První světová válka-4.Velká Jatka

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 8. 2008

Twitter

Evropská válka nabyla rozměru ohromného kataklysmatu Rozšířila se na celý svět. Ve Francii ale musela německá síla nakonec kapitulovat. Koalice centrálních mocností, podpořená v říjnu 1914 i Tureckem, se zdála být méně významná než koalice, která zahrnovala Francii, ruskou a britskou říši, Belgii. Srbsko a dokonce i Japonsko. Ale Anglie měla jen malou armádu a ruská armáda, ač velmi početná, byla nevalně organizovaná. Vše záviselo na odolnosti Francie, a s Čím se postaví mocné německé armádě

NĚMECKO SE POKOUŠÍ UMOŘIT FRANCII A TÉMĚŘ SE MU TO PODAŘILO
Německo mělo v plánu vrhnout se na Francii s téměř všemi svými silami. Rychle ji vyřadit z boje a pak se obrátit proti Rusku. Nedisponovalo jednoznačnou převahou jako v roce 1870, ale počítalo s převahou své techniky, se svými záložními útvary, s těžkým polním dělostřelectvem, s obléhacími děly (420) a v neposlední řadě i s momentem překvapení. Ten měl vytvořit jeho manévr přes Belgii. Francouzská armáda měla lepši vybavení v lehkém dělostřelectvu (75), ale chybělo ji téměř úplné těžké dělostřelectvo. Francouzští pěšáci v červených kalhotách představovali snadný cil. Do krajnosti byli cvičeni v troufalé taktice útoku na bajonety.
První velká bita zvaná bitva hranic se konala od 20. do 23. srpna. Oba protivníci nastoupili do ofenzívy. Německý štáb, jemuž velel Moltke, chtěl obejít východní opevnění a obchvátit levé křídlo francouzské armády. Za tím účelem prorazil opevněný tábor u Lutychu a vrhl svou 5. armádu na 7. belgickou. Francouzský štáb, jemuž velel Joffre, chtěl rozložit nepřátelský manévr zdrcujícím útokem v Lotrinsku a v Ardenách. Ale francouzská nepřipravená ofenzíva, navíc ukvapeně podniknutá v obtížném terénu, byla v Morhange v Lotrinsku (20. srpna) a v Ardenách (22. srpna) odražena. Levé francouzsko-anglické křidlo napadnuté u Charleroi a Monsu a ohrožené obklíčením se z něho vymanilo a 23. srpna ustoupilo.
Německé vítězství mělo za následek ztrátu Belgie a invazi do Francie. Němci obávající se partyzánů podnikli krutá represivní opatřeni (vyplenili Lovaň a Dinant).

NĚMECKÝ PLÁN ZTROSKOTÁ NA MARNĚ A PAK NA YSERE
Nicméně zamýšlený cíl - zničení francouzských sil - nebyl dosažen. Rychlým postupem se Němci snažili obklíčit křídla protivníka nebo jej přitlačit ke švýcarské hranici. Ale v Lotrinsku již 29. srpna narazili na odpor. Ostatní francouzské armády se takticky stáhly až do dne, kdy ukvapený postup pravého německého (von Kluckova) křídla, poskytl guvernéru Paříže Gallienimu příležitost k bočnímu útoku (5. září).
Na výzvu Joffreho nastoupili všechny francouzské armády i Angličané 6. září do ofenzívy. Po několikadenních bojích Němci ohrožení tim, že jim bude prolomeno pravé křídlo a rozděleno na dvě části, ustoupili až k Aisne, kde se zakopali. Vítězství na Marně mělo za účinek nejen ústup Němců, ale i zhrouceni jejich počátečního plánu. Rovněž mělo velký morální dopad a vrátilo Francii sebedůvěru.
Ve snaze se vzájemní obchválit ze zapadni strany skončili tito dva protivníci tím, že rozšířili své linie až k moři. Když Němci obsadili 9 října Antverpy, snažili se znovu o rozhodný úder s cílem zmocnit se Calais. Všechny jejich útoky ale byly. spojenými silami danými v říjenu a listopadu pod Fochovo velení, před Yprou a Yserou odraženy. A tak proti očekávání, skončilo válečné tažení roku 1914 na západě, bez rozhodného výsledku.
Tak tomu bylo i na všech ostatních frontách. Na východě Rusové, kteří vnikli do východního Pruska, aby odlehčili Francii, utrpěli 29. srpna porážku u Tannenbergu, ale porazili Rakušany u Lvova a v Haliči (září). Došlo ke krvavým bezvýsledným bitvám v Polsku kolem Varšavy (listopad-prosinec).
Na moři se Němci neodvážili riskovat velké námořní bitvy. Omezili se na loupežnou válku a pak na podmořskou válku Nakonec nemohli zabránit spojencům, aby dobyli jejich kolonie. Spojenectví s Tureckem jim dovolilo ukrýt se do úžin a ohrožovat Egypt.

• < Předchozí
• Další >