Protiodborové represe I.-Začátky

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 6. 2008

Twitter

Jakmile byla v roce 1884 legalizována svoboda zakládání odborů, započala represe proti jejich činnosti! Často brutální a úskočná. Represivní opatření proti dělníkům existovala vždy. Protože dělníci se bouřili proti podmínkám, které jim vytvářely ti, kteří žili z jejich práce. Někdejší tovaryši podstupovali hrdinské boje, snášeli represe královských, císařských nebo republikánských „pořádkových sil" často s požehnáním církve. Uveďme jen velkou stávku tiskařských tovaryšů v roce 1539. Ale v průběhu staletí jich bylo mnoho!

Později byli rovněž pronásledováni členové Mezinárodního sdružení pracujících (První Internacionála).
Pracující zbavení shromažďovacího práva (práva které později umožňovalo ustavovat různé obranné organizace), využívali jen povolených sdružení, které ovšem přeměňovali na ilegální společnosti odporu. A tak pod pláštíkem svépomocných společností byly připravovány a vedeny velké stávky a vzpoury v Nantes (1830), v Paříží a Limoges (1831), jakož i krutě potlačené vzpoury tkalců v Lyonu (1831 a 1834).

ZAČÁTKY ODBOROVÉHO HNUTÍ

„ Vězení a nucené práce jsou jediným možným řešením sociální otázky.
Nutno jen doufat, že jejich používání se stane všeobecným."
Chicago Times (květen 1886)

„... Můj protivník byl, stále je a bude protivníkem mé třídy. Tím, který ji týrá hlady a pak, když ta křičí, ji postřílí..."
Panait Istrati. Verš Vautre flamme

Tak tedy v roce 1884 mladá francouzská republika nazvaná Třetí, povoluje vytváření odborů. Poměrně rychle dochází ke sbližování vytvářených organizací. Objevují se Federace odborů. Federace pracovních burs. V roce 1895 se sjednocují a dávají vzniknout Všeobecné konfederaci práce (C.G.T. - Confédération generále du tra-vail).
Dělnické hnutí se organizuje a rozvíjí. Chystá se vést velké boje a to nejen za dílčí požadavky, ale též za zrušení mzdového systému. A také za vybudování společnosti, kde by bylo zrušeno vykořisťování člověka člověkem a v níž by vládla sociální spravedlnost
I kapitalismus se organizuje. Vlastníci podniků - s pomocí vlád -odpovídají velmi tvrdými údery vůči snahám pracujících odmítnout žít svůj bídný život. Odboráři-dělníci často draze zaplatí, za svoji účast na bojích proti vykořisťování svou svobodou i životem.
Bohužel až příliš často se ukázalo, že zaměstnavatelé se mnohem rychleji spolčovali proti pracujícím, než ti proti svým zaměstnavatelům. V roce 1885 se slavný Kovárenský výbor přeměňuje na profesionální odbory zaměstnavatelů. V roce 1886 je založen výbor kamenouhclných dolů, pak zaměstnavatelská komora hutnická, které se měni ve Svaz hutnických a důlních průmyslových odvětví, k nimž se přidružují strojírenské, clektrikářské a kovoobrábčcí.
Vzniká tak hrozná válečná mašinérie proti pracujícím dosud rozptýleným do několika odborových organizací,
C. G. T. pokračovala tedy v boji vykořisťovaných proti jejich vykořisťovatelům. Odboráři dosáhnou v průběhu let řady vítězství, ale i porážek způsobených nejen jejich „přirozenými" nepřáteli -zaměstnavateli a vládou, ale Často bohužel také svým vlastním rozdělením. První světové válce, těmto kapitalistickým jatkám (1914-1918), se přes snahu odborových organizací a evropských socialistických stran zabránit nedalo. Předvídaná generální stávka nemohla vypuknout, neboť heslo „Proletář nemá vlast" ustoupilo Posvátné jednotě...

• < Předchozí
• Další >