První světová válka-5.Válka zákopová

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 8. 2008

Twitter

Přibližně stejně vyčerpané se armády zastavují proti sobě v improvizovaných zákopech, které tvořily souvislou linii dlouhou 780 kilometrů. Od Severního moře až ke švýcarské hranici. A tak se válka změnila ve válku zákopovou. Na obou stranách se pracovalo na neustálém posilování obrany -sítě ostnatého drátu, kryty vyhloubené v zemi a vybetonované, sled linií do hloubky, palebné přehrady, krytí boku kulomety apod. Na trh i do praxe se uvedly zbraně, které vyhovovaly boji z blízka -granáty a vrhače bomb, obranné zbraně opuštěné od středověku, ocelové přilby.

Zároveň se na obou stranách pracovalo na zdokonalování útočných prostředků k prolomení linií protivníka. Především těžké dělostřelectvo a letectvo se rozvíjely v kolosálních rozměrech. Usilovně se přemýšlelo o nových a nových zbraních schopných vytvořit zdrcující účinek momentu překvapení. Němci začali používat v roce 1915 zápalné kapaliny a dusivé plyny. Francouzi a Angličané konstruovali od roku 19l6 útočná vozidla neboli tanky namontované na ocelových housenkových pásech. Aby se vyrobil všechen tenlo ohromný válečný materiál, bylo nutné rozšířit válečný průmysl. Válka postupně nabývala vědecký a průmyslový charakter.
Pak se stala též válkou hospodářskou. Anglie, vládkyně moří, zablokovala německé přístavy a narušovala zásobováni Německa (především potravinami) Německo na to odpovědělo, ponorkovou blokádu (např. torpédováni velkého anglického poštovního parníku Lusitania dne 7. května 1915, kde bylo víc než 1100 obětí).

VÁLKA POKRAČUJE V LETECH 1915 A 1916 BEZ ROZHODNÝCH VÝSLEDKŮ
Rok od roku se válka prodlužovala, rozšiřovala, nabývala na intenzitě, aniž by dospěla k rozhodnějším výsledkům než na svém počátku v roce 1914. Spojenci měli převahu vojáku, ale vzhledem k chybějící přípravě, metodě a především jednotnému velení nedokázali z toho hned od počátku vytěžit výhodu. (Anglie např zavedla povinnou vojenskou službu až v roce 1916.)
Rok 1915 byl poznamenám vstupem Itálie do války proti Rakousku. Bulharska proti Srbsku a spojencům. Byl to rok především orientálních zvratů. Zatímco Anglo-Francouzi neuspěli ve svých snahách napadnout Dardanely od moře a ze země. Rakušáci a Němci uspěli v prolomení ruské fronty u Haliče. Odrazili ruské armády a obsadili Polsko, Litvu a Kuronsko. Pak, posíleni Bulhary, rozdrtili srbskou armádu a dobyli Srbsko (říjen-prosinec). Výprava spojenecké armády na pomoc Srbsku se vylodila v Soluni příliš pozdě Pres odpor krále Konstantina tam ale zůstala a sjednotila zbytky srbské armády. Na západní frontě skončily četné francouzské ofenzívy (Vauquois. les Epargnes, bitvy v Champagni a u Artois) jen zdecimováním stavu armád (400 000 mužů zabitých nebo zajatých). Italská armáda se ustálila na linii u Trisonza na cestě do Terstu
Rok 1916 byl poznamenán vstupem Portugalska a Rumunska do války po boku spojenců Byl to především rok Vcrdunu, největší bitvy svým trváním a urputností. Vycházejíce ze svých plánů z roku 1914 se Němci (Falkcnhayn) snažili zasadit rozhodující úder svému hlavnímu protivníkovi - francouzské armádě. Zaútočili před Verdunem (21. února), ale jejich zuřivé úsilí trvající pět měsíců narazilo na urputný odpor Francouzů, jimž velel generál Pétain. Vojenská převaha jakoby přecházela na spojence, kteří ze své sírany zahájili ofenzívu na Sommě a v Haliči. Německo jsoucí v úzkých předalo vrchní velení vítězi nad Rusy, Hindenburgovi a jeho pobočníkovi Ludendorffovi. Těm se podařilo zastavil spojeneckou ofenzívu a dobýt téměř celé Rumunsko.
Na moři se 31. května 1916 střetla anglická a německá flotila ve velké bitvě u Jutlandu, ale s nerozhodným výsledkem.

• < Předchozí
• Další >