Fred Magdoff diskutuje o kapitalistickém zemědělství

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 7. 2021

Twitter

Fred Magdoff diskutuje o kapitalistickém zemědělství

Ekologické a společenské podmínky jsou v systému, jehož cílem je zisk, většinou přehlíženy

Fred Magdoff, emeritní profesor Vermontské univerzity pro rostlinné a půdní vědy, v rozhovoru vedeném Farooquem Chowdhurym v červnu 2021 rozebírá aspekty kapitalistického zemědělství a politiku se zemědělským systémem. Rozhovor byl veden s výhledem na chystané 4. vydání knihy Freda Magdoffa (s profesorem Haroldem van Esem) Tvorba půd pro lepší úrodu. Fred Magdoff, pravidelný přispěvatel měsíčníku, je autorem mnoha článků a knih o úrodnosti půdy, ekologii, ekologickém zemědělství, problémech kapitalistického zemědělství a hospodářství USA.

Otázka 1: Z tiskárny brzy přijde vaše (s profesorem Haroldem van Esem) kniha Building Soils for Better Crops (Tvorba půd pro lepší úrodu). Je to její čtvrté vydání. Proč je o knihu takový zájem?  

Fred Magdoff: Domnívám se, že existuje řada důvodů. Na hospodaření s půdou s využitím ekologických postupů je málo pevných zdrojů. Kromě toho je kniha, i když je drsná a obsáhlá, napsána s použitím čehosi, co by se dalo nazvat prostým jazykem, s minimem žargonu. Byla napsána tak, aby byla přístupná zemědělcům ve Spojených státech a vládním poradcům, kteří zemědělcům radí. Víme, že se používá také v univerzitních kurzech agroekologie zde v USA. Slyšeli jsme přímo od farmářů a vládních poradců, že jim kniha velmi pomohla. Přestože byl přeložen do čínštiny, doufám, že kniha bude v zahraničí využita i jinde. Materiál lze přizpůsobit situacím a podmínkám v jiných částech světa. Konkrétní detaily se sice mohou lišit, ale obecné problémy, jako je eroze, ztráta organické hmoty, ztráta biologické rozmanitosti, běžné využívání intenzivního obdělávání půdy a tak dále, se vyskytují ve všech zemích. A obecné přístupy k vytváření zdravé půdy jsou stejné bez ohledu na to, kde žijete.

Diskutované a propagované postupy pomohou opravit a zhojit půdy znehodnocené erozí, jakož i ztrátu organické hmoty, biologickou rozmanitost půdy a strukturu půdy způsobenou průmyslovým zemědělstvím podporovaným korporacemi, které využívají vysoké množství vstupů mimo farmy, špatnou rotaci plodin (včetně monoplodin), intenzivní obdělávání půdy a oddělování zvířat od půdy, na níž jim vyrůstá krmivo, a soustřeďování zvířat v průmyslových farmách.

Otázka 2: Má běžný čtenář jako já, zajímající se o ekologii a prostředí, nějaký důvod si knihu projít? Nebo to je kniha jen pro farmáře, půdní vědce a studenty?

FM: Hlavním publikem knihy jsou zemědělci, lidé, kteří s nimi pracují (například pedagogové zabývající se rozšiřováním zemědělství). Doufáme však, že se bude hodit i lidem, kteří se zajímají o zahradničení. Určité kapitoly pro svůj zájem mohou najít ti, kdo se zajímají o ekologii a otázky životního prostředí. Například kapitola 8 – „Zdraví půdy, zdraví rostlin a škůdců“ – obsahuje diskusi o některých základních ekologických koncepcích a o tom, jak do zemědělských ekosystémů zabudovat silné stránky přírodních systémů. To znamená věnovat pozornost podpoře zdravého prostředí v terénu a jeho okolí i v půdě. Kapitola se také zabývá způsoby, jak se rostliny brání před nemocemi a hmyzem, dokonce vypouštějí chemikálie, které přitahují prospěšný hmyz, aby tak čelily hmyzu krmícímu se na jejich listech. Protože půda podporuje veškerý pozemský život, je jedním z klíčových přírodních zdrojů Země. Je zásadní nejen pro zásobování potravinami, ale ovlivňuje také klíčové oblastní a celosvětové cykly, jako je cyklus uhlíku a cyklus oběhu vody. Všichni lidé, zejména ti, kteří se zajímají o životní prostředí a ekologii, by se měli seznámit s jejich vlastnostmi a významem.

Otázka 3: V knize jste prohlašoval, že „je v mnoha ohledech překvapivě soudobý“ článek tří vědců ve věstníku Vermont Agricultural Experiment Station Bulletin No. 135, (1908). Také jste tvrdil, že (kniha) Edwarda Faulknera „Pošetilost oráče“ (Plowman’s Folly) má dnes stejnou platnost jako v roce 1943, kdy vyšla poprvé. Po tolika letech, více než století a více než 70 letech, jak si taková tvrzení stojí, když se v této době kapitalismus stal agresivnějším, intenzivnějším, širším, a jeho drásání všeho včetně půdy se stalo brutálnějším? Jak své tvrzení odůvodňujete?

FM: Existuje hora důkazů, jež podporují tvrzení, jež jste zmiňoval. Mnoho článků ve dnešních vědeckých časopisech a knihách ukazuje dalekosáhlý význam organických složek v půdě (jak se tvrdí ve spisu z roku 1908) a hodnoty značného snížení půdních poruch, k nimž obvykle dochází, když farmáři půdu ořou a kypří bránami před setím (jak tvrdil Faulkner ve 40. letech). Někteří zemědělci už tyto myšlenky využívají ke zlepšení své činnosti.

Zemědělství, jež se rozvíjelo v podmínkách kapitalismu ve Spojených státech a v Evropě, kladlo důraz na produkci nerozlišovaných komodit, které se prodávaly na regionálních, národních a mezinárodních trzích. Důraz a podněty systému vedou k mnoha problematickým postupům, jako je rostlinná monokultura: pěstování stejné plodiny znovu a znovu bez střídání plodin a pokrytí velkých ploch jednou plodinou. Ty vedou ke ztrátě úrodnosti půdy, biologické rozmanitosti a schopnosti zásobovat vodou. Také to vede ke zhutnění půdy a vytvářejí se podmínky, které podporují výskyt organismů poškozujících rostliny (obvykle označovaných jako škůdci). Existují také zabudované pobídky k vytváření stále větších farem, které vyřazují malé zemědělce z podnikání. Jinými slovy, ekologické a společenské podmínky jsou v systému, ve kterém je cílem výroba za účelem zisku, většinou ignorovány. Zkušenosti zemědělců a vědecké poznatky však ukazují, že umíme vypěstovat dostatek potravin ekologicky správnými metodami. Zapotřebí je systém, který takový přístup nejen podporuje, ale jehož cílem je poskytnout každému pestrou a zdravou stravu.

Otázka 4: V knize píšete: „Mnoho civilizací se zhroutilo kvůli neudržitelnému využívání půdy, včetně kultur Úrodného půlměsíce na Blízkém východě, kde se zemědělská revoluce poprvé odehrála asi před 10 000 lety. Organizace spojených národů odhaduje, že od roku 1945 utrpělo erozi 2,5 miliardy akrů půdy a že od té doby došlo k vážné degradaci 38 % globální orné půdy.“ A „V minulosti lidstvo přežilo, protože lidé vytvořili nové země. Ale před několika desítkami let začal celkový objem zemědělské půdy klesat, protože nová půda už nemohla kompenzovat ztrátu staré půdy.“ A „Dochází nám […] půda. Již jsme byli svědky hladu a občanských sporů […] kvůli omezeným zdrojům půdy a produktivitě a celosvětové potravinové krize, která vypukla v roce 2008. Některé země s omezeným množstvím vody nebo orné půdy nakupují nebo si pronajímají půdu v jiných zemích, aby vyráběly potraviny pro „domácí“ trh.“A „Jídlo, které jíme, a naše povrchové a podzemní vody jsou někdy kontaminovány choroboplodnými organismy a chemikáliemi […] Pesticidy […] lze nalézt v potravinách, krmivech pro zvířata, podzemních vodách a povrchových vodách, které vytékají ze zemědělských polí. Zvláštní riziko hrozí zemědělcům a zemědělcům. […] [U těch, kteří pracují s určitými pesticidy nebo v jejich blízkosti, se zvyšuje výskyt rakoviny. Děti […] jsou také ohroženy vývojovými problémy.“ A dále: „Zemědělci neustále bojují o udržení slušné životní úrovně.“ Jak tato témata v knize spojujete?

FM: Účelem knihy nebylo zacházet do detailů o ekologických škodách způsobených běžnými zemědělskými postupy. Spíše bylo k diskusi jak zvládnout agro-ekosystém jako celek, ve snaze se takovým problémům vyhnout. Takže jen stručně poukazujeme na škodu způsobenou nevěnováním pozornosti ekologickým zásadám, když se zemědělství rozvíjelo pod omezeními a pobídkami motivu zisku. Ve 20. století došlo k dramatickému nárůstu používání pesticidů v souvislosti se stále rozlehlejšími poli, menším důrazem na rotaci plodin a nevšímavostí ke zdraví půdy. Každý výskyt hmyzu, choroby nebo plevele, které by mohly poškodit plodiny, byl posuzován jako samostatná záležitost, každá se řešila použitím pesticidů, navrhovaným přístupem agrochemických společností (které samozřejmě profitují z prodeje těchto materiálů). Problémy s degradací půdy a výskytem škůdců, jež sužuje pěstování, jsou však především důsledkem nedostatečného a neekologického řízení zemědělských podniků a polí – nedostatečné střídání plodin a/nebo víceplodin, nevyužívání krycích plodin, intenzivního obdělávání půdy a tak dále.

Otázka 5: Otázky, kterým jste se v knize věnoval, souvisejí, pokud se nemýlím, s určitým typem zemědělství – kapitalistickým zemědělstvím, zemědělstvím definovaným imperialistickým světovým tržním systémem. Je to realita bez ohledu na zemi, kromě několika málo, v dnešním světě. Signalizuje to kniha?

FM: Síly kapitalistických ekonomik mají tendenci tlačit zemědělce určitými směry, jako je jednoúčelové pěstování, výběr plodin na základě očekávaného krátkodobého výnosu, a nikoliv směrem k tomu, co je zapotřebí pro podporu vyváženého ekosystému, který dokáže uživit všechny lidi v obci, regionu či zemi. Zemědělsko-chemický průmysl, který se rozvinul ve 20. století, navíc poskytuje velkou část informací, které jsou zemědělcům snadno dostupné. Samozřejmě tlačí na používání vstupů, ze kterých mohou profitovat – zejména hnojiv, pesticidů a semen (z nichž mnohé jsou geneticky upravované). Na druhé straně, jak zdůrazňujeme v knize, ekologické přístupy se zaměřují na prevenci problémů prostřednictvím řídících postupů, které budují silné a odolné agro-ekosystémy.

Otázka 6: Kniha říká: „Celý dnešní systém zemědělství a potravin je založený na rozsáhlém použití fosilních paliv […] S mnohem vyšší cenou energií než před pouhými několika roky je možná třeba ekonomiku »moderního« systému zemědělství přehodnotit.“ Což znamená, že je v tom politika. Mýlím se?

FM: Nemýlíte. Současný systém rozsáhlé produkce a intenzivní použití vstupů odjinud než z farmy jsou drahé. A není to jen palivo použité na farmě; významné množství energie jde do výroby dusíkatých hnojiv i do dalších vstupů.

Tento systém zvlášť poškozuje malé farmy. Velcí zemědělci mají úspory z rozsahu při používání velkých zařízení. Mají i další výhody; vzhledem k množství vstupů, které nakupují, obvykle dostávají slevy. A když prodávají své výrobky, mohou ve skutečnosti dostat více za jednotku. Existují tedy ekonomické výhody z rozsahu i fyzické výhody z rozsahu, jako je použití traktoru na více akrech. A protože jsou vysoce mechanizovaní, produkují za hodinu práce více než menší farmy. To znamená, že mohou vydělávat na nižších cenách, než je menší farma schopna. To je důvod, proč menší farmy bývají vytlačovány z existence, jak roste počet a velikost velkých farem.

Jakékoli zpochybnění zavedeného systému, jakým je systém „moderního“ zemědělství, znamená konfrontaci s mocnými ekonomickými a politickými silami, které současný systém prosazují a profitují z něj. To znamená, že zemědělci a zemědělské organizace musí těmto silám čelit politicky i přímo prostřednictvím organizací, které budou zavádět nové ekologické postupy. A existují organizace, které to dělají v zemích po celém světě. Na všech kontinentech existují skupiny, které propagují agroekologii, která podporuje jak ekologicky zdravé postupy, tak pokrokové společenské vztahy.

(Krátké video o globálním dosahu agroekologie: https://www.youtube.com/watch?v=uqfInrTfs-U)

Otázka 7: Co by měli udělat malí/okrajoví zemědělci tváří v tvář invazi velkých průmyslových zemědělských společností, nebo jim možná říkejme průmyslovo-zemědělské komplexy, vzhledem k jejich celosvětovým operacím, počínaje produkcí vstupů používaných na farmách přes zemědělství (vlastní produkci) až po marketing a kontrolu nad politikou státních mašinérií, aby přežili? Není to boj o přežití lidstva, boj proti tomu, jak kapitál bičuje půdu – tedy základnu pro přežití?

FM: Rostoucí rozsah zemědělských podniků, koncentrace vstupů (osiva, agro-chemikálií, zemědělských strojů) a výrobních (nákupních a zpracovatelských) odvětví a otevření se rozšířenému dovozu potravin z jiných zemí vytváří na malé zemědělce obrovský tlak. Pokud prodávají hodně svých plodin na místních trzích, jak jsem právě zmínil, je těžké konkurovat obecně nízkým cenám komodit, které by mohly být dostatečné pro velký zemědělský podnik. Je to politická a ekonomická otázka a volá po řešení na národní úrovni. Je však také součástí systému, který má tendenci znehodnocovat půdu a znečišťovat životní prostředí.

Myslím si, že to nejlepší, co mohou zemědělci tváří v tvář těmto tlakům udělat, je spojit se do místních skupin, které propagují agroekologické postupy a také pomáhají s uváděním produktů na trh. Na místní instituce, jako jsou školy, restaurace a nemocnice, lze vyvinout tlak, aby místo běžných marketingových kanálů nakupovaly od místních drobných farmářů. Takže ještě před transformací celé společnosti nebo jejího zemědělství existují přístupy, které mohou zemědělci použít ke zlepšení zdraví své půdy a svého hospodářství.

Otázka 8: Byl jste ve Venezuele, pomoci se seminářem v zemědělské komunitě. Jakou máte odtud zkušenost? Jak tuto zkušenost spojíte s poučeními z vaší (knihy) Building Soils for Better Crops?

FM: Seminář se konal v andské oblasti Venezuely, kde zemědělci pěstují relativně málo ekonomicky výnosných plodin. Pozemky vesnice se většinou nacházely na úbočích a důkazy o erozi půdy byly docela viditelné. Připomnělo mi to něco, co v knize zdůrazňujeme - že zatímco každá farma a pole mohou být odlišné a zemědělci v různých částech světa a s jedinečnými půdními podmínkami nemají stejná omezení, existují obecné ekologicky správné postupy, které jsou široce použitelné. Samozřejmě je třeba je upravit nebo přizpůsobit konkrétním místním podmínkám. Ale i v drsných podmínkách, jako jsou vysoce erozivní půdy, existují postupy, které situaci zlepšují. Například krycí plodiny by mohly být pěstovány, když by půda jinak byla holá, což by poskytovalo půdní pokryv a zlepšovalo zdraví půdy. Výrazně mohou pomoci také odvodňovací příkopy, které mírně přesouvají povrchovou vodu přes svahy. Vzhledem k tomu, že zemědělci ve vesnici pěstují jen málo plodin, někdy se stejná plodina pěstovala i v dalších letech, je třeba prozkoumat jiné plodiny, aby se pokusily o složitější střídání plodin a posílily biologickou rozmanitost.

Farooque: Díky za sdílení vašich myšlenek kolem zemědělství a s ním souvisejících otázek.

Fred: Moc mě těšilo!

Rozhovor původně přinesl časopis Monthly Review Online 30. června 2021 („Ekologie půdy a kapitalistické zemědělství. Rozhovor Farooque Chowduryho s Fredem Magdoffem“ [Soil ecology and capitalism agriculture: Fred Magdoff interviewed by Farooque Chowdhury]).

Překlad VS

https://countercurrents.org/2021/07/fred-magdoff-discusses-capitalist-agriculture/

• < Předchozí
• Další >