Čečensko ve světle mýtů a skutečností II.

Podrobnosti

Vytvořeno 12. 12. 2006

V Helsinkách bylo západním novinářům promítnuta poprava rukojmích čečenských teroristů. Docela běžná - řeznickou sekerou… Viktor Zinčenko, Michail Breněr, Vitalij Gordějev, Sergej Nikulin a Petr Bělanov odjeli 28. října na práci do Ingušska. 28. října však do jejich maringotky vtrhli čečenští bandité a odvlekli je do Urus Maratanu… Jejich následný majitel  je držel jako dobytek spolu s 30 dalšími ve speciální podzemní věznici.  Tam do nich Čečenci píchají železnými tyčemi, uřezávají jim uši a ustřelují prsty, o dětská tělíčka zhasínají cigarety, holčičkám  vytrhávají chomáče vlasů… Pjatigorská mírová mise hovoří o 1200 vězních v této čečenské Osvětimi…

Hrozná je situace unesených žen. Dokonce i anglická zajatkyně vypověděla, že byla denně znásilňována. Většinou ženy znásilní, nakazí pohlavní nemocí a … Devítiletý Žora Aškalov byl svědkem,  jak před jeho očima rozťali ruskou dívku… Téměř 90% unesených nejsou zámožní občané. Přesto se zisky za výkupné pohybují v řádu miliard dolarů. Používají se jako otroci, mají cenu dvou ovcí.  V  současném Čečensku se podle Správy pro boj proti organizovanému zločinu nachází 27 gangů specializovaných na únosy (je zajímavé, že v Čečensku je i 27 rodových klanů), nejen tedy Basajev a Chattáb. Ale i  tyto gangy nejsou jen  tak izolované. Již tři roky se žádný dům čečenského zbohatlíka nestaví bez zindanu – podzemní věznice pro otroky… Novináři často používají pro čečenské ozbrojence wahhábisté – wahhábismus hlásá bratrství a jednotu muslimů, sociální harmonii a nutnost džihádu -  svaté války. Ačkoliv wahhábisté tvoří část čečenských ozbrojenců, jsou mezi nimi i muslimští žoldáci  a další. Navíc, islám zakazuje  zabíjení muslimů muslimy. Místopředseda Duchovní správy dagestánských muslimů to shrnul jednoznačně: „O jaké nábožnosti banditů může být řeč, když na jejich tábořištích nalézáme hromady stříkaček, když vidíme, jak koránu používali jako toaletního papíru? Prorok Mohamed řekl: Není  muslimem ten, kdo působí lidem utrpení. A to je základ našeho náboženství…“ Čečenští mudžáhídové (bojovníci za svobodu, jak si říkají) chtějí  pouze „náboženským zdůvodněním“ získat podporu islámského radikálního světa… Od  roku 1977 se v mnoha zemích dostává k moci radikální islámské režimy  - Hakův v Pakistánu, Chomajního v Íránu,  v Súdánu (1989), v Husajnově Iráku, v Tadžikistánu. V roce 1996 se s pakistánskou podporou dostává  k vládě v Afghanistánu hnutí Taliban,  na scénu vstupují tajné služby Saudské Arábie… Podle tajné zprávy CIA dostalo asi 120 teroristických  islámských uskupení na celém světě roku 1998 finanční pomoc v hodnotě  4,5 miliardy USD. Další plány islámských extremistů vypadají takto: 1. Nastolení moci islamistů v Egyptě a Alžírsku, kde se už vede povstalecká válka 2. Destabilizování situace v Tadžikistánu, Tunisku, Maroku, Indii a Uzbekistánu, vysílání a vyzbrojování místních útvarů 3. Vyhlášení islámu za druhé státní náboženství ve Francii a  prosazování zákonů ve prospěch muslimů v parlamentu SRN 4. Mohutná islamizace Bosny, Albánie, Kosova v zájmu intenzivnějšího pronikání do Evropy

5. Odtržení Severního Kavkazu od Ruska a nastolení Islámské republiky „od moře k moři“

Kdo financuje teror na Severním Kavkazu? Hlavními dodavateli do západních zemí – USA, Japonska atd. – jsou Saudská Arábie a Arabské emiráty. Ti jsou čím dál více nespokojeni s tím, že na  světový trh pronikne levnější (o 20 – 30%) kaspická ropa. Proto  právě z Arabského poloostrova vycházejí snahy k ochromení výstavby ropovodů na Severním Kavkazu. Tuto oblast jako strategicky   důležitou vidí  i USA a řada evropských zemí,.  Turecko, Írán.

Moskva posílá pravidelně Čečensku peníze. Ale k lidem se peníze nedostanou – všechny se dostaly k banditským útvarům. V roce 1993 se Čečensko stalo výrobnou  falšovaných a finančních dokladů. V roce 1996 bylo na obnovu Čečenska poskytnuto 25 mld. USD. Vypařily se… V obrovském měřítku Čečensko vykrádá ruskou ropu – 90% ropy vytěžené v republice je nezákonně prodáno do ciziny  (ročně zisk 800 – 900 milionů USD). Roční  zisk čečenských teroristů z obchodu s drogami je též asi miliarda dolarů. O  10 milionových ročních příjmech z obchodu s rukojmími jsme již informovali… Jen v roce  1999 bylo kvůli tomu uneseno 300 lidí. Během pěti let se stalo rukojmími 1289 osob, z toho 63 cizinců. Jeden z vůdců ozbrojenců Chattáb požádal známého teroristu bin Ladína o urychlenou pomoc lidmi, zbraněmi a penězi. Po 70 srbských ozbrojenců, poslaných bin Ladínem, bude brzo následovat dalších 50 žoldnéřů. Už v srpnu poslal bin Ladín čečenským pohlavárům 2 mld. USD, na výcvik, verbování a nákup střeliva… Čečenský prezident Aslan Maschadov se dlouho snažil o uznání samostatné republiky Čečna – Ičkéria. Ale ani v jedné muslimské zemi neuspěl. Pokus ztroskotal i při návštěvě řady pobaltských republik, Estonsko dokonce odmítlo delegaci vstup. Bezvýsledně skončily též Maschadovovy cesty do USA a Velké Británie. Ani Turecko Maschadova nepodpořilo… Během posledních dvou let rozeslali čečenští představitelé 21 státům dopisy s nabídkou diplomatických styků. S výjimkou Talibanu však nikdo ani nereagoval. A i Taliban se rozhodl zdržet se kroku uznání Čečenska jako samostatného státu… Tiskem proběhla před několika měsíci zpráva, že ruská armáda bombardovala v Grozném školu, kde zahynula stovka civilistů…  Jak to bylo ve skutečnosti? Před několika lety prázdnou budovu koupil Šervani Basajev, bratr Šamila. V budově byla zřízena laboratoř na výrobu heroinu.  Denně produkovala 3 kg heroinu,  tzn.  600 000 dolarů  denně čistého zisku… Ideologové fundamentalistů podporují výrobu a šíření drog mezi nevěřícími za účelem jejich další demoralizace… Ale jaký je skutečný důvod? Peníze.  Zisk jedné takovéto výrobny umožňuje s použitím komplexů protivzdušné obrany  akci rovnající se  dvěma vpádům do Dagestánu…

Tyto informace nemají za cíl omlouvat postup ruských ozbrojených sil, jejichž některé jednotky porušují základní mezinárodní dokumenty lidských práv. Jedno se ale snaží ukázat – že s teroristy se jednat nedá.                                   

Radek G., 2000

• < Předchozí
• Další >