Následkem nedávné války mezi Arménií a Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu je válčení s použitím dronů předkládáno coby nejnovější průlom ve vojenské technice, "kouzelná střela", jež činí obrněná vozidla zastaralými, poráží propracované protivzdušné systémy a drtí zakopané dělostřelectvo.
I když na bombastické reklamě je sice něco pravdy, je třeba mít se obzvlášť na pozoru před vojenskými "měniči her", protože na konci hřiště se vždy najde nějaký prodejce. V jeho zkoumání dvou významných knih o dronech - "The Kill Chain: Defending America in the Future of High-Tech Warfare" (Smrtící retěz: Obrana Ameriky v budoucím technicky vyspělém válčení) od Christiana Brosea a "The Drone Age" (Doba dronů) Michaela Boylea -armádní analytik Andrew Cockburn zdůrazňuje, že oběti dronů jsou většinou civilisté, nikoli vojáci. I když drony si mohou vybírat vojenské cíle, jsou obvykleji používány k odstraňování lidí, s nimiž někdo nesouhlasí. Ukázkovým příkladem byl nálet bývalého prezidenta Trumpa dronem, jenž zabil Qasema Solemaniho, vrchního íránského generála, v zemi, s níž nejsme ve válce.
Jen za první rok své vlády zabil Trump drony v Jemenu a Pákistánu více lidí - včetně 250 dětí - než prezident Barack Obama za osm let. A Obama nebyl v tomto resortu žádný troškař, oproti administrativě George W. Bushe zvýšil množství útoků drony desetinásobně.
Ovládat drony - jejich klady a zápory a morální otázky, které takové válečné zbraně vyvolávají - je nezbytné, chce-li svět oddálit další kolo masivních vojenských výdajů a napětí a nestability, které takový kurz vyvolá.
To, že drony mají moc změnit bojiště, je samozřejmé, ale nemusí být vším, čím jsou propagované. Ázerbájdžánské drony - většinou turecké Bayraktar TB2s a izraelské Harpy, Orbiter-1Ks a Harop - skutečně rozbily arménské tanky a obrněná vozidla a většinou umlčely protiletadlové systémy. Také pomohly azeriskému dělostřelectvu zasahovat arménské pozice. Ale Ázerbájdžánci vyhráli poslední válku tím, že ji strhli na zem, s těžkými ztrátami na životech na obou stranách.
Jak podotýká vojenský historik a šéfredaktor internetového Small Wars Journal (časopis Malé války), penzionovaný podplukovník Robert Bateman, drony byly účinné proto, že Arméni ohromujícím způsobem nedokázali použít obrněnce, vůbec se nesnažili své tanky rozptýlit nebo zamaskovat. Místo toho je shromáždili v otevřeném prostoru, kde po nich turecké raketonosné a izraelské "sebevražedné" drony střílely jako po sedících kachnách. "Zatímco drony budou oslavovány jako sláma, která v této válce zlomila velbloudovi vaz," píše, "ázerbájdžánský úspěch se připisuje i starým dobrým mechanizovaným operacím pěchoty, které zabraly území, vždy jeden čtvereční kilometr."
Turecko značně použilo drony v Sýrii, Iráku a Libyi, kde opět sehrály úlohu na bitevním poli. Ale hlavně byly turecké drony používány k povraždění kurdských velitelů v Iráku a Sýrii. Vloni v dubnu turecký dron zabil v kurdské autonomní zóně v severním Iráku dva irácké generály.
V červenci 2020 Turecko rozmístilo drony v Sýrii, aby blokovaly útoky damašské vlády proti tureckým spojencům v provincii Idlíb, ale nedokázaly zabránit silám prezidenta Bashara al-Assada, aby získaly zpět velké části území. Zkrátka nejsou pokaždé tím, kdo "změní hru".
Drony prodává to, že jsou přesné, levné - nebo relativně levné - a domů se vám nevrací proud pytlů na mrtvoly. Ale drony nevidí všechno, pokud nelétají nízko, což usnadňuje jejich sestřelení. Také musí být jasné počasí a oblast bez kouře a mlhy. V roce 2010 americký dron odstřelil to, co mělo být kolonou kamionů Talibanu, vezoucí zbraně. Ale náklaďáky byly plné místních rolníků a "zbraně" byly krůty. Drony spálily 23 civilistů.
Stejně tak ne vždy dostojí své pověsti přesnosti. Při zkouškách v roce 2012 Air Force porovnala fotografii základny pořízenou silně vychvalovanými fotoaparáty Gorgon Stare, zamontovanými v dronu Predator, s toutéž z Google Earth. Obrazy byly v podstatě identické, jen s tím rozdílem, že Gorgon Stare stojí půl bilionu dolarů a Google Earth byl zdarma. "Ani na jednom", říká Cockburn, "nebyli lidé rozeznatelní od keřů."
Drony zabily povstalecké velitele v Sýrii, Somálsku a Afghánistánu prakticky bez dopadu na tyto války. Ve skutečnosti, v případě Afghánistánu, zavraždění první garnitury vůdců Talibanu vedlo k jejich nahrazení mnohem radikálnějšími živly. Rozsáhlé použití dronů v americké válce s drogami bylo také značnou chybou. Drogové kartely jsou větší a nebezpečnější než kdy předtím a nedošlo ani ke snížení toku drog do země.
Drží počet pytlů na mrtvé dole, to ale vznáší nepříjemné morální dilema: Pokud válka nepřináší oběti, kromě těch, na něž je zaměřena, není o to lákavější s nimi bojovat? Piloti dronů ve svých klimatizovaných trajlerech na jihu Nevady nikdy se svými letouny nespadnou, ale lidé na druhém, příjmovém konci nakonec přijdou na nějaký způsob protiúderu. Jak ukazuje útok na věže Světového obchodního centra a poslední teroristické útoky ve Francii, není to tak těžké provést, a je téměř nevyhnutelné, že terčem budou civilisté. Nekrvavá válka je nebezpečná iluze.
Drony určitě znamenají problémy pro jakoukoli armádu. Už proto, že je zatraceně těžké je spatřit. Většinou jsou vyrobené z nekovových materiálů, jako je kevlar, a vyzařují málo tepla, protože jejich motůrky běží na baterie. Nezachytí je radar ani detektory infračerveného záření. Drony Houthis ze základny v Jemenu, jež v roce 2019 zasáhly saúdskoarabská ropná zařízení v Abqaiq a Khurais, proklouzly radarovými systémy tří protileteckých sítí: americkým systémem Patriot, Francouzi dodaným systémem raket země-vzduch Shashine a švýcarskými radarem řízenými pětatřicetimilimetrovými kanóny Oerlikon. Tyto drony byly vyrobené na 3-D tiskárně, dodané firmě Houthis z Íránu.
Drony také způsobily spoušť v arménském mnohem činnějším, v Rusku vyrobeném systému protivzdušné obrany S-300, a také v některých raketových systémech krátkého a středního doletu. Zjevně nebyly odhalené, dokud neudeřily a arménský systém protivzdušné obrany v podstatě nevyhladily.
Rusové tvrdí, že odrazily útoky dronů na své dvě základny v Sýrii, leteckou základnu Khmeimim Air Base a námořní základnu d the naval base at Tartus, kde je jejich systém protivzdušné obrany Pantsir. Ale tyto drony byly vcelku primitivní, některé dokonce vyrobené z překližky. V Náhorním Karabachu byly systémy Pantsir zničeny, a turecké drony zjevně zničily Pantsiry v Libyi.
Problém je, že i když je objevíte, značný počet dronů - takzvaný "rojový útok", podobný tomu, jenž zasáhl Saúdy - nakonec vyčerpá vaše zásobníky a vy budete zranitelní během dalšího nabíjení.
Spojené státy pracují na tom, jak odvrátit drony zbraněmi zamířené energie, včetně zbrojního systému vysoce výkonného laseru a systému mikrovlné trouby. Raytheon vyrábí obojí prototypy, zatím za 30 milionů $. Bidenův ministr obrany, generál Lloyd Austin (na penzi), dříve sloužil v Řídící radě Raytheonu.
Kdyby drony spoléhaly na navigaci systémem GPS, bylo by možné je zaseknout, jako to úspěšně udělali Íránci velkému pozorovacímu dronu Spojených států v roce 2010. Některé drony spoléhají na vnitřní mapy, jaké byly použité v americké řízené střele Tomahawk. Zdá se, že drony a řízené střely, jež zasáhly Saúdskou Arábii, byly řízené podobným systémem. Ten samozřejmě činí váš dron nebo řízenou střelu nezávislými, což vznáší svá vlastní morální dilemata. Spojené státy teď pracují na zbraních, jež používají umělou inteligenci a budou v zásadě schopné samy se "rozhodnout", na co zaútočí. Asi ne "Terminátor", ale vedené v tom směru.
Drony jsou neobyčejně užitečné v řadě úkolů, od sledování lesních požárů po hledání ztracených výletníků. Jejich provoz je levný a jejich obchodní ceny klesají. Ale měnit je na zbraně je nejen nestabilizující, vystavuje ohrožení civilisty, vznáší vážné morální otázky o tom, kdo nese výdaje na válku, a dlouhodobě budou velmi drahé. Drony možná jsou levné, ale protivzdušné systémy ne.
Indie a Pákistán jsou uprostřed soupeření s drony. Německo debatuje o tom, zda by nemělo své drony vyzbrojit. Mexické drogové kartely vedou mezi sebou válku pomocí dronů.
V jakémkoli budoucím zbrojním programu by měla být mezinárodní dohoda o používání dronů.
Conn Hallinan, Dispatches From The Edge, 5. března 2021
Překlad VS
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.