header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Strach z Gazpromu oslabuje jednotnou evropskou měnu

Evropská měna zažívá těžké časy. Euro kleslo na hodnoty před dvaceti lety – jedna ku jedné s dolarem a ještě níže. Proč se euro takto chová, co to znamená pro ekonomiku Západu a Evropy především – a co má společného cena ruského plynu s tím, co se děje?

Evropská měna vstoupila do nového historického období. Vůči dolaru už rok oslabuje, ale v úterý 12. 7. konečně došlo k dlouho nevídané události. Euro kleslo pod jeden dolar. Stalo se tak poprvé od prosince 2002, podle údajů globální burzy Forex. Poměr euro-dolar byl v poledne na 0,9999, ale brzy toto číslo vzrostlo na 1,0008. To znamená, že euro dosáhlo parity s dolarem. Na moskevské burze euro také všechny překvapilo: v rublech se evropská měna téměř vyrovnala dolaru asi kolem 59,3. Navíc během obchodní seance 11. července kurz dolaru vůči rublu několikrát překonal euro, vyplývá z údajů obchodní platformy.

Historická odbočka: od okamžiku vytvoření eura do roku 2003 měla tato měna menší hodnotu než dolar. Od roku 2003 se však situace změnila: do roku 2022 mělo euro větší hodnotu než dolar. Tato jedinečná situace s eurem je vážným znakem problémů v evropské ekonomice. Situace v mnohém připomíná rok 2001, kdy euro vůči dolaru rovněž výrazně kleslo. „V roce 2001 euro kleslo na 0,8283. Investoři nevěřili euru, a tak vsadili na rozpad eurozóny a investovali do dolaru. Nyní je situace podobná. Dolar je defenzivní aktivum, zatímco euro na celém trhu oslabuje kvůli vysokým cenám energií, nedostatku plynu, vysoké inflaci a zpomalení ekonomiky EU. Pokud se EU do roku nerozpadne, tak s oživením eura se rozdíl vůči dolaru opět stane kladným, jako je tomu od roku 2003,“ říká Vladislav Antonov, finanční analytik BitRiver. S oslabením eura souvisí i energetická krize a nečinnost ECB, která nedrží sazbu na nule, zatímco FED - americká centrální banka začala sazbu zvyšovat a posílila tak dolar. „Investoři se obávají, že kvůli nečinnosti ECB a nedostatku plynu v zimě, se ekonomika EU nevyhne recesi. Evropští politici se obávají, že Gazprom si najde důvod, proč nespustit Nord Stream 1 po opravách a připravit Evropu o plyn jako odvetu za sankce,“ říká Antonov. Západní regulátoři musí zvýšit rychlost, aby mohli bojovat s rekordní inflací, které Severní Amerika a Evropa čelí. Proč ECB nespěchá se zvyšováním sazeb? Pravděpodobně proto, že agresivní akce Fedu nepomohly USA omezit inflaci. „Zatím se zdá, že kroky ECB jsou oprávněnější, protože při stejně vysokých úrovních inflace vzrostl HDP eurozóny v prvním čtvrtletí o 5,4 % a v USA klesl o 1,6 %, což zvyšuje rizika recese. Již na červencovém zasedání očekáváme, že ECB v této otázce bude jednat jako „jestřáb“, a začne bojovat s inflací. „Mnohem hroznější by ale pro země EU mohlo být omezení dodávek ruského plynu, protože to povede k poklesu průmyslové výroby, zvýší rizika recese a také zvýší míru nezaměstnanosti,“ uvedli analytici Freedom Finance. V levném euru by se daly najít výhody pro evropskou ekonomiku. To koneckonců snižuje cenu evropského zboží na světovém trhu a pomáhá vývozcům. Energetická krize v EU však tyto výhody devalvuje.

„Na pozadí posilování rublu a rostoucích cen ruského plynu je mnoho evropských společností na pokraji krachu. Začínají pracovat se ztrátou. Přitom nikdo nechce zrušit sankce jako odměnu za snížení cen plynu. A plyn v Evropě už stojí 1800 dolarů za tisíc metrů krychlových. Euro je skutečně ohroženo,“ říká Antonov. Co bude s eurem dál? Analytici se vyhýbají přesným prognózám kvůli geopolitickým rizikům.

Lze však rozlišit několik směrů. Podle Antonova jsou kotace eura cyklické. Pro analýzu používá historii kotací evropských měn od roku 1979. Nejdříve tu bylo ECU – měnová jednotka používaná v evropském měnovém systému v letech 1979-1998. Ale protože ECU se změnilo na euro jedna ku jedné, lze pro analýzu použít celou historii kotací, vysvětluje odborník. „16letý cyklus fungoval pro euro dobře. Nyní by měl projít fází růstu do roku 2026. Po pandemii se však tento vzestupný cyklus zlomil,“ říká Antonov. Dále podle jeho názoru existují tři možnosti vývoje událostí.

Za prvé: cyklus se prodlužuje a euro začne růst, až později.

Za druhé: dojde k obratu cyklu a euro zůstane v sestupném trendu až do roku 2026 s cíli v oblasti 0,80-0,83.

Třetí možnost: pokud evropští politici budou pokračovat ve svém kurzu ničení svých ekonomik, pak prodejci dosáhnou cíle 0,83 do roku 2024, uzavírá Antonov.

13. července 2022

Autor: Olga Samofalová

zdroj: www.Vzgljad.ru

Překlad:K.K.

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .