Imperialismy, sionismus, Palestina I.

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 2. 2009

Twitter

V   současné historii osud palestinského národa představuje opravdový anachronismus v době, kdy téměř všechny národy dobyly svou nezávislost. Abychom pochopili tuto situaci, vnucuje se nutnost poznání určitého počtu základních geo-historicko-politických údajů, které jsou vlastní oblasti Blízkého východu. Úloha západních zemi a sovětsko-ruského imperialismu i sionismu před vytvořením izraelského státu bude hlavně předmětem analýzy v omezeném rámci tohoto článku.

KONEC OSMANSKÉ ŘÍŠE

  V srpnu 1914 vypukne první světová válka. Osmanská říše je již značně nemocná. Největší část jejích evropských držav byla osvobozena. Sever Afriky je kolonizován západními velmocemi Jediná její celistvost po čtyři století zůstala na Blízkém východě a je udržována de facto strategickými zájmy Anglie. Ta je již od roku 1882 pánem Suezského průplavu a Egypta a zdráhá se vidět jinou imperialistickou mocnost, která by ji konkurovala na pozemní cestě do Indie.

  V říjnu 1914 sultánovo Turecko vstupuje do války po boku centrálních mocností. To je jeho poslední akt!

 Anglie se obává turecko-německého tlaku na Suezský kanál. Přesedlá a zvažuje nejprve ,.arabské" řešení pod britskou kontrolou, které by nahradila osmanskou nadvládu.

SLIBY UČINĚNÉ ARABŮM

 Od července 1915 až do začátku roku 1916 vede Anglie tajné rozhovory se šerifem Husseinem, vládcem musulmanských svatých míst, které pak byly známy pod názvem ?Korespondence Husseinova a Mqac Mahonova'". Byl to nový britský resident v Káhiře. Výměnou za slib osvobozeného ?arabského království" šerif navrhuje povstání arabských kmenů proti tureckým okupantům.

  Tato naděje na nezávislost ?Úrodného půlměsíce", který představoval jen jednu tureckou provincii - Sýrii -není nová.

  Arabský nacionalismus se objevuje od první poloviny XIX. století. Především jako znovuobrození arabského jazyka a kultury v Nahdě - díle musulmanských i křesťanských osobností Egypta, Sýrie, Libanonu, Palestiny - a v boji proti kulturnímu a pak politickému imperialismu osmanského Turka.

• < Předchozí
• Další >