Venezuelská opozice křičí o podvodu - lid opět zvolil Madura prezidentem

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 8. 2024

Twitter

Venezuelské volby očima nezávislého pozorovatele

vyšlo v Portside 30. července 2024
Autor Roger Harris pro www.counterpunch.org 30. července 2024
29. července 2024, Caracas, Venezuela

Krátce před půlnocí oznámil předseda Národní volební rady (CNE) Elvis Amoroso znovuzvolení venezuelského prezidenta Nicolase Madura. Stejně jako příslovečný chlapec, který křičel - vlk, křičela krajně pravicová opozice podporovaná a financovaná USA „podvod“.

Maduro vyhrál s 51,2 % hlasů. Jeho nejbližší soupeř, krajně pravicový kandidát podporovaný USA Edmundo Gonzalez, o 7 procentních bodů zaostal.

Zatímco americký režimní tisk hovoří o „opozici“, jako by šlo o jednotný blok, na hlasovacích lístcích se objevilo osm dalších jmen. Na rozdíl od USA, kde je většina voličů polarizována kolem dvou velkých stran, je rozhádaná opozice ve Venezuele rozdělena do mnoha vzájemně nepřátelských táborů, jejichž nechuť k vládnoucí Socialistické straně se vyrovnává jejich vzájemným odporem. A to navzdory milionům dolarů daňových poplatníků USA použitých k pokusu sjednotit kliku, která by podlézala Washingtonu.

Naštvaní poražení

Za čtvrtstoletí od chvíle, kdy Hugo Chávez inicioval bolívarskou revoluci, když byl v roce 1998 zvolen prezidentem, vyhráli chavisté kromě dvou všechny z více než třiceti celostátních soutěží. Krajně pravicová opozice slavila, když spolu se soutěží v Národním shromáždění v roce 2015 vyhrála celostátní referendum. Kdykoli jindy ale naštvaní poražení vykřikovali, že jde o podvod.

Přesto každá z těchto soutěží využívala stejný volební systém několika veřejných auditů, transparentního sčítání hlasů a elektronického hlasování podloženého papírovými hlasovacími lístky. Tento systém je nesporně odolný vůči podvodům. Bývalý americký prezident Jimmy Carter, jehož volební monitorovací organizace zaznamenala přes devadesát voleb – včetně těch venezuelských – prohlásil systém jihoamerické země za nejlepší na světě.

Kromě obvinění se v minulosti konkrétní důkaz o podvodu neobjevil, přestože údaje byly veřejně dostupné.

Byl jsem jedním z 910 mezinárodních pozorovatelů zastupujících více než sto zemí, kteří byli pozváni do Venezuely, aby tyto volby doprovázeli. Včera jsem navštívil volební místnosti ve státě Miranda. Pozoroval jsem dlouhé, ale spořádané fronty lidí, kteří chodili k volbám. Na každé z jednotlivých mesas (místností ve volebním středisku) zasedali zástupci politických stran, aby monitorovali průběh voleb. Hovořil jsem se zástupci Madurovy Socialistické strany (PSUV) i dalších stran. Všichni vyjádřili důvěru v povahu svého volebního systému. Ve skutečnosti jsou na svůj systém velmi hrdí bez ohledu na politickou příslušnost.

Podle zpráv v novinách docházelo ke kyberútokům na volební systém. V některých volebních místnostech údajně krajně pravicové opoziční složky útočily na volební pracovníky ve snaze průběh voleb narušit.

Moje zkušenosti s návštěvou volebních místností by se ale daly popsat jen jako slavnostní. Když jsme viděli naše mezinárodní pozvánkové průkazy, které jsme nosili na šňůrkách kolem krku, byli jsme všeobecně přivítáni výkřiky bienvenida (vítejte), V-značkami a potleskem. Byli to jednoznačně lidé s velkou občanskou hrdostí.

Toto přijetí bylo stejné v „lidový“ chavistických čtvrtích i v těch bohatších. Někteří doufali ve „změnu“ a jiní v pokračování bolívarské revoluce. Všichni se však svobodně a nadšeně účastnili volebního procesu. Neustálá obvinění z podvodu, která se trousila pokaždé, když volební veřejnost pokárala krajní pravici, se v činech lidí v terénu neodrážela, o čemž svědčí jejich upřímná účast.

25. červenec, poslední den oficiální kampaně, se nesl ve znamení závěrečných politických shromáždění. Krajní pravice jich podle odhadů vybrala 100 000. Já jsem se zúčastnil Madurova shromáždění se zhruba milionem zúčastněných. Pokud jsem mohl vidět, lidé ucpali hlavní bulváry Caracasu. Chavisté mají zjevně rozsáhlou a oddanou základnu.

A divoce podporují svého současného prezidenta Nicolase Madura, který je považován za nositele odkazu zesnulého zakladatele bolívarského projektu Huga Chaveze, jehož narozeniny se slaví ve stejný den jako dnešní volby.

Ale jde to ještě hlouběji. Jak naznačuje slogan yo soy Chavez (Já jsem Chavez), základna nevidí bolívarský projekt pouze jako jeden ze svých politických vůdců, ale spíše jako kolektivní úsilí.

Skutečné vměšování do průběhu voleb

Daleko větší než jakékoli obvinění z podvodu, které si vyrobila krajně pravicová opozice, je mnohem významnější vměšování Washingtonu do volebního procesu.

Hlasování pro pokračování bolívarské revoluce představuje mandát pro národní svrchovanost. Venezuelané šli k volbám s vědomím, že hlasování pro stávajícího prezidenta neznamená žádnou úlevu od jednostranných donucovacích opatření USA. Tyto takzvané „sankce“ byly součástí neúspěšné washingtonské kampaně za změnu režimu, jejímž výslovným cílem bylo zadusit venezuelskou ekonomiku a obrátit lid proti jeho vládě.

Tento výkřik, řečeno Madurovými slovy, „nejsme ničí kolonie“, byl skutečně slyšet po celém světě.

Roger D. Harris pracuje s US Peace Council (Mírovým výborem USA) a s devětatřicet let starou lidskoprávní organizací Task Force on the Americas (Pracovní skupina pro Ameriky)

překlad VS 31. července 2024
https://portside.org/2024-07-30/venezuelan-opposition-cries-fraud-people-reelect-president-maduro

• Další >