Protiodborové represe V.-Navzdory všemu

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 6. 2008

Twitter

Odborářská akce a jejich represe, byly dva stálé aspekty boje dělníků proti jejich vykořisťování. Z uvedených příkladů a výsledků je to zřejmé. A to hovoříme jen o Francii. Jinde byly střety a represe často ještě horší. Když však srovnáme životní podmínky pracujících dnes ve Francii s těmi, v nichž žili jejich předkové v minulém století, pak zjistíme, že jejich akce nebyly marné. Uváděli jsme, v tomto značně neúplném shrnutí dělnické boje a represi vůči nim, jen data a události jako příklad. Můžeme přihlédnout k tomu, že represe vlád a zaměstnavatelů byly vždy vůči lidu tvrdé. Dokonce kruté - červen 1830, 1848. Komuna - abychom uvedli jen zločiny nejznámější. Ale akce proti sociální nespravedlnosti se dají počítat na desítky tisíc. Každodenně dělníci, zaměstnanci, námezdně pracující bojují a každodenně jsou v podnicích, v kancelářích utlačováni. Bezejmenná, úporná práce bez jakékoliv stavy, ale odvážná a nad míru potřebná!

„Co je výrobce?
Nic.
Co má být?
Všechno.
Co je kapitalista?
Všechno.
Co má být?
Nic."
Pierre-Joseph Proudhon

Liberální, ultraliberální, totalitní kapitalismus se opírá o rychlý pokrok výrobních prostředků, techniky, o mimořádnou informatizaci komunikace. Mohl tak vytvořit takový rozsah nezaměstnanosti, kterému je možné čelit v celé jeho šíři, bez velkých obtíží. Jc tomu tak právě i vzhledem k velkým sociálním vymoženostem dosaženým s velkým úsilím pracujících. Globalizace světové ekonomiky je dokonce předkládána kapitalismem a jeho horlivými služebníky jako konečná fáze historie. Jako její konečná nadřazenost nad jakýmkoliv jiným možným ekonomickým systémem
Tato představa pronikla do mnoha myslí. Dokonce i těch, jejichž vyznáním je obrana dělnické třídy. Odborové hnutí je rozbito. Všechny konfederace zakoušejí snahy o rozkol. Počet organizací neustále roste, i když počet odborově organizovaných se neustále snižuje.
Odborové hnutí zasáhly tvrdé rány. Kymácí se, je na scestí, ale není mrtvé. Aby znovu získalo svou sílu, musí mít na zřeteli slova Pierre-Joseph Proudhona, která uvedl ve své Filozofii bídy: „Kdokoliv se při organizaci práce odvolává k moci a ke kapitálu, lže, protože organizace práce musí znamenat svržení kapitálu a moci."

André Devriendt

André Devriedt je ředitelem vydavatelství Monde Libertaire. Zastával četné odborové funkce (tajemník odborové organizace korektorů CGT, Člen národní rady a byra Federálního svazu důchodců knižního a papírenského průmyslu CGT, generální tajemník a náměstek předsedy národního podpůrného sdružení pracovníků tisku a knižního průmyslu atd.)

Stručný přehled použité literatury:
Jean Bruhat a Marc Piolot, Esquissc ďune histoire de la C. G. T. Editions delaX.GT.. 1966
Maurice Dommanget. Histoire du Premiér Mai. Editions Archives et documcnts'' 1972.
Fernand Rude. LES Róvoltes des canuts. 1831-1834, Petite Collection Maspero.
Institut C. G. T. d´histoire sociále. C G. T, Approches historiques.
Lmilc Pouget. La Conférération generále du travail et Le Parti du travail. Editions C. N. T., 33. nic des Vignoles, Paris, XXe, 1997
Georges Lefrane. červen 36, LExplosion populaire, Editions Julliard, 1966
Gérard Adam, Histotre des greves, Editions Bordas, collection „Voir histoire", 1981.
Jean-Pierre Rioux, Rcvolutionnaires du Front populaire, collection 10/18, 1973.
Thierry Laurent. La Mutualité irancaise et 1e monde du travail, Editions Coopérative ďinformation et ďedition mutualiste. 1973.
Luttcs ouvriěres, Editions Floróal, 1977.
Jean Maitron (pod jeho vedením) Dictionnaire biographiquer du mouvement ouvrier francais. Editions ouvrieres.
Marcel Caille. Les Truands du patronát. Editions Sociales 1977.

• < Předchozí
• Další >