Přes islámský terorismus k přizpůsobení (1980-1998) II.

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 6. 2010

Twitter

A jsou to též akce ničení a masakrů islámského terorismu, který je již dávno před rokem 1990 manipulován stoupenci napojenými, podobně jako státní moc, na neoliberalismus jak alžírské buržoazie, tak i na mezinárodní živly, které jsou dobře zabydleny v západních hlavních městech, zvláště v Londýně. Vybavují se nástroji identitarismu, který chtějí zaměnit za islám v naději, že získají jedince na okraji společnosti, žijící zvláště na předměstích.

Násilí uplatňované od osmdesátých let (mezi jiným i hnutím maquis v Bouiali) vychází z fašistické strategie teroru. Před rokem 1995 se zaměřovali na odboráře a intelektuály, umělce, žurnalisty, spisovatele a univerzitní pracovníky, kteří proti nim vystupovali. Pak se mimo nemusulmanských cizinců zaměřili i na širokou masu. Muže, žehy, děti těch, kteří je neuposlechli v práci, ve volbách, při studiu, zvláště pak na odlehlém venkově v letech 1995-1996 a v zimě 1997-1998. Dále se soustředili na okrajové jedince, kteří jim unikli a setkali se s těmi, kteří od nich uprchli, v nových chudinských čtvrtích Alžíru. Tento terorismus, což je méně známo, ničil také státní výrobní jednotky. Nikdy ale ne soukromé, ani ty, které patří velkému zahraničnímu kapitálu. Po mafiánském vzoru, ve snaze co nejvíce destabilizovat státní struktury terorizoval veřejná školní, zdravotnická a sociální zařízení.

Smrt 36 000 civilních osob za šest let, ncpočítaje podle oficiálních statistik policii a armádu, je toho ncjdramatičtějším důkazem. Opět nastal z důvodů bezpečnosti masový útěk venkovského obyvatelstva do měst. Podobný jako ten, který v sedmdesátých letech ustal. Tentokrát často s opuštěním rozpěstovaných plodin, v očekávání krizového vývoje, zvýšené úmrtnosti, úmrtnosti dětí z nedostatku a zhoršení lékařské péče. Opětný pokles porodnosti po nárůstu v letech 1990 až 1994, neodpovídal plánovanému rodičovství z roku 1972, ale strachu.

 Americké, kanadské, japonské, korejské nebo italské a jim podobné nadnárodní společnosti investují nyní především do preferované ropy. Z ní si totiž mohou snadno odebrat svou část této tak hanobené "renty". Francouzský kapitál, dbalý toho, aby vystupoval pod maskou ?Evropanství?, si přál opět získat levně a bez námahy hlavní průmyslové pozice. Aktualizovat a přebudovat je tím, že sem přeloží výrobní jednotky. Pracovní síla alžírských nezaměstnaných vyškolených na průmyslovou práci, pak bude vyrábět nikoliv pro chudokrevný alžírský trh, ale pro sousední evropský trh s možností vykonávat v Evropě "Schengena" - účinnější tlak na mzdy, než když se k tomu použijí přistěhovalci. Za tím účelem může kapitál doufat, že uspí násilí za cenu kompromisu, u něhož se předpokládá rozdělení moci s islamisty - sedm ministrů HAMAS již sedí ve vládě v Alžíru.

Snaha o imperialistickou rekolonizaci celosvětovým kapitálem používá tentokrát klasický tlak koloniálního podnikání z XIX. století. Zadlužení země, která má být ovládnuta spíš ideologickou a ekonomickou formou, než vojenským donucením. Ale nepoužívá k tomu méně násilí a hrozeb násilí jako identitární fašismus, aby zeslabil potenciál alžírské země a aby ji pak, jakmile se uklidní, bez větších investic vykořisťoval jako "rušivý" satelit Evropy.

                                        André Prenánt André Prenánt je zeměpisec.

• < Předchozí
• Další >