roce 2018 měly všechny publikace oficiální stránky KPRF na Instagramu roční pokrytí 50 tisíc zhlédnutí, dnes je mnohem vyšší. Strategie rozvoje účtů KPRF na sociálních sítích kategoricky vylučuje podvádění uživatelů. Skupiny jiných parlamentních stran jsou často napumpovány levnými falešnými účty. Pro nás je důležitější, aby lidé uviděli a ocenili stranickou informaci. Naším cílem je organicky rozšířit kvalitní publikum. Jsme povinni zajistit průlom tímto směrem. Ano, je těžké postavit se proti našim oponentům z hlediska zdrojů. Není žádným tajemstvím, že profesionální trollové zanechávají významnou část příspěvků a komentářů o politice na sociálních médiích. Jejich účast v diskusích je zajištěna platem. Na Instagramu, YouTube, Twitteru, Facebooku, V Kontaktu existují desítky tisíc falešných účtů. "Kremelští trollové" se aktivně "pasou" na stránkách opozice. Počet zaměstnanců v těchto "továrnách" se odhaduje na tisíce a náklady se pohybují v řádu miliard Rublů.

"Nesystémoví liberálové" přitahují značnou pozornost ke svým internetovým projektům. Jejich sledovanost daleko přesahuje ukazatele parlamentních stran. Úspěch jejich obsahu je často spojen s jednoduchým schématem: vyjadřovat se otevřeněji a nenuceněji vůči vládním institucím. Bohužel, existuje i neochota širokého publika přijímat podrobnou, hluboce zakořeněnou kritiku vlády. Stačí nadávat prezidentovi nebo gubernátorovi a už jste se stali hrdinou internetu. Protikorupční vyšetřování je velmi zajímavé. Senzační záběry jachet a domů získávají miliony zhlédnutí. Liberálové navíc získali podporu od populárních herců, hudebníků a vedoucích subkultur mládeže. Na rozdíl od "kremelských botů" a liberálů tvoří KPRF smysluplnou agendu. Není založena na populismu a lžích, ale na hloubkových studiích situace a navrhovaných východiscích z krize. Obsah komunistické kritiky je zaměřen na lidi, kteří jsou zodpovědní, myslí a chápou. A ačkoli jsou, bohužel, menšinou, je důležité, aby se stali představiteli veřejného mínění v různých vrstvách populace. Výhodou vlády a liberálů jsou jejich kolosální zdroje k oklamání publika. KPRF má ale své vlastní možnosti - velké aktivy a širokou regionální síť. Předsednictvo a sekretariát ÚV by měly aktivněji podporovat tvůrčí iniciativy členů strany, vytvářet určitý druh "módy" pro kampaň na webu. K řešení ambiciózních úkolů potřebujeme regionální platformy pro přípravu komunistů ke kompetentnímu výkonu práce na sociálních sítích. V loňském roce byly semináře pořádané pracovní skupinou Marata Muzajeva společně s regionálními výbory v Novosibirsku, Omsku, Oranienburgu a Leningradu hodnoceny dobře. Margarita Obrazcovová uspořádala významná poradní setkání v Novgorodu a Čeljabinsku. "Centrum pro politická studia" pod vedením Stanislava Anichovského hraje důležitou roli při školení personálu pro "bitvu v sítích". Ve školících programech budeme určitě pokračovat. Nejdůležitějším úkolem je vytvořit rozsáhlou komunitu správců digitálních zdrojů strany pro volební kampaň do Státní Dumy.

Za pozornost stojí také "WhatsApp" a "Telegram". Jejich možnosti se budou nadále rozvíjet. Téměř každá matka už je ve školním chatu rodičů. Obrovské množství obyvatel bytových domů se zapojilo do chatů, aby diskutovali o společných problémech domu. Je nutné proniknout do těchto místních skupin a převzít iniciativu jejich vytváření. Můžeme být hrdí na to, že jsme zvládli různé propagandistické nástroje a vytvořili širokou škálu mechanismů pro komunikaci o naší pozici. Podmínky informační války však ostře představují nový úkol: z této rozmanité instrumentace vytvořit harmonický stranický orchestr.

Letos nesou stranická média velkou odpovědnost v souvislosti s 18. Sjezdem KPRF a volbami do Státní Dumy. Příprava sjezdu, propaganda jeho usnesení, účast v parlamentních a regionálních volbách vyžaduje hluboké odhalování podstat rozporů kapitalismu v Rusku a ve světě, živé a jasné představování našeho protikrizového programu a vytvoření vysoce profesionálního, autoritativního týmu. Ideologicky boj mezi prací a kapitálem v hybridní válce vyžaduje od stranické žurnalistiky, od našich ideologů, vědců "RUSO" (Ruští vědci socialistické orientace), stranických publicistů komplexní teoretickou analýzu světových procesů, stavu komunistického hnutí, třídní konfrontace v Bělorusku, zkušenosti socialistické výstavby v Číně, Vietnamu, na Kubě a nejdůležitější trendy v prostoru bývalého SSSR. Ústřední a regionální stranická média budou muset rozsáhle informovat o činnosti "Levicové vlastenecké lidové fronty". Je potřeba ukázat čtenářům její třídní a demokratickou podstatu, její roli v čelení antikomunismu, antisovětismu a rusofobii. Musíme ukázat aktivity "Výboru pro obranu proti politickým represím", který vede Ju.P. Sinělščikov. Je třeba aktivně využívat občansko-vlastenecký hlas takových dat, jako jsou 80. výročí začátku Velké vlastenecké války, 800. výročí narození Alexandra Něvského, 125. výročí narození maršála G.K. Žukova.

Budeme i nadále hovořit o parlamentní a mimoparlamentní práci strany, o našich legislativních iniciativách v souladu s protikrizovým programem komunistické strany. Hodně práce v tomto směru provádí V.I. Kašin, N.V. Kolomějcev, S.E. Savickaja, N.M. Charitonov, N.V. Arefjev, K.K. Tajsajev, O. N. Smolin a další soudruzi. Celé spektrum stranické práce by mělo být i nadále důrazně šířeno. Probíhá mnoho průlomových událostí, které posilují smysl pro historický optimismus vlastní levým silám a formují vítězný postup. Pro úspěšné řešení úkolů propagandy navrhujeme připravit a uspořádat fórum stranických novinářů. Činnost ústředních a regionálních stranických médií by měla být více koordinována a konference redaktorů by měla být pořádána každoročně. Je nutné vytrvaleji vytvářet síť korespondentů "Rudé linie", "Pravdy", "Sovětského Ruska" a webu KPRF.

Pro soudobé komunisty není informační válka nic jiného než nejnaléhavější složka třídního boje mezi prací a kapitálem, silami imperialismu a silami komunismu. Nemůžeme vyhrát boj za socialismus bez vítězství v konfrontaci v informační oblasti.

Slova a skutky strany

Alternativou ke kurzu, který tlačí Rusko ke katastrofě, může být pouze realizace našeho programu. Našimi iniciativami zaměřenými na vědomí společnosti, reagujeme na výzvy, které před nás staví kapitalismus. Na "Mezinárodním ekonomickém fóru v Orlu" jsme potvrdili význam našeho protikrizového programu. Spolu s vědci a průmyslovými pracovníky jsme ho přesvědčivě odůvodnili jako skutečnou alternativu k socioekonomickému kurzu strany "Jednotného Ruska". Posílili jsme naši pozici konkrétními návrhy zákonů o znárodnění, zavedení spravedlivé stupnice daně z příjmu, podpoře "válečných dětí", návratem obvyklého věku odchodu do důchodu, řešení problémů v oblasti životního prostředí, finančních náhrad těm, kdo přišli o práci kvůli epidemii koronaviru.

Platnost našich záměrů potvrzuje práce lidových podniků. Navzdory krizi, pandemickým a kriminálním útokům vykazují nejlepší výsledky, maximální stabilitu a odolnost. Příklady farmy P.N. Grudinina, I.I. Kazankova, I.A. Sumarokova, I.A. Bogačeva úspěšně potvrdily výhody socialistických principů řízení a pracovních vztahů. Čestně jsme oslavili 150. výročí narození zakladatele sovětského státu Vladimíra Iljiče Lenina. A na plénu strany, načasovaném tak, aby se shodovalo s tímto důležitým datem, přednesli hlavní projev "Ideologické dědictví V.I. Lenin a boj pracujících za socialismus ve XXI. století." Tváří v tvář novým hrozbám způsobeným pandemií koronaviru představila KS program na podporu ruského zdravotnictví. Navrhli jsme ověřený balík opatření pro jeho hlubokou modernizaci na základě jedinečných úspěchů sovětské medicíny vytvořených úsilím Lenina-Semaška.

V říjnu 2020 se plénum ÚV KPRF usneslo vytvořit levicovou "Vlasteneckou Lidovou frontu" pro boj za práva pracujících a národní zájmy Ruska. Její vytvoření by mělo přispět ke sjednocení sil, sehrát klíčovou roli v nadcházejících volbách a v dalším politickém boji. Hlavními úkoly jsou vítězství levicových vlasteneckých sil, sestavení vlády lidové důvěry a radikální změna kurzu v souladu s naším programem ve jménu zájmů pracujících. Oslavili jsme 103. výročí Velké říjnové socialistické revoluce programovým projevem k občanům "Čekáme na vás v řadách boje za spravedlivé, silné a socialistické Rusko - za SSSR!" Toto je výzva všem, aby se spojili v boji za oživení socialismu, za triumf myšlenek sociální spravedlnosti, rovnosti a přátelství národů. Ve Státní Dumě, v regionálních zákonodárných sborech, jsme na protestních akcích důrazně vystupovali proti státnímu rozpočtu navrženému vládou, vedoucímu k degradaci a vymírání lidu,.

KPRF se stala jádrem protestu proti masivnímu přesunu vzdělávání na univerzitách a školách na internet. Opět jsme zdůvodnili výhody našeho zákona o vzdělávání pro všechny. Ve svém odvolání "Vzdělání a bezpečnost státu" strana uvedla: odmítnutí destruktivních "programů" vnucených diktátem západních nadací a obnova plnohodnotného vzdělávacího systému, spoléhání se na základní principy ruské a sovětské školy jsou klíčové podmínky pro úspěšný rozvoj země.

Vláda svými činy potvrzuje, že útok na vzdělávání je součástí intelektuální a duchovní války liberálního globalismu proti Rusku a jeho občanům. Proto je na financování vzdělávání alokováno pouze 3,9% federálního rozpočtu. V příštích třech letech bude toto číslo ještě klesat. Trváme na tom, že tyto náklady by měly být alespoň zdvojnásobeny. Nejedná se pouze o výpočty našich odborníků, ale také o světovou praxi. Požadujeme zrušení "Jednotné státní maturity", která nahrazuje komplexní znalosti jakýmsi kvízem. Strana, stejně jako většina občanů, nepřijímá Arakčejevovo zavedení distančního vzdělávání pod záminkou epidemie. Liberální "kurátoři" vzdělávání však prohlašují, že se jedná o mimořádně slibný směr "modernizace" a snižování nákladů na vzdělávání. Nelíbí se nám, že takový systém neposkytuje plnohodnotné znalosti, brání socializaci školáků a studentů a podkopává jejich zdraví a psychiku. Uděláme maximum pro to, abychom tuto sabotáž zastavili! Vyšli jsme s manifestem "Ruská opora moci", kde jsme analyzovali příčiny demografické katastrofy. Vymírání státotvorného lidu bylo výsledkem sociální genocidy kompradorské buržoazie. Ukázali jsme potřebu radikálních změn kurzu, abychom katastrofu překonali.

Socialismus v naší zemi, i když přežil dvě ničivé války, dosáhl obrovského úspěchu v ekonomice a sociální sféře, zaručil více než dvojnásobné zvýšení střední délky života a výrazný demografický růst. Konkurence na ruském politickém poli se zvyšuje. Stranické systémy strany ztrácí pro voliče svůj charakter a transpasrentnost. Jejich sociální a třídní základy jsou aktivně maskované. Výsledkem je, že se většina stran nepřeměňuje na nástroje myšlenkového boje, programů a zásad, nýbrž pouze na instituce pro mobilizaci voličů ve volbách. Ideologická prázdnota nevyhnutelně vede k postupné strukturální degradaci. To lze jasně vidět na příkladu "Jednotného Ruska". Jediné dny hlasování v letech 2018-2020 ukázaly, že "vládní strana " ztrácí stále více iniciativy a důvěry, jeden za druhým selhávají pokyny prezidentova poselství a nikdo nechce být odpovědný za režimem způsobenou krizi země.

Někdy vyhrávajíjí její konkurenti, někdy se iniciativa přesune na skupiny občanských aktivistů, které přitahují pozornost veřejnosti v souvislosti s různými citlivými tématy. Požadavky společnosti vyvolávají problém zdokonalení organizační a personální vertikály komunistické strany. Pro každou stranu je důležité zvládnout nestandardní způsoby řešení problémů, zajistit transparentnost a přístupnost informací pro občany. To vyžaduje, aby se naše struktury samy organizovaly a bránily. Ve straně končí příprava zpráv o činnosti a volební kampaně. Jejich výsledkem bude sjezd, který budeme muset uspořádat ve dvou fázích. V dubnu vydáme zprávu o naší čtyřleté práci, zvolíme nové složení ÚV a Ústřední revizní komise, v červnu schválíme náš volební program a složení týmu kandidátů pro volby do Státní dumy. Nyní probíhá bojová prověrka komunistické strany, v souvislosti se zhoršující se sociálněekonomickou krizí a přípravami na volby do Státní Dumy Ruské federace. Digitální technologie se stále více zavádějí do práce stranických struktur. V Jakutsku komunisté a příznivci KPRF aktivně bojovali proti ústavním změnám. Téměř polovina voličů v republice - 40,65% - podpořila naši pozici tváří v tvář nebývalému informačnímu tlaku. Upevněním tohoto úspěchu v září, byla volba 26 našich soudruhů poslanci v komunálních volbách.

Nové informační technologie se aktivně využívají i v ÚV KPRF Republiky Komi. Ve všech hlavních sociálních sítích byly vytvořeny platformy pro diskusi. Volič si zvyká na to, že každou středu ve 20:30 je vysílán internetový program "Rudá republika" s diskusí o aktuálních tématech. Video o zvolení prvního tajemníka republikánského výboru O.A. Michajlova pro volbu gubernátora Komi sledovalo 135 tisíc uživatelů. Více než 100 000 lidí sledovalo video s výzvou k hlasování proti změnám ústavy. S videomateriálem o administrativním pronásledování komunistů a příznivců strany se seznámilo téměř 68 tisíc lidí.

Noviny "Za správnou věc" Vladimírského oblastního výboru KPRF stále více využívají formát internetové publikace, jsou nyní jasnější, výstižnější, aktuálnější a zábavnější. Nový obrázek novin neposkytuje pouze podrobné texty. Není jim cizí ani politický sarkasmus, ani demonstrace sociálních alternativ nabízených komunisty. Vytváří se systém bezplatného předplatného novin pro "Děti války".

Na příkladu oblastního výboru KPRF města Kaluga je jasně viditelná závislost růstu počtu členstva na její protestní činnosti. Zprávy o tom, jak poslanci strany "Jednotné Rusko" chtěli přejmenovat, bez ohledu na názory obyvatel města Tarusy, 15 ulic a náměstí se rozšířily po celé zemi Naše ostré odsouzení tohoto barbarství mělo mezi občany širokou odezvu. Stovky lidí se zúčastnily protestních shromáždění. Mnoho z nich vyjádřilo přání vstoupit do strany. Díky činům KPRF a jejich masivní podpoře byly zastaveny trestné činy falsifikace dějin.

V období zpráv a příprav voleb, zobecňují výbory KPRF pozitivní zkušenosti, doporučují progresivní formy a metody šíření informací, určují způsoby nejefektivnější realizace usnesení 17. sjezdu strany a plenárních zasedání ÚV KPRF. Soudruzi z Penzy vybudovali účinný elektronický systém "Přívrženci". Díky ní pouze místní organizace "Okťabrskaja" zajistila 10% zvýšení počtu členů organizace. Celkem se za poslední rok koronaviru vstoupilo do stranických řad v regionu Penza 136 lidí, z toho 35 do 30 let. Ze čtyř tajemníků oblastního výboru jsou zde dva mladší 30 let. Zvyšování efektivity boje oblastních výborů ve volbách na všech úrovních je neoddělitelně spjato s omlazením stranických řad. V rámci včasné přípravy na volby v roce 2022 poskytlo předsednictvo stranického výboru města Vladivostok, po dohodě s krajským výborem Primorskij organizaci Komsomolu konkrétní území odpovědnosti - tři volební obvody pro prověrku síly ve volbách posledních let.

Příliv čerstvých sil do strany, jejich kombinace s ostřílenými kádry vytváří pro KPRF skutečnou přednost oproti jejím oponentům. Je nezbytně nutné, aby se ve straně našli lidé s inovativním duchem. Plénum Ú KPRF v červenci 2009 nařídilo stranickým aktivistům zajistit, aby byli noví členové strany využívání. K tomu nás tlačí život. Připomeňme si zároveň slova Bedřicha Engelse: "V naší straně musí každý začít svou práci z nižší pozice. Literární talent a teoretické znalosti nestačí k zaujímání odpovědných míst ve straně. To také vyžaduje důkladnou znalost podmínek stranického boje a osvojení jeho forem, prověřenou osobní poctivost, ráznost charakteru a nakonec dobrovolné zařazení se do řad bojovníků." Ve skutečnosti všechna spojovací vlákna naší společné věci nakonec vycházejí ze základních a místních organizací. Celý rytmus stranického života závisí na jejich politické vůli, sebekázni a zakořenění svého postavení v masách. Na tom závisí schopnost mobilizovat a inspirovat příznivce a přitáhnout nové síly.

Ťumeňský oblastní výbor KPRF neustále zvyšuje úroveň připravenosti na čelení novým výzvám. Je zde registrováno 2 746 komunistů. Jejich průměrný věk je 49 let. V roce 2020 bylo přijato 279 nových členů. Celkový počet komunistických poslanců různého stupně činí 92. Šest mandátů máme v okresních Dumách, tři - v Dumě města Ťumeň a další tři - v oblastní Dumě. Tvrdá a nezištná práce tajemníka okresního výboru strany vyžaduje podnikavou, ideologicky gramotnou a politicky připravenou osobnost, schopnou sjednotit komunisty různého věku a charakteru. Tyto vlastnosti sebevědomě projevuje Alexej Vladimirovič Čulošnikov, první tajemník Vikulovského okresního výboru KPRF v Ťumeňské oblasti. Dynamika jejího růstu svědčí o připravenosti. Před pěti lety v něm bylo zaregistrováno pouze 15 komunistů. Ale již v roce 2017 bylo do řad KPRF přijato 39 lidí, v roce 2018 - 43, v roce 2019 - 47. V roce 2020 do stranické organizace vstoupilo již 59 soudruhů. Schopnost řešit závažné problémy, vytvářet kolem sebe zdravou morální atmosféru mají tajemníci místních organizací v Rostovské oblasti. Míra přijetí do KPRF zde nebyla snížena. Nejvyšší výsledky v roce pandemie vykázaly okresní výbory: Dubovský (růst - 59%), Millerovský (49%), Bokovský (38%), Zvěrevský (33%), Neklinovský (32%) a Doněcký (31 %). Tajemství úspěchu lze vidět na příkladu základní organizace KPRF ve vesnici Žukovskaja v okrese Dubovsky, díky níž do života vesničanů vstoupila shromáždění občanů, bylo zahájeno zásobování vodou, silnice byly vylepšeny, bylo instalováno pouliční osvětlení a vylepšen kulturní dům. Když komunisté zachránili stanici porodní asistentky, zprávy o tom se rychle rozšířily po celém okrese. Obecně platí, že Rostovský oblastní výbor KPRF, pod vedením člena prezidia ÚV N.V. Koloměiceva demonstruje příslib kombinování všech forem agitace a propagandy. Metoda "od dveří ke dveřím" zde nebyla zapomenuta, pravidelně vycházejí noviny a probíhají aktivní práce na internetu a sociálních sítích. To zajistilo úspěšný výsledek posledních voleb v Gukovu, Millerově a Taganrogu. V průběhu konferencí a příprav voleb bylo do vedení stranických poboček zvoleno mnoho mladých talentovaných soudruhů. V okrese Orechovo-Zujevo v Moskevské oblasti bylo do KPRF přijato 36 nových členů, což je téměř 16% z celkového počtu. Činnost mládežnického křídla zintenzivnila také organizace KPRF Balašika. Pravidelně se věnuje sportovním a kulturním akcím pro děti, rozvíjí se fotbalový klub a pořádají závody automobilů. Do strany vstoupilo 52 lidí. Postavení nesporného vůdce zastává již několik let Serpuchovská organizace KPRF. V roce 2020 získala 125 členů, tedy 26% z celkového počtu. Celkem do řad komunistické strany v Moskevské oblasti vstoupilo 924 členů. Tvrdím, že toto je nejlepší dárek k 150. narozeninám V.I. Lenina a 75. výročí Velkého vítězství. Máme všechny důvody znovu zdůraznit, že úkol zdvojnásobení členů strany není věcí dobrých přání. Tuto praxi již máme. Z vlastního podnětu, aniž by čekali na požadavky ústředního výboru, jej zavedla řada regionálních výborů. Stranická práce je zajímavá věda a nejtěžší z umění. V podmínkách tvrdého konkurenčního boje nebudeme úspěšní, pokud nevzbudíme touhu členů strany nejen hledat a zkoušet, myslet a pochybovat, ale jednat a vítězit. Musíme energicky převzít cenné zkušenosti našich soudruhů a získat vlastní. Odpovědnost za okamžik, ve kterém žijeme, to od nás vyžaduje.

Vážení účastníci plenárního zasedání! Vážení soudruzi!

Spád ekonomiky, obrovské zbídačování občanů, prudký růst cen potravin a léků, krize ve školství a zdravotnictví - to vše jsou tragické výsledky sociální a ekonomické politiky "vládní strany". Strana "Jednotné Rusko" nadále tvrdohlavě prosazuje scénáře globalistů. Již nyní je však naprosto jasné, že tento liberálně-spekulativní model je beznadějný. Proto trváme na naší alternativě - na socialistické transformaci vlády. Tyto problémy jsou v centru aktivity komunistické strany, politických a informačních bitev. Střet myšlenek stále jasněji definuje charakteristické rysy globálního politického boje. Opět rozděluje své účastníky stále ostřeji na příznivce socialismu a kapitalismu. Všechny nesmysly o "třetí" nebo "střední" cestě, byly odsouzeny praxí XX. A XXI. století. Od doby, kdy byla vytvořena vynikající díla Marxe, Engelse a Lenina, se kapitalismus stal ještě krutějším, nemorálnějším a ničivějším. A hluboká krize buržoazního systému nikdy nebyla tak zjevná jako dnes.

Není náhodou, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že 60% obyvatel světa je přesvědčeno, že kapitalismus je pro ně škodlivý. Více než polovina mladých lidí v Evropě a ve Spojených státech se označuje za příznivce socialismu. Levicové myšlenky na planetě přibývají. Odmítnutí kapitalismu rychle roste. V politické a ekonomické literatuře se tedy hlasy obránců kapitálu stávají tiššími a bezmocnějšími, práce jeho jasných a divokých kritiků stále více a jistěji dominují. Za poslední tři roky byly široce diskutované knihy ve světě přeloženy do ruštiny: "Lidé, síla a zisk" od Josepha Stiglitze, "Poker lhářů" od Michaela Lewise, "Nová přiznání ekonomického vraha" od Johna Perkinse, "Všemohoucí dolar" od Davida Darshiniho. Tyto a mnoho dalších studií přesvědčivě odhalují zločiny a marnost kapitalismu. Jejich autoři usilující o objektivitu tak či onak přispívají k vítězství socialistických idejí v informační válce. Historický okamžik znovu přišel. Nyní nejen přesvědčeni marxisté, ale také vědci, kteří donedávna horlivě protestovali proti Marxovi, Engelsovi a Leninovi, jsou nuceni přiznat jejich správnost. Posuzují překonání kapitalismu jako nevyhnutelnou podmínku pro přežití lidstva, zachování a rozvoj jeho humanitárních základů. Závěry, které z jejich výzkumu vyplývají, jsou v přímé shodě s hlavním cílem vyhlášeným komunisty - svržením vlády buržoazie a předáním moci do rukou pracujících. Návrat Ruska na cestu socialistického rozvoje je hlavním smyslem našeho každodenního boje. Pro každého z nás je to opravdu osudový cíl. A uděláme vše pro to, aby se desetiletí, které již pro Rusko přišlo, stalo obdobím překonávání období devastace a triumfu myšlenek spravedlnosti, pravdy a přátelství národů. Pevně věříme, že náš lid má silnou historickou imunitu. A že je schopen se vzpamatovat z pandemie kapitalismu, vstoupit do éry sebevědomého vývoje, což znamená - jeho socialistického obrození!

Překlad KK

• < Předchozí
• Další >