header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Irsko: Nový rok, stejné problémy

Se vstupem do roku 2023 jsou pracující lidé stále postiženi dlouhodobými problémy: nedostatkem bydlení, rozpadajícím se zdravotnictvím, nízkými mzdami, nejistou prací, spirálovitě rostoucími nájmy a rostoucí nerovností.

Mnohé z těchto podmínek sužují lidi v Six Counties (Šesti hrabstvích Sev. Irska, součásti V. Británie; pozn. překl.), s dalšími komplikacemi způsobenými britským rozdělením: sektářstvím, zavedeným nestabilním politickým systémem, překrytým koloniální nadvládou z Londýna, což vede k tomu, že veškerá hlavní ekonomická a sociální politika je řízena odtamtud.

Politické instituce v Belfastu jsou nadále zakonzervovány a od znovunastolení „místní“ správy se potácejí a klopýtají od jedné krize ke druhé. Instituce zřízené ve Stormontu byly navrženy tak, aby zvládaly očekávání, kontrolovaly každou potenciální změnu potřeb a strategie Britského státu – bez ohledu na to, která konkrétní politická strana je v Londýně ve vládě.

Na konci roku 2022 pracující v Šesti hrabstvích podnikli řadu důležitých kroků, které je třeba uvítat. Je důležité, aby se pracující postavili za svá práva a nezávisle prosazovali své požadavky.

Jsou však zachyceni v obtížné situaci. Jejich názory nebudou mít u finančníků v Londýně velkou váhu. V Belfastu nefungují žádné skutečné politické nástroje. Dopad rozdělení způsobil, že dělnická třída je zranitelná vůči kapitalistické taktice „rozděl a panuj“ v Šesti hrabstvích i Britském státě, když to vyhovuje jejich potřebám.

Roztříštilo to severní část naší třídy a odtrhlo ji od zbytku dělnické třídy na národní úrovni, což je učinilo bezmocnými vůči uskutečnění jakékoli skutečné změny.

Nemůžeme oddělit sociální nebo ekonomické boje od skutečných materiálních souvislostí, v nichž se tyto boje odehrávají. Nemůžeme ignorovat, kde sídlí skutečná ekonomická a politická moc: čili v Londýně.

Na konci roku 2022 koaliční vláda hrála své škatulata, hejbejte se, kdy Leo Varadkar nahradil Micheála Martina coby premiéra Irské republiky a Martin se stal jak vicepremiérem, tak ministrem zahraničních věcí. Ale zatímco u vládního stolu došlo k přeskupení křesel, současná strategie a její hospodářská a sociální politika zůstanou pevně na svém místě.

Stejně jako v předchozích desetiletích bude každý nový ministr sestavovat přehled ministerských priorit a přicházet s novým plánem či strategií pro překonání stávajících problémů. Pracující lidé zažívají vládu přezkumnými výbory, zatímco problémy, kterým denně čelí, zůstávají neřešeny.

Zavedení vládnoucí politici vystupují hlavně jako prodavači a ženy (služky) systému. Prodávají nám kapitalismus, nebo „lepší formu“ kapitalismu. Nabízejí vyhlídku na změnu, že změna stávajícího uspořádání je možná, jen když „držíme s nimi“. Prodávají nám iluzi změny, když ve skutečnosti zůstává vše stejné. Jsou podobní „prodavačům hadího oleje“ ve starých filmech: jejich politika léčí problémy všech, od dělníků až po třídu šéfů; ve skutečnosti je však zaměřena na zachování systému – systému postaveného na nerovnosti a vykořisťování.

Irský stát upřednostnil soukromé zdravotnické služby před veřejnými (Podobnost čistě náhodná? Pozn. překl.). Považují zdravotnictví za prostředek, jak prostřednictvím HSE (Health Service Executive, zdravotnická organizace v rukou Irského státu; pozn. překl.) napumpovat miliardy z veřejných prostředků do soukromých zdravotnických podniků, a tím obohatit několik jednotlivců a akcionářů.

Stejně tak upřednostnili soukromé poskytování přístřeší před odpovědností státu poskytovat veřejné bydlení za dostupné nájmy. Pořadníky pro bydlení rostou každým dnem a počty bezdomovců dosahují nové úrovně. Politikou tohoto státu je již mnoho desetiletí podporovat soukromé vlastnictví domů, nutit lidi, aby si brali masivní půjčky od bank a jiných finančních institucí, a zasít tak iluzi, že je to nejlepší pro společnost a vede to k silnějším komunitám, které mají ve společnosti podíl. Tato strategie zahrnuje démonizaci veřejného bydlení a těch, kteří v něm žijí.

Prvořadou funkcí státu je vytvářet co nejlepší podmínky pro vytváření a opětovné vytváření kapitálu (peněz). Pracujícím jsou odepírána práva na pracovišti, právo na uznání jejich odborů nebo na jejich kolektivní zastupování. Kapitál má všechna práva, zatímco pracovní síla je vázána na zákonné kontroly.

V zahraniční politice bude Irský stát stále podřízen zájmům Spojených států a Evropské unie. Nadále bude roztleskávačkou pro zástupnou válku NATO na Ukrajině. Nadále bude prosazovat strategii stále těsnějšího souladu s válečnými strategiemi a vojenskými potřebami a výdaji NATO a EU.

Můžeme si být jisti, že rok 2023 nepřinese žádnou skutečnou změnu, pokud se pracující lidé nezorganizují. Síla skutečné změny však leží v našich rukou. Naše síla vychází z jednoty našich cílů na společných požadavcích – požadavcích, které jsou mířené na změnu a mají potenciál posunout rozložení sil, posílit ruku pracovní síly a oslabit moc kapitálu.

Tyto požadavky zahrnují:

  • všeobecné veřejné bydlení za dostupné nájmy
  • všeobecná bezplatná veřejná zdravotní služba, od Derry po Kerry (po celém Irsku)
  • celoirská listina práv pracujících
  • zakotvení práva lidu vlastnit naši vodu v irské ústavě
  • změna ústavy zakotvující vojenskou neutralitu
  • nezávislá, pokroková zahraniční politika prosazování globální ekonomické a sociální spravedlnosti
  • obhajoba a prosazování požadavku jaderného odzbrojení a demilitarizace.

 

Eugene McCartan 4. ledna 2023

Autor je generálním tajemníkem Komunistické strany Irska.


Překlad VS

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .